Borboleta
přečtené 117
Den Trifidů
1977,
John Wyndham (p)
Těžko uvěřit, že takhle rychlý, svěží a pohlcující postapo text vznikl už začátkem padesátých let. Postavy se chovají logicky, řeší praktické záležitosti i společenské uspořádání nového světa, pijí bourbon, likvidují plamenometem trifidy a jsou odhodlané nevzdat se. Četla jsem to před dvaceti lety a minulý týden zase, a jsem stále stejně nadšená.... celý text
Černobílý svět
2011,
Kathryn Stockett
Téma černošských hospodyň mi není nijak blízké, kdysi jsem viděla film, takže jsem si děj rámcově pamatovala, a přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout a četla jsem ji hluboko do noci, protože jsem prostě nemohla jinak. Rozhodně to není příběh jenom o rasismu, ale i o ženském (ne)přátelství, vztazích v rodině, slušnosti, pokrytectví, mateřství, společenských očekáváních a psychickém zdraví. Měla bych zmínit jedno velké trigger warning: je zde poměrně důsledně popsán samovolný potrat.... celý text
Převorství u pomerančovníku
2020,
Samantha Shannon
Napřed bych měla říct, že mám dva handicapy, které se propsaly do mého pohledu na knihu. Jednak jsem totiž kromě Pána prstenů a Hry o trůny nikdy žádné jiné fantasy nečetla, a také jsem mileniálka, což mě možná dělá trochu moc starosvětskou oproti cílovému publiku. To se projevovalo hlavně v tom, že mi vadila příliš úmorně pojatá feminizace světa. Normálně vždy tleskám, když ženy mají moc a jsou aktivními hybatelkami děje, ale tady se skoro žádný mužský charakter nemohl ani vysmrkat, aniž by s tím nesouhlasila jeho fakticky nebo alespoň morálně nadřízená. A pokud nějaký muž v příběhu získal větší prostor, tak nakonec byl spíš jen vláčen událostmi, případně to byl hodný tak-trochu-blbeček (mrkám na tebe, Lothe). Bylo mi všech těch silných a skvělých hrdinek trochu líto, že mají kolem sebe jen slabé muže. Taky mi pořád vrtá hlavou, proč se inyským královnám rodí jen dcery a moc jsem Sabran přála, aby se jí narodil chlapec. Zajímalo by mě, co by se dělo pak. Prvních asi sto stran bylo poměrně náročných na orientaci v postavách, prostoru, dějinách a náboženství, ale chápu, že pro vybudování celého světa se vším všudy to nešlo jinak. Líbilo se mi pro mě nové pojetí draků, kteří jsou spojeni s mořem, a kteří nepotřebují křídla. Taky se mi líbila ilustrace a na obálce, stejně jako mapa, bez které bych byla ztracená. Zajímalo by mě víc faktů o Převorství, jak přesně funguje, ale asi na to už nebyl prostor. Celkově vlastně celý příběh byl tak nějak v pohodě, ale žádné velké nadšení se z něho nekoná.... celý text
Nevítaný host
2019,
Shari Lapena
Jedná se o napínavou oddychovku pro rychlé a snadné přečtení. Konec není zas až tak překvapivý, ale je uspokojující. Ostatně spokojenost je přesně ten pocit, který po čtení zůstal, nicméně těžko říct, jestli za rok si k tomu budu pamatovat ještě něco víc. Určitě ale tentokrát Lapena napsala o řád lepší knihu, než Manžele odvedle. Jediné, co mě kazilo radost, bylo spojení "střelit pohledem", které bylo v textu asi tak třicetkrát a mě opravdu iritovalo a ponoukalo k představě postav s laserovýma očima.... celý text
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
Dosud mě Japonsko nijak nezajímalo, ale teď už vím, kde je Kawagoe, jak vypadá Toširó Mifune, a jak to bylo s Kijomaruou Kawašitou, a najednou je to fascinující. S hlavní intošskou hrdinkou jsem se úplně ztotožnila, v příběhu vše pasovalo do sebe, a tajemný spisovatel prožil život jak z filmu. K tomu se přidávají jako třešnička ilustrace. Jsem prostě nadšená.... celý text
Anatomie: Příběh lásky
2023,
Dana Schwartz
Pokud hledáte nenáročné čtení do letadla, které vás zabaví na cestu a ještě si v průběhu stihnete dát šlofíka, tak jste tu správně. Pokud ale chcete se kochat příběhovým obloukem, emocemi postav, romantikou, děsivou atmosférou hřbitovů, piteven a smrtící nemoci a rodinnými traumaty, tak jste tu špatně, protože nic z toho tu bohužel není, přestože autorka chtěla. Hazel se až na jedno zaškobtnutí všechno daří a za svoje rozhodnutí nese jen minimální zodpovědnost. Takto lineární příběh je asi největší nešvar knihy. Přestože oficiálně nic nesmí a už vůbec ne bez doprovodu, tak si dělá, co chce a nikomu to nevadí. Člověk by až řekl, že si někdo všimne, že se ze sídla vážené rodiny stal lazaret pro chudé, ale těžko říct, jestli o tom vůbec ví kuchařka. Vše se dá jednoduše vysvětlit tím, že rodiče mají jiné starosti. Opravdu? To, že se na konci objeví sci-fi vysvětlení, je v pořádku, je to přece fantazie. V pořádku ale není, když svět nefunguje podle jasně nastolených pravidel, to je podvod na čtenáře. Mezi Hazel a Jackem není žádná vášeň a jediný důvod, proč ji nějak přitahuje, je (asi) zakázané ovoce. Protože jinak fakt nevím, proč by se jí měl líbit. Ostatně není jedno vyznání a dva polibky na "příběh lásky" trochu málo? Nakonec Jackova postava působí spíš jako rekvizita, než jako člověk, ke kterému by měl čtenář přilnout. Zajímavější je část, kdy se Hazel jde dívat na pitvu a kdy pak chodí do školy. Stejně tak části, kde je popisována římská horečka. Pochvalu zaslouží krásná obálka.... celý text
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Nechala jsem se namotivovat pozitivní aurou, která se kolem vznášela, ale bylo z toho jen zklamání. Nemyslím si, že je to dobrá kniha. Je tam několik nelogičností (nejvíc mě dráždí, jak mohl jeden dělník přivést elektřinu a vodu k izolované chatrči v bažině, autorka se evidentně nikdy nesnažila zasíťovat pozemek, ale to je jen nevýznamný detail který se dotkl mého osobního bolavého místa). Víc mě ale dráždí prapodivné motivace a nepravděpodobné chování jednotlivých postav, přílišná genialita hlavní hrdinky, na níž kukuřično-tuřínová dieta neměla žádný negativní vliv, a hlavně samotná vražda (doslova) plovoucí na vodě a uskutečněná jen díky řetězci ne zrovna spolehlivých náhod a obří dávky "štěstí". Přemýšlím, co asi bylo poselství knihy, a napadají mě dvě: každá žena si musí najít chlapa, který ji spasí; a v bažině na pobřeží je to moc krásné a žije tam spousta roztomilých živočichů. Bohužel, ani jedno pro mě není důvod, proč je potřeba to číst.... celý text
Takové maličkosti
2023,
Claire Keegan
Krásná jednohubka o obyčejném člověku, který se necítí být hrdina, ale je jím. Prostředí, živoucí postavy a atmosféra jsou bravurně vykreslené a přitom na to stačilo tak málo stránek!... celý text
Varhaník z mrtvé vesnice
2023,
Danuta Chlupová
Bohužel, navzdory tématu toto není Lednická a nedosahuje to kvalit Šikmého kostela. Příběh i postavy jsou vesměs poměrně povrchní a úsporná, až téměř minimalistická forma sice přispívá k čtivosti, ale vůbec nepomáhá rozvinout potenciál námětu. Největším zklamáním je hlavní postava, která bohužel nezažije žádný osobní vývoj.... celý text
D aneb Příběh dvou světů
2023,
Michel Faber
Knížka na mě mávala z regálu už z dálky, protože je prostě krásná. Krásná vizuálně jako objekt, ale krásná i uvnitř. Kdyby ji četlo moje dvanáctileté já, tak bych bylo úplně nadšené, protože putování holčičky a sfingy do fantastického světa, aby zjistily, kam mizí déčka, je přesně něco pro něj. Nejvíc se mi líbila první část odehrávající se v Tomto světě, protože příběhy odehrávající se v Tamtom světě jsou trochu jednodušší. Je to ale čtení (primárně) pro děti, takže určité zjednodušení je žádoucí. Velkou radost mi udělalo, že skrz celou knihu prostupuje duch mojí oblíbené Narnie, jeden z velkých inspiračních zdrojů autora. Nejzajímavější ze všeho je Faberův jazyk a způsob vyprávění, s kterým si ale Viktor Janiš v překladu dokázal poradit.... celý text
Kniha, kterou posypal hvězdný prach
2023,
Nora Eckhardtová
Obrazně i doslova je to krásná kniha. Nejen že má velice podařenou obálku posypanou hvězdným prachem a geniální název, ale obsahuje dokonce i ilustrace! Ohledně vnitřní krásy knihy musím vyzdvihnout hlavně dobře vymyšlené postavy, které jsou uvěřitelné a živoucí, žádná není protivná, každá má nějaké nepříjemné libůstky, ale i své morální hodnoty a zásady. V souboji jsem střídavě fandila jednomu a pak druhému, až jsem nakonec fandila hlavně všem přítomným ženám. Jen je mi líto, že zatímco jsme se dočkali ukázek z Dobrodružství pod mořem, tak Kniha, kterou posypal hvězdný prach zůstává značně abstraktní, ale asi to tak má být.... celý text
Knihkupectví na Riverside Drive
2022,
Frida Skybäck
Děj je opravdu snadno předvídatelný, ale to asi v rámci žánru není žádné překvapení. Mrzí mě ale, že nebyl naplněný potenciál, který i tak měl. Stačilo třeba Danielův příběh dovyprávět na konci v rámci epilogu a hned by to mělo větší údernost a přesah. Ostatně ta historická linka by si zasloužila být tou hlavní, protože kdyby měla více prostoru, postavy by měly prostor získat větší hloubku a více bychom se mohli porochnit v jejich uvažování a jejich motivacích. Absurdní Sařino jednání by tím získalo zvrácenou logiku a všechno by do sebe líp zapadlo. To by pak bylo rodinné drama! To by byla pecka! Taky mě zajímá, co přesně sestrám udělal jejich otec, a Kristina by si o svém životě po návratu do Švédska zasloužila také víc než jen jeden nebo dva odstavce. Navzdory všemu ale musím uznat, že stránky se otáčely samy, knihkupectví bylo krásně roztomilé a jako odpočinková četba mě to bavilo.... celý text
