Alena3029 komentáře u knih
Nejspíš první kniha pana Javůrka?! Protože se Sudetským domem to má málo srovnání. Vyslechla jsem jako audioknihu. Napsaná pěkně, i když mi občas chybí podněty ve větách, když popisuje činnosti dvou osob mužského pohlaví (on-on-on), tak se může stát, že se člověk ztratí, kerého z nich zrovna myslí. Příběh se mi zdá trochu naivní a nevyzrálý. Ale autorova láska ke Krušným horám je cítit na každé stránce a to hřeje u srdce.
Poslouchala jsem jako audioknihu při domácích pracech a jen díky tomu jsem ji doposlouchala do konce. Hlavní hrdinka mi v první polovině děsně lezla na nervy. Ale později, asi jak dospěla a příběh pokračoval ve sledování jejích potomků, se to zlepšilo, nakonec jsem naposlouchala tři díly a něco málo o dějinách Francie mi to taky dalo.
Tak tohle bolelo. Není to román, jak jsem byla u Weirové zvyklá, ale spíš historická studie, kdy na základě všech dostupných písemných a jiných pramenů poskládala informace o jednotlivých královnách. Četlo se mi to těžko a dlouho. Neodložila jsem to jen proto, že jsem si to přála od Ježíška…
Poslouchala jsem jako audioknihu. Přišlo mi to zdlouhavé, ani detektivní zápletka mne úplně nedostala.
(SPOILER) Anna Klevská to vlastně vyhrála. Přistoupila na Jindřichovy podmínky a díky tomu přežila a žila si vcelku dobře. Ale závidění hodný život také neměla. Žádný med to určitě nebyl.
Opět skvělé. Vyhovuje mi přečíst si doslov autorky již během čtení, protože mne to lépe směřuje, čemu věřit a co je domyšleno
(SPOILER) Vždycky jsem v Anně Boleynová viděla jenom vypočítavou mrchu. Ale Alison Weir umí nejenom podat historická fakta, ale poskládá je do uvěřitelného příběhu ženy, kterou vlastně docela chápu. A jejíž chybou bylo, když si myslela, že Jindřichova zamilovanost zůstane na věky
Zhruba do poloviny depka, od poloviny horor. Hrozný příběh, o kterém do té poloviny netušíte, jak moc hrozný je. Ale sakra dobře napsaný.
Moc pěkné, i když smutné. Výborně podané dialogy, které vyplývají z myšlenkových proudů jednotlivých postav. A konec, kdy nám vypravěč na jedné stránce jakoby v nádechu odkryje blízkou i vzdálenější budoucnost, aby se s výdechem navrátil do bodu nádechu, mne dostal. Moc jsem si to užila.
(SPOILER) Četlo se to samo. Ale čekala jsem o trochu víc. Samotný příběh by mohl být zajímavý, ale zdá se mi krapet nedomyšlený, nekteré momenty nedotažené. Erotické scény jiskří, ale i v nich mne některé drobnosti ruší. Třeba že na jedné stránce Cecílii milenec (fakt se mne neptejte, který znich to byl) zajede pod triko a objíždí okraj podprsenky, a o stránku dál jí triko stáhne, aby zjistil, že dnes si podprsenku nevzala. Je to tatáž milostná scéna podotýkám... Myšlenka dvou milenců mne sice neuráží, ale nepřesvědčilo mne, že by to mohlo být reálné - tedy v takovémto provedení. Každopádně začínám druhý díl, abych zjistila, jestli se to všechno nějak vytříbí...
Moje první kniha autorky, která je tady na databázi tak ceněná. A nezklamala mne. Je to skvěle napsané. Umím se vcítit do Kateřiny, která byla pro tehdejší dobu vlastně dokonalá královská manželka. Byla nadprůměrně vzdělaná a ke kralování vychovávaná, ale zároveň věděla, kdy nezasahovat, kdy se stáhnout... na dnešní poměry nereálné, ale autorka to umí podat tak, že se mi vše zdá vlastně uvěřitelné, takhle nějak to opravdu musela Kateřina prožívat. No, moc šťastný život chudák neměla... Ovšem Anna Boleynová je fakt kráva, i když tedy Kateřina by to takto nikdy nepodala... A já už začala číst další díl a zase se bez problémů vciťuji :)))
Autorka do podrobností rozebírá tragickou událost, která se odehrála ke konci války na Těšínsku. Všechna fakta má podložena z různých pramenů, kniha je částečně ztvárněna jako vypravování některých postav, ale převážně je to dokumentární popis souvisejících událostí.
Jen díky Karin Lednické jsem zjistila, jak moc se liší historický vývoj Karvinska oproti jiným částem republiky (jedním dechem jsem přečetla oba Šikmé kostely, tato kniha je sice psána jinak, je ale neméně zajímavá).
Velice čtivě napsaný příběh, kterému se až nechce věřit, ale bohužel, takhle zlá doba opravdu byla a vlastně to není tak dlouho. Za činy jednoho statečného, který nesčetněkrát riskoval život při pomoci lidem dostávat se přes hranice, je trestána celá jeho široká rodina i přátelé, ať už jsou tito lidé v ilegální činnosti zainteresovaní nebo nejsou. Hrozná situace a donebevolající nespravedlnost.
Myslela jsem, že chyba je v mém věku, ale jak čtu další komentáře, tak asi ne. Hlavní hrdinové, jejichž základním problémem je, jestli si vybrali správnou vysokou a jak budou pokračovat jejich přátelství ze střední. Trochu naivní, ale ještě celkem čtivé. Jejich cesta po Evropě mne ale nepřesvědčila. Knihu jsem koupila čtrnáctileté dceři nečtenářce, zaujala mne v knihkupectví, ale bohužel jsem si jí neprolustrovala zde. Tak jsem zvědavá, jak se k ní dcera postaví…
(SPOILER) Pro mne krajně nesympatický hlavní hrdina, který se z živořícího úředníčka dostane přes neúspěšného novináře, vedoucího politické rubriky až na pozici šefredaktora. A to všechno díky jeho úspěchu u žen, kterého zneužívá pro svůj společenský postup a neštítí se ničeho. Poprvé jsem četla na gymplu (před opravdu mnoha lety ;) …) a tenkrát mne zaujaly hlavně Miláčkovy svádivé scény, měla jsem to v paměti jako “lechtivý” román, aniž by mi utkvěly jakékoliv detaily. Nyní je mi hlavně líto, že i v těch krásných dobách plných romantiky existovali stejní parchanti, jako dnes, kteří jdou pro svůj prospěch přes mrtvoly ;)))
Líbezně napsaný příběh. Vypravěč nám sice hned na začátku prozradí jeho tragický konec a podobný postup používá i během celého vyprávění. Ale o to lépe se člověk soustředí na plynutí příběhu, nemusí být napjatý, jak to asi skončí. A přestože se vše odehrává v pohnutých dobách kolem 1. světové války a revoluce v Rusku, kdy byl život určitě těžký, dýchá to na mne "starými dobrými časy".
Vyprávění sotva dospělého mladíka, který nám jakoby jedním dechem přibližuje historii své rodiny a svého dosavadního života a v atmosféře konce války nám nenápadně předvede, co je to opravdové hrdinství obyčejných lidí. Byla jsem připravena na velkou nudu, ale nakonec mne kniha opravdu bavila.
Zajímavý příběh podaný dopodrobna se všemi souvislostmi doby. Text je nahuštěný a jakoby počítal, že čtenář zná spoustu osob, které se zde vyskytují. Žádné velké rozepisování a vysvětlování, proto jsem v něm občas trochu zabloudila. Ale i tak mne kniha zaujala a přečetla jsem ji celkem rychle.
Romantický příběh na druhou. Poprvé jsem jej četla v patnácti letech a byla z něj úplně u vytržení. Nyní už jsem se tolik unést nenechala, přecejen se člověk staví s věkem "pevněji" nohama na zem. Ale je to stále moc pěkně napsaný příběh, který hřeje.
Galbraith nezklamal, je to skvělé počtení. Vůbec mi nevadí objem knihy, užila jsem si každý řádek. A mrzí mne, že nemohu vzít hned do ruky další díl, abych věděla, jak budou Cormoran s Robin pokračovat...