ArwenAragorn
komentáře u knih

85 %
"Ať už je krása cokoliv, jejím základem je řád a její podstatou jednota. Krása je jen pod kůží, ale ošklivost sahá až na kost.!"
Dorothy Parkerová
_________________________________________________________________________________
Věděla jsem, že to není normální. Věděla jsem, že já nejsem normální. Nikdy jsem nepotřebovala lidi, jen pohodlí, které mi mohli nabídnout.
___________________________________________________________________________________
Úžasný temný a zneklidňující psychologický thriller s překvapivým rozuzlením. Četl se velice dobře. Postava hlavní hrdinky Delie, která nikdy nikoho nemilovala, kromě svého otce a neměla žádné svědomí, je mistrně vyobrazena, fascinovala mě od jejího nejútlejšího věku.
Mně se knížka moc líbila, přeji vám to samé a doporučuji ji.
Pokud chcete kvalitnější zhodnocení knihy, které mě hned zaujalo, je pod intelektuálka.


81%
Zbraně. Vždycky byly podstatnou součástí našich životů, nemám pravdu? Nejdřív na farmě v Kentu a později i v Tilby, kam jsme se přestěhovaly. Nikdy jsme z nich neměly strach - ani jako malé děti. Naučily jsme se je velice brzo ovládat. Náš otec na to dohlédnul.
Zbraně. Způsobily jsme s nimi tolik zkázy. A jak tu tak ležím a přemýšlím nad smrtí, nemůžu si nepoložit otázku, jestli naši rodiče někdy nezalitovali toho, že nám ukázali, jak je používat.
______________________________________________________________________________
Byla jsem zvědavá na novou autorku a tento psychologický thriller se jí povedl. Nejvýš hodnotím zápletku a rozuzlení.
Doporučuji!


85%
Vau, tak to bylo něco! Thriller má skoro 500 stran, ale čte se jedna báseň. Asi nejdůležitější pro mě bylo, že je konečně objasněna vražda Lydie Bromanové, o které se psalo v předešlých dílech. Současně policie zjistí, co se stalo mladému muži, který byl nalezený oběšený na koupališti. A v úplném závěru bude mít August velkou radost. A ještě něco - spletla jsem se v tom, komu byl adresován deník, který psala svému potomkovi matka.
Kromě toho, že se na každé stránce děje něco zajímavého, a tím si thriller udržuje stálé větší či menší napětí, musím ocenit, jak autorka bravurně vykreslila i ty nejméně významné postavy, které se tady objevily.
Samozřejmě doporučuji!


100%
Přečetla jsem si znova. Je to vyloženě umělecké dílo! Moudré, laskavé pohádky. Vypravěčské umění se snoubí s autorovým humorem. Nejvíc se mi líbily pohádky Lakomá Barka, Tři veteráni. a Rybář a jeho žena. Zároveň v knížce není žádná pohádka, která by se mi nelíbila.
Doporučuji těm, kteří ještě nečetli a těch, co už četli se ptám, jestli nenastal čas přečíst si knížku zase.

80%
...Zavanul k nim zatuchlý vzduch, v němž ucítili ostrý tělesný pach smíšený ještě s něčím.
Nejdřív nevěděli, co to je.
"Co je to tu cítit?" osmělila se Carys.
"Takhle páchne strach," odtušila Kay. "Myslím, že jme našli, co hledáme."
___________________________________________________________________________________
Tak tento díl patřil k těm lepším. Ráda jsem se znovu setkala s Kay Hunterovou a jejím týmem. Jedná se tady o únosy a brutální vraždy mladých imigrantek, které směřují k mafiánskému šéfovi Jozefu Demirimu. Kay ho dobře zná z předešlého vyšetřování, ovšem i Demiri si ji dobře pamatuje. Policejní tým je Demirimu na stopě, ale ten je pořád o krok před nimi.
Detektivka je svižná, napínavá a v závěru Kay bojuje o holý život. Konec je optimistický tak napůl.
Současně se v tomhle díle konečně dozvíme, jak to bylo s odcizenou pistolí z policejního trezoru s otisky Demiriho. Za to byla obviněna právě Kay a skoro jí to zničilo život.
Doporučuji, i když jsem byla znechucena ze všech těch podrazů mezi policisty.


81%
...Rázně odepne pás a chystá se vystoupit. Jenže v tu chvíli se vzadu strhne nějaký křik. Dlouhý bere za kliku a otevírá dveře, vidí záda toho chlapa, co nemá stejnokroj, ale civilní oblečení a placatou čepici.
Prostě tam zajde, řekne těm podvodníkům, že je prokoukl, že jim žádnou vymyšlenou pokutu platit nebude, a doporučí jim se spakovat dřív, než na ně zavolá skutečné policajty.
Jenže v tom zazní ta rána. Kovová skříň dodávky zaduní jako zvon.
Výstřel.
______________________________________________________________________________
Parádní, chytře napsaná česká detektivka. Začíná nálezem dvou zavražděných v odstavené dodávce. Vyšetřování se ujímá na žádost brněnské policie Tomáš Volf, který spolupracuje s brněnskou komisařkou Andreou Malíkovou. Bokem Tomášovi pomáhá Eva Černá, se kterou se zná z dřívějška. Tomáše je mi tady moc líto. Příběh je s mezinárodním přesahem. Současně tady získáte návod, jak snadno přijít k velké sumě peněz.
Detektivka plyne poklidně, ale napínavá je a k závěru nás čeká jeden pěkný zvrat. A Eva Tomášovi pomůže nakonec opravdu hodně.
Jiřího Březinu řadím spolu s paní Klevisovou k nejlepším současným spisovatelům detektivek, tak se určitě nebudete divit, že tuto ráda doporučím.


75%
Temný příběh zasazený do našich šedesátek. Tehdejší režim byl skoro stejně děsivý jako to, co se na Slovensku dělo. Ale toho fantastična a později duchařiny bylo na mě přece jenom moc, stejně jako toho, že všechno, co se v knížce děje je pochmurné, pokud ne přímo nechutné, bez kouska naděje. Psychologie hlavního hrdiny, majora STB, je tady velice dobře popsána, postava je to veskrze negativní, ale sám o sobě z mnoha důvodů trpí.
Nepovažuji knížku Kariky tentokrát za žádné veledílo, ale za přečtení stojí. Nečte se ovšem lehce.


81%
Isaac vystartuje tak bleskově, že jeho pohyby splynou v nezřetelnou šmouhu. V jednu chvíli stojí Johan před ním a v příští leží rozpláclý na zemi, protože ho Isaac nabral do hrudi. Vzápětí se vzduchem mihne ostří sekery, Isaac jí máchne směrem dolů a Frank zařve.
Je to skřek zvířete na jatkách.
Pozadu se skácí do bláta, hlavu vytočenou ke straně, a kolem něj se rozpíjí tmavá kaluž. Tvář má taky ztmavlou, rysy mu zastírá krev řinoucí se z rozšklebené jámy v lebce.
__________________________________________________________________________________
Tak tentokrát po opětovném přečtení bych dala tomuto výbornému psychologickému thrilleru pět hvězdiček.
Čtivý, napínavý, se slušnými zvraty. Příběh se odehrává střídavě ve dvou časových rovinách. Před pěti lety, kdy se čtyři holky Angličanky v Nepálu dostanou do podrůčí nebezpečné sekty a v současnosti, kdy jedna z nich pracuje pod cizím jménem v útulku pro zvířata. Některé části, hlavně ty před pěti lety jsou dost šokující, ale od sekty se dá čekat mnohé.
Postavy jsou tady obratně vykresleny, já jsem fandila jedině Emmě.
Doporučuji!


85%
MUU! Náhlé vyštěknutí, znepokojivě blízko, ho vyděsilo na nejvyšší míru: znělo jako lidské, a přece velmi nelidsky.
"Nechte mě na pokoji!" křičel, teď dokonce běžel ještě rychleji. Rychleji, než si vůbec dovedl představit.
MUU,MUU,MUU, chrochtalo to stvoření, když utíkalo vedle něj.
V bledé záři blesku uviděl postavu, která k němu kráčí kukuřicí. Zahlédl ji jen velmi krátce, ale naprosto jasně. V tu chvíli skoro klopýtl, jak ho to šokovalo. Bylo to strašné, měl pocit, že přišel o rozum. Proboha - ten obličej, TEN OBLIČEJ - !!
____________________________________________________________________________________
Uf, tako to byla parádní jízda! Perfektní hororový thriller! Je originální, tajemný, správně napínavý, dobrodružný a hodně akční. Honičky v kukuřici a v jeskyních neměly chybu. Po celou dobu čtení si udržoval úžasnou atmosféru. Z dílů s Pendergastem, které jsem zatím četla, rozhodně nejlepší.
Srdečně doporučuji!


81%
Vypráví pošťák:
..."Ležela na koberci před pohovkou. Proto jsem ji skrz okno neviděl. Už od pohledu mi bylo jasný, že je mrtvá. Ani jsem se jí nedotkl. Vzpomněl jsem si na malou Alicii a zavolal jsem ji několikrát jménem, ale nikdo se neozval. Hrozil jsem se toho, co bych mohl najít v ložnici, takže jsem šel hned k telefonu v kuchyni a zavolal na policii. Schoval jsem se tam jako zbabělec, dokud nedorazili policajti. Další pohled na Eleanor bych nevydržel. Všude byla samá krev. Ten svůj krásnej obličej měla celej potlučenej,"
_________________________________________________________________________________
V detektivce dojde ke dvěma vraždám. Jedna je současná, druhá se odehrála před 25 lety.
Váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nakonec dám plný počet. Knížka se pěkně četla, je tam napětí a slušné zvraty. To, co se postupně dozvídáme je velice překvapivé, ale nechci spoilerovat. Soukromá vyšetřovatelka Jessica Shawová má moje sympatie.
Doporučuji.


80%
Reni se vleče pouští:
...Hory se přibližovaly a zase vzdalovaly, ale nepolapitelná krása zůstávala a připomínala jí, že poušť je všechny přežije se stejnou lehkostí, s jakou přijala mrtvé, zavražděné a pohřbené.
________________________________________________________________________________
Vím, že knížka se mi líbila, tak jsem si ji přečetla znovu. A teď bych hvězdičku ubrala, taková pecka to nebyla. Ano, je tam poutavé prostředí Mohavské pouště, ale začátek se dost táhl a na konci bylo zase rychle nahuštěno hodně akcí najednou. Střídají se tady vyprávění z minulosti a ze současnosti a je zde více vypravěčů.
Reni mi bylo líto, rodinná tajemství zřídka bývají příjemná.
Knížku doporučím.

90%
Něžnost jako vlastnost je součástí citového bohatství člověka a nemusí se vůbec projevit. Citový projev je ve skutečnosti překonávání bariér. Jozova něžnost byla tak přirozená jako krevní oběh. Zvykla jsem si na to snadno a rychle, takže kdyby přestal být něžný a stal se například jen slušný, cítila bych se jako spráskaný pes.
________________________________________________________________________________
Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí.
________________________________________________________________________________
V bezčasí posledního setkání jsem si uvědomila ojedinělost našeho svazku Uvědomila jsem si též, že jsem zde v těchto horách, v krajině divů, prožila svůj osobní zázrak.
___________________________________________________________________________________
V knize se vypráví o mladé doktorce, která se v zapadlé horské vesnici Želary ukrývá před nacisty a stane se ženou prostého vesnického muže, do kterého se postupně zamiluje.
To byl tak krásný příběh! Skutečně mě chytil za srdce. Autorka vypráví nesmírně poutavě, citlivě, ale zároveň s humorem. Jednotlivé postavy jsou tady opravdu úžasně popsány, úplně jsem je před sebou viděla. Na konci jsem si pobrečela.
Vřele doporučuji, ke knížce se určitě budu vracet. Skvělý je i film.


81%
Na světě neexistuje lidská činnost, která by nezanechávala stopy. Obzvlášť, pokud se jedná o zločin.
________________________________________________________________________________
Mým oborem je lov. A zvířetem, které jde ulovit nejhůř, je člověk.
_________________________________________________________________________________
Začátek se podle mě trochu vlekl, pak se ale začalo stupňovat napětí a rostlo s každou stránkou. A těch zvratů! Ovšem naprosto mě dostal konec. Nikdy nemůžete vědět, co je pravda. Takže je to opět plný počet hvězdiček a autorovi tleskám.
Nemá asi cenu psát, že thriller doporučuji.


81%
Velice poutavě vyprávěná knížka z poválečných Beskyd. Silný a emotivní příběh několika osob se svým tajemstvím, jejichž osudy se na konci propojí. Postavy jsou bravurně vykresleny, naprosto uvěřitelně, ke každé si vytvoříte vztah.
Tenhle román si musíte přečíst! Autorka je sázkou na jistotu.


90%
Vrrrr. Krátké, hlasité, nahněvané zachrčení.
Země se zachvěla pod tíhou mohutných pracek.
Otočila jsem baterku ve směru, odkud se zvuk ozval. V kuželu světla jsem zahlédla, jak se mezi stromy nějakých deset patnáct metrů ode mě někdo pohybuje. Mihla se tam jakási obluda a vmžiku byla pryč. Zahlédla jsem si jen na vteřinku, ale můžu říct, že jsem nikdy nic podobného neviděla. Rozhodně to nebyl medvěd. Chodilo to po zadních jako člověk, bylo to vysoké přes dva metry a mělo to hustý, zacuchaný kožich, samé slepené oranžovohnědé chlupy. Když jsem to spatřila ve světle baterky, dívalo se to přímo na mě a já viděla, jak odrážející se světlo dělá z jeho očí dvě rudě žhnoucí slunce.
_____________________________________________________________________________
Páni, tak to byl ÚŽASNÝ thriller.
Zástupkyně šerifa Rebecca pátrá v okrese Černého vlka po pachatelích bestiálních vražd. Nad nimi se vznáší přízrak bájné obludy Ursuliny. Když jsem se dozvěděla, kdo stojí za vraždami, spadla mně brada. Větší šok už jsem dlouho nezažila.
Knížka má spád, je napínavá, děsivá, emotivní, zvlášť ke konci, kde je velice dojemná, a nejde se od ní odtrhnout. Když jsem otočila poslední stránku, závidím těm, kteří ji teprve začínají číst.


81%
Zvedá se vítr. Když vane od jihu, hvízdá skrz trup letadla a vydává zvuk, jako když foukáš na hrdlo láhve od piva. Zní to jako houkání vlaku, který nikdy nepřijede.
Neustále komunikuji s kompasem a pokouším se najít cestu ven, ale kolem dokola jsou jen samé hory. Těžko se rozhodnout, kterou cestou se vydat. Pokud zvolím špatný stupeň...no, je to tady zlé.
Opravdu zlé.
___________________________________________________________________
Přečetla jsem si znovu a ani po letech svůj názor na knihu nezměním. Je opravdu moc pěkná, dobrodružná, napínavá. S hlavními hrdiny, které nebylo možné si neoblíbit, jsem prožívala všechny jejich strasti i úspěchy. Obdivuji jejich nezdolnost a odvahu i humor, kterým odlehčovali svou nepříznivou situaci. Já jsem přitom seděla pěkně v teple, ale ta krutá zima na mě z knížky vyloženě dýchala.
Doporučuji vážně všem!


85%
Tady to bylo o nervy:
Vyrazil jí dech.
Podlomily se jí nohy.
Nebyl to tak podařený kopanec, jak si myslel.
Heather to ustála.
Jacko se sklonil, aby zvedl svou enfieldku, a nevšiml si, že od ní přichází druhá rána. Mačeta mu prořízla tvář a projela až ke rtům.
Opět vykřikl, padl na koleno a šmátral po zemi, až našel pušku.
Namířil ji na ni a stiskl spoušť.
Nemohl se netrefit.
_______________________________________________________________________________
Tady jsem se pobavila:
"Nenadávej sestře."
"Blbec je on!" řekla Olivia.
"Omluv se, Olivie."
"Ať se napřed omluví on."
Za normálních okolností to mohlo trvat čtvrt hodiny nebo dvacet minut, ale dnes Owen prostě prohlásil: "Promiň, já to tak nemyslel." A Olivia odpověděla: "Promiň, já to taky tak nemyslela." Jako dvě zatracený děti na křesťanském televizním kanálu.
_________________________________________________________________________________
Senzační návykový napínavý dobrodružný thriller s mnoha adrenalinovými zážitky.
Mladá matka se dvěma nevlastními puberťáky, kteří ji příliš neberou se dostane do situace, kdy musí na malém ostrově bojovat o život s místními obyvateli, pro které zákon nic neznamená. Během toho se vyvíjí i její vztah s dětmi.
Já jsem si čtení moc užila a vám ho doporučuji.


81%
Sophia:
Občas mě na okamžik zachvátila prudká panika a já se snažila bojovat, ale čím dál víc jsem se nechala unášet, jako bych plula na teplých šplouchajících vlnách. Pořád jsem ještě byla vzhůru, ale už jsem se nebála spánku. Už jsem se mu nebránila - začínala jsem ho chtít.
_________________________________________________________________________________
Tak takový typ thrillerů mám ráda. Nebo spíš psychologických románů s thrillerovými prvky. Ve vyprávění se střídají dvě časové roviny. Sophie předtím a Tash teď. Je tam tolik zvratů, že jsem se nestačila divit a ty ke konci opravdu stojí za to. Pro mě mnoho překvapení.
Jak byste se zachovali vy, být Tash?
Doporučuji!


Šelma se mi velice líbila, ale tady čtení po nějakých padesáti stranách vzdávám. Zamotala jsem se do děje a nějak jsem se nechytala. Ale je možné, že se ke knížce vrátím.


Tento díl s komisařem Sharkem mi zatím přišel nejslabší. Mám pocit, že už se autor vyčerpává, i minulý díl byl horší.
Téma umělé inteligence mě příliš nezaujalo a knížku jsem dočetla bez většího nadšení. Čtenáři, kteří mě znají, vědí, že průměrné hodnocení je u mě pořád pěkné. Takže knížku doporučuji, třeba se zrovna vám bude líbit.
