bob0985 komentáře u knih
Zajímavý experiment, ale úplně mě neoslovil a nevyvolal ve mně asi to správné, abych dokázal knihu hodnotit navíc. Nějaké pasáže byly skvělé, ale občas mi unikal význam některého textu - to asi byla schválně provokace, ale na víc to nehodnotím.
Toto je druhá kniha od autorky, kdy tu první (Jak naštěpit třešeň) jsem moc nepobral. V této jsem dokázal držet krok s příběhem , neztratil jsem se v něm. Některé prvky magična se mi líbily a připomínaly mi Ishigura. Z doslovu i ze slov autorky jsem pochopil, že se jedná o komplikovanou osobnost, kdy v pozdějších dílech převažuje spíš forma nad obsahem vyprávění. Autorka sama uvádí, že chce tvořit v dějových elipsách. U "Jak naštěpit třešeň" těch elips bylo tak moc, že jsem měl pocit, že jsem se nacházel zcela mimo dimenzi. Tuším, že čím novější díla, tím komplikovanější.
Doctorow vždy s lehkostí umí provést dějinným obdobím, a ač ta procházka má melancholický nádech, vždy je to pohlazení.
Pro mě se DeLillo v této knize dotkl mnoha otázek, na které jsem se už dříve sám sebe ptal. Jsem rád, že zůstaly bez odpovědi.
Nechal jsem se unášet "příběhem" a neřešil ho příliš do hloubky, nehledal další a skryté významy. Přesto si nejsem jistý, že si z knihy odnáším to, co je pak popsáno v doslovu od paní překladatelky, která naopak knize odpovědi na otázky jaksi přisuzovala.
K doslovu samotnému bych uvedl, že jsem si vybavil autorku, učitelku, která v zápalu pohlcení obdivem autora zachází až tak daleko, že literaturu samotnou, která je krásná, svými vědeckými závěry, čtenáři odcizuje (moje zkušenost z hodin literatury). Na základě doslovu si nejsem vlastně vůbec jistý, zda bych chtěl další DeLillovu knihu číst, a to jsem měl "spadeno" na jeho Bílý šum.
Skvělé povídky! Autor je velmi pěkně poskládal, dal jim všem výborný rámec. Skoro bych si přál od autora číst nějaký román, protože témata vybral skvěle. Pěkný literární zážitek.
Ke knize mě přivedl přes rok starý článek v časopisu Dějiny a současnost, jehož spoluautorkou byla moje kamarádka. V závěru článku se uvádí, že v současné době probíhá ještě výzkum okolo Karla Ungera a Richarda Glazara týkající se jejich životů.
Kniha ve výborná. U tohoto druhu literatury často myslím na osoby (oběti), které holokaust nepřežily, ale knihou se staly nesmrtelnými a mají svůj věčný pomníček. Často si také představuji, jak třeba přeživší příbuzní těchto osob třeba ani neví, že autor píše právě o nich, o lidech, kteří se jim nikdy nevrátili.
Vlastně jsem rozpolcený, jaké hodnocení bych měl knize dát. Na 5 hvězdiček to u mě nestačilo, protože jsem se nemohl dostat úplně do tempa. Příběhy o vesničanech byly moc pěkné, ale přesto mi v nich občas něco chybělo a k plastickému obrazu jsem cítil trochu plochost vyprávění - jakoby strojového. Přesto výborné setkání se severskou literaturou, která není jen o recyklovaných detektivkách.
Kniha se mi líbila a byl to příjemný zážitek. Souhlasil bych celkově s hodnocením čtenářky Audrina, neboť i i mě překvapilo nízké hodnocení. Možná jsem si svá očekávání nenechal kazit tím, že bych věděl nebo zjišťoval, že autor získal Goncourtovu cenu. Tu ostatně, jak jsem pochopil z doslovu, získal za své dílo, nikoli jen za tuto knihu.
V závěru mi přišlo, že autor popletl cesty a letiště - myslel jsem si, že hrdina pojede do Dánska z Osla, nikoli, že přiletí na letiště do Kodaně... Všiml si toho někdo?
Kniha, která vede k zamyšlení a jinému nazírání na svět, změnu optiky jeho vidění/vnímání. Podle mého mínění by si některé z kapitol zasloužily hlubší zkoumání k tomu, aby byly lépe prověřeny autorovy závěry. Pokud bych se živil psychologií/sociologií, tak bych v této knize našel určitě mnoho oblastí pro hlubší prozkoumání.
Vzhledem k tomu, že jsem v Izraeli žil, tak dávno vím, že vyřešení otázek soužití není vůbec černobílé a už vůbec není snadné. Pochopit tuto situaci nemůže člověk, který si ji potřebuje zjednodušit na spory mezi těmi "hodnými" a těmi "zlými", protože spektrum obyvatelstva všech etnik je opravdu takové, jako ve všech společnostech. Tato kniha skvěle vystihuje právě tuto problematiku a mylné vnímání jedné skupiny jako monolitického celku. Kašua není fanouškem žádné ze stran, jen odhaluje druhé straně komplikovanost celé situace.
Velmi dobře napsaná kniha, která (ač by se zdála rozsáhlou) se dobře čte. Některé výjevy mi daly sice zabrat, jak byly vylíčeny, ale o to víc se mi to líbilo. Autorovy narážky byly naprosto skvělé. Vtipné a přesto vážné. Už se těším na druhý díl!
Steinbecka mám velmi rád, avšak tato kniha mě až tolik neoslovila. Přišla mi trochu přitažená za vlasy, v nějakých momentech silou tlačená do vypjatých/exaltovaných/neuvěřitelných situací.
Toto je další z audioknih, které jsem poslouchal. Jako normální knihu bych po ni asi nesáhl - ano, je to spíše román pro ženy. Byly chvíle, které mi připadaly už příliš dlouhé a trochu už nuda s opakující se výměnou - on chce/ona nechce, ona chce/on nechce se potkat. Vyústění příběhu pak bylo fajn, ale i tak, za mě 3.
Mnohovrstevná kniha. Opět autor píše svým tajemným způsobem - v doslovu označována jako "nedokonalý vypravěč" s čímž bych souhlasil, protože to vytváří jinou úroveň a dojem. Kniha se mi líbila víc než Malíř pomíjivého světa. Co jsem v knize nezachytil bylo, že by vypravěčka opustila Japonsko s anglickým milencem, což se v doslovu tvrdí - to bych ocenil, kdyby mi někdo sdělil, kde jsem tento detail přehlédl...
Kniha na mě velmi dobře zapůsobila. K tomu, aby autor sdělil něco závažného, začal něžně a zlehka. Později přeřadil na vyšší rychlost.
Kniha, u které jsem se obával, aby nespadla do kýče, ale nestalo se tak. Podle mě ukazuje, že je dobré vybočit ze stereotypu, ale představa, že takové vybočení může být už trvalé, že je možné, že se člověk úplně oprostí od své minulosti a svých omezení (jak se nám nějaké ezoknihy snaží namluvit) tak nemusí být možné. Celkově byla kniha pojata autorem velmi zajímavě. Hlavní postava je vlastně prostředníkem k poznání "hlavního hrdiny", myšlenky jsou jaksi retrospektivou zkušeností a vnímání druhého "hlavního hrdiny".
Kniha napsaná podle osvědčeného návodu, aby byla napínavá, čtivá a podobně. Prostě, když se dodrží nějaký postup a literární triky, tak to musí vyjít tak, jak to poslední roky vychází u jako Jo Nesbo, vždy však v nějak pozměněných kulisách. Né každý to umí, ale takových děl je už poměrně hodně. Dal bych asi 3,5 hvězdičky, půlky nejsou, takže 3... bavila mě, ale nic hlubšího jsem v ní nenašel.
Kniha, kterou bych hodnotil víc, jak 3 hvězdy, ale méně než 4. Určitě mě bavila a její poselství je příjemné, ale na mě až moc snadno \"přístupné\", přímočaré, zřejmé. Mám raději knihy, ve kterých si to jejich kouzlo musím jaksi sám objevit. Škoda, že nejde dát 3,5 hvězdy. Tři hvězdy jsou málo, čtyři těsně moc.
Skvělý pocit, výborný zážitek. Bál jsem se, že se bude jednat o "jednoduchý" western a jsem rád, že moje obava byla lichá.