Agatha84 komentáře u knih
Nepamatuji si, kdy naposledy jsem četla tak "hroznou" knihu a zároveň neexistuje žádná jiná, u níž bych si již před 50. stranou říkala, že tohle nezvládnu a hrozně se bála otáčet stránky dál. Čtu opravdu dlouho, dávkování probíhá jen zvolna a postupně, a dnes večer rozhodně dosáhnu finále. Příšerně se bojím... ani k tomu nepotřebuji žádné nadpřirozené zlo, úplně mi stačí to naše obyčejné, lidské...
Neuvěřitelný zážitek.
Asi nejsem cílová skupina autorky, takže ani nerozumím tak vysokému hodnocení, které mne k četbě nalákalo. Děj hodnotit nechci, takovými osudy jsem dennodenně obklopena, tudíž nevidím důvod, proč bych měla být uchvácena. Jsem ochotna dát jednu hvězdu za obálku a druhou za ukončení osudu Báry, zbytek byl katastrofální. Od naprosto odporné češtiny (chápu, že jsem tímto měla být postavám blíže-nepovedlo se), přes ploché, šablonovité postavy, po podivnou příběhovou, nic neříkající linii (vážně je potřeba představovat dospívání dívky prostřednictvím podoby menstruace a způsobu balení vložky?). Nejsem puritán,jen takové podrobnosti mají mít své opodstatnění a načasování... Mám pouze intenzivní dojem znechucení. To bylo cílem?
Jsem rozpolcena. Ústřední motiv je bezesporu fascinující a originální, nicméně tempo vyprávění je opravdu vražedně pomalé a vážně v tomto ohledu nemá co dočinění s budováním napětí. Váhám, hodně, chci dát jenom za 3*, jenže je to King, sakra...
Knize nelze upřít velkou dávku ponurosti,pochmurnosti a beznaděje. Přesto nejsem úplně spokojená, přese všechno, co se na stránkách odehrává, cítím odosobněnost, nejsem součástí děje, je mi tak trochu jedno, jak vše skončí...a nemyslím, že by toto bylo autorčiným úmyslem.
Jedno z děl, kde se mi filmové zpracování zamlouvalo o mnoho více.
Velmi slabé, předvídatelný děj, černobílé postavy a jedno jediné téma jako stěžejní pilíř celé knihy. Bohužel nejsem přesvědčena o tom, že bych se s autorkou chtěla setkat ještě někdy příště.
Chvílemi se to zdá být jen lehce připitomělou komedií. Jindy vás některé věty, či slova připraví o dech...
Naprosto brilantní popis jedné zlomené duše. Velká poklona autorce za výjimečnou prvotinu a zároveň tak hlubokou schopnost introspekce. Jen tiše doufám,že je skutečně jen výplodem její zavíděníhodné imaginace ...
Velmi nezáživné, kostrbaté, nepropracované, neemotivní... Takhle nějak si představuji ukázkovou ztrátu času.
Les, ztracená holčička, baseball a King na 180ti stránkách opět rozehrává něco nezapomenutelně jedinečného. Jsem nadmíru spokojená. Už se nemůžu dočkat, až se dostanu ke knihám v červených číslech :-)
Tolik nadšení jako mnozí ostatní necítím, bohužel. Knize rozhodně nelze upřít čtivost, přesto to není žádné kouzlení a hlazení se slovy, jen příjemný popisný styl. K žádné postavě jsem se nedokázala blíže připoutat, nemám ani pocit, že bych mnohým z nich více porozuměla. Co bych rozhodně vytkla, je samotná délka románu. Zbytečně protrahované pasáže na úkor rychlého zakončení, které bylo až přebytečně přeplácnuté. Příběh, ač prý o lásce, mi nedokázal zprostředkovat ani ždibet emocí. Velká škoda.
Až příliš kostrbaté, zdá se mi. Příběh o lásce, naději, víře v lidské dobro, a přesto se autorovi nepodařilo vyvolat žádnou odpovídající emoční odezvu. Možná k tomu přispěl i ten zvláštní šroubovaný styl.
I s odstupem po dočtení si nemohu pomoci a říkám, že "to prostě nebylo ono". Stále platí, že se kochám každou větou, něco čtu i vícekrát, abych nejen chápala, ale i cítila, ale... Příběh mě tentokrát neučaroval, nepřesvědčil. Za každou cenu bych už nesituovala děj do Three Pines, aktuálně jen cítím, že je vesnice (i když smyšlená) pošpiněna tou hromadou zločinů a bolesti, které sem byly vneseny.
Tak příště znovu a lépe, prosím.
Mé nadšení mělo značně sestupnou tendenci. Možná toho chtěl autor do jednoho rodinného vhledu vměstnat příliš. Střídání úhlů pohledu působilo až rušivě, nedařilo se mi připoutat k žádné z postav a mám neuspokojivý pocit, že jsme i přes veškerá řešená "hluboká" témata zůstávali hodně na povrchu... Čtivost a jazykový cit upřít nelze, jen ten příběh nakonec do konce jen zdárně dokulhal.
Laciné a ujeté. Asi doporučím neztrácet s takovými knihami čas.
Pokud k tomu přistoupíte jako k literatuře pro děti/mládež, je to vlastně dost prima počtení. Možná jsem i dokonce nalákána na druhý díl.
Hloupoučké, nevěrohodné, nevyvážené, nelogické chování postav... Mou mladší verzi by mne to možná bavilo, ted už je to jen ztráta času...
Srdcervoucí, emočně až na dřeň vyčerpávající kniha, a to vše bez jakéhokoli patosu. Díky profesní erudovanosti autorky i jejímu jazykovému citu mám před sebou opět nezapomenutelný příběh.
Blboučké, slaďoučké, pitomoučké :-) Z nějakého důvodu jsem zatoužila po návratu do pubertálních let. Celkem se zadařilo, i když vím, že autorka umí rozhodně lépe.
Nezapomenutelný čtenářský zážitek. Sice jsem autorce neuvěřila úplně vše týkající se Kyy, každopádně jí odpouštím, neboť její spisovatelský um je za hranicí kouzlení se slovy, barvami i emocemi. Dokonalé. Pevně doufám, že svou prvotinou nekončí.
Souhlasím s Hellou :-) Angela Marsons (a Kim) jsou zpátky v podobě, kterou známe a kterou jsme si tak oblíbili. Není to žádné světoborné literární dílo, má spoustu "ale", svůj účel ovšem po několika předchozích zklamáních splnilo znovu na výbornou.