Mijagi
přečtené 496
Karpatské hry
2006,
Miloslav Nevrlý
Použiji autorův styl oslovování a říkám: Tohle byl opravdu velký zážitek, bratříčku! Poetický cestopis rumunskými Karpaty let dávno minulých. Od salaše k salaši, od ohně k ohni... Věřím, že tato kniha ovlivnila a stále dokáže ovlivňovat lidské životy. Jen se k vám musí dostat v pravou chvíli. Možná, kdyby mi kdysi padla do očí místo Kerouacových Dharmových tuláků, byla by má cesta čistší, méně trnitá. "Třetího večera jsem za tmy sešel z pastvin a přespal pod stromem. Ráno po třech slunečných dnech mlha a déšť. Otlačená záda, nevlídno, chlad. Štiplavý oheň, únava předchozích dnů, vlhký a lepkavý oděv. Pocit zuboženosti, byl bych nad sebou plakal. Náhle na mne padla smrtelná únava, víc duševní než tělesná - další den se vláčet dál pro nicotné a jalové cíle! S rozpolceností ale nelze pokračovat v cestě, nerozhodnost zabíjí. Tupě jsem stál. Bytostně se mi nechtělo odejít, třásl jsem se chladem a nemohoucností. Tehdy jsem spatřil v mlžné pastvině černou chatrč. Večer splynula s tmou. Nebo jí přes noc postavil duch? Jako Mohamed při svých viděních, ani já jsem nevěděl, kdo mne pokouší: dobrý, nebo zlý duch? Přišel jsem blíž, seník byl otevřený. Pocítil jsem úlevu, bylo rozhodnuto. Spěch, lstivý druh, zmizel, labuť zakroužila nad horami. Znovu jsem se převlékl do suchých nočních hadrů a zalezl se spacím pytlem do nejtmavšího kouta. Na střeše šuměl déšť, pradéšť, nejsladší věc je slyšet déšť v suchém seně. První okamžik štěstí - a kolik jich toho dne na mne ještě čekalo! ... Řeka času sladce plynula, její vody dostávaly nový rozměr. Ležel jsem minuty, hodiny, bez pohnutí, déšť šuměl, klesal jsem do vonné, zelené propasti. Kéž by i smrt byla tak bytostná - přechod do jiného stavu vědomí. Síla zmizela, pociťoval jsem jen nekonečnou touhu ležet. Tělo se poddalo podkladu... Nad horami přecházel den, seník byl tichý, i já byl tichý a nehybný, ale v obou vířil život, byli jsme součástí vesmírného dění, lásky, zániku..." Pokud mě někdy v ruchu uspěchaného velkoměsta potkáte s pohledem jakoby mimo, nechte mě být. To jen sním Nevrlého Karpatskou hru "Na zelenou propast času" a jsem sám daleko v horách, v opuštěné chatrči skrápěné deštěm.... celý text
Děti kapitána Granta
1899,
Jules Verne
Posádka lodi Duncan vyloví poblíž skotského pobřeží kladivouna, v jehož útrobách nalezne tajemnou zprávu. Touto scénou vylíčenou na prvních dvou stranách se rozjíždí jedno z nejrozsáhlejších Verneových dobrodružství, které čtenáře zavede do exotických končin několika kontinentů. Příběhy a jednotlivé epizody jsou příjemně naivní a prožívají je lidé, jenž si velmi snadno oblíbíte. Dokonce mám pocit, že čím má verneovka více stránek, tím hůře se s jejími hlavními hrdiny loučí. V Dětech kapitána Granta autor navíc stvořil postavu pro mě opravdu nezapomenutelnou - Jacques Eliacin Francois Paganel, tajemník Pařížské zeměpisné společnosti, dopisující člen společnosti berlínské, bombajské, darmstadtské, lipské, londýnské, petrohradské, vídeňské a newyorské, čestný člen Královského zeměpisného a národopisného ústavu indického, roztržitý člověk, jehož příhody, výpočty a cestopisné poučky jsem hltal doslova jako malý kluk :-)... celý text
Donbas: Svadobný apartmán v hoteli Vojna
2019,
Tomáš Forró
Pokud jste v minulých letech vnímali konflikt na Ukrajině jako něco hodně vzdáleného, něco, co svými obrázky ve večerních zprávách na chvíli vstoupí mezi novinky z české politiky a ze světa sportu, tak tato kniha vás vytrhne z matných představ a vhodí rovnou do ulic vybombardovaných předměstí Doněcku či Luhansku. Do míst, kde padly veškeré záruky státu, kde místo policie vládne chaos, anarchie a zákon silnějšího. Ke stanovištím raketových odpališť zřízených přímo uprostřed obydlených panelákových sídlišť. Na chechpointy obsazené nejhorší lidskou pakáží, outsidery, kteří se v normální době ve společnosti nechytali a teď jsou na vrcholu. Pustí vás dál? Znásilní vás? Zastřelí vás? Projdete se místy, kam spadlo sestřelené letadlo s 298 nevinnými civilisty na palubě. Nahlédnete do životů žoldáků, kteří si prošli již více válečnými konflikty. Nahlédnete do nuzných poměrů obyčejných obyvatel Donbasu, jejichž strach a poddání se manipulaci a dezinformační kampani stály na začátku všeho. Tohle ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. Přečteno ve slovenštině, ale pokud si chcete počkat na češtinu, nakladatelství Paseka má knihu zařazenou v aktuálním edičním plánu.... celý text
Kolem Jakuba
2019,
Michal Vrba
Už mám naplánovaný výlet. Jen co oschnou nebo lehce namrznou cesty a nebude bláto. Vlakem do Nymburka to není od nás daleko, odtamtud popojet kousek lokálkou a pak už se budu celý den toulat kolem Jakuba a všech ostatních rybníků v okolí Dymokur a Městce Králové. Světem rákosu, leknínů, kachen, labutí, naplněn dojmy povídkové sbírky Michala Vrby, temnými osudy lidí, kteří chtěli žít třeba i stranou od všeho, jen pro sebe a své rodiny, ale do jejich životů negativně zasáhly dějiny. Zápletky příběhů nejsou komplikované, přesto jsem se od nich nedokázal odtrhnout. Je to kvůli tomu, že díky jednoduchosti jsou uvěřitelné. Něco podobného by se totiž úplně v klidu mohlo stát u vás na vesnici, ve městě, u sousedů… Do toho svěží styl nezahlcený dlouhými popisy či odbočkami, postupné dávkování děje a několik zajímavých nápadů (např. povídka Řadovka, která je vyprávěna z pohledu majitelů jednotlivých domů a rozdělena do podkapitol podle čísel popisných). Škoda jen toho slabšího pojítka některých povídek se samotným místem, jak píše níže v komentářích čtenář Blue.... celý text
Oceánem na kře ledové
2002,
Jules Verne
Banální příběh s jasně vymezeným a rozpoznatelným dobrem a zlem, geniálně vymyšlená cesta, nádherné postavy, uměřené dávkování encyklopedických zajímavostí. Tahle pouť s komediantskou rodinou Cascabelových bavila. Nechal bych se v jejich maringotce unášet na kře ledové klidně další stovku stran. Se zpožděním mnoha let jsem konečně našel místo, kde si dokáži pořádně odpočinout. Je to svět Julese Vernea, jsou to stránky jeho dobrodružných románů.... celý text
Podzemní železnice
2018,
Colson Whitehead
Napínavý, dechberoucí a srdcervoucí pohled do otrokářského pekla amerického Jihu, v nelichotivém světle ukazující nahnilé pilíře počátků vyspělého západního státu (území ukradené Indiánům, ekonomika založená na pracovní síle otroků) a zcela jednoznačně a správně se stavící na stranu těch, kteří tvrdí, že rasismus je špatný ve všech svých podobách. Autorův styl psaní je velmi svižný a děj vás semele tak, že nejpozději od poloviny knihy nebudete chtít dělat už nic jiného, než číst. Sem bych ale směřoval i jedinou výtku – zatímco děj byl pro mě nepředvídatelný, jistá pravidelnost v osnově (hlavní hrdinka se ocitne na novém místě, čtenář je seznamován s prostředím, pak přijde gradace děje a po něm následuje další nové prostředí, ve kterém se celé toto kolo znovu opakuje) nešla přehlédnout a ke konci na mě kvůli tomu příběh působil již trochu uměle.... celý text
Ne nestačí: jak se bránit Trumpově šokové politice a vydobýt si svět, jaký potřebujeme
2019,
Naomi Klein
Ústí hlavně
2016,
Jiří Imlauf
Básně a krátké črty, ze kterých vyvěrá pravá ústecká atmosféra. Tohle je Ústí nad Labem (nebo chcete-li Desire city), jak ho znám. Obklopené kopci s listnatými lesy topícími se v podzimních barvách, ale také melancholicky zkrápěné celodenním deštěm, temné ve svých průmyslových oblastech, s chemičkou zasahující do samotného centra a vyvolávající bladerunnerovské nálady, s bezútěšným předměstím, starými domy, ale i paneláky rozházenými všude po okolí, s řekou Labem protékající mlžným oparem pod Střekovem, kinem Hraničář, Činoherním studiem, Karlem Mayem před zákony se schovávajícím v hotelu Srdíčko… Atmosféra, která se vám vryje pod kůži, pokud nebudete jen slepě projíždět. A v té knize to všechno je. Pro fanoušky kapely Houpací koně navíc dvojnásobný prožitek.... celý text
Lodivod dunajský
1999,
Jules Verne
Dostat ve vědomostním pořadu úkol vybrat z nabízených možností román, který nenapsal Jules Verne, asi bych se za stolečkem pořádně zapotil. Zjistil jsem, že znám opravdu jen ty notoricky profláknuté. Lodivod dunajský mi unikl a objevil jsem ho až díky cestě do Bratislavy. Maďar Ilja Bruš vyhraje rybářské závody. Po vyhlášení výsledků se s ostatními účastníky akce vsadí, že dokáže v loďce přeplavat Dunaj takřka od pramene v Německu až k ústí do Černého moře v Rumunsku a po celou dobu se živit jen rybolovem. Tím začíná netradiční říční cestopis okořeněný napínavou krimi linkou s několika vydařenými záměnami postav. Dočteno jedním dechem v pátečním večerním vlaku z Prahy na Slovensko. A pohledy na Dunaj jsem si pak užíval celý víkend :-)... celý text