Alex.Barunka komentáře u knih
Po druhém dílu jsem si myslela, že už nic horšího přijít nemůže. No přišla půlka třetího dílu a já byla přesvědčená, že to opravdu může být ještě horší!
Ale od půlky to bylo skvělé, akční, dynamické a prostě úžasné! Přišla pořádná dávka vysvětlování a vedlejších zápletek, které nemohou být na škodu. Emoce, zvraty a úhly pohledů dalších postav. A Mare? Ta se konečně chovala zase jako v prvním díle, kde jsem si ji docela oblíbila. A nakonec jsem ráda, že v závěru opět tak trochu dostala na prdel :D
S odstupem času mezi třetím a čtvrtým dílem musím říct, že jsem se chlámala na každé stránce. V porovnání s takovým druhým dílem to bylo svěží a mělo to šmrnc.
Trošku mě zklamalo rozuzlení, ale musím říct, že Angelika a Sony mi to dostatečně vynahradili! :D
John Flanagan měl tuto sérii rozhodně ukončit a nenavazovat dalšími příběhy. Zkrátka už to není ono, to kouzlo hraničářského sboru a skvělých dobrodružství vyprchalo lusknutím prstů. Místo toho tu máme princeznu Maddie a její matku, princeznu regentku, která se chová asi tak na dvanáct. Plno nesrovnalostí a dějových nelogičností. Jediný světlý pod přišel s Volavkami, a to taky jenom na chvíli.
Ano, něco z původního Flanagana to mělo, ale byl to bohužel jen závan toho, co bylo dřív. A s prominutím mizernější překlad jsem už dlouho neviděla. Paní překladatelka si měla určitě přečíst nějaký z předchozích dílů. Protože my chceme Willa Dohodu a ne Willa Treatyho! A to nemluvě o kostrbatosti celého textu.
Pět z pěti, tady to prostě jinak nejde. A ještě teď si nadávám, že jsem autorovi nedala šanci dřív.
Mohlo to být o tolik lepší, tolik nevyužitého potenciálu.
V tomto stavu jako oddechová četba dobré, ale ne působivé.
Tato kniha je tak trochu oříšek. Pod pojmem epická fantasy se mnoha čtenářům promítne Hra o Trůny nebo třeba Sanderson. Tohle bylo ale hodně jiné, a s představami o epické fantasy se to hodně rozchází, přesto to v jistém slova smyslu epické bylo.
Dlouhý úvod a komplikovaný svět je to, co čtenáře vítá hned od začátku. A věřím, že mnohé jen tak nepustí. Svět se povedl, o tom žádná, je spletitý, komplikovaný, drsný, politicky rozervaný, komplexní. Inspirace východem je příjemným osvěžením žánru. A pak už má čtenáři tu čest potkat mnoho rozličných postav, na určitou dobu, a za určitý čas poznat jejich charaktery a vnitřní boje. I když je hlavní myšlenkou politické sjednocení států, samozřejmě i za pomocí válek, nečekejte nadupané epické popisy bojů, čekejte popisy lidských charakterů na pozadí právě těchto bojů. Autor se zaměřuje především na postavy, jejich opravdu obrovský vývoj. Jejich psychologie je opravdu skvělá a má sílu. Autor naprosto úžasně uchopil podstatu knihy a ukázal, jak může být touha po moci svazující a slepá. Pokrytectví, poučení, nadsázka, ironie, inteligence, čest, zrada a zbabělost.
U tohoto příběhu budou pravděpodobně trpěl milovníci dynamiky, akčních momentů, které jsou podtržené napětím a dech beroucích soubojů, které vám vyvolají husí kůži. Kniha totiž plyne v jednotném tempu a napínavých momentů autor probouzí jen pár. A to je asi největší úskalí knihy, protože vedle skvěle popsaných postav by se mohl tetelit i skvěle vygradovaný příběh.
No a nakonec, kniha vám dá určitě zabrat a provrtá vám mozkové závity.
Tak jo, tak jo, další zbytečně nadhodnocený kousek. A proč? Protože nese značku Harry Potter. Jediné hodnotné jsou zde materiály, komentáře a kresby samotné Rowlingové, kterých je poskrovnu.
Většina ilustrací už byla jednou použita a souvislosti jež jsou zde tvořeny, a které s knihou až tak nesouvisí, jsou poněkud zbytečné.
Když jsem se poprvé setkala se Sigmou Force, byla jsem nadšená. A teď už u několikátého dílu, jako by autor ztrácel dech. Někdy je v nejlepším prostě vhodné přestat a Rollinsův stereotyp už prostě je tak ohraný, že do budoucna už nemá nárok. Ale nakonec je největší problém v postavách, která jsou tak okatě spárované a nevyvíjející se ... A to stejné platí o vzájemných vztazích. Tady autor opravdu hodně pokulhává a brzo spadne doslova na hubu.
Autorova představivost je skvělá, někdy sice přehnaná, ale skvělá, protože do sebe dokáže vložit aspekty vědy, techniky, historie a kdo ví čeho všeho a ono to prostě klape! Samozřejmě si čtenář nesmí brát všechno k tělu, proto je na konci knihy všechno uvedeno na pravou míru.
Popravdě mám strach pustit se do dalšího dílu, protože to zklamání je opravdu velké.
"Jen hora žila dostatečně dlouho, aby dokázala věcně správně vyložit vlčí vytí."
Pokud hledáte knihu, která vám poskytne ty nejzákladnější poznatky a fakta o vlcích, tahle kniha to určitě nebude. Autorka se spíše snaží mnohé oblasti vlčího života aplikovat na náš život. Snaží se najít nějaký kompromis mezi vlky a lidmi. V neposlední řadě se snaží poukázat na to, jak stejní a zároveň rozdílní jsme. No a také vyvrací ty nejprofláklejší předsudky.
Nemyslím si, že bylo v některých situacích nutné tak vehementně vyjadřovat a podsouvat svůj názor, ale jindy byl autorčin pohled opravdu trefný. No a nakonec její historky a výlety za vlky, které utváří skvělou atmosféru, tvoří takzvané jádro celé knihy. Jen si to představte. Yellowstonský park, -20 stupňů, vy a vlci ..
S klidným srdcem mohu říct, že se paní Stehlíková může směle zařadit mezi nadprůměrnější YA fantasy spisovatelky.
Bylo to opravdu skvělé, troufám si říct, že i jiné, protože autorka nevsadila na tolik profláklé YA klišé prvky jako je romance a s tím související hrdinka, protože zde sledujeme příběh očima dvanáctiletého dítěte.
Každopádně knize nechybí dynamika, akce, emoce i zvraty. Napětí se zde také na pár okamžiků zjeví. Co je ale ovšem skvělé - naivita dítěte, která se střetává s realitou, mnoha všetečnými otázkami a neschopností některé věci pochopit. Zde se autorka opravdu skvěle držela věku hrdinky.
Je trochu na škodu, že jsme nedostali více z tohoto světa, protože zde toho potenciálu vidím snad nejvíce. Autorka uvedla v život několik informací a ty omývala neustále dokola. Nicméně uvidíme, co si pro nás připraví ve dvojce.
Ale kde je proboha mapa?
Trilogie jdou Riordanovi na jedničku, možná o něco lépe než jeho rozsáhlejší série. Navíc severská mytologie, která opravdu není tak profláklá, dodala všemu takový svěží nádech. Byla to jízda od začátku do konce, typický Riordanův humor, akce a nesmírná dynamika.
Magnus Chase právě vyřadil Percyho Jacksona z titulu nejoblíbenější Riordanova série.
Několikrát při čtení této knihy jsem si říkala, proč sakra nejsem mladší, protože bych tuhle knihu ocenila zdaleka víc. Neviděla bych ty nedokonalosti, možná bych je i přehlédla. Nepotřebovala bych zaplnit hluchá místa, ale bohužel tak to nefunguje.
Pro mladší čtenářky bojovnice je tohle ale krásný příběh plný dalších příběhů s jak pohádkovým, tak i drsnějším motivem. A nudit se rozhodně nebudete, Asha vás zavede do pouštního světa, plného otroků, nepřátel, mocných draků a ještě mocnějších příběhů.
Čteno v originále.
Popravdě tohle se zrovna moc nepovedlo. Když jsem četla o této knize v porovnání se Zaklínačem, neskutečně jsem se těšila. No ...
Asi největším problémem je samotná podstata knihy, tedy Umění, které se mezi běžnými lidmi vyskytovala v kdoví jaké formě. Toto Umění bylo představeno tak v 10 - 20 %, což je strašně málo. Zde čněl opravdu ten největší potenciál celé knihy. Dalším kamenem úrazu byl samotný hlavní hrdina Harald, který když byl zrovna střízlivý, zrovna nezaujal. Byl nemasný a neslaný, byl takový nikdo, protože během jeho putování se o něm čtenář také nic nedozví.
Samotná zápletka průměrná. Co mě částečně uspokojilo bylo navození severského drsného prostředí. I když 100% Vikingy prostě nečekejte. Líbila se mi brutalita a reálnost. Autor se s ničím moc nemazal a vše čtenáři servíroval brutálním a přesto vlastně docela normálním způsobem. Styl psaní jednoduchý, takže se kniha čte jedna báseň. Sem tam by autor mohl ubrat na přehnaných přirovnáních.
Kolem a kolem kniha s velkým potenciálem. Kolem a kolem kniha s nevyužitým potenciálem. Rozhodně do toho šlo dát mnohem víc.
4,5 z 5
Nesnáším a zároveň miluju ten konec. A vůbec jsem nečekala, že by mě mohla autorka v této sérii ještě vůbec potěšit a hele, ono se jí to těsně před koncem přece jen povedlo.
Vada na kráse možná taková, že se autorka mezi svými sériemi vykrádá. No jasný, pořád lepší než aby vykrádala jiného autora, ale krást sama sobě nápady a postřehy? :D
Jinak naprostá paráda, ale více v recenzi :)
Neskutečný jak jsou vlastně oba díly rozdílné, a přece dávají perfektní celek.
Bardugo má sice pomalejší rozjezdy, ale pak to dokáže vypálit tak neskutečným způsobem, že si člověk ani neuvědomí, že je konec. A u této série, a tohoto světa mi to bylo neskutečně líto. Už dlouho se mi žádná kniha nedostala tak pod kůži. Má vlastně všechno - akci, napětí, vývoj, dynamiku, smysl, nosnou zápletku a šest postav, které všechny do jednoho dokážou zaujmout.
Díky za tyto knihy a díky za tyto příběhy, které ve mě vyvolávají celou škálu emocí od smíchu po slzy. Neskutečně se těším na další knihu z tohoto univerza. Zatím každá stála za to.
Díky
3,5 z 5 a jedno velké, příjemné překvapení :)
Příběhy z pouště v YA literatuře už dnes nejsou žádnou neznámou. Co ale dělá tuto knihu něčím víc je právě magický aspekt, který je založený na mytologii a tradicích. Samozřejmě také nádech východu a jeho pravidel, ať už těch známých nebo těch, co nám jsou proti srsti.
Samotný příběh je už trochu klišé, ale rozhodně ubíhá jedna báseň. Takže neskutečná dynamika, akčnost, přímost. Klasicky rozpracovaný YA svět, u kterého mohla autorka lehce přitvrdit, ale i tak tam toho nasázela docela dost. Doufám, že v druhém díle nechá svůj svět zase o něco vzrůst. Do jisté míry je příběh předvídatelný, ale pozor, nejedno překvapení si autorka taky ponechává v záloze.
Nakonec jsem měla trochu problém s postavami, které ke mě moc nepromlouvaly. Neurazily, ale také úplně nenadchly. Amani stereotypně opakovala jednu a tu samou frázi. S postavami je to taková zlatá střední cesta. A stejně to lze aplikovat i na jejich vzájemné vztahy.
Takže první díl Rebela je příjemné, dynamické a hlavně odpočinkové čtení s příměsí písku, orientálního dobrodružství a pořádnou dávkou magie. Ale hlavně s potenciálem do budoucna.
Škoda té naprosté předvídatelnosti, kdy jste od čtvrtky knihy věděli, jak všechno dopadne. Škoda nedostatečných emocí a absence překvapivých zvratů.
Příjemné, odpočinkové, relaxační čtení, které neurazí, ani nepřekvapí.