charlizee přečtené 404

Zahrada 2022, Petra Dvořáková

Tohle mi teda nesedlo. Čtení Zahrady mě dokonce až unavovalo a štvalo… Permanentně jsem měla pocit, že jde o jakési vyřizování si účtů s církví, ale zatímco v Proměněných snech (i Sítích) vše funguje s nezávislou naléhavostí, tady cítím (až se mi chce říct - přízemní) zášť a další vytěžování téhož, zesíleného ještě více šokujícím tématem. Především jsem vnímala, jak je s církví odsuzována i celá víra a děsilo mě, že to budou číst lidi, kteří se jen utvrdí v názoru, jak je víra špatná. A zrovna tohle současná společnost nepotřebuje… (Jen ať je mezi námi jasno - tohle vám tady neříká žádný náboženský fanatik, nejsem ani pokřtěná…). Poukazujeme-li neustále jen na to špatné, jak docílíme toho, aby si všeobecná společnost udělala nestranný názor a nereflektovala pouze negativní zprávy? Ale abych byla fér - na konci příběhu hrdina dojde smíření, smíření se s vírou. Je to nakonec víra, která mu dodá sílu jít dál a žít, ale v kontextu všech stran knihy je ten význam odbytý. Stejně tak nedůsledně je využito tématu vyčlenění ze společnosti a její povrchnosti a alibismu. Výsledek mi připomíná cosi jako literaturu na půli cesty. Ani text samotný není ničím výjimečný, nenacházím žádný důvod, proč bych se ke knize kdy vracela. Zato do autorčiny Dědiny, či již zmíněných Proměněných snů, se začtu znovu kdykoliv.... celý text

Bible vagíny 2022, Jen Gunter

Pokud bych měla vybrat jednu z mnou přečtených knih, která vzbuzuje kontroverzi, bude to tahle. Vůbec mě nenapadlo, jak bude na lidi působit a jaké představy v nich bude vyvolávat. :)) Sama jsem možná žádné divoké představy neměla jen proto, že jsem sledovala průběh jejích příprav… Milí zlatí, tak jednou provždy: Ne, tohle není žádné porno, ani žádná recese, ba dokonce ani žádná pseudo příručka z pera společnosti Goop. Je to přesný opak. A pokud vaše babičky mívaly ve své knihovničce lékařského průvodce a každý náznak nemoci porovnávaly s informacemi popsanými v něm, pak vězte, že tohle jede na podobné vlně, jen je to mnohem lepší, chytlavější a čtivější, protože: • Autorka je parádně ironická. Miluju její komentáře typu: “…kdyby to tak bylo, naše evoluce by se moc nepovedla, že?”, nebo: “Je to vagína, ne piña colada.” • “Podporuje” podnikání Gwyneth Paltrow. Prosím, pošlete mi odkaz, až ty dvě někdo společně pozve do talk show. • Ačkoliv je kniha dost detailní a obšírná (úplně klidně příručka pro medika!), díky příhodným přirovnáním každý pochopí, o čem je řeč. • Přehledné strukturování kapitol usnadní dohledávání aktuálně potřebných informací - snadno najdete požadované a navíc vám přímo v textu autorka poradí, ve kterých dalších kapitolách se k tématu můžete dozvědět ještě něco dalšího. • Prozradí vám, kde končí medicína a začíná marketing. (Ach, jak upřímně líto mi bylo teenagerky, kterou za její “nedůslednost” pérovala její matka v drogerii u regálu s intimní hygienou). Jediné informace, které mi přišly malinko zastaralé, se týkaly menstruačních kalhotek. Jejich vývoj šel podle mě dost dopředu, zdaleka už se nehodí jen pro slabé dny a o tom, že jsou drahé, by se taky dalo polemizovat.... celý text

Šepot z lesa 2022, Kateřina Surmanová

Ta kniha není špatná, to jen já jsem špatným čtenářem této knihy. Jsem asi příliš racionální na to, aby mě podobný příběh vtáhl a abych se u něj bála. Místy jsem spíš sklouzávala k sarkasmu a některé dialogy měla potřebu nahlas zaníceně deklamovat svému nebohému muži… Když se snažím rozklíčovat, co přesně mi nesedělo, tak je to ta slovanská mytologie. Ačkoliv mi obvykle nadpřirozeno coby součást fabule nevadí, tady jsem je přijmout nedokázala. Občas mě pak také provázel pocit, při kterém autory podezírám z vkládání různých odkazů do textu jen proto, aby ukázali, kam až sahají jejich znalosti a vůbec se přitom nezamýšlí nad všeobecným měřítkem. Tady jde např. o použití scén z filmu Sedmá pečeť v běžném dialogu dvou postav. Mě tohle obzvlášť mrzí, ale lidi Sedmou pečeť obvykle fakt neznají. Vždyť se normálně ptají, kdo je Ingmar Bergman a proč máme jeho jménu na tričku… A ne, nejde o to, že by autor neměl chtít čtenáře vzdělat, jde o ten způsob - v tomto případě ten dialog. Ale ať skončím pozitivně: Označení “český Karika” je vlastně docela příhodné, atmosférou mi Šepot z lesa velmi připomínal Strach. Ovšem zatímco po čemkoliv jiném od Kariky jsem od té doby nesáhla a ani se na to nechystám, další knihu Kateřiny Surmanové budu vyhlížet. Protože psát rozhodné umí.... celý text

Moje máma Jana Brejchová 2022, Tereza Brodská

Mile mě překvapilo, jak informačně i emocionálně hodnotná kniha je. Jednak poskytuje vhled do zákulisí vzniku mnoha zásadních snímků naší kinematografie a pak taky poodhaluje soukromí legendární herečky, které by námětem z fleku vydalo na velký román. Zásadní přínos v tomto ohledu má také Tereza Brodská, která vyprávění své maminky zpracovala a její vzpomínky pak místy konfrontovala se svým pohledem - aniž by ji (od)soudila. Podněty k zamyšlení klade spíše na samotného čtenáře a svůj vlastní postoj v závěru glosuje pozitivním: “Díky tomu, jak uvažovala a impulsivně jednala, jsem si ale uvědomila správné hodnoty.” Knížka je obsáhlá a vyloženě napěchovaná dobovými materiály. Za mě krásné a úctyhodné ohlédnutí se za životem naší jediné filmové hvězdy - jak Janu Brejchovou tituloval Jan Werich. • A ačkoliv odchovaná studiem filmové vědy, z filmografie Jany Brejchové je větší část snímků, které jsem neviděla - nutně se teď potřebuju dovzdělat. :))... celý text

Dívka ze země Venku 3 2022, Nagabe

Lízni si a hrej 2020, Joan Didion

Tohle byla trefa do černého a já nechápu, proč knížky Lízni si a hrej není plný internet. Je to napsané tak nadčasově, že kdyby mi někdo řekl, že je to letošní novinka, tak tomu snad i věřím. Emocionálně mě to bořilo, přestože ten styl psaní může vyvolávat opačné zdání a dojem povrchnosti. Je to plné frustrace, neporozumění, nepochopení, nicotnosti a beznaděje (aneb momentální psychická stabilita nutná)… Krátké kapitoly jsou předkládány v neuspořádaném sledu, přitom promyšleně - současnost se proplétá s minulostí a vytváří plnohodnotný obraz vyprázdněného života hlavní hrdinky. Boží je to, fakt že jo. A překlad podle mě dost vystihuje originální jazyk. • Jo a nevěřte české Wikipedii. Lízni si a hrej nemá kromě (spolu)autorky scénáře s filmem Zrodila se hvězda (1976) nic společného. Jde o dva různé scénáře a dva různé filmy.... celý text

Dějiny hudby - klasika 2022, Šárka Janeba

Kdysi dávno jsem se připravovala na talentovky na uměleckou školu a došlo mi, jak hrozná je škoda, že je hudebka na našich školách jen takový okrajový předmět “pro zábavu”. Učebnici jsme v rámci standardního vzdělávacího systému nikdy neměli, maximem byly zpěvníky Já, písnička. Když jsem zaznamenala, že se chystá projekt zábavné ilustrované učebnice, moc ráda jsem jej podpořila. Dějiny hudby - klasika vyšly v nákladu 1.000 kusů, jsou krásné a přehledné. Mapují jednotlivé etapy vývoje klasické hudby, každou uvádí v historickém kontextu a blíže představují nejvýznamnější skladatele s důrazem na ty české. Bohužel náš školský systém je zaměřen především na nízké pořizovací náklady, takže knížka na kvalitním papíře se mezi schválené učebnice nejspíš nikdy nedostane…, to ale školám a učitelům nebrání k pořízení pár kusů a jejich využití coby podpůrného vyučovacího prostředku. A samozřejmě si Dějiny hudby můžete pořídit taky domů. Rozšíříte si obzory a taky podpoříte české umělce - tihle dva navíc tvoří na milované Vysočině.... celý text

Třešně v rumu 2022, Michaela Janečková

Třešně v rumu jsou dost netradiční cestopis, ve kterém Michaela Janečková popisuje své třítýdenní poznávání Kuby ve společnosti party českých důchodců, především pak svého dědy, protože cituji: “Jsem na léto měla v plánu asi tolik romantiky, jako je lásky na finančním úřadě.” Neměla jsem od knížky absolutně žádná očekávání, ale jak jsem ji jednou otevřela, už jsem “jela”. Je to takový uragán pozitivní energie - ano, opravdu se při čtení umím smát nahlas. :))) Autorka všechno popisuje s nadhledem a k dědovým názorům přistupuje s rozvahou, které bych se chtěla naučit. Já totiž po vyřčení perel podobného typu obvykle hned startuju. :D Pokud hledáte oddychovou, nenáročnou literaturu, která si vůbec na nic nehraje, sáhněte po téhle knize. Co stránka, to bonmot. (A pro mě tedy také návod ke snaze o porozumění jiným názorovým skupinám a mnohdy scestným argumentům.)... celý text

Miluj bližního svého 2004, Erich Maria Remarque (p)

K dalšímu společnému čtení s manželem jsme si vybrali tento klasický angažovaný román. Tentokrát jsme četli poměrně dlouho a dlouho jsem měla pocit, že se vůbec nic neděje - že se pořád jen utíká ze státu do státu, přežívá na nelegálním výdělku, čeká na vyhoštění, případně na vazbu či vězení a tak stále dokola. A pak mi najednou došla ta genialita, díky níž se na čtenáře právě úmorným opakováním přenese veškerá uprchlická hrůza, kdy nikde nejste doma, nikam nepatříte a navíc vás ani nikde nechtějí. Najednou to všechno začne dávat smysl a vy si navíc uvědomíte paralelu s dneškem a začne ve vás rezonovat zjištění, že historie se opravdu stále opakuje. Mrazivé, děsivé, pravdivé - depka jako blázen. A teď něco lehčího, prosím. • “Chápu. Z Německa jsem byl vyhnán proto, že mám židovského otce. Vy mi tu nemůžete pomoct proto, že mám křesťanskou matku. Podivný svět!”... celý text

Přitažlivost planety Krypton 2022, Jiří Mádl

Přitažlivost planety Krypton mě minula přibližně o jednu galaxii. Velmi brzy jsem pochopila, že jsem generačně jinde. I když - já vlastně nevím, na kterou generaci tenhle román cílí. Příběhem a myšlenkami je to pro puberťáky, hlavou mi několikrát probleskl odkaz Lenky Lanczové. Jen pro dnešní puberťáky může být matoucím prvkem prostředí xchatu, které je jim vzdálené asi jako slečně Marplové poklidný důchod. (Mimochodem - Lenka Lanczová kdysi motiv xchatu v jednom ze svých románů také použila.) Nedařilo se mi ani naladit na vlnu nostalgie, protože Mádlovu psaní chybí lehkost a nadhled. Úplně nejvíc mi to připomínalo školní slohovky, ve kterých se student snaží učitelku ohromit množstvím použitých adjektiv, přirovnání a knižních obratů. Jazykovou úroveň pak dokonale vystihuje perla “předklonit se dopředu”. • Já vám nevím. Všude se opěvují vážná témata, která Mádl v románu otevřel, ale opravdu je tohle všechno, co v literatuře hledáme? Stačí nám tak málo? Mně ne. Bohužel/bohudík si doplňte dle libosti.... celý text

Dívka ze země Venku 2 2022, Nagabe

Heřmánkové údolí 2018, Hana Marie Körnerová (p)

Tohle je přesně typ knihy, po kterém bych sama nesáhla, a tak jsem ráda, že občas dostanu i nějakou, o kterou si vyloženě neřeknu, protože třeba Heřmánkové údolí mi teď úplně sedlo do nálady. Obecně nevyhledávám hluboké lidské příběhy (ba se jim přímo vyhýbám!), které vznikají jen za účelem ždímání emocí… Tady je ale příběh hlavní hrdinky Anny popsán celkem s nadhledem, a i když se vás dotýká to, co Anna prožívá, není to vůbec na sílu – možná to dokonce koresponduje s její povahou a neskutečným životním elánem a optimismem. Líbilo se mi, že se autorka soustředila téměř výhradně na hlavní hrdinku a nerozmělňovala vyprávění a tragické emoce na X dalších postav, jak to obvykle bývá u jiných autorek podobného ražení. :)) Škoda jen, že přibližně v polovině autorce dojde dech a najednou nemá jakoby co říct. Tak jak se věnovala zpočátku detailům a dobře vykreslovala motivace postav, později přejde ve vyprávění, které na mě působí dojmem „ať už to mám z krku“. Konec je nedotažený, rychlý a v podstatě shrnutý jednou větou. Každopádně jako příjemného letního společníka bez vysokých literárních ambicí mohu knihu s čistým svědomím doporučit.... celý text

Dívka ze země Venku 1 2022, Nagabe

Pláž v Chorvatsku 2020, Julie Caplin

Když jsem před dovolenou naběhla do knihkupectví a pořídila si Pláž v Chorvatsku, odměnou mi bylo poklepávání si na čelo a poznámky typu “Tobě to minule nestačilo?” No prostě jsem si to před dovolenou (navíc právě v Chorvatsku) nemohla odpustit. :-)) Naštěstí byl tenhle díl ze série Romantické útěky mnohem snesitelnější než ten švýcarský (- ten jsem tady “vynášela do nebes” celkem nedávno) a to dokonce tak, že se mi chce říct výrazně. Až na ten zběsilý konec, kdy na pár stránek autorka naflákala hromadu bláznivých zvratů (- to už jsem měla čelně ťukací tendence opět já) to bylo příjemné, pohodové čtení, u kterého jsem zvládala vnímat okolí a interagovat s dalšími třinácti lidmi = očekávání naplněna. Nikomu to neříkejte, ale některé postavy z příběhu mi po dočtení chybí. Postesknout si naopak zase musím nad kvalitou překladu a jeho redakcí, vždyť jen za opakování se sloves ve větách po sobě jdoucích se šikanují děti ve slohovkách snad od čtvrté třídy. Asi se to holt u nižších literárních forem neřeší.... celý text

Gottland 2018, Mariusz Szczygieł

Tohle byl vynikající čtenářský zážitek! Píšu to hned na úvod, protože třeba zaznamenáte jen tu první větu (a bude to dostačující). :-) Někde na pozadí jsem sice měla uloženo, že polský reportér Mariusz Szczygieł napsal významnou knihu o Česku, ale cíleně jsem ji nevyhledávala. Pak jsme se nedávno s Petrem Šestákem dostali před divadlo Na Zábradlí k Peterovi Handkemu a od něj ke klukovi z Humpolce, který se v roce 2003 upálil u Muzea, aby vyjádřil vzdor kapitalismu a upozornil taky na neřešící se ekologické problémy… V první chvíli jsem myslela, že Petr mluví o nějaké Handkeho fabulaci - a ono ne! Jen českým prostředím tahle kauza profrčela celkem bez povšimnutí a mnohem víc rezonuje (prý) v zahraničí. Ptala jsem na případ Zdeňka Adamce (z Humpolce) pár lidí okolo sebe a nikdo nic… A takových témat je v knize víc. (Všechna…?!) Jak se říká - četla jsem to jedním dechem. Velmi často mi bylo úzko. Byla jsem ohromená, frustrovaná, dojatá… Všechny kapitoly jsou napsané nezaujatě a s odstupem, bez patosu, kterého se často dopouštíme (nejen) my Češi, když mluvíme o vlastní historii. Přijde mi, že novodobé dějiny končí ve školách 2. světovou válkou, na další události nezbývá ve výuce prostor. Pro doplnění by na středních nebylo od věci číst právě Gottland - minimálně pro vykreslení atmosféry československého prostředí a milníků našeho 20. století. Ta kniha je totiž na dílčích osudech zmapuje celé.... celý text

Panda a dráček 2022, James Norbury

Tuhle knížku mi “vnutila” má nejmilejší knihkupkyně a já ji pak koupila k narozeninám oběma svým synovcům. Laskavost sálá z každé stránky. Bezprostředně po přečtení Pandy a dráčka jsem si do svých zápisků poznamenala: Kdyby psal Honza Mendel pro děti a doplnil to roztomilými ilustracemi, možná by se stal i snesitelným. :-D • Nepřekonatelné moudro zní: Čas strávený nicneděláním není nikdy promarněný.... celý text

Knihkupec z Kábulu 2022, Åsne Seierstad

Absyntovky a edice Prokletí reportéři, to je prostě sázka na jistotu. Pokaždé obrovské rozšíření obzorů a pokaždé dokonale nenásilnou formou. Knihkupec z Kábulu je moje třetí zkušenost s touto řadou a dotkla se mě zatím nejvíc. Uvažuju o tom, jak odlišná kultura někde může být, jak mohou být některé ženy spokojené v absolutním patriarchátu a nic jiného nehledat…, nicméně mě to nevede k odsouzení, ale k mnoha úvahám, jak vnímají “náš svět” ti na druhé straně příběhu a že vlastně neexistuje definice toho, co je a co není správné. Tady a teď s čistým svědomím říkám, že jsem šťastná za to, kde jsem se narodila a kde žiju, ale zároveň si naplno uvědomuju, že stejný pocit bych mohla mít, kdybych vyrostla v islámské zemi. Nebo taky nemusela. Mohla bych být jako Lejla, jedna z osob, jejichž osudu se kniha dotkne. Lejla, která touží cestovat, vzdělávat se a nebýt jen služkou celému klanu a čekat, jakého starce jí rodina vybere za muže. “Je jako Popelka, ovšem v Lejlině světě není žádný princ.” A nakonec - v něčem jsou si stejně ty naše společnosti podobné: “Aby se člověk někam dostal, musí znát toho správného člověka… Bez správných podpisů a potvrzení se nic nedá do pohybu.” No nepřipomíná vám to něco? ‍️... celý text

Inferno 2013, Dan Brown

Úvodem musím zmínit, že Dana Browna za to, co dokázal, obdivuju a taky to, že jsem dostatečně uvědomělá a skutečně jsem neočekávala žádný literární klenot. Přistupuju k Brownovi jako k ryze komerčnímu bestselleristovi, který píše tak, aby se zavděčil masám. Bohužel to s každou další knihou přináší čím dál větší potřebu šokovat, kombinovat a vymýšlet ještě více obskurní konspirační teorie. Nicméně se zdá, že se podobný přístup vyplácí, protože negativní hodnocení Inferna se tady hledá nesnadno… :)) Na knížku jsem se těšila coby na dovolenkovou oddechovku. Mnohem častěji než pohodu jsem ale cítila zvýšený tep z nelogičností, které se na stránkách odehrávaly. Ke konci se sice překombinováním všeho lapsy vysvětlí, o to víc šablonovitě to pak začne působit. Moje panenky jsou protočené do zásoby na rok dopředu. :) Vůbec celá ta základní premisa, že bioterorista jedná tak neúčinně, že odhalí epicentrum vypuštěného viru, je dost pochybná… Tenhle ještě navíc nezapomene souřadnice místa zakódovat tak dokonale, že to vlastně odporuje i tomu, pro koho byl vzkaz s “mapou” zamýšlen. Jasně, Langdona tam sice Brown nějak nacpat musel, a co mi právě nakonec vadilo úplně nejvíc, byla jeho naivita. On se tady neustále diví, že ho někdo pronásleduje a jde mu po krku… Sice trpí krátkodobou ztrátou paměti a nevzpomíná si na svých posledních pár dní, ale tohle zavání spíš celkovou amnézií - copak předchozí dobrodružství s ilumináty, církví, svobodnými zednáři a kdo ví s kým vším nebyla podobně dramatická? • Ale do Florencie, Benátek i Istanbulu si zajedu znovu. Cestopisná lákadla má Dan Brown zmáknuta dokonale.... celý text

Romeo a Julie 2015, William Shakespeare

Vyhnání Gerty Schnirch 2010, Kateřina Tučková

Nechci vůbec snižovat význam románu Vyhnání Gerty Schnirch a důležitost poznání tématu, které zpracovává. Taky chápu a je pravděpodobné, že kdo se s ním tady setká poprvé, je pohnut, otřesen, zděšen a osloven popisovaným hlubokým lidským příběhem. Kdo ale s jeho vědomím vyrůstá a má jej neustále v přímé blízkosti, má až nadbytek prostoru k vnímání prostředků, jejichž pomocí je příběh vystavěn. Zdlouhavé pasáže, kterým chyběl důslednější redaktor, monotónní vlastní zpověď, v níž je ojedinělým, ale o to vítanějším jakýkoliv pohled vnější, a také nedostatečný interpretační prostor, který ustupuje přílišné doslovnosti. Je škoda, že autorka téma rozvlekla na celou chronologii 20. století a nekoncentrovala se jen na nejpodstatnější historický úsek (a jeho budoucí odraz). V předloženém rozsahu není možné zpracovat všechny etapy se stejnou pozorností. P.S.: Drobný zeměpisný postřeh: Procházet se Pernou a obdivovat siluetu Děviček je zhola nemožné… Co já pamatuju, tak se nad Pernou rýsuje silueta Sirotčího hrádku.... celý text