Audrina komentáře u knih
Kniha se mi hodnotí nesmírně těžko. Obsahuje spoustu zajímavých myšlenek, forma psaní je ale hodně neobvyklá a je třeba si na ni zvyknout. A právě forma určuje, že je příběh náročnější na pochopení a zpracování
Musím přiznat, že kniha za mě byla bohužel celkem zklamání. Děj mi přišel zbytečně protahovaný, často jsem se musela o čtení nutit a vlastně celou dobu jsem nechápala, co má být ta hlavní zápletka. Kdyby se celý příběh zkrátil o sto stránek, nic by se nestalo.
Před pár lety jsem hru viděla v Činoherním klubu a od té doby se chystám i na četbu předlohy.
Jedná se o moc dobře napsané drama, i přes labilnost Blanche je vám ji vlastně líto. Stejně tak je vám ale líto i Stelly za její zaslepenost a Stanleyho za jeho omezené vnímání světa.
Zajímavý pohled do historie ukazující, že to není tak dávno, kdy něco jako svobodná vůle ženy vůbec neexistovala. A že ve za účelem vědeckého pokroku byly páchány činy, které s dobrými mravy neměly pranic společného
Silný knižní zážitek zkraje roku. Jsem ráda, že se čím dál víc dává prostor autorkám, které se nebojí zpracovávat ženskou otázku. Je smutné, co některé ženy v minulosti zažívali kvůli svému pohlaví nebo rase...a často zažívají pořád. Protože i přes vlny emancipace se stále dějí věci, které nejsou v pořádku.
Styl psaní je specifický, ale velice brzo jsem si na něj zvykla a po chvíli mi ani nepřišlo, že by něčím vybočoval. Několik příběhů mě neupoutalo natolik, jako celek se ale jedná o zdařilé zpracování zajímavých osudů a povedené zpracování důležitých společenských témat
I přes rozporuplná hodnocení musím říct, že mě se kniha líbila moc. Styl vyprávění rozhodně není tradiční, ale i tak mě dokázala autorka vtáhnout do děje a hodně mě zajímalo, jak se bude příběh postupně vyvíjet.
Žádná.z postav mi vlastně nebyla příliš sympatická, díky vyprávěcímu stylu mi to ale ani moc nevadilo. Rozhodně zajímavý počin
Pokud sáhnete po knize od Jiřího Šulce, neuděláte chybu. Především oceňuji jeho schopnost pracovat s fakty a čtivou formou zajímavé historické události představit i běžnému čtenáři.
Oproti předešlým knihám od autora mi tento díl přišel o něco slabší, pořád je to ale v rámci svého žánru nadprůměrné čtení
Autorovi se nedá upřít jeho schopnost barvitě a čtivě vyprávět své příběhy. I poměrně silné knihy tak čtenář zvládne zhltnout za několik dní. Trochu mi ale připadá, že se autor ve svých dílech začíná vykrádat a neustále používá ten stejný mustr. Tím pádem je lehko odhadnutelné, jak příběh skončí, už od samého počátku příběhu.
V každé knize se totiž objeví odhodlaná dívka a chlapec bojující za spravedlnost, kteří se do sebe zamilují. K tomu připočtěte postavu lehce vyšinutého záporáka a několik postav starších lidí, kteří mladé poučují o životě.
Do toho je vždy všechno až přespříliš pohádkové. Jako oddechové čtení to je ale dobré
Musím říct, že autorovi se nedá upřít neskutečná schopnost poměrně náročné rešerše. Moc se mi líbí, že nalezne příběh z našich dějin a dokáže ho poutavou formou přinést i nám, čtenářům. Zároveň oceňuji i formu, kdy je románový příběh protknutý reálnými novinovými články.
Po dočtení ve mně ale zůstává částečné zklamání z konce. Vím, že autor zřejmě nechtěl fabulovat a něco si domýšlet. Myslím si ale, že zde by to bylo na místě. Takto máte totiž trochu pocit nedořešené věci a o všem se můžeme jen dohadovat.
Moje první setkání s autorkou a určitě vím, že není poslední. Mám ráda příběhy, které se odehrávají mimo západní svět, pomáhá mi to rozšiřovat si obzory a snáze tak poznávat kultury jiných zemí. To se autorce povedlo skvěle.
Trošku mi ale chybělo hlubší provázání s postavami, nedokázala jsem jejich jednání dostatečně pochopit.
Nejsem přehnaný fanoušek detektivek a ani Jo Nesba. Kdysi jsem četla první díl ságy o Harrym Holeovi a ze zápletky si nepamatuji vůbec nic.
S lehkou váhavostí jsem tedy sáhla po pozdějším díle, Sněhulákovi, který je často označován za nejlepší díl série. Pocity po dočtení jsou lehce rozpačité. Autor psát umí, pět set stran jsem zvládla za dva dny a čtenář se rozhodně ponoří do děje. Co mi ale nesedělo bylo celkové vyústění a především odhalení motivu vraha. Nebylo to pro mě totiž moc uvěřitelné, určitě by si to zasloužilo víc než dvacet stran knihy.
Krásný vánoční příběh vhodný pro malé i velké čtenáře. Rowling psát umí a několikrát prokázala, že její svět fantazie je vždy povedeně vystavěný. Oceňuju poselství knihy, které by si čtenáři měli odnést
Hledala jsem příjemný oddechový romantický příběh s vánoční tematikou a ten jsem dostala. Určitě to není něco, co bych musela číst znovu, příběh jako takový byla ale napsán dobře, postavy byly celkem snesitelné a líbil se mi i příběh za romantickou linkou
Trochu mě zarazilo místní nižší hodnocení, za mě se jednalo o moc pěkný příběh napsaný s obrovskou lehkostí a především zobrazující spoustu paradoxů každodenního života
Knihu hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nebylo to špatné, ale asi bych příběh nedoporučila dál.
V první řadě se čtenář musí oprostit od neskutečného množství anachronismů, vodovod a zrcadla v 11. století? Tak určitě...
Bohužel ale příběh pokulhává i coby fantasy. Občas jsem se v linkách ztrácela a celé mi to přišlo zbytečné zamotané
Příběh jako takový je zajímavý, bohužel styl psaní je celkem nudný a nezáživný. I přesto, že autorka kolikrát popisuje dramatické události, musela jsem se do čtení trochu nutit.
"Byli zároveň katy i obětmi, souputníky i protivníky, byli dvěma hybridními bytostmi neschopnými určit, ke komu mají být loajální. Oba byli vyobcování nemohli se už modlit v žádném chrámu; jejich bůh byl bohem tajným, vnitřním, a oni o něm nic nevěděli, dokonce neznali ani jeho jméno."
Příběhy s nájem orientalismu a nestálým bojem mezi západem a východem, mám ráda. Zvlášť, když jsou psané autory, kteří mají svůj původ právě na Východě.
Příběh Slimani je nesmírně silný, autorka skvěle propletla osudy mnoha postav na poměrně malém množství stran a přitom neochudila čtenáře. Každá z postav, která se. knize mihne je dobře vykreslená a představená. Příběh samotný na vás pak dýchne tou pravou atmosférou marocké kultury
Specifická kniha, a to vším, co dělá knihu knihou. Od příběhu samotného, po hlavní protagonistku až po použitý jazyk. Není to čtení pro každého, i mně jako zkušenému čtenáři, nedělalo čtení často úplně dobře. Některý scény a jejich popis jsou totiž tak naturalistické, že jste rádi, že můžete knihu zase na chvíli odložit.
Se čtení mi navíc bylo často velice úzko, tíseň, kterou pociťují postavy, se totiž snadno přelévá na vás jakožto čtenáře
Nejedná se o vůbec špatnou knihu, ráda jsem se dozvěděla něco o ženě, kterou historie často přehlíží, a která žila ve stínu svého slavného manžela.
Líbilo se mi, jak autorka pracuje s ženskou otázkou, která na začátku století byla na vzestupu. A jak moc musely ženy kolikrát obětovat
Čte se velice dobře, Adler-Olsen totiž detektivky psát umí. Především oceňuju jeho schopnost gradace napětí a celkové vyústění