herrGabinka
přečtené 514
Ada aneb Žár
2015,
Vladimir Nabokov
Příběh celoživotní zakázané lásky, vyprávěný samotnými aktéry s odstupem mnoha desetiletí prostřednictvím několika krátkých údobí spalující vášně, těch živých událostí, mezi nimiž se rozkládají předlouhé, nevýrazné intervaly života, z nichž si odnášíme jen rozmazané dojmy a které jitří fantasii a ponechávají obrovský prostor pro čtenářovo dokreslení osobností a motivací postav, vše v rytmu vypravěčovy teorie času, již rozvíjel celý život. Do jisté míry je osnova díla proustovskou aluzí, zejména pokud jde o hledání přítomného času a jeho vyústění v literární čin, ale je to jen jedna z rovin mnohavrstevnatého díla, jazykově hravého a nebesky okouzlujícího (schůzka sourozenců ve Vanově bytě!), plného parafrází, citací, dloubnutí a dalších komentářů k jiným literárním dílům v míře dalece přesahující mé skrovné znalosti. Knihu lze však snadno číst "jen" jako napínavý milostný příběh. Samotný způsob vyprávění je kromobyčejně důmyslný i v dalších ohledech. Vypravěč rád něco významně naznačí a pak odběhne, dá nahlédnout budoucí událost, k níž však dosud chybí kontext, a mnoho věcí nedoříká, což spolu s popsanou strukturou vyprávění a tím, že se děj odehrává v částečně smyšleném světě (Van už jeden takový příběh psal…), vede k neustálému přemítání o významu i drobných náznaků nebo dokonce k pochybám tom, jestli není účel příběhu úplně jiný než ten uváděný a nejedná se o svého druhu Pokání. Kniha je prostoupena tajemstvím v nejlepším smyslu slova. Odměnou za to, že sebou čtenář nechá takto manipulovat, je dechberoucí spád a mimořádný emocionální účinek; Ada anebo Žár mě zasáhla tak, jako už mnoho let žádná kniha.... celý text
