1casper komentáře u knih
Je to příběh ze života, bez jakýkoliv příkras, který se může stát komukoliv ze sousedů. Je úplně jedno, jak se jmenují, jestli Lucie, Sofie, Jana, Vojta, Lukáš...jsou to takoví ti lidé odvedle..
Jsou tu dvě hlavní dějové linky - Lucie, která se plácá v partnerském vztahu a její kamarádka z dětství - Jana, i ona není v partnerském vztahu úplně spokojená. Každá jinak....i o tom je život.
Všichni žijí ve vesnici, Lucie se sem vrací po letech, právě do domu tety Sofie, která žije v Jeřabinovém domě.
Konec za mě vůbec předvídatelný nebyl.
Kniha se mi četla hodně dobře. I proto, že místa dobře známe, jezdíme sem pravidelně na podzimní dovolenou.
Knihu doporučuji a kvituju i moc hezkou obálku.
Příběh krasobruslařky a hokejisty. Od začátku jsem tušila, že příběh se bude podobat filmu Ledové ostří.
Není to úplně tak, ale děj je předvídatelný.
Nevadilo mi to, kniha se mi četla dobře. Je to taková typická oddychovka na dovolenou.
Tahle kniha ukazuje neskutečná a nelidská zvěrstva, co se v Osvětimi odehrávaly.
Ale ...knih s touto tématikou jsem přečetla opravdu hodně, tohle se hodně nepovedlo.
Je to neskutečný pelmel, těžko jsem hledala o kom zrovna příběh vypráví.
Za mě tohle určitě ne.
Jsou mnohem kvalitnější díla s tématem holocaustu.
Kniha se mi četla sama, tyhle příběhy mám moc ráda.
Hodně mi připomínala Šikmý kostel.
Vůbec mi nevadilo prolínání dnešní doby a doby minulé, naopak. Řeší se tu příběh Věry z minulé doby a Aničky, z doby současné. Příběh Věry se mi líbil trochu víc, no.
Co mi přišlo hodně přitažené za vlasy byly vize vyvolávané díky mateřídoušce.
Shrnuto....
Životní lásky jsou stejné ve kterékoliv době se svými klady i zápory.
Trochu jsem byla rozladěná, že příběh Madlenky v Dolní Lomné tak nějak vyšuměl. Věra byla osočována neprávem, což se vlastně ve vesnici vůbec nevysvětlilo.
Tak to často chodí i dnes.
O co šlo, to si přečtěte sami. Knihu rozhodně doporučuji.
Moje druhá kniha autorky, opět koupená na dovolenou, první byla Hypotéza lásky.
První kniha YA.
Četla se dobře, měla spád.
Děj byl jednoduchý, předvídatelný.
Hlavní hrdinka Mallory dostala od života naloženo už ve svých 18letech. Starala se o dvě mladší sestry a nemocnou matku.
Od Boha dostala dar hraní šachů a to i na světové úrovni...
Jak to všechno zvládla, to si přečtěte sami....
Při čtení téhle knihy jsem se chvílemi smála nahlas, má hodně vtipné pasáže.
A po dočtení jsem mela chuť roztáhnout šachy a zahrát si taky...
A ještě....ma nádhernou obálku a tu ořízku, hmmm
Knihu jsem přečetla během pár nočních služeb.
Je vtipná, napsaná s nadhledem.
Autorka popisuje život baronky Blanky z rodu Battaglia.
Děj se odehrává v reálném zámku v Bratronicich a Blanka zde opravdu žila.
Skutečnost se prolíná s fikcí, zrovna tak i děj je chvíli v současnosti, chvíli v minulosti.
Nijak mi to nevadilo, tohle mám ráda.
Poslední třetina knihy byla dost vláčná. Ale 20.stoleti celkově mám nastudováno, věděla jsem, co nevyhnutelně přišlo. Bylo mi z toho úzko.
Kniha se mi četla hodně dobře a dala bych ji jako povinnou četbu pro středoškoláky.
Až budeme mít cestu do jiznich Čech, určitě se na zámek do Bratronic podíváme. I když víme, že je v žalostném stavu.
* ještě citace...."...zaposlouchám se, jestli k nám zase nejdou ti muži v dlouhych tmavých pláštích, nacisté nebo komunisté, na tom nesejde."
Moc hezky a i přesvědčivě popsaný příběh až dost přizpůsobivé Rusky Neonily.
Hlavní postava zdravotní sestra je povahový chameleon, autorka ji popsala jako úplně bezcitnou ženskou, která zkazila život sobě a i mnoha lidem, včetně svých blízkých...
Jen....
Námět mi připomínal knihu Návrat nežádoucí, kde se hlavní hrdinka taky ujala malého sirotka, kterého potkala samotného na konci války.
Kniha se mi četla dobře, nepustila mě. Doporučuji.
Půjdu proti davu....
Kniha byla za mě dost rozvláčná, některé pasáže hodně dlouhé - než se děj vůbec někam posunul. Od zhruba poloviny knihy jsem přeskakovala stránky a ničemu to nevadilo.
Mně se kniha četla hodně dobře.
Knih od paní Pawlowské jsem četla víc, pak už mi to přišlo na jedno brdo.
Ale tahle je takové pohlazení s velkým nadhledem.
A mám moc ráda autorky češtinu.
Po dlouhé době jsem knihu nedočetla.
Tohle byl totalni pelmel bez děje.
Kniha možná, - možná, zaujme tak 13.lete děti.
Za mě škoda času.
Ve knize vypráví na střídačku příběh Terezy a Heleny, dvou žen, které se "dělí" o jednoho muže. Každá s ním má dítě.
Příběh má spád, čte se to samo. Ale tak nějak do poloviny knihy. Druhá polovina je spíš o vztahu Terezy a její dcery Báry a konec už je takový hodně useknutý, jako by autorce došel dech, nebo to psal někdo jiný....
I tak se mi kniha líbila, někdy se k ní ráda vrátím.
Od autorky jsem četla Mengeleho děvče, byla jsem zvědavá na další její dílo.
Tak tohle bylo něco! Knih okolo atentátu na Heydricha jsem přečetla hodně, není snad nic, co by pro mě bylo nového.
Až tahle kniha. Popis celého života - od raného dětství - Kubiše a Gabčíka jsem četla poprvé....
Popisuje i životy dalších, důležitých lidí, o kterých se moc nemluví a moc se o nich neví. Kolik lidí se zachovalo neskutečně statečně.....až jsem měla husí kůži. Sami nacisté z toho byli překvapení a nepočítali s tím, že nikdo z Čechů nikoho neudá....
Po čase přiznali, že kdyby parašutisty Čurda neudal, nikdy by je nenašli.....
Většina parašutistů byla hodně mladí lidé, dnes neuvěřitelné....
Kniha se četla úplně sama, je psaná hodně čtivě.
Je to tedy i k zamyšlení....bránil by ještě dnes někdo takhle naši vlast??
Velmi oceňuji fotky v knize.
Knihu bych rozhodně doporučila jako povinnou četbu.
Až při čtení jsem zjistila,že čtu vlastně druhý díl. Ničemu to nevadilo, četlo se to i tak dobře.
Příběh slečny Beadyové zaujmul od první stránky. Je až neuvěřitelné, jak medicína pokročila.
Dnes si nikdo nedovede představit operaci bez narkozy a sterility.
Hlavně ta sterilita....
Při popisu jednoho z prvnich císařských řezů, to mi bylo hodně úzko.
Knihu doporučuji.
Kniha se četla sama, děj pěkně "odsejpal".
Jedná se příběh tří kamarádek ze střední školy, dnes už je jim 45let a každá si prožívá ten svůj běžný týden.
Docela zbytečné mi přišlo opakované připomínání opruzenin pod prsy, to bylo až trapné. Jakoby zrovna tohle autora zaujalo a měl potřebu se k tomu vracet....proč...?
Je to taková typická "Hartlovka", tak na dovolenou nebo na pláž. Jak píše čtenářka pode mnou, jen ať se mě nikdo neptá, o čem to vlastně bylo :-D
Na 15roků lásky nebo Malý pražský erotikon tohle nemá ani omylem....
Přijde mi nejslabší hned za knihou Prvok, Šampon, Tečka a Karel....tu jsem přečetla a prodala.
Knihu jsem dostala k vánocům, těšila jsem se na ni.
Příběh vypráví o Hedvice, která se vrací do poválečného Československa, kde na ni čeká manžel. Najdou společnou cestu? Nic není černobílé....
To ať si každý přečte sám.
Pořád jsem si Hedviku představovala jako dámu z prvorepublikovych filmů.
Popisy postav i popisy vily, bytů a prostředí, ty se mi líbily hodně.
Vzhledem k tomu, že dobře znám poválečnou historii, viděla jsem seriál Zdivočelá země, čekala jsem, jak hlavní hrdinka jakožto pracovnice ve vojenské službě v Londýně a v Africe, po návratu do Čech dopadne....Konec mě hodně překvapil.
Co oceňuji, tak připomenutí politických postav v poválečném Československu.
Jan Masaryk, Marcia Davenportová, Karel Janoušek, Josef Zíka, Prokop Drtina.....
Kniha se mi nečetla úplně lehce, ale bylo to i poučné čtení.
Doporučila bych ji jako povinnou četbu na středních školách.
Knihu jsem dostala i s věnováním :-)
Pana doktora znám z instagramu, spoustu příběhů už jsem četla tam.
Ze začátku to bylo fajn čtení, pak už mi to přišlo všechno tak nějak stejné. Asi i proto, že s podobnými příběhy se setkávám dnes a denně na oddělení.
Pro laiky je to ale hodně poučné čtení, které doporučuji.
Tak tohle byla pořádná nálož emocí.
"Milý Scotty...."
Pár knih od téhle autorky jsem četla už před časem a zapomněla jsem, jak sugestivně umí psát.
Děj vás vtáhne tak, že máte pocit, že na postavy koukáte přes plot a jste skoro součástí děje.
Moc hezký příběh.
Jen bych vytkla ten jakoby useknutý konec. Ale nevadí....
Knihu doporučuji, sama se k ní někdy vrátím.
Ale určitě ne na dovolenou nebo na pláž, budete brečet. Hodně brečet. :-)
Knihu jsem četla na 2x. Poprvé jsem ji odložila, po pár stránkách jsem nevěděla, co čtu.
Po čase jsem ji zkusila znova a tentokrát jsem se začetla. Příběh to byl teda hodně předvídatelný, ale nijak mi to nevadilo.
Příběhu Elin bych i docela věřila, takových podnikatelů, kteří nemají čas, - nebo ho nechtějí mít, - na osobní život, takových je.....
Co se mi líbilo, tak že takhle to přesně v životě chodí. Nikdo nikdy před ničím neuteče.
Na knihu jsem se těšila od přečtení prvního dílu. Děj mě opět vtáhl od začátku až do konce.
Příběh se odehrává dva roky po válce opět ve vesnici Skláře, po nástupu komunistů k moci a (někdy nedobrovolném) sjednocování sedláků v JZD.
Objeví se rodina Lukešových a Jarmila....
Jarmila - tady je popsaná jako čistá duše, i tak se ponižovala, jak byla zamilovaná do Františka Smolíka....
Soused se bál souseda, udávání bylo na běžném pořádku.
Vesnici zatápěl Tomeček, stejně jako v prvním díle. Neskutečný haj.l....
Byla to neskutečně zlá a těžká doba :-(
Těším se na třetí díl.