Áňa 998
komentáře u knih
Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Balada pro Emily je knihou, která mě zaujala z recenzí. Říkala jsem si, že to bude ideální čtení na podzim, bohužel mi to nějak časově nevyšlo a já se do ní pustila až teď, na jaře. Ale na atmosféře knihy to nebylo znát. Stačilo několik stran, a už mě mrazilo!
.
Možná mě trochu z počátku odrazoval rozsah knihy. 416 stran není úplně málo a já byla trochu rozpačitá. Pak jsem si řekla, že už prostě musím a dala se do čtení.
.
Netrvalo dlouho a já se začetla. Je to duchařina, a zároveň tu zabíháme i do historie do druhé světové válce... To není kombinace, která by mi vždycky vyhovovala. Ale v momentě, kdy se děj rozjede už nebylo cesty zpět.
.
Kniha je vyprávěna v několika časových rovinách. Ty umí při čtení zamotat hlavu! Zároveň nutí ale bystrého čtenáře, aby si souvislosti skládal dohromady.
.
Balada pro Emily mě pořád hnala dopředu. Ale nebyly to postavy (těm jsem moc na chuť nepřišla), které mě popoháněly. Strašně moc jsem toužila pochopit zápletku, souvislosti... Propojení.
.
Nejvíc mě překvapilo to, že je kniha založena na skutečných událostech. Mrazí mě při představě toho, co se v daném domě muselo dít. O to víc, když autorka na konec knihy přiložila fotky, přímo z místa!
.
Příjemným zpestřením byly ilustrace, dokreslující některé scény!
.
Tohle bylo... Wow. Jsem překvapená, z knihy, z její čtivosti a autorka je pro mě veliký objev. Balada pro Emily se mnou nestrávila ani polovinu týdne, a já měla dočteno. Rozhodně se těším, že nás autorka zase něčím překvapí!
Tichá pošta
Tereza Herzogová
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Minulý rok jsem četla několik knih od českých autorů, jednou z nich byla i Schovávaná. Strašně mi sedla tématem a stylem psaní. Když tedy vyšla Tichá pošta, další kniha od Terezy Herzogové, měla jsem jasno. Opět jsem se tedy podívala do života Šárky a její lásky, Ivana.
.
Jsem hrozně ráda, že zrovna příběh Šárky se dočkal pokračování. Šárka je sympatická postava. Normální ženská, která poslouchá srdce. Kromě kariéry učitelky je ještě spisovatelkou, stejně jako její přítel Ivan. I díky tomu si skvěle rozumí, i když je rozděluje velký věkový rozdíl.
.
Jejich vztah se vyvíjí a už není takový jako na začátku. Podíl na tom má i Ivanovo stárnutí. Přeci jen, Šárka je mladá, stále se pohybuje do věku čtyřiceti let. U Ivana už je ale znát každý rok - v úbytku energie, přichází zdravotní problémy, jsou tu i odlišné názory na život.
.
Kromě Šárky a Ivana jsou tu ale parádně rozebrané vedlejší postavy. Je zpátky rodina Šárky, ale i třeba Chroust, se svým suchým humorem. Tohle jsem uvítala, až na části, kde se objevila matka Šárky. Ve Schovávané mi nevadila, ale tady jsem jí nemohla vystát. Je to postava, která se hledá. A mně přišlo, že netuší, co chce.
.
Pak tu máme i nové postavy, které s dějem pěkně zamíchaly, ale v dobrém. Krásně do děje zapadly!
.
Tichá pošta se četla krásně. Mile napsané, čtivé, s dávkou humoru, který naopak střídá důležitá a ne vždy veselá témata. Šárka s Ivanem nezklamali, ale je znát, že na jejich pohádku dopadla realita.
.
Kniha končí podle mě docela otevřeně. Strašně doufám, že se dočkáme pokračování!
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Kniha mi byla poskytnuta v rámci #spoluprace s @knizniklub @knihkupectvi_luxor @nakladatelstvi_kalibr za účelem recenze.
.
S autorkou jsem se setkala až u této knihy. Minulý rok byla Pomocnice velkým hitem a já byla na její tvorbu zvědavá. Naštěstí vyšla další novinka, Za zamčenými dveřmi a já se do ní dala. A jak se mi líbila?
.
Hlavní postavou je Nora, uznávaná doktorka. Sledujeme její život, který je možná trochu stereotypní a upjatý... Ale v jejím životě je jedno děsivé tajemství, které ovlivňuje dost negativně její život. Její otec je nechvalně známý sériový vrah. Pokud tohle už není dost hrozné, ukáže se, že může být hůř... Na scéně se objevuje imitátor Nořina otce.
.
Nora je zajímavá postava, která má můj obdiv za to, jak se pere se svou minulostí. To ale natolik ovlivňuje její přítomnost, že jsem nebyla schopná si ji oblíbit. Byly momenty, kdy jsem k tomu měla blízko, ale pak udělala něco, co mě donutilo si to rozmyslet.
.
Kniha má něco málo přes 200 stran a je to taková jednohubka na odpoledne. A to nejenom kvůli rozsahu stran, ale i díky čtivosti samotného příběhu. I když mi Nora nebyla sympatická, její příběh mě strašně bavil a až do poslední chvíle jsem netušila, jak vše dopadne!
.
Nebo takhle, teorie jsem měla, spoustu! Ale měnily se snad každou kapitolou. Co se týká konce, to už jsem jen zírala a četla jak nejrychleji to šlo! Samozřejmě jsem byla úplně mimo!
.
Jsem ráda, že jsem autorce dala šanci a do téhle knihy se pustila. Myslím si, že po tomhle zážitku se v budoucnu rozhodně podívám i po Pomocnici, která má ještě lepší hodnocení, než tato novinka.
Jejich temné plány: Díl první
James Tynion IV
Už od první akce se rozbíhá děj. Batman má v patách několik vrahů, kteří mají za úkol jediné, a to dostat Batmana. Není to ale jen Batman, který má plné ruce práce. Dost se tu otáčí i Catwoman, takže pokud jste jejími fanoušky, tady si jí užijete! Ale narazíte tu i na další známé postavy!
.
Co se mi nejvíc líbilo? Již zmiňovaná kresba. Je pestrá, akční. Když byl čas na boj, kresba to krásně odrazila. A pak je tu vykreslení detailů jednotlivých postav.
.
Co je super, že tohle je první díl. Jsem strašně zvědavá, kam se dál dostaneme!
.
Za mě je tenhle Batman úžasně vymazlený a taky je to perfektní vykopnutí do nové série! Upřímně se moc těším na pokračování... Tohle bude jízda!
Sváteční vražda
Ada Moncrieff
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia ♥️
.
Když jsem knihu zahlédla, říkala jsem si, že to bude dobré čtení mezi romantiku, kterou o svátky čtu asi nejvíc v kalendářním roce. Zároveň zůstanu u téma Vánoc, takže mám vyřešené dvě mouchy jednou ranou!
.
Doufala jsem, že se dočkám příběhu na styl Agathy Christie. Svým způsobem ano. Dokázala jsem si okolo panství pobíhat slečnu Marplovou nebo milého Poirota. Pak tu byla obálka, která se strašně povedla! Říká Vám: jsou Vánoce, ale tady se něco stane!
.
Vše začíná nevinně. Ocitáme se v roce 1938 na sídle Westbury Manor, kam se sjede společnost na Vánoce. Co vypadá jako klidné posezení se rychle mění na noční můru. Tím je objev mrtvoly. Přijede policie, rychle vše uzavře... Ale tím to nekončí. Je tu jeden zvědavec, amatérský detektiv, který se pustí do pátrání. ️♂️
.
Právě amatérský detektiv, Hugh Gaveston, byl jedinou postavou, kterou jsem si oblíbila. Postav tu bylo docela hodně a jak přemýšlím, tak nemůžu jmenovat další, která by se mi nějak více vryla do paměti.
.
Styl, jakým je kniha napsaná, pro mě byl docela oříšek. Děje se tu toho hodně, ale zároveň jsem nebyla schopná se do příběhu tolik položit, začíst se a nepřestat. Měla jsem pocit, že se vznáším jakoby nad příběhem.
.
Sváteční vražda nebylo špatné čtení. Akorát jsem od knihy asi čekala větší napětí. Musím ale říct, že mi vyhovovaly krátké kapitoly. Takže za mě takový sváteční průměr!
Pět jazyků omluvy
Gary Chapman
Knihy Garyho Chapmana jsou známé po celém světě. Četla jsem od něj Sedm podob lásky a Pět podob lásky. Obě skvělé, krásně napsané. Pět jazyků omluvy mě rozhodně zaujala tématem, nemohla jsem se dočkat, až se do ní pustím.
.
Jedná se o literaturu naučnou a to pro mě znamená jediné - čtení na delší dobu, rozsekání na části a poznámky. Nejinak jsem přistupovala i k této knize.
.
Umět se omluvit je jedna věc, ale přijmout omluvu je věc druhá. Pro každého z nás omluva představuje něco jiného. Autoři v této knize rozebírají, jaké omluvy můžeme vnímat, co neříkat, nebo co naopak říct. Proč je omluva důležitá a proč je nutné poznat, jaký styl daný člověk vyžaduje.
.
Moc se mi líbila kapitola, která mluvila o odpuštění sám sobě.
.
Kniha není jen obyčejná nalévárna informací, která z Vás udělá lepšího člověka. Na názorných příkladech a skutečných lidech je tu názorně ukázáno jak odpuštění může probíhat. Díky tomu mi čtení rychle utíkalo a já si vše dokázala krásně představit v realitě.
.
Na konci knihy je připraven krátký test pro čtenáře, který si není jistý, jaký je jeho primární jazyk omluvy. To cením, sama mezi tyto čtenáře patřím!
.
Za mě opět skvělá kniha o mezilidských vztazích, které Vás může něco naučit, pokud se necháte a otevřete se. Hravá, milá a lidská forma, která ve Vás něco zanechá.
Přízraky noci
Kateřina Ševčíková
Nad touhle knihou jsem strašně dlouho přemýšlela. Mám ráda knihy, které obsahují mytologii - čtenář se dozví něco nového, často si spojí i věci, které by ho nenapadly... Ale tady se jednalo o slovanskou mytologii, která nám je nejbližší, ale mně paradoxně proti srsti. Možná za tou může povinná četba na základní škole, kdo ví?
.
Když mě ale oslovila sama autorka, kterou dlouho sleduji, nemohla jsem odmítnout. To prostě nešlo, tak moc jsem si přála jí podpořit! O pár dní později mi přišel krásný balíček, a časem přišla na řadu se čtením i samotná kniha.
.
Na začátku knihy nás přivítá kouzelná mapa, na kterou jsem se během čtení několikrát vracela. A pak vše začíná a postupně se seznamujeme se čtyřmi hlavními hrdiny. Vše se odehrává v království Moggast, které vládne kníže Dragovit. Lada, Jael, Noa a Karden se vydávají na společnou cestu, každý s trochu jiným účelem. Jeden zachraňuje sestru druhý sestřenici, někdo chce pomstu, další touží po slávě...
.
Ze začátku jsem trochu tápala. Než jsem si na hrdiny zvykla a přestala si je plést, mi malinko trvalo. Dost mi pomohlo, že se čtyři hlavní hrdinové ve vyprávění střídali. To může někomu vadit, já za to byla ráda. Vidět příběh z více pohledů se vždycky hodí!
.
Zapojení slovanské mytologie nakonec nebyl takový oříšek, jak jsem čekala. Vlastně, docela mě bavila! Líbilo se mi, jak nenápadně, ale přitom jasně autorka zapracovala známé postavy z mytologie.
.
Přízraky noci mě opravdu příjemně překvapily. Spojit fantasy a mytologii se tu krásně povedlo, a já si oprášila, co jsem zapomněla. Možná mě mrzí jen to, že od jednoho bodu se zápletka odpíchla a jela do konce. Klidně bych si přečetla pár stran navíc!
Ostrov tajemství
Patricia Wilson
Za recenzní výtisk v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Nový rok, nové já! To přesně jsem si říkala, když jsem viděla tuto knihu. Mám problém s historií, a číst historické romány je pro mě těžký úkol. Řekla jsem si, že na tomhle mém "zaseknutí" budu letos pracovat a tak jsem se dala do Ostrova tajemství.
.
Kniha mi přišla jako recenzní výtisk ještě před vydáním a musím říct, že jsem se zděsila tím, kolik má stran a jak malinké písmo je tu použito. Nebylo ale cesty zpět, pustila jsem se do čtení, kdykoliv to šlo. Nejčastěji v MHD, takže kniha je pěkně ohmataná.
.
Na začátku se setkáváme s několika postavami, hlavní je ovšem Angelica. Autorka rozjela několik časových linek a rovin, takže chvíli jsem ze čtení měla spíše guláš, než jsem se začala nacházet. Strašně mě ale udrželo při čtení zjištění, proč se rodina tak rozdělila. Jedna část v Londýně, druhá na prosluněné Krétě. Minimálně zvláštní.
.
Jako tmel tu má funkci Angie, která se má vdávat, ale chce mít u toho i tu rozhádanou část rodiny. I přes protesty matky se vydá najít své příbuzné...
.
Linka současnosti mě nepohltila tolik, jako minulost. Ta Vás zanese do doby druhé světové války a oproti současnosti vše dost... Zdrsňuje. Na tyto části jsem se těšila.
.
Nejdříve jsem se nemohla začíst a pak jsem začala nacházet drobnosti, které mi vyloženě vadily. Třeba hlavní hrdinka, které je téměř 40 let a její chování občas neodpovídalo věku.
.
Trošku mě zamrzel konec, který se mi ke zbytku knihy moc nehodil. Autorka dala dohromady spletitý příběh, který čtenář rozplétá jako klubko vlny. Já si po něm musím sama chvilku odpočinout.
Tetování za trest
M. K. Hardy
Po Dvojitém zásahu před čtrnácti dny jsem měla docela dost vylámané zuby. Hledala jsem něco, co mi zlepší náladu a pak mi došlo, že na mě čeká nejnovější kniha od @m.k.hardy! Taky sportovní prostředí a protože mě první dvě knihy ze série Hřiště lásky nezklamaly, dala jsem se do ní!
.
Vrátit se do rozjeté série je vždycky jak shledat se se starými přáteli. A tady to platí, protože příběh se sice točí okolo nových postav, ale potkáváte i ty z minulých dílů a to je strašně super. Vidíte, kam jejich životy směřovaly dál.
.
Tady se setkáváme s Henrym, který je sice hromotluk, ale srdce má ze zlata. Má málo slabin, ale když už, tak to stojí za to. Ale i jeho fobie je skvěle využitá. A pak je tu křehká Yumiko, která je úžasná umělkyně, má prořízlou pusu, ale její minulost není bez poskvrny. Pochází z dost... svazujícího prostředí. Mezi těmihle dvěma je skvělá chemie.
.
Byla to rychlá akce, myslím, že ani den mi četba nezabrala. Dvojice Henry a Yumiko mi strašně sedla, bavilo mě střídání pohledů na celý jejich příběh i prostředí, ve kterém se odehrával. Na tetovací salón jen tak nenarazíte. Co musím rozhodně pochválit, je zařazení zmínek o Pánu prstenů. To bylo perfektní!
.
Strašně doufám, že se tahle série bude rozrůstat. Protože jsem si tuhle novozélandskou partu zamilovala a oproti Dvojitému zásahu od Zapaty jsem si spravila čtecí chutě úplně neskutečně. Čtivá, romantická kniha, kterou už jsem doporučila i mamce a zdá se, že autorka tak má další fanynku!
Kordélie a kreslozemci
Tamzin Merchant
Kordélie Kloboučníková je zpátky! Po přečtení prvního dílu jsem už měla doma na poličce druhý a pustila jsem se do něj záhy. Byla jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat a jestli se Kordélie už konečně shledá se svým otcem.
.
Jak první, tak i druhý díl, totálně si mě získaly obálky. Ty se moc povedly, krásně barevné, snové, roztomilé. A druhý díl ji má díky barvám snad ještě krásnější, než ten předchozí. Zároveň, díky tomu jsem si jistá, že jako cílová dětská skupina bych po ní sáhla!
.
Kromě obálky musím ale pochválit i zpracování knihy. Hned na začátku najdete mapku Londýna, kterou vytvořila sama Kordélie. Je jednoduchá, ale obsahuje všechny důležité body pro příběh. V průběhu čtení narazíte i ta ilustrace s popisky. A na konci Glosář s přísadami pro tvorbu klobouků. Za ním je i místo pro čtenáře, kam si může zapsat vlastní přísady pro tvorbu klobouků.
.
Druhý díl je příběhově za mě rozhodně čtivější a tak jako celkově vymazlenější. Pořád se něco děje, a stále na pozadí probíhá hledání otce Kordélie. Ta jako jediná věří, že je v pořádku, má od něj přeci mapu!
.
Kordélie je prostě skvělá postava a to dokazuje v každé kapitole. Milá, odvážná, bystrá... Taková Alenka v Říši divů.
.
Řekla bych, že je potřeba čtení knih za sebou, pak příběh pěkně graduje. Zároveň, už se v tomto díle nemusíte tak seznamovat. To ale neznamená, že nedokáže překvapit!
.
Strašně mě baví, jak je příběh hravý a kouzelný. Autorka měla skvělý nápad a parádně se jí ho povedlo přenést na papír. Jako dítě bych byla z příběhu nadšená, v dospělosti se mi líbí ale taky. Za mě tedy obří tip na milou sérii!
Jak ulovit boháče
Evie Dunmore
S touhle sérií mám takový zvláštní vztah. Historické romance nečtu, ale tady fakt ráda udělám výjimku. První díl byl skvělý, bezkonkurenční. Pak tu byl druhý, nebyl zlý, ale pro mě o trochu slabší než první díl. Dost jsem se bála třetího dílu.
.
Co se týká obálky, moc se mi líbí, že byla vybraná fialová, jemná obálka. Akorát na nafocení to byl skoro nadlidský úkol! Pořád nevycházela úplně hezky.
.
Série Rebelky z Oxfordu se odehrávají ve viktoriánské době. Objevuje se tu téma práva žen, takže to není jen nějaká bezduchá romantika.
.
V tomto díle je hlavní hrdinkou Hattie, která je bohatou dědičkou, přesně ví co chce. Uznání, bít se pro správnou věc a vdát se za gentlemana. A pak je tu Lucian, finančník, pěkně za vodou.
.
Prvních pár stran mi dalo trochu zabrat. Postrádala jsem čtivost, a než jsem se zas dostala do doby, kdy se série odehrává, tak mi to chvíli trvalo. Nakonec se mi to povedlo a čtení byla velká radost!
.
Ke konci se mi zdálo, že autorka prostě potřebuje strany navíc, a tak nastavuje kde se dá. Sem tam pomalejší tempo vyprávění, sem tam trochu nesmysl... Ale ono to do knihy tak nějak zvláštně sedělo. Závěr mě dost překvapil.
.
Dlouho jsem nevěděla, co si o knize myslet. Nechala jsem teď, větrat hlavu a došla k jasnému závěru: lepší než druhý díl, možná o malinko lepší než první díl. Historie, romantika, silné ženské postavy... Na to se můžete těšit!
Má to háček
Tessa Bailey
Když vyšla Holka přes palubu, měla jsem jasno, že do letní romantiky chci jít. O rok později vyšla kniha Má to háček, která společně s první jmenovanou tvoří sérii Sestry Bellingerové. A protože ráda série dočítám, pustila jsem se i do druhého dílu!
.
Máme tu opět krásnou letní obálku, která ve mně vyvolává vzpomínky na dovolenou u moře. Už tak moc se na ní zase těším!
.
Trochu té letní atmosféry jsem si prostřednictvím knihy přivodila už ke konci minulého roku. A těšila jsem se jak na nové, tak i na staré známé postavy.
.
Oblíbila jsem si Foxe, je to takový klasický ten machr, co hledá holku na každém rohu. Zároveň se za tímhle skrývá miláč, se zajímavou minulostí. Hannah mi nevadila, ale unesená jsem z ní taky nebyla. Bavil mě kontrast mezi postavami!
.
První díl utíkal rychle, doufala jsem, že u druhého to bude podobné. Našla jsem ale pár míst, kdy jsem se nudila a vyloženě lítala očima po řádcích, abych se dostala dál.
.
Tessa Bailey vymyslela milý romantický příběh, který je sice jednoduchý, ale na navození té letní atmosféry byl skvělý! Za mě možná slabší než předchozí kniha, ale milý průměr za mě.
Potkáme se v Praze
Julie Caplin
Julie Caplin byla mojí nejvíc čtenou autorkou o letošních Vánocích, a jsem moc ráda, že se ke mně dostala i tahle povídka, která se odehrává u nás, v České republice. Byla jsem zvědavá, jak se autorka popere s českým prostředím a zvyky!
.
Hlavní postavou je Alice, která letí do Prahy, za svým panem Dokonalým. Nebylo by to ale ono, kdyby se to nezkomplikovalo. Alice na palubě letadla potká Jakea, který letí do Prahy za rodinou... A světe div se, tihle dva mají na sebe sakra štěstí i po příletu!
.
Od první strany je znát styl autorky. Strašně jsem se na to těšila. Julie Caplin musí mít nějaké kouzlo, že i z české hospody vyrazí nějaké romantické kouzlo.
.
Není tu opomenuto na pamětihodnosti Prahy, na české jídlo a pití. Všechno moc hezky popsané a zpracované.
.
Vlastně, vůbec bych se nezlobila, kdyby povídka byla ještě delší. Fakt doufám, že se dočkáme od autorky i samostatné knihy s Prahou v hlavní roli, se stejně snovou obálkou, jako má tahle povídka!
Dvojitý zásah
Mariana Zapata
Na svém seznamu mám spoustu autorů, které si chci přečíst, protože mají skvělé hodnocení, nadšená doporučení... A já se jimi pomalu prokousávám. Jedním z takových autorů je i Mariana Zapata, od které u nás už vyšlo mnoho knih a já se jí tak jako vyhýbala. Nakonec jsem sáhla po Dvojitém zásahu.
.
Slowburn romantika bylo to, na co jsem se tady vyloženě těšila. Pomalé docházení náklonosti, náznaky. To mě prostě baví. Dala jsem se tedy do čtení a musím říct, že první několik stran mi uplynulo jako nic. Skvělá obálka, slibná zápletka. Myslela jsem si, že autorce propadnu, jako další čtenáři...
.
No, nekonalo se. Pak se děj začal vléct a hlavní postavy mi úplně neseděly. Zac je skvělý, prostě sympaťák, ale pak je tady Bianca, která mi chvílemi přišla fajn a jindy jsem jí měla plné zuby. Od začátku je Vám jasné, jak kniha skončí. Ale i bez toho, i slepý by si musel všimnout náznaků, které mezi postavami byly. A ten konec, to už na mě bylo hodně přitažené za vlasy... K přátelům od dětství to byl skok jak z Everestu...
.
V knize se mi strašně střídala místa, která byla čtivá, bavila mě a části, kdy jsem tak jako podřimovala a snažila se udržet nit a myšlenku. Občas jsem měla pocit, že si autorka prostě dala hranici počtu stran a tu chce stůj co stůj dodržet. Bohužel se to dost podepsalo na kvalitě zápletky.
.
Fanoušek Zapaty ze mě asi nebude. Kniha mě nepřitáhla, prala jsem se s ní. Kdo ví, třeba jí dám v budoucnu šanci. Ale teď si musím najít ke čtení nějakou pecku, která by mě zase přitáhla ke čtení. Hodnocení jde hlavně za Lenivou pekařku, to byly asi nejlepší části knihy.
Notting Hill pod sněhem
Jules Wake (p)
Existuje hodně romantických míst, a hodně z nich je pro mě v Londýně. Notting Hill je rozhodně jedním z nich. Nejenom kvůli kultovnímu filmu. Sama jsem se tam jednou podívala a to místo má prostě své kouzlo!
.
Jsem ráda, že jsem se prostřednictvím slov Jules Wake mohla do Notting Hillu zase podívat! Překvapila mě i drobná provázanost s autorčinou další knihou, S láskou z Londýna. Nemyslím si, že je potřeba číst jednu knihu, abyste pochopili druhou. Ale setkat se se známými postavami je vždycky příjemné!
.
Hlavní postavou je tady Viola, která hraje v londýnské opeře na violu. A pak je tu Nate, atraktivní protějšek s roztomilou dcerou a o dost méně roztomilejší manželkou. Violy mi bylo nejednou líto. Je to úžasná postava, kterou musíte milovat od první chvíle. Milá, hodná, nápomocná. Oproti tomu tu byl Nate, kterému jsem ne vždy rozuměla a jeho chování jsem nejednou komentovala kroucením hlavy.
.
Líbí se mi, že tady není typická romantická linka. Hlavní hrdinové musí projít přes hodně překážek, a až do samotného konce nevíte, jak tohle dopadne. Zároveň je tu úžasně vykreslené období Vánoc, i jejich samotné slavení. Úplně mě dojímala dětská radost Grace, která si užívala i ty nejobyčejnější věci!
.
Dalším plusem je přítomnost hudby a to díky Viole a jejímu povolání.
.
Knihu jsem četla pár dní po Vánocích a byla to krásná tečka za samotnými Vánocemi. Jules Wake/Julie Caplin mě strašně baví a po téhle je mi jasné, že kompletní série S láskou mi doma prostě nesmí chybět! A doufám, že se třeba ještě dočkáme nějakého příběhu z mého milovaného Londýna!
.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Kniha Vánoce na skotském hradě mě zaujala především díky doporučení od Julie Caplinové, od které bych si přečetla snad úplně všechno, i návod na pračku. Doufala jsem tedy, že Vánoce na skotském hradě budou mít stejný vibe, jako její knihy.
.
Hlavní postavou je Belle. Jemná, milá učitelka, která má jediný problém. Víc jí závisí na sobě, než na ostatních. Až do konce svých limitů nabízí pomoc, ale sama si o ní neřekne. To mi ze začátku nebylo úplně sympatické, protože mám pocit, že se tahle vlastnost vyskytuje až v příliš knihách.
.
Co se týká využití vánočního kouzla, tak to tu podle mě bylo využito na maximum. Tak moc, že i vesnička, ve které se děj odehrává, se jmenuje Christmas Village. A jako třešnička na dortu Belle se svými žáky nacvičuje vánoční vystoupení. Pokud tedy milujete Vánoce, tady si přijdete na své!
.
Máme tu Belle, hrad... Kde je tedy zvíře?!
.
Ano, trochu jsem se nechala unést pohádkou Kráska a zvíře. Ale ona to je pohádka, takže i Zvíře tu je! Dámy a pánové, na scénu nastupuje Jack! Ze začátku pěkný morous, ale postupně? Princ na bílém koni! Zamilovala jsem si ho, ale až ke konci knihy.
.
Kniha se mi četla hezky, čekala jsem ale nějaké reálie o Skotsku. Tradice, jídlo? V to jsem trochu doufala a nenašla. Myslím, že by to knihu trochu obzvláštnilo a dala by se i prominout trošku ta předvídatelnost.
.
Byla jsem nadšená z obálky. Jenže... Tahání a uklízení udělalo své a vystouplá červená písmena se odřela... Vidíte sami.
.
Milá oddechovka mezi svátky, ale doufala jsem asi v něco víc. Za mě tedy takový... Vánoční průměr.
Zloděj duší
Martina Hohenberger
Zloděj duší je česká fantasy, kde se pustíme od první stránky do příběhu. Autorka na nic nečeká, hned své čtenáře zasvětí do problému a provádí je pěkně svižně dějem knihy. To mám ráda, když to autor dobře uchopí. A to se tady povedlo!
.
Na knize je znát, že autorka má zásobu nápadů a snaží se je všechny použít. Nápadů, akce, napětí tu bylo opravdu hodně a přemýšlím, jestli to na pár místech knize spíše neublížilo. Co se mi ale líbilo nejvíc, tak to je nápad s živým domem, který se o sebe dokáže sám postarat.
.
Co se postav týká, nejvýraznější je samozřejmě Veronika, kterou jsem si moc oblíbila. Používá magii celkem rozumně, ale oproti tomu je tu její sestra Eliška, kterou jsem vyloženě nedávala. Taková nepříjemná postava, co si myslí, že se svět točí jen kolem ní. A pak je tu Marek, policajt, sympaťák a já bych ho v knize klidně zvládla víc.
.
Autorka dala dohromady zajímavý svět z českého prostředí se zajímavou logikou. Byla sice místa, kde jsem se sekla a trochu se ztrácela, zastavovala se nad chováním postav... Ale rozhodně jsem mile překvapená! Jsem ráda, že jsem se k Fantasy a magii na chvilku prostřednictvím knihy vrátila a rozhodně ji chci v dalším roce ve více knihách!
Vrah je v každém z nás 2
Lucie Bechynková
Blíží se závěr roku a já tu mám ještě tolik přečtených knih! Jednou z nich je i druhý díl Vrah je v každém z nás, kniha, na které pracoval Jan Štoček a Lucie Bechynková. První díl jsem četla hned jak vyšel a moc se mi líbil. Druhý jsem měla samozřejmě v plánu, a když vyšel, neváhala jsem ani chvilku!
.
Jan Štoček je kriminalista, kterému rukama prošlo nespočet případů, jeden děsivější než druhý. Přesto s lehkostí seznamuje čtenáře se zákulisím příběhů. Musím poznamenat, že opravdu čtivě a napínavě. Sama sobě jsme si slíbila, že si příběhy budu číst postupně, aby mi kniha vydržela co nejdéle. No jistě, že jsem to nedodržela!
.
V knize se setkáme se sedmi případy. Já osobně jsem byla zvědavá na Orlickou bednu a Vinohradského hrobníka. Ale nakonec jsem nadšená ze všech, všechny případy jsou opravdu kvalitně zpracované.
.
Ani po tom, co dočtete sedm případů ale nekončíte! Nechybí ani zajímavý rozhovor, kdy Jana Štočka vyzpovídala Lucie Bechynková. A pak se můžete těšit na obrazovou přílohu, kde najdete černobílé fotografie vztahující se k případům.
.
Pokud se zajímáte o žánr True Crime, tahle kniha by neměla chybět ve vaší sbírce. Je čtivě napsaná, takže začtení není vůbec problém. Zároveň jsou tu zajímavé případy, takže další bonusové body. Vlastně bych se vůbec nezlobila, kdyby vyšla i třetí kniha Vrah je v každém z nás!
Zlatá Grai
Kristina Waagnerová
Fantasy je žánr, který mi poslední dobou hodně chybí. Čtu spíše knihy ze života, ale fantasy... Má v mém srdci prostě zvláštní místo. A pak jsem u @kate3003_with_book a @shinko_a_knihy viděla doporučení na první díl série Zlata Grai a dost mě to nahlodalo. Nedlouho poté se mi ozvala sama autorka s nabídkou eknihy k recenzi a já nadšeně souhlasila!
.
Trošku mě vyděsil počet stran a trvalo mi dost dlouho, než jsem se knihou úspěšně prokousala. Se svými takřka sedmi sty stranami se tak pro mě řadí k nejdelším knihám letošního roku.
.
Začátek jsem četla několikrát. Než se děj rozjede, dostaneme docela dost informací, postav, míst a docela dlouho mi trvalo než jsem se našla. S tím ale u série musíte prostě počítat, takže jsem zatla zuby a prostě četla, a najednou se začetla.
.
Postavy jsou chytré, bojovné, charismatické a celkem dobře zapamatovatelné. S Isarell jsem se ze začátku docela prala, ale pak jsem si k ní našla cestu a musím jí opravdu zatleskat, je to skvělá postava.
.
Při čtení jsem si říkala, že vymyslet tohle celé muselo zabrat spoustu času. Pospojovat, promyslet, vymyslet názvy, logičnosti, vlastní fantasy prvky... Je to neskutečně dobře zkonstruovaný příběh a vytvořený svět. Taková by pro mě fantasy kniha měla být!
.
Série má v současné době jsou venku tři díly!
.
Romantiku tu sice nenajdete, ale jako čistá fantasy je tato kniha skvělá. Pro mě byl příval informací a seznamování s postavami často až nad hlavu, nehledě na to, že mi trvalo dlouho, než jsem se začetla. Celkově musím ale knihu hodnotit velmi kladně, a obdivuji autorku, že se pustila do tak náročného úkolu!
Město nad městem
Lucie Brejšová
Když mě oslovila autorka @brejsovalucie s nabídkou své knihy k recenzi, zaradovala jsem se. Oslovila mě anotace, především fakt, že sama autorka žila několik let v Brazílii. A kdo nejlépe popíše prostředí, než ten, kdo v něm sám žil? Ještě větší radost jsem měla z balíčku, do kterého mi autorka přidala hromadu kafíčka!
.
Moc ráda čtu knihy, kde se dozvíte nějaké zajímavosti. Při čtení bylo znát, že autorka na sebe Brazílii nechala zapůsobit a ta se tak krásně propsala do každého písmena v místech, kde je naráženo na tuto pestrou zemi.
.
Hlavní postavou je Marco, který miluje architekturu. Není divu, že si ji vybral i jako své povolání. Jeho cesta se spojí s Franciskem, od kterého se dozvídá novinky o své rodině. Jeho setkání s Franciskem dalo jeho životu úplně nový rozměr. Ve vyprávění se střídají pohledy Marca a Franciska.
.
Po přečtení jsem neodolala a vyhledala si místa, která autorka v knize zmiňuje. Při čtení jsem si tato místa lepíkovala, abych žádné nevynechala.
.
Pro romantické duše mám dobrou zprávu, na lásku taky dojde! To se mi moc líbilo, krásně to vyvážilo smutné události, které Marca přivedly zpět domů ze studií.
.
Ze začátku čtení jsem se trochu vyděsila malého písma a počtu stránek. Tohle zděšení mě na začátku malinko zaseklo, ale když jsem se odsekla, četla jsem jak divá a nešlo přestat!
.
Rozhodně mám v plánu se ke knize příští rok vrátit a přečíst si ji v klidnějším období, vyhledávat si více fotek a zajímavostí o Brazílii v průběhu čtení.