tibby
přečtené 181

Havířovina
2022,
Iva Hadj Moussa
Moc mě bavil styl autorčina psaní. Příběh jako takovej.... No, přišlo mi, že to má potenciál, jenom takovej nějakej nedomrlej...Chvílema jsem moc nechápala časovou osu a nechápala jsem, v jak hluboký minulosti se některý věci měly odehrávat a pak jsem byla překvapená, že jako ahaa to se nestalo zas tak dávno. No a pak prostě milion nedokončenejch věcí, jak kdyby někdo začal psát knížku s dobrym příběhem, ale už to trvalo moc dlouho a už ho to vlastně zas tak moc nebavilo, tak to hlavně rychle nějak všechno došmrdlat a hurá konec...... celý text

Na Větrné hůrce
2003,
Emily Brontë
Já jsem tuhle knížku měla v ruce už třeba pětkrát, pokaždý jsem začala číst, pokaždý odložila. Teď jsem se kvůli pokutě v knihovně bála tam jít :D A už jsem neměla doma jinou knížku, kterou bych nečetla, tak jsme po Větrné hůrce sáhla a... Přečetla jsem ji asi za čtyři dny a musím říct, že je to zas něco, co se mi hodně zarylo pod kůži a když jsem zrovna nečetla, na knížku jsem myslela a zdálo se mi o ní... Tolik rozporů, který v člověku vyvolává, takový to jak cítíte hroznej soucit a za chvíli se stydíte, že soucítíte s někym tak brutálním a becitným... Navíc vykreslení těch vřesovišť, tý krajiny, nálady, úžasný. A já mám tak celkově v příbězích slabost pro postavy, který prahnou po sebezničení.... celý text

Rothschildova flaška
2015,
Petr Šabach
Vesměs mě knížka bavila - respektive takhle - bavila mě neskutečně a lámala jsem se smíchy, dokud nedošlo na anglickou zápletku. Takže knížku jsem sice dočetla, ale musim říct, že spíš ze setrvačnosti... Jedinej světlej a fakt boží okamžik celý týhle zápletky je, když vypráví Viktorii o svym zážitku s kříšením otce :D Takže rozporuplný pocity...... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch
2009,
Kateřina Tučková
Geniální. Poslední dobou se hodně zajímám o osudy sudetských Němců, o odsun jako takový a musim říct, že tohle bylo hodně silný a zároveň to člověka opravdu vpraví do problematiky, nutí přemýšlet o kolektivní vině a podívat se na historické události novým pohledem. Za mě neskutečně dobře napsanej příběh, těšim se na Bílou vodu, Žítkovský bohyně jsem taky chroupla jednim dechem, stejně tak Gertu.... celý text

Tasmánie
2024,
Paolo Giordano
Pokud máte z Giordanovy tvorby rádi Osamělost prvočísel a Dobývání nebe, může se vám stát to, co mě a budete zklamaní, protože tohle je úplně jinej šálek. Něco jako když milujete McEwana a pak si jdete přečíst Solar... Tohle mi přišlo hodně neosobní, postavy mi přišly nezajímavý, nedokázala jsem se na ně naladit. Pro mě bylo těžký přelouskat první půlku, pak už to docela odsejpalo. Téma ekologie, globální krize atd. mi není cizí, naopak, těšila jsem se na to, ale tohle mi přišlo takový nějaký... Plochý.... celý text

S večerem přichází tíseň
2021,
Marieke Lucas Rijneveld
Hrozne mi to pripomnelo dve knizky: Betonova zahrada a Vse,co jsme si nikdy nerekli. Precteno za dva dny, ale nejen k veceru u toho prichazela tisen. Ale i tak, fascinujici. "Teď je přece naše ztráta větší? Všechna ta hřejivá těla, která máme tak rádi, budou za nedlouho utracena. Je to stejné jako s Židy, akorát že oni byli nenávidění, a to se umírá dřív, než když vás přivede do hrobu laska a bezmoc."... celý text

Papírové domky
2022,
Jiří Klečka
Trochu jsem se nutila do cteni, ale druhou pulku jsem diky paradni gradaci pribehu zhltla... Presto mi na tom.. neco nejak nesedi, prijde mi, ze spoustu zajimavych napadu tak nejak prislo vnivec a i mi nektery veci prisly hodne nelogicky ci zbytecny. Taky me hodne bilo do oci neustaly oslovovani syna "mistre" a Anny "devce"..... celý text

Jak ulovit malou štiku
2024,
Juhani Karila
To, co miluju na finskym podivnu... Zdá se vám fakt šílenej sen, kde je možný naprosto všechno... A někdo má ten dar to sepsat a donutit vás překroutit tu nutkavou potřebu, že by to všechno mělo logicky nějak dávat smysl ... celý text

Sedm věží
2022,
Sara Baume
Já to prostě nědokázala dočíst. Knížku jsem si dokonce koupila, abych si udělala radost po náročnym dni... A pak jsem začala číst... A bylo to ještě náročnější... Já se snažila, fakt! 85 stránek a měla jsem pocit, že se taky začínám postupně rozkládat, stejně jako všechno v knížce, včetně hlavních hrdinů :D Nepovažuju se za nějak extra racionálního člověka, co všechno potřebuje mít doslovně vysvětlený, ale stejně jako spoustu z vás (dle komentářů) mě nejvíc drásala absolutní absence jakýhokoliv děje... A jestli na tu horu vylezli nebo ne, mě rozhodně nezajímalo tolik, jako z čeho teda doprčic žijou?! Možná to byla jediná věc, která mě nutila číst dál, doufajíc v nějaký vysvětlení... Který právě přijde na tý cca 85 stránce. Pak jsem to prostě zaklapla a řekla jsem si, že život je moc krátkej :D... celý text

Opatství Northanger
2007,
Jane Austen
Slabší z knih od Jane Austen, ale pořád dobré. Jen ty postavy mi prostě k srdci nepřirostly. Oproti Pýše a předsudku nebo Rozumu a citu je to slabota.