Shaxx přečtené 1199

Mrtvé ticho 2023, S. A. Barnes (p)

Bohužel nenaplněný potenciál. Horor odehrávající se na opuštěné vesmírné lodi? To zní slibně. I rozjezd vypadal solidně, autorce se dařilo budovat strašidelnou atmosféru, ale druhá polovina knihy a rozhřešení, co se vlastně dělo/děje, to pohřbilo. Jednak je Claire přiznaně nevěrohodný vypravěč, pak také autorka přimíchává do děje zbytečný prvek (nechci spoilerovat), který by lépe fungoval sám o sobě, ne namáčknutý do zbytku příběhu...A pro mě byly mínusové body i to, že autorka zasadila děj do vesmíru, ale občas se vyhýbala technickým věcem, které s tím souvisí, určité části rovnou příhodně přeskočila a postava se ocitá rovnou na místě. Nad rozklíčováním jde přimhouřit oko, ale nejedná se o nějaký bomba zvrat. Já tíhnu k hororům, které se odehrávají v uzavřeném prostoru ve vesmíru nebo pod hladinou, takže jsem si určité části užila, ale kvůli výše zmíněným důvodem to hodnotím jako průměr.... celý text

Tábor Damašek 2024, Chuck Tingle

První strany jsem se chytala za hlavu, jak to s takovou otravnou teenagerskou hlavní hrdinkou, co cituje z Bible a myslí jen na Ježíše každých pět minut, přežiju (ani vědomí, že vyrůstá v silně náboženské komunitě nepomáhalo). Naštěstí se to zvrtlo správným směrem. Tábor Damašek je v kategorii horor, ale za mě tedy s nádechem nepřiznané hororové komedie, až téměř parodie. Základní premisa a to, kam se to hnulo, bylo vlastně dobré. Ale asi mi úplně nesedlo zpracování a postavy byly ploché a nudné, ani ten psychologický vývoj hrdinky nebyl nic, co by se dalo ocenit. Bezvýznamné plus bylo zejména to, že přestala být otravná s pánbíčkářskýma kecama. Těch pár dobrých myšlenek bylo potopených v monotónním vyprávění, které neuznávalo moc gradaci děje nebo pilování nějaké atmosféry. Za mě tedy průměrné tři hvězdy.... celý text

Červi v hlavě 2022, * antologie

Povídková sbírka s pěknými doprovodnými ilustracemi, fajn výběr kraťoučkých povídek od čtyř autorů. Jako v každé sbírce se tu našly slabší kousky (což je ovšem subjektivní), ale většinu jsem si užila. Bavily mě dost povídky od Karin, včetně odkazů na Kinga a rockovou hudbu, což je oblíbené téma, které máme s autorkou společné :) Díky rozsahu jednotlivých děl se jedná o rychlé počtení, co zabaví.... celý text

Bledá trojka 2024, Chad Lutzke

Parádní Zrnko temnoty. Tři holky, držené v zajetí a prodávané jako kus masa pro potěchu. Autor nepotřebuje zabíhat do přílišných detailů, aby čtenářovi bylo úzko, i samotný náznak vykreslí poměrně jasnou představu. Jako běžící film s ošklivými obrázky, od kterých ale nejde odtrhnout zrak. Konec byl pro mě nečekaný, asi jsem čekala leccos, jen ne to, ale o to větší překvapení.... celý text

Vzdorovití 2024, Brandon Sanderson

Loučení vždy bývají hořkosladká. Bylo moc fajn s Nebeskou letkou prožívat jejich dobrodružství a těším se na příslib dalších akcí, i když předpokládám, že s jinými hrdiny. Čekala jsem finální díl možná kapku epičtější (jsem asi zmlsaná z první éry Mistbornu), ale jinak jsem si to užila. Sandy prostě umí.... celý text

Balada pro Emily 2023, Jarmila Stráníková

Nejzajímavější částí pro mě je, že příběh byl inspirován skutečnými událostmi. V knize se střídají tři časové linky, dávná minulost, minulost a přítomnost. Nejvzdálenější minulost mě bavila, bližší minulost leccos osvětlovala, takže se dala, ale děj ze současnosti pro mě skřípal. Od hlavní hrdinky, která si nezískala moje sympatie, po postavu Erika, která mi přišla naprosto zbytečná... Bez jakékoli atmosféry, kterou bych zde očekávala. Nějaké budování napětí, gradující strašidelné scény, nic z toho jsem tu nenašla. Jen zmatek, chaos a občasné nelogické chování hlavní hrdinky. Proto hodnotím jako průměr.... celý text

Neobyčejní 2024, Sarah Addison Allen

Miloučká oddechovka, se zajímavými postavami a ještě zajímavějšími životními příběhy, odehrávající se v malebném prostředí na jednom neobyčejném ostrůvku. O lásce a o přátelství, o nových začátcích a o naději. Je to prodchnuté magickým realismem, což mám ráda. Tři hvězdy dávám z toho důvodu, že ačkoli to bylo čtení hezké, věřím tomu, že za nějaký čas si na tenhle příběh nevzpomenu, taková správná jednorázová jednohubka, která posloužila účelu :)... celý text

Tři Sekery 2024, Kateřina Surmanová

Řekla bych, že jsem objevila další autorku, od které si budu hlídat nově vydané knihy :) Tři Sekery jsou velmi čtivé, musím tedy říct, že jsem nečekala, jakým směrem se děj stočí, ale byla jsem mile překvapena a fakt mě to bavilo do poslední strany. Skvěle napsané postavy, zajímavá zápletka, míra brutality potěšující, vrchní záporák parádní, jsem spokojená. Potěšilo setkání s postavami ze Šepotu z lesa. Ještě mi k přečtení chybí Zvedá se vítr :)... celý text

Šepot z lesa 2022, Kateřina Surmanová

Šepot z lesa byl příjemným překvapením. Přesvědčivé postavy, napínavá záhada a zajímavé prostředí podhůří Orlických hor. Bavil mě styl, kterým autorka píše. Hororové prvky hezky dotvářely hutnou atmosféru, která prostupuje celou knihu. Kdyby byla knihu kapku kratší, určitě by jí to neuškodilo, chvílemi některé části působily jako výplň prázdných míst. Konec byl za mě OK, možná trochu naivní, aspoň tedy z pohledu hlavního hrdiny. Další knihy od autorky určitě zkusím :)... celý text

Suzy 2024, Jana Pacáková

Zrnka temnoty jsou má oblíbená edice, mám ráda jejich rozmanitost. Suzy, jak už obálka napovídá, je hororový příběh, kde hlavní úlohu hraje panenka. Jsem jeden z mnoha lidí, kdo panenky nemá rád. Vlastně cokoli neživého, co má napodobovat člověka a má lidské vzezření. Panenky, sochy. Hraje v tom roli až moc bujná fantazie, samozřejmě, takže jsem vlastně cílový čtenář. Příběh je nicméně psaný optikou někoho, kdo očividně má k panenkám vřelý vztah a nemá je chuť zakopat šest metrů pod zem. Jakým směrem se bude děj ubírat, je docela zřejmé, klasický a předvídatelný příběh, u kterého čtenář ví, co čekat, což je na jednu stranu škoda, nějaký ten zvrat by mohl příběh okořenit. Víc mě bavila linka z minulosti.... celý text

Les mytág 2015, Robert Holdstock

Zajímavá kniha. Ať už svým jazykem, tak námětem. Jsem ráda, že jsem se k této klasice dostala. Vyprávění hlavního hrdiny působí odosobněně a poněkud vzdáleně, jako kdyby u toho snad sám nebyl přítomen a celkově to vytváří dojem nalezeného přepisu dávné legendy, což vzhledem k obsahu je hezky tematické. Romantická linka nepůsobí přirozeně, nicméně k tomu, jakým způsobem vznikla, mi to přijde v pořádku. V sérii určitě budu pokračovat, další díly jsou hodnocené lépe, tak jsem zvědavá :)... celý text

Lesní duch 2023, Graham Masterton

Lesní duch má slibný začátek, kdy hlavní tahoun je tajemno a děsuplná záhada. Co dokáže člověka vystrašit v lese natolik, že je pro něj přijatelnější zemřít hned na místě vlastní rukou? Masterton umí hezky naservírovat šokující scény nepěkných úmrtí, minimálně jedna taková scéna se mi vryla do paměti. Začátek mě namlsal. Bohužel zbytek byl pro mě mírné rozčarování, jako zjistit, že ta kobliha, na kterou se člověk těšil, je bez náplně. Scény v lese začaly být repetitivní, postavy jednají zkratkovitě a poněkud strojeně, občas dost nelogicky (zvlášť Jack vs jeho syn Sparky). S odhalením lesního "zla" děj ztrácí napětí, které hrálo podstatnou roli v hutné atmosféře, dokud čtenář nevěděl, o co jde. Rozklíčování je zpracované asi v pohodě, ale mně nesedlo, možná jsem čekala, že se to vydá jiným směrem.... celý text

Doručovatelky 2022, Alex Smith (p)

Jde to, ale dře to. Odhalení vrchního záporáka za mě neuspokojivé, vysvětlení "proč" odbyté. Inspektor Kett zůstal po únosu manželky se třemi malými holkami na krku (sám autor má tři holky, je vidět, že asi čerpal z bohatých zkušeností) a v knize to zabírá dost prostoru. Za mě tahle linka byla neskutečně otravná, plně chápu všechny postavy, které Kettovi věnovaly spoustu zachmuřených pohledů, zatímco mu děcko lezlo po hlavě a řvalo, zatímco se snažili něco řešit na policejní stanici. Celou sérii asi bude doprovázet sekundární linka s únosem manželky, možná si přečtu další díl, který je lépe hodnocený než jednička.... celý text

Šeptající mrtví 2024, Darcy Coates

Taková klasická průměrná Darcyovka, splňující obvyklá klišé. Trochu slabší zápletka, spoléhající zejména na záhadu identity hlavní hrdinky, která ji doprovází. Nečekaný tahoun byla vedlejší postava, excentrická Zoe, která dodávala zábavný prvek. Jinak hlavní postava a ostatní byli poměrně nudní patroni. Neměla jsem žádná přehnaná očekávání, takže pro mě to splnilo účel oddechové jednohubky. Druhý díl si přečtu :)... celý text

Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech 2023, Karin Novotná

Budu se opakovat, ale Zrnka temnoty jsou skvělá a pestrá edice kratičkých novel. Okřídlení tvorové mají jednu z nejhezčích obálek a název, který zaujme. Obsahově to bylo také super. Karin píše čtivě a poutavě a dokázala vyčarovat povedený příběh na to, kolik má útlé Zrnko stránek. Trochu mě mrzelo, že na konci nebyly zodpovězeny otázky (na které se tedy nikdo neptal, ale mě napadly :D), které by ze situace přirozeně vyplynuly, ale beru, že je tady příběh orientovaný zejména na Beku a na to, jak se hrdinně poprala s nezáviděníhodnou situací. Od autorky si určitě ráda přečtu něco dalšího.... celý text

Půlměsíční trůn 2013, Saladin Ahmed

S Půlměsíčním trůnem jsem se trochu trápila. Začátek byl fajn, ale čím víc jsem přečetla stránek, tím víc jsem se nudila. A nezachránily to ani postavy, ani příběh, ani prostředí. Bylo to prostě neslané, nemastné. Taky mi vadilo, že přímá řeč nepoužívá klasické uvozovky, rozčilovalo mě to a hůř se mi četlo. Příběh jako takový je ok, na tři průměrné hvězdy, ale často jsem se přistihla, že se do čtení nutím a místo toho raději rozečetla něco jiného, musím tedy dát dvě hvězdy za čtenářský zážitek.... celý text

Cytonik 2022, Brandon Sanderson

První polovina byla kapku nudnější a děj trochu zrecykloval určité části z dvojky, ale závěr mi to vynahradil, byl plný důležitých informací, které leccos objasnily. Asi chápu, proč je tenhle díl hodnocený trochu hůř než předchozí dva, ale pořád je to Sanderson, jak ho mám ráda. Těším se na závěrečný díl.... celý text

Dědička ohně 2016, Sarah J. Maas

Děkuji všem, co do mě vytrvale hučeli, že třetím dílem to začíná. Měli pravdu. Trojka je výrazně lepší než předchozí díly, je vidět, že se autorka vypsala. Vyprávění z pohledu více postav, nové zajímavé charaktery, má to větší spád a akci, čte se to velmi dobře. Trochu mě nudily kapitoly z pohledu Chaola, ale hravě to kompenzovala Manon a Abraxos, skvělá dvojka. A jsem ráda, že Trůn dočítám v době, kdy vychází nové vydání, a Rowan zůstane Rowanem :D... celý text

Němý křik 2024, Madla Pospíšilová Karasová

Sbírka třinácti hororových povídek, které nabízí zážitkovou strašidelnou jízdu napříč různými podžánry, ať už je libo sci-fi, postapo, nějaké ty nadpřirozené potvory, každý si jistě najde to své. Dočíst jednu povídku a začít druhou je, jak vyloupnout bonbon z bonboniéry a s napětím čekat, jakou příchuť bude mít tentokrát. Takže u Němého křiku rozhodně nehrozí nuda a zabřednutí ve stejné monotónní poloze psaní. Je to hezky dynamické a pestré :) Každá sbírka povídek pro čtenáře vždy obsahuje „lepší kousky“ a ty slabší, byla jsem ráda, že tady většina povídek zapadla do těch, které se mi fakt líbily a jen pár bylo v menšině. A to je fajn poměr. Milým překvapením pro mě byla povídka v žánru bizzaro (Můj miláček Lisa), ta mě dostala a rozhodně bych uvítala nějakou další (a klidně delší) tvorbu od Madly v tomhle směru. Dobrého bizzara není nikdy dost a navíc, je to o lásce, co víc si přát? Věřím, že Mellick by si rochnil blahem. Tahle povídka hezky ukazuje to, že ne vždy je horor o tom přečíst si něco strašidelného a pak se jít bát vyvenčit večer psa. Někdy znechucení nad bizarní představou a příliš obrazotvornými popisy vyvolá následné pořádné znepokojení a už to stačí, aby se člověk cítil sakra nepříjemně, i když se nebojí v tradičním slova smyslu. A že popisy Madle fakt jdou. Dost mě bavily i povídky se sci-fi námětem, ať už Polibek z Venuše (emzáci poctí Zemi svou návštěvou), tak Preventista, Lovec monster… A takhle bych mohla pokračovat, ale nechci tu až moc spoilerovat (já si třeba komentáře ke knihám čtu až po jejich dočtení). Ale pár jich ještě prostě zmínit musím. V předchozí knize (V pekle jsme všichni Hébert) Madla ukázala, že nepotřebuje mít po ruce nadpřirozené a kruté síly, nějaké krvelačné entity, ale že si hravě a poutavě vystačí s tím, co tu již je. Člověk. Největší predátor, co může být, schopen takových zvěrstev, že Drákula se může jít klouzat. Den, kdy na světě zemřela naděje a Balonek ke štěstí mají jako hlavního záporáka člověka a třeba Balonek patří k povídkám, při kterých mi bylo sakra úzko. Když horor čeří hladinu fikce a prostupuje do reality, když pracuje s tím, co se klidně může stát sousedce od vedle, kolegovi, čtenáři samotnému, nabízí to úplně jiný level strachu (hezky to přiživují i true crime dokumenty na Netflixu). Není to strach z neznámého, ale naopak něčeho, co si člověk až moc dobře umí představit a brnká to na struny paranoi a nevyhnutelné pomíjivosti lidského života, o tom, že někdy o našem žití nebo nežití rozhoduje někdo jiný. A o tom, jak je život křehký, se čtenář může přesvědčit v závěrečné povídce Zacyklený, která bez varování a slitování útočí na emoce. Čert vem stranou emzáky, vlkodlaky, prastaré chapadlovité příšery. Tady stačí krutá realita, ve které člověk ztrácí svou identitu a schopnost rozpoznat ty, které miluje. Tohle byla parádní povídka na konec, protože ve mně po dočtení rezonovala ještě dlouho. Když to shrnu, Němý křik je výborná sbírka povídek, ať už hororových nebo těch na pomezí hororu a vřele doporučuji k přečtení.... celý text

Vzestup Endymionu 2 1999, Dan Simmons