cherubinka komentáře u knih
Povodně, tornádo, horor. Stejně jako u předchozí knihy jsem byla nadšená ze začátku. Druhá část byla méně psycho jaku u Šepotu, jen jsem se musela ze začátku vracet, protože autorka střídala 2-3 dny před a po Tornádu jak potřebovala a já si toho všimla až když mi neseděly souvislosti. Konec už byl lepší, věcný a vysvětlující, to mi u Šepotu chybělo.
Za mě lepší než prvotina, byť opět temné a hrůzu nahanejici. Otázka, co víc. Jestli samotné přírodní katastrofy nebo temná síla.
Začala jsem číst včera a byla nadšená. Dneska už mi ta přišlo až moc omáčky. Jsem zvyklá číst o tomto druhu... Magie. Ale zasazené do Orlických hor, to je jiný kafe. Plnej počet nedám, od poloviny knížky jsem klouzala po řádcích pro mě nezáživných pasáží, ale celek mám a přečtu si i další.
Vůbec jsem netušila, co si půjčuji. Potřebovala jsem knihu do letošní Výzvy a nechala se inspirovat ostatními čtenáři. A tady to rozhodně nebyla chyba. Srozumitelně napsaný příběh několika generací, který se nakonec...
No, možná až neuvěřitelný konec....
Zajímalo by mě, jak moc jsou autentičtí hlavní hrdinové, hlavně Tomáš a Anežka. Krásný pohled na Baťův podnik a jeho fungování v dobách největší slávy.
Kdyby to mělo o třetinu méně stránek, čtenář by o nic nepřišel a příběh by byl stejný. Jak to dopadne a jak to celý je, to mi bylo jasné víceméně od začátku. Trošku mě štvala celkem hojná španělština bez překladu, co si budeme, průměrný Čech se spíš učí anglicky a jednoduché věty ve španělštině budou srozumitelnější pro Američana než domorodce. Bylo to hezké, svěží, místy zbytečně dlouhé a zabývající se Aaronovými přednostmi. Ale... Jakmile se to zlomilo a Aaron začal hojně používat poměrně drsná slova, která se k němu na základě předchozího superlativního popisu vůbec nehodila, a hlavně začal Lině říkat kotě, to mi skoro celý předchozí příběh poměrně znechutilo a knížku jsem dočetla, abych se dozvěděla zápletku, která u těchto typů knih všechno zkazí, aby nakonec bylo dobře.
Čekala jsem asi víc.
Krásná oddychová romanťárna, skvělé vánoční čtení. Obzvláště po 3 předchozích knihách o domácím násilí.
Krásný příběh z mé oblíbené londýnské čtvrti :-)
(SPOILER) Nevím, jestli byl nejlepší nápad číst tuto knihu po dvojici Námi to končí a Námi to začíná. Obě dvě pojednávají o domácím násilí. Zatímco u těch dvou jde o fyzické týrání, které JE vidět, tato kniha je o tom hůř viditelném týrání. A to psychickém. Danielina matka, z bůhví jakých důvodů, aplikovala obě firmy, na každou ze sester jeden. Ale Štěpán? Co ho vedlo k jeho jednání? Vlastní dětství? Dokázat si, že není to horší dvojče a něco taky umí? Že ho někdo poslouchá, vnímá, vzhlizi k němu?
Znám manipulátory, znám jejich praktiky, vím, že někteří lidé vás dokážou tak zblbnout, že pochybujete sami o sobě. Daniela bohužel propásla možnost, dokud jí to myslelo, vyhledat pomoc. A bohužel tuším, že spousta obětí manipulace (či gaslightingu) ani neví, že by si měla dát pomoc. A že to jde.
Snad některým kniha otevře oči a všimne si, jeslti není třeba doma něco špatně, jinde v rodině, u kolegy v práci, kamarádky...
Napsáno je to zvláštně, ale je tam jasně ukázáno, jak je lidská mysl slabá a ovlivnitelná, když někdo jiný ví, jak na to.
Věřím, že kniha si své čtenáře najde a našla. Možná někoho, kdo se potřebuje také vyrovnat se ztrátou, jako Julie.
Nejsem ale cílovka. Kniha se četla hezky, ale od poloviny to bylo pořád dokola zaseknuté na jednom, že to skončí a brzo. Ale pořád se to oddalovalo a natahovalo.
No, zjevně jsem také čekala něco jiného. Deník je deník, každý, kdo ho píše, si ho píše pro sebe, svým stylem. Pokud panu Rickmanovi stačily tyto poznámky, aby mu připomněly zbytek daných událostí, v pořádku. Proč to ale někdo musel vydat, to nechápu a jak tak čtu komentáře, nejsem sama. Pan Rickman nebyl jen Snape, upřímně, já filmy HP stále ještě neviděla všechny a nehodlám na tom nic měnit, nejsem tedy ta šílená fanynka, která musela mít Snapeův deník. O panu Rickmanovi a jeho roli v HP celkem pěkně píše Tom Felton.
Já jsem ho poprvé zaznamenala ve filmu Rozum a cit. A pak v Lásce nebeské, tam hraje skvěle, ale možná tomu taky dost pomáhá původní český dabing. Kdoví?
Díky deníkům jsem se ale dozvěděla, jak velký divadelní herec to byl a jen jsem žasla nad tím, jak moc cestoval po celém světě. Nicméně si stále stojím za tím, že tohle vydáno být nemělo a mrzí mě, že jsem si knihu nepůjčila, ale koupila.
Dědina maličko střihnutá Vránami. Ale takové slabší. Četlo se to pěkně, to ano, ale pořád jsem čekala nějaký zvrat, wow efekt... A najednou byl konec. Takové ze života, takových rodin je, bylo a bohužel bude... To, v čem vyrůstáme nás vždycky nějak ovlivní.
(SPOILER) Těšila jsem se na nový díl. Miluju Francii a víno. A jsem malinko zklamaná, ta linka mezi hlavními postavami je daná od začátku a vinařství se to úplně nevěnovalo. Ale pěkně se to četlo. Na Chatu to ale pořád nemá, ta je top :-)
Kniha se četla hezky. Navzdory výrazným zvratům v psychice i životech hrdinek. Do poloviny jsem čekala, co se bude dít. Od poloviny začalo, konečně to, co slibuje anotace... A najednou konec. Bez nějakého uzavření, takové honem honem, dopíšu to a mám pokoj. To je trochu škoda.
Filmy o HP jsem dosud neviděla všechny a určitě to co jsem viděla, byly jen části. Prostě mě to nezaujalo. Knihy mám přečtené několikrát, ale filmy...
Takže číst autobiografii jednoho z hlavních hrdinů byla trochu výzva.
Od začátku mě kniha ale nadchla. Svojí upřímností, vtipem, lehkostí, pokorou. Konec už byl těžší. Docela by mě zajímalo, jak by podobné knihy vypadaly od Daniela, Emmy a Ruperta.
Kniha mě kdysi zaujala skrz podobné příjmení jedné z autorek. Ale roky jsem se k ní nedostala. Až teď. Přečteno za chvíli, příběh takový...vzpomínkový, ikdyž jsem o generaci mladší, než hrdinka. Možná měla smůlu na život, možná ne, možná si za něj mohla sama, možná ne. Každý žijeme tak, jak umíme, musíme, ti šťastnější jak chceme.
(SPOILER) Správná slaďárna na léto. Ale v jednom místě to bylo... Až moc. Pak zvrat, atd. 2/3 knihy naprosto úžasných, vtipných a sladkých.
Úžasně čtivé. Což se o jiných knihách autorky občas říct nedá. Zhltnuto za jeden den. Téma, o kterém jsem netušila, že existuje. Válečné nevěsty... Jen do Československa jich přišlo s manželi přes 900. Ale o tom úplně kniha není, je o těch ostatních. O neuvěřitelné odvaze, přátelství a odhodlání jít si za svým do neznáma.
Nahodne jsem si v ramci aktivace Knizniho klubu koupila posledni dil Sestricky pod jmelim (byl s velkou slevou pro novacky a neco jsem si koupit musela :D) s tim, ze to bude oddychovka. A bylo to fajn pocteni, pak jsem zjistila, ze tech dilu je vice a ted chodim do knihovny pro dily pekne od zacatku :D
Náhodně půjčeno v knihovně. Krásná oddychovka o tom, jak je svět malý a jednom neuvěřitelném dobrodružství svou lidí, kteří se neznali. Zábavné a nenáročné čtení.
(SPOILER) Jak to jen... Anotaci ani celé haló než knížka vyšla, jsem nesledovala, nečetla, takže jsem ani nevěděla, do čeho jdu. Od autorky jsem četla všechno, nejvíc se mi asi líbila Hana a Hotýlek, zbytek knih si příliš nepamatuji - ano, jsou čtivé, ale...
A tak je to i s Lesem. Depresivní knížka, anotace moc neodpovídá, zničehonic, z jednoho odpoledne s kamarádkou najednou začnete tušit o co jde. Zlo plodí zlo. Konci se ani nedivím, jak bojovat proti takové síle lži?
Dědka bych pověsila za koule do průvanu. A bábu hned vedle něho, protože moc dobře věděla, co dělá a že to dělat nepřestane.
Jsem ráda, že jsem investovala jen do eknihy. Paní Mornštajnová, takhle depresivně (jak už někteří zmiňovali Listopád), už raději ne.
Autorku jsem neznala. Byla mi doporučena paní knihovnicí, když jsem nevěděla co číst a co zkusit. Prý je populární a napsala nmuz pár knih, tohle je novinka.
Upřímně, ze začátku jsem byla dost skeptická. Moc mě to nebavilo. Pak jsem se začetla, mělo to trochu spád ale... Má autorka to nebude. Celkově to hodnotím jako "Lanczová pro dospělé". :-)
Svěží, vtipné, čtivé, takové ze života a současné minulosti. Přečteno jedním dechem. Oceňuji hantec, pobavil.