anmaride komentáře u knih
Tohle bylo skvělý! Příběh o souboji dvou nakladatelů (sama v nakladatelství pracuju, takže jsem to o to víc celé prožívala) a sázce, kdo vydá úspěšnější knihu mě fakt neskutečně bavil.. Praha v 19. století měla příjemnou atmosféru, "marketing" na podporu prodeje nové knihy byl super, skvělé byly "vpády" autorky do děje. Humorné momenty střídaly trošku vážnější chvilky, ale dohromady to dalo fungující a příjemný celek, který budu moc ráda doporučovat dál. Jen mi nedá nezmínit, že jsem ten závěr celého příběhu čekala vlastně trochu jiný...
Jó, já se nechala strhnout! Jako ovečka jsem letěla po masírce z instagramu do knihkupectví a hrdě jsem si knihu nesla do nejbližší kavárny. A nemohla přestat číst. Mě tyhle alternativní životy a "cobykdyby" témata hodně baví. Tady to bylo podáno zdánlivě jednoduše, příběh byl vlastně dost předvídatelnej, ale všechny myšlenky a posuny, které Nora měla během navštěvování alternativ, byly prostě skvělý. Kdo chce, najde si jednoduchý příběh. Kdo chce, najde si jednoduchý příběh plný hlubokých myšlenek.
Za mě jedna z top knih.
Tohle byla pecka! Pět povídek, které se víceméně odehrávají kolem jednoho rybníka Jakub. Zažije třicetiletou válku, která zničí mlýn rodině, co žila na jeho břehu. Sledujeme tak osudy tří dětí, které o vše přišly a snaží se přežít.
Další povídka je z konce druhé světové války a nedaleko Jakuba se utáboří ruská posádka. Jako jediná povídka by měla být podle skutečné události a pojednává o tom, jak s životy zamíchá jedna schovaná brokovnice. Třetí povídka je z Maďarska (s Jakubem je spojená zmínkou o jedné postavě), popisuje povstání a místního soudruha, který se prochází davem. V roce 1958 zase projede kolem Jakuba režimem perzekvovaný Alois Kostroun. Chce domů, ale má zákaz. Co se stane, jestli zákaz poruší? Naposledy skočíme do devadesátek. Tady není ústřední postava, sledujeme totiž celej řadovej domek. Všechny jeho obyvatele, byt po bytu, názor po názoru, osud po osudu. Obloukem se dostáváme opět ke třem dětem na břehu Jakuba…
Lahůdka, bavilo mě to. Každej příběh by zasloužil víc než povídku, perfektně napsaný, husí kůži nahánějící, tězký ale skvěle zvolený témata.
Skvělé a citlivě zpracováno! Co je bipolární porucha a jak se s ní dá žít? Komiks krásně vystihuje stavy euforie a cestu k totálnímu propadu, otázky k tomu, co se děje, bezmoc a snahu na sobě pracovat. Ztrátu síly a nalezení nové. Začarovaný kolotoč.
Odkazuje také na jiná díla, která se bipolární poruchou a depresí zaobírají, stejně tak se dozvíte, že podobnými stavy prošla třeba Emily Dickens, Sylvia Plathová nebo třeba Mark Twain.
Doporučila bych každému, kdo stále nechápe, jak je život s podobnou poruchou těžký a jak moc daného člověka ovlivňuje. Protože mám pocit, že se pořád mezi námi pár takových nechápavých jedinců najde.
Náhodný výběr v knihovně a musím říct, že mě to fakt moc bavilo. Od první stránky mě příběh pohltil a já se těšila na každou chvilku, kterou s Rachel prožiju. Prolínání minulosti a současnosti bylo psáno lehce, nerušilo a i když se skákalo sem a tam, vůbec to nevadilo. Zajímavý téma, zajímavé úvahy. Super!
Zaujala mě obálka. Tak moc, že jsem si knihu bez většího prozkoumání ihned nesla domů. Zklamání přišlo ve chvíli, kdy jsem zjistila, že je to horor. Já jsem hroznej posera, horory čtu minimálně, takže jsem to začala číst s tím, že se mi to určitě nebude líbit. Prvních asi 60 stran jsem se nemohla vůbec začíst, odložila jsem, ale nakonec mi to nedalo... A byla to jízda! Dočetla jsem to za večer, nešlo se odtrhnout, bylo to tak zvláštně tajemný, atmosférický, děsivý, mrazivý... Co je pravda? Co sen? A za co může psychika? Líbilo se mi to!
Jeden večer, prosecco a InTyMně. Nečekala jsem to, ale tak moc mi to sedlo do nálady! Devadesátkový dětství sedělo do puntíku, dospívání a plácáni se v dospělosti, všechny ty životní situace, změny, nálady, panejo! Depka i sranda, hodně jsem se v tom viděla.
Začátek byl pro mě fakt zmatek, bylo tam na mě moc jmen a nedokázala jsem se zorientovat. Dvakrát jsem chtěla odložit, ale nedalo mi to a kousla jsem se. A pak mě příběh úplně vtáhnul. Témata holocaustu jsou vždy těžká, já to vlastně hrozně nerada čtu, ale občas mě nějaké příběhy nalákají. Otcovská láska tady byla krásně popsaná, nehledě na to, kým člověk je nebo byl. Postavy i situace jsou moc dobře vykreslené, druhá polovina knihy o poválečném období byla o něco lepší. Slza ukápla.
Mně to prostě nedalo. Autorku mám ráda a tak jsem byla na její pohádkovej příběh fakt zvědavá. A super. Za mě pěknej námět, roztomilý postavy a milá atmosféra příběhu. Poslouchala jsem jako audioknihu, tam mě štvala uřvaná mluvící kočka, ale dětem se to dle mého líbit bude.
Poslouchala jsem jakou audioknihu a vlastně moc nevím. Bylo to rychlý, tok myšlenek a opakujících se frází... ale zároveň v tom bylo něco, co mi dávalo smysl, co se mě dotýkalo a co se mi líbilo. Hlavní postava občas na proplesknutí, popisy cest (Island) za mě pěkný. Na zpříjemnění sobotního odpoledne je to fajn.
Šikmý kostel nám odkrývá osudy horníků, jejich žen a jejich dětí. Vnímáme ty bolestivý momenty i momenty plný štěstí. A taky ty úplně nejobyčejnější momenty - stydnoucí káva, vonící buchty, zapadající slunce, lehkej vánek. Smích, milování, pláč. Život. Takovej jakej byl. Ve městě který bylo. A není.
Příběh mě několikrát sundal, vlastně jsem si ho musela tak trochu dávkovat. A trochu se mi pletla jména. Jinak skvělý, tohle budu ráda doporučovat dál. Jestli má bejt pokračování, tak těšim!
Tři povídky o sebevědomí žen, nahlídneme do toxickejch vztahů, k náboženskýmu fanatismu a do nemocničního prostředí. Každá povídka je napsaná jiným stylem, o to víc působěj autentičtěji, dostanou se pod kůži. Třetí mě bavila asi nejmíň, i když i z ní jsem se musela oklepat. Poznámky “pod čarou” jsou zajímavá vsuvka.
Na tuhle knihu jsem se chystala pěkně dlouho. A měla jsem si ješte počkat, tohle totiž není letní dovolenkový čtení. Přečetla jsem to radši rychle, ať se toho zbavim, i když mě to děsně bavilo a děsilo zároveň. Nečekala jsem tak těžkej příběh, odkrejval se pomalu, postupně, ale o to víc dělal hluboký rány. Když Sára utíkala do lesa, utíkala jsem s ní a naprosto chápala, byl to odpočinek před další kapitolou, kde se zas odkreje nějaká bolest. Skvěle napsaný.
Roztomilý, vtipný, pro děti. Ano, je to naivní a předvídatelný, hlavním postavám vše vychází...ale vždyť je to pohádka! Tam to nechcete jinak!
Nejznámnějším pohádkovým příběhům nahlídnem trochu pod pokličku. Je Popelka jako královna spokojená? Jaká je Červená Karkulka v dospělosti a jak dopadla Malá mořská víla? Kdo je v odrazu Zrcadla Zlé Královny a jak Mášenku poznamenala příhoda s medvědama? Co Jack s fazolema a jak se má zachráněná harfa?
Ve svých třiceti jsem se bavila, odreagovala a rozhodně si přečtu další díly. A nebudu se za to stydět :)
Myslím, že to je jedna z těch knih, které se musejí přečíst na jeden zátah. Jenže já udělala tu chybu, že jsem mezi čtením měla pauzu. Pak už se nešlo začíst zpátky, tedy šlo, ale velmi velmi pomalu. Tenhle alternativní svět je skvěle vystavěnej a to mě hodně bavilo. Ta myšlenka “nahoty” člověka prostřednictvím kouře je až děsivá, ale za mě originální. V příběhu jsem se chvílema ztrácela, někdy se mi až tak blbě četl, že jsem bojovala s tím, že odložím. Zvědavost zvítězila, ke konci jsem knihu zas hltala. Kdybych neměla čtecí pauzu, myslím, že bych příběhu propadla víc. Jakmile se vystoupí, těžko se vrací zpět. Jo a plus za obálku!
Všude sníh, utrápená mladá žena. V ruce zbraň a myšlenky, že za tamtím stromem to ukončí. Možná až za tím dalším. Bylo by lepší jít ještě dál. Ještě kousek. V tu chvíli mezi stromy muž. Uniforma Luftwaffe. Žena chce jít dál, takový zachraňovat rozhodně nebude. Svědomí zdravotnice ji to však nedovolí a pro muže se vrátí.
A mezi nimi nedůvěra, postupné odkrývání životů. Kdo je ten muž, kdo je ta žena? Co je tohle za svět?
Válečná témata nevyhledávám, většinou to totiž neumím zpracovat. Touto knihou se mi ale jeden moment zaplavil instagram, tak jsem po čase neodolala a půjčila si ji. Příběh vás vtáhne ihned. A nechce pustit. Všechno to udavačství, gestapo, hyenismus! Pro mě bylo hodně zajímavý sledovat proměnu německé dívky, která s nacisty z počátku sympatizovala a před mnoha věcmi přivírala oči.
Chvílema mi to přišlo přitažený za vlasy, trošku akčnák ke konci, ale i tak pět hvězd a neskutečnej vděk, že se mám sakra dobře.
Eh, úlet! Ale mně to sedlo do nálady. Jelikož jsem měla načtené nějaké recenze, neměla jsem žádná velká očekávání. Tušila jsem, že to bude prapodivná slátanina, ale chtěla jsem jí dát šanci. Mělo to slabý chvíle, celý to bylo přitažený za vlasy, ale taky to mělo úsměvný momenty a napínavější pasáže. Hodnocení tak tři až čtyři hvězdy. Skřítci mě bavili a část z Prahy (hospoda U Dvou koček!) vlastně celkem taky.
No, ono to není úplně jednoduchý čtení. Procestujete minulost protkanou přítomností, myšlenky a emoce nejen ucítíte, ale také uvidíte. Procházíte se sny, ovlivňujete budoucnost, nebo se na moment vcítíte do duše psa. A to buď jako sedmileté děti, nebo jako dospělí, kteří se pohybují na specializované psychiatrické klinice, kde skenují mozek.
Dějová linka trošku unikala, chvílema se mi chtělo odložit a chvílema naopak nedat z ruky. Zvláštní a tak nějak seversky chladné.
Název blbej, ale v rámci svýho žánru je to příjemná oddychovka s několika zajímavými momenty. Pěkná atmosféra. Pro mladý holky dle mýho fajn.
Číst pomalu, vychutnávat poetičnost, zamýšlet se na filosofií a duchovnem, vnímat jemnost slov a hloubku příběhu. Vzít si z toho, co potřebuješ, za pár let přečíst znovu a vzít si zase něco jiného. Skvělé dílo.