DiskretniBarman
přečtené 394
Radikální potřeby
2024,
Tereza Semotamová
Příliš mnoho kňourání, příliš málo zajímavého děje. Možná by to mohlo fungovat jako krátké glosy vydávané postupně někde v časopise, ale jako celek je to spíš úmorné. V polovině jsem knihu znuděně odložil a pochybuju, že se k ní ještě vrátím.... celý text
Sto roků samoty
2006,
Gabriel García Márquez
Využil jsem toho, že se na Netflixu objevil seriál podle tohoto románu, abych splnil svůj dlouhý rest a knihu si konečně přečetl, než ji uvidím natočenou. Je zajímavé, jak si člověk obecně o románu, který je všeobecně známý a uznávaný a v kultuře na něj existuje nespočet různých odkazů, udělá nějaký obrázek, který se pak moc neshoduje s tím, co skutečně čte. Především jsem od tohoto stěžejního díla "magického realismu" čekal výrazně víc... magického realismu. Dále musím přiznat, že k dočtení knihy jsem se musel přemáhat, protože je na mě příliš "hutná" - v přehršli postav, často s podobnými jmény, jsem se přestal orientovat už po pár stránkách a děj je natolik zhuštěný, že by to vydalo snad na deset románů. Kolikrát se toho na jedné stránce odehraje tolik, že by to v jiném románu stačilo na celou samostatnou kapitolu. Dávám zdvořilostní tři a půl hvězdičky z respektu k nepopiratelně velké literatuře, ale k mým srdečním knihám se to nezařazuje. Teď jsem zvědavý, jak se s tím popasovali ve zmíněném seriálu. Ještě musím pokárat nakladatelství, protože tolik překlepů a jiných chyb jsem v kvalitní knize už dlouho nenašel (zvlášť když je to už šesté vydání, takže příležitosti k jejich vychytání byly).... celý text
Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy
2023,
Pavel Kolmačka
Rozhodně výrazný román, který stojí za přečtení, ale přišlo mi, že po silném rozjezdu se příběh porozbíhal do příliš mnoha směrů a mezi příliš mnoho postav (mezi kterými se mi špatně orientovalo, kdo je vlastně kdo a v jakém je vztahu k ostatním) a nakonec tak nějak vyšuměl. Jako by měl autor původně rozepsaných několik románů, ze kterých nakonec poskládal tento.... celý text
Cesta k billboardu
2022,
Ondřej Škrabal
Překvapuje mě zdejší vysoké hodnocení, mě kniha spíš zklamala. Když si u každé povídky řeknete "Hm, a co jako?" nebo "Hm, a tohle má být jako konec?", tak jsou tři hvězdičky až až.... celý text
Falešný knír
2024,
Karel Zeithaml
Když si odmyslím čtenářsky atraktivní postavy Kundery, Kratochvila, Uhdeho nebo (ehm) Babiše a představím si, jak by kniha fungovala bez nich, zůstane mi spíš jen průměrná a nesourodá kombinace nepříliš originálních minipříběhů, která se dobře čte, ale hlubší stopu nezanechá.... celý text
Fakta musí zatančit
2023,
Mariusz Szczygieł
Pro mě bohužel zklamání - nedostatečně jsem se o knize předem informoval a čekal jsem čtivé a zajímavé reportáže a fejetony ve stylu knih Gottland nebo Udělej si ráj. Tohle je ale spíš jako učebnice žurnalistiky, zejména teorie psaní reportáží. Nejzajímavější pro mě byla asi část o Trumanu Capotem, zbytek knihy jsem spíš už jen popřeskakoval.... celý text
Letnice
2024,
Miroslav Hlaučo
Když člověk, který pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií, vydá v 57 letech debutový román, který "nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho", může to dopadnout všelijak. Miroslav Hlaučo to zvládl skvěle a jeho Letnice jsou pro mě pohádkou v tom nejlepším smyslu slova, kde prim hrají staré dobé příběhy utkané z fantazie. Zvlášť v té současné vlně sebezpytných autofikcí a depresivních nebo ufňukaných vizí světa je tohle skutečný literární balzám (i když ve druhé půlce tomu trochu spadne řetěz).... celý text
Paměť mojí babičce
2002,
Petra Hůlová
Na to, v jakém věku autorka román napsala, jde až o překvapivě vyzrálé dílo, k jeho dočtení jsem se nicméně musel nutit. V převážně depresivním příběhu z perspektivy několika ženských postav se mi obtížně orientovalo (zvláště ve spleti jmen a vztahů) , čemuž nepomáhalo ani bohaté užívání mongolských výrazů bez vysvětlení významu (který se ne vždy dá snadno odvodit z kontextu). Na hovorovou češtinu se dá zvyknout, ale iritovaly mě hrubky v zájmenech ("jí" místo "ji" apod. - ty mě mimochodem iritují i u Emila Hakla, který je taky běžně špatně používá).... celý text
