jan8470
přečtené 1152
Komtur
2022,
Petr S. Pixy (p)
Ve své prapodstatě Dannyho parťáci z roku 1878. Je neskutečně vtipné vidět podfuk a pak teprve číst jak ho parta Klikaře Edy vymyslela. Prvních zhruba sto stran je v podstatě jen takové oťukávání a ten velký kšeft (který se několikrát brutálně podělá) přijde až pak. Ovšem cíl velkého kšeftu je neméně zajímavý a opravdu sahá do hluboké historie. Pro milovníky staré Prahy a starých časů bude tahle kniha také příjemným čtením. A to nejen kvůli příběhu, ale i díky partě sympatických podfukářů, které prostě musíte držet palce. Jediné, co mi trochu vadilo, byl záporák. Ten byl bohužel až černý až příliš. Ale četlo se to opravdu skvěle. Kdo se nemůže dočkat dalšího Steina, Jaroše a Barbariče, nebo má rád historické detektivky, neměl by knihu minout.... celý text
Hvězdolet Vltava
2022,
Tomáš Lipner
Kniha čítá něco přes sedm set stran, ale čte se opravdu dobře. Je to dáno tím, že autor čtenáři dávkuje informace o lodi, jejím osazenstvu i světě, v němž se nalézají, postupně. Příkladem budiž scéna, v níž se posádka schází na Politické školení mužstva. Ve chvíli, kdy má politruk Plocek promluvit k mužstvu, přeruší autor děj vysvětlením toho, jak takový politický pracovník na vesmírné lodi pracuje a komu se zodpovídá. Stejně jako pozvolné dávkování informací funguje v Lipnerově románu změna prostředí, v němž se příběh odehrává. Když už by se čtenář mohl začít nudit, dojde k novému setkání s mimozemšťany, objeví se nová planeta či vesmírná stanice. O dějové zvraty není nouze, dokonce dojde i na lodní vzpouru či milostný románek, nebo takřka detektivní pátrání. Zkrátka čtenář se rozhodně nemá čas nudit. Navíc je celá kniha prodchnuta duchem nezlomné vůle lidstva k životu a to je na ní také velice sympatické. Ostatně přesně proto doporučila Kristýna Sněgoňová tento rukopis Hvězdoletu Vltava k vydání Michaelu Broncovi a jeho nakladatelství Straky na vrbě. Dostaneme se i k výtvarné stránce knihy. Na první pohled zaujme krásná snímatelná retro obálka a barevné předsádky Tomáše Kučerovského. Obálka se nese v duchu románů J.M.Trosky a předsádky zdobí nákres hvězdoletu Vltava a jeho technický popis. Vnitřní černobílé většinou dvoustránkové ilustrace Jana Pekárka pak příběh skvěle dokreslují. Že kniha nepostrádá pevnou vazbu i vkusnou záložku jistě také mnohého čtenáře potěší.... celý text
Aga
2022,
František Kotleta (p)
Aga navazuje přímo na Rudého vrabčáka. Rozhodně skvělé čtení- dozvíme se mnohem víc o Chanech. Ve finále je to mnohem vážnější příběh, než by se dalo čekat, ale rozhodně nepostrádá akci a humor.... celý text
Rudý vrabčák
2021,
František Kotleta (p)
Rudý vrabčák- Naprosto skvělý špionážní akční příběh ve stylu filmů Krycí jméno U.N.C.L.E. nebo Atomic Blonde. Jenže podle Kotlety a ve světě Legie. Fakt mě to bavilo. Navíc jsou tam vesmírní punkáči.... celý text
Pán hor
2022,
Kristýna Sněgoňová
Pán hor - patetické až na půdu, ale skvěle napsané. Spousta odkazů na všechny možné pop kulturní ikony. Filmem Die hard počínaje, přes Pána prstenů, až po filmy Sergia Leoneho. Všechny tři knihy dál skvěle rozšiřují vesmír Legie, ještě více přibližují hrdiny nám čtenářům a já musím říci, že překonali i Amandu, kterou jsem doposud považoval za nejlepší díl série.... celý text
Chci sníst tvoji slinivku (komiks)
2022,
Joru Sumino
Vlastně je to docela fajn příběh o jednom přátelství a o tom, že si máme užívat život dokud to jde. Jako silné emoce se nakonec dostavily, ale že bych to obrečel, to ne. Hlavní hrdina mě spíš štval jaký je to ňouma. Jeho proměna je fakt dost pozvolná, takže vlastně uvěřitelná. Líbila se mi Sakuřina lehká ironie. V rámci žánru o chlup slabší než Laura Deanová mě už zase nechala. Výtvarné zpracování - klasická vztahová manga se zřejmě obejde bez propracovaných interiérů a exteriérů.... celý text
Zjevy kosmické, řevy pozemské
2022,
Karel Doležal
Jako mícha násilím vyrvaná z mozku nebohého pisálka celým textem zdánlivě zcela nesmyslně povlává série výpovědí mezidimenzionálního cestovatele Randolpha Cartera. Ta se v závěrečné povídce A pak se probudil… ve finálním střetnutí protne v totálním dechberoucím crossoveru se všemi ostatními povídkami (nebo s většinou z nich), aby v závěrečné povídce Druhá výpověď R. C. dosáhla konečného vyvrcholení. Oproti předchozí knize Zombie, chiméry a rocknroll ubylo křečovitých vtipů a i autorův styl je vybroušenější. Také je hezké, jak se zápletky jednotlivých povídek navzájem vtipně prolínají. Například v jedné povídce sledují hrdinové televizní zprávy, v nichž hrdinové jiné povídky letí německým Haunebu. Velikou předností však nejsou ani tak různě vyskakující easter eggy a pop kulturní narážky, ale spíš to, že autor dokázal všechny ty na první pohled nesourodé povídky propojit do smysluplného příběhu, v němž má každá z povídek a každý z jejích hrdinů nejen své místo, ale především smysl. Za to mu tleskám. Bonusem pro fanoušky knihy Zombie, chiméry a rocknroll je také to, že Karel Doležal poodhalil něco málo z historie svého pestrého světa a jeho obyvatel. Pro fanoušky seriálu Doctor Who nebo Stopařova průvodce po Galaxii jsou Zjevy kosmické, řevy pozemské rozhodně tím správným půllitrem piva. Závěrem bych chtěl pochválit skvělou komiksovou obálku a vnitřní ilustrace nadané výtvarnice Evy Letákové, bez nichž by Doležalovy knihy nebyly ani z poloviny tak dobré.... celý text
Chmurný Válečník
2021,
Alistair Rennie
"Po emoční stránce" , pomyslel si Chmurný Válečník, "jsem jako vepřové hlavy nad plameny šílenství," Metaválečníci jakožto nadbytosti a Chmurný válečník hledající smysl svého bytí. A spousta násilí, krve, sexu, brutality a skvělých nápadů. Je to brutálnější než řezník z Bruntálu křížený s Lišákem ze Sudet, ostřejší než Kalvemina a jazyk, ó bohové, jazyk malebný jako, no já nevím jako stříkanec krve na zdi. Příběh samozřejmě nemusí sednout každému, ba někomu to celé může připadat jen jako póza. Násilí pro násilí, sex jakožto provokace, ale i kdyby tomu tak bylo, nijak to nesnižuje kvalitu knihy. "Odkdy máš, Chmurný Válečníku, nějaké zábrany?" "To nejsou zábrany, Okruhu. tady jde o princip." "O princip? dal ses snad na víru?" "Mou vírou je šílenství." "To by mě zajímalo, co má šílenství společného s nějakými principy." Planeta 9 nám prostě přinesla literární dekadentní skvost. Navíc ta kniha krásně vypadá a obálka Tomáše Kučerovského je dokonalá. Celá kniha je vypravená nádherně. Já nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami.... celý text
Pár zbytků pro krysy
2022,
Jiří Sivok
Nebudu tady rozebírat povídku po povídce, od toho jsou velké recenze a autor sám. Ten totiž v části nazvané Autor se vykecává rozebírá každou z těch sedmnácti povídek které sbírka obsahuje. Já jen napíšu že Sivok je silný v kratších textech s překvapivou pointou. Těch je díky temným božstvům v knize většina. Často v nich nešetří brutalitou, černým humorem a skrytými či zjevnými pop kulturními odkazy. Samozřejmě i já jsem si v nich našel své favority a naopak některé mě nechaly chladným. Nicméně těch bylo minimum, vlastně jen jedna a to vlastně nebyla ani tak horor či psychothriller, ale čistokrevná sci-fi Zachraň člena posádky, nic víc. Sci-fi autorovi moc nejdou. To však neznamená, že by se nesnažil. Například taková Náhrada je skvělá. Ale i zde, jako u většiny Sivokových povídek platí rovnice Zajímavý nápad + překvapivá pointa + krátký rozsah = výborná povídka. Zkrátka a dobře. Knihu můžu doporučit všem milovníkům kratších povídek se znepokojivou atmosférou a černým humorem.... celý text
Vládci času
2007,
Lucie Lukačovičová
Válka klanů Taira a Minamotto. Je to drsný a krutý příběh. Přesně takový, jaký byste od samurajského eposu čekali. Fantasy linka o zlodějích času je tu hodně upozaděna, takže by kniha mohla zaujmout i milovníky japonské historie. Autorka vystudovala antropologii a Japonsko má v malíku. Na knize je to hodně znát. Tahle kniha se opravdu povedla. Pochválit musím také krásnou obálku Jany Maffet Šouflové. Asi jedinou slabinou je absence jednoho hlavního hrdiny se kterým by se čtenář mohl ztotožnit. Hrdinů (na různých stranách fronty) je totiž docela dost a to je pak těžké někomu fandit.... celý text
COM.ensky: Kratičká zpráva o covidovém nakažení
2021,
Klára Smolíková
Knihu můžu doporučit nejen dětem od sedmé třídy výš, ale i jejich rodičům. Možná si po jejím přečtení uvědomí, že ani ti jejich puberťáci to v době covidové nemají lehké.... celý text
Klik
2017,
Milo Manara
Manara. Tuším můj první. První povídka je taková erotická bláznivá groteska, druhá má trochu ekologický podtext a cekem pobaví, třetí už jen nastavená kaše bez pořádné pointy.... celý text
Kronika rodu Příšeráků
2020,
Madla Pospíšilová Karasová
Včera jsem dočetl tuhle vtipnou, nicméně hluboce pravdivou knížku. Máma dvou divokých kluků Madla Pospíšilová píše rukou lehkou a s nadhledem. Vtipná je skoro jako Franta Kotleta a sebeironií srší víc než Teslovy vynálezy. Pokud máte pocit, že jste příšerná matka a všechno vám padá na hlavu, nebo už máte ratolesti odrostlé a chcete si zavzpomínat na "mateřskou dovolenou", je tohle knížka přímo pro vás. A pokud si potrpíte na humoristické memoáry, tak taky. Zkrátka Kronika rodu Příšeráků je skvělou volbou pro neklidnou dobu. "A tak je čerstvá maminka zmatená jako velbloud na kolečkových bruslích, ale kojí dítě, když má hlad (dítě, matka pro jistotu jí vždycky, když se namane alespoň nepatrná příležitost), ukládá ho ke spánku, když je unavené..."... celý text
Zákon Azylu
2021,
Lucie Lukačovičová
Jestli Lucie Lukačovičová něco umí, jsou to příběhy, v nichž se snoubí žánr fantasy s legendami a náboženstvími různých národů. S detektivním pátráním, městskými legendami, duchy a náboženskými kulty si pohrála i ve svém nejnovějším románu. A protože je Azyl nadnárodní organizace, najdete v románu kabalu a vietnamské vlivy, křesťanství i zhmotnělé bytosti z latinskoamerických legend. Stejně tak se zde setkáte s pražskými strašidly a odkazy na argentinskou literaturu a hudbu. Možná to na první pohled vypadá jako nestravitelný multi-kulti guláš, ale opak je pravdou. Lucie Lukačovičová z těchto ingrediencí ukuchtila výtečnou omáčku chimichurri, do které naložila své hrdiny, aby je záhy vystavila plamenům pekelným při soubojích s démonickými bytostmi i křivdami minulosti. Zákon Azylu v sobě totiž ukrývá nejenom řádnou porci nadpřirozena okořeněnou slušným množstvím akce, ale také trochu zamyšlení na téma odpuštění, hříchy minulosti či nefunkční rodinné vztahy. Autorka přitom nijak přemrštěně nemoralizuje, maximálně dává námět k zamyšlení. Tango ve vyváženém rytmu Ať už se Benedikt a jeho přátelé prohánějí uličkami Starého Města nebo bojují na argentinské půdě s nočními můrami, je radost jejich eskapády sledovat. Díky detektivní lince vás udržuje Lucie Lukačovičová v neustálém napětí. A ačkoli děj neuhání vyloženě jako splašená mula, střídáním atraktivních lokalit okořeněných souboji se zajímavými monstry docílila toho, že se při čtení nebudete nudit.... celý text