hanka_reading komentáře u knih
I přesto, že některé situace jsou založeny na skutečných událostech a děj je zajímavý, chybělo mi ve vyprávění něco, kvůli čemu bych řekla “wau, bylo to super”.
Velmi zajímavá, poutavá a otevřená zpověď mladé dívky Alice, která se opakovaně snažila dostat ze spárů anorexie. Doporučuji!
Kniha je deníkem mladé dívky během druhé světové války. Renia je v pubertě, což se dost odráží na jejích zápiscích - válku zmiňuje více až ke konci knihy, jinak si užívá mladí, kamarádů a její první lásky Zygmunta. Z Reniiných zápisků mi připadala, že si naivně myslí, že jí Zygmunt miluje - jeho chování se mi zdálo povrchní a jakoby si z Renii dělal jen legraci, ale ona mu byla maximálně oddaná. Kniha je to zvláštní, příliš mě nezaujala. Chápu, že pro rodinu mají tyto zápisky nevyčíslitelnou hodnotu.
Je to čtivé, je to vtipné, někdy smutné, ale je to ze života a může to zažít každý z nás. Trochu jsem měla problém s neuvedením přímé řeči, ale jinak to bylo fain. Je to skvělá oddychovka.
Autorčina prvotina je celkem zajímavý počin. Některé pasáže bych si ale dokázala představit ve větším rozpracování a s detailnějším popisem - jednak by to bylo zajímavější a jednak by byly patrné některé souvislosti. Líbila se mi ale charakteristika postav - každý byl jiný, každý byl svůj a přesto dokázali fungovat společně.
Tuhle knihu považuji za velmi povedenou - děj pěkně ubíhal, udržoval mě stále v napětí, byla jsem víc a víc zvědavá, jak to bude dál! Moc se mi líbilo zapojení psychologie, díky které Harry uměl číst v lidech. Jsem zvědavá na další Harryho případy.
Are nedokáže pochopit, co všichni mají na tom “vyjít si na túru do hor”. Nějakou dobu nad tím přemýšlí, až se jednoho dne rozhodne takovou túru podniknout. Pořídí si super vybavení a spolu s dokumentaristkou vyráží. První velká cesta ho nepřesvědčí a tak podniká další. S humorem popisuje svoje cesty, dost často sděluje svoje myšlenky a zamýšlí se nad výlety do přírody, nad lidmi apod., na mě někdy až moc rozsáhle. Není to špatné, ale na druhou stranu ani ne úchvatné.
Detailní popis plánovaného povstání v táboře, jehož termín musel být několikrát posunut. Přesto se nakonec uskutečnilo, ale přeživších bylo velmi málo. Někteří promluvili až na sklonku svého života o mnoho let později.
Vyprávění se mi líbilo do okamžiku, kdy Pamela odjíždí. Další část se mi zdála už zbytečně natažená, ani vyprávění už pro mě nemělo takový spád.
Tahle kniha je jiná než ostatní zaměřené na tuto tematiku. Jednak se jsou v ni popsány osudy hned několika žen a pak je tam taky dost faktických údajů. Styl vyprávění a prolínání tolika osudů najednou pro mě byly spíš chaotické, moc mi to nevyhovovalo. Novinkou ale pro mě byla informace, že slovenská vláda zaplatila té německé za deportaci židů do koncentračního tábora.
Tohle je vážně jízda! Pokud se dokážete vžít do postav, tak budete skoro pořád v rauši! Za mě palec nahoru!
Taková hezká jednohubka, kterou zvládnete za jeden večer. Ze 40 nápadů, jak zlepšit svět, se mi nejvíc líbil hned ten první - body za brblání, který vychází z toho, že lidi jsou věčně nespokojený a nad vším brblají. Kdyby za to dostali trestné body, třeba by se to odnaučili a byli by veselejší :-)
“Opravdové štěstí není v tom, že se mi průšvihy vyhnou, ale ve schopnosti přijmout je jako nedílnou součást života a místo zbytečných nářků hledat řešení.”
Tahle kniha vás provede životem jedné malé holčičky, ze které se rázem stává puberťačka a následně dospělá žena. Pokud máte jako já rádi životní příběhy lidí, bude vás to určitě bavit. Za mě palec nahoru.
Felix, co by starší pán, se rozhodl sdělit nejen veřejnosti, ale i rodině, svůj životní příběh - dětství, pobyt v koncentračních táborech, osvobození a jeho další život po válce. Určitě nebylo jednoduché si znovu připomenout otřesné zážitky, které se celý život snažil vymazat z paměti. Myslím, že i díky časovému odstupu vyprávění od zažité války, se může čtenářům zdát, že válečné období nebylo tak hrozné. Oproti jiným knihám s podobnou tematikou se mi jeví tato kniha jako průměrná, přesto ale oceňuji odvahu pana Felixe o jeho životě vyprávět.
LOLITA - V. Nabokov
Lolitu není třeba představovat, ani o ní cokoliv psát. Myslím, že na tu dobu bylo dost odvážné napsat a vydat něco takového. Obzvlášť když v dnešní době se takové věci dějí zrovna tak jako kdysi.
Zpověď obětí, rodičů obětí, ale i predátorů, kteří jsou zapletení do kybernetické šikany a zneužívání dětí přes sítě. Tak nějak jsem věděla, o čem kniha bude, ale že to bude až tak surové, jsem nečekala! Je až nechutné, co se některým dětem děje, ale zároveň je nutné nějakým způsobem s tímto veřejnost seznámit.
Film jsem ještě neviděla, ale po přečtení knihy se na něj určitě podívám.
Osudy jedné rodiny z pohledu 12tileté holky jménem Maria, která vyrůstá s rodinou v chudých poměrech a která se díky vzdělání dostane mimo svou čtvrť, kde bydlí. Výbušný otec, matka, která se vždycky otci ve všem podvolí a sourozenci, kteří se každý po svém vyrovnává s osudy rodiny. Maria dospívá, ale vliv otce stále přetrvává.
O téhle knize jsem nikdy dřív neslyšela a musím říct, že je to škoda - pro mě byla kniha zajímavá a trochu mi připomínala Vzdělanou.
Bára se probouzí v roce 2045 po těžké nemoci do supermoderní doby, kde se nesmí chovat zvířata, protože je to škodlivé, místo mobilu má každý jakýsi čip, díky kterému může volat přes panely, výtah a další podivná místa, kafe je nedostatkové zboží, na recepci vás uvítá robot apod. Bára se postupně rozpomíná na svůj dřívější život - na manžela Petra, na děti Magdu a Michala. Její vzpomínky se střídají s aktuální situací a vy tak vidíte, jak se postupně změnili nejen oni, ale i jejich život. Pokud máte rádi příběhy ze života, bude se vám Vlaštovka v bublině líbit. Z mého pohledu je to velmi čtivá kniha, ve které děj hezky ubíhá. Pohled do budoucnosti je trochu sci-fi, které příliš nemusím, ale zase tak nereálné to taky není (alespoň některé věci). Za mě palec nahoru.
“Podle jednoho indiánskýho příběhu jsou v duši dva vlci, jeden je zlej a druhej hodnej, a když se zeptáme, kterej z nich vyhraje, odpověď je jednoduchá - vyhraje ten, kterýho krmíme.”
Tahle knížka je pro mě velikým překvapením. Na první pohled se jedná jen o krátké příběhy jednoho taxikáře, ale ve skutečnosti jsou plné zajímavých myšlenek a životních pravd. Vůbec mi nevadila hovorová čeština, spíš naopak. Za mě určitě doporučuji!
K téhle knížce nějak nevím, co napsat. Hlavní postavou je Selin, studentka prvního ročníku na Harvardu, která popisuje svůj studentský život a svoji první lásku k Ivanovi. V knize je spoustu jejích myšlenkových pochodů, ale v podstatě se nic zvláštního neděje. Idiot se mi zdál dost podobný Možnostem milostného románu, který mě také nenadchl. Asi nejsem správná cílová skupina, nicméně věřím, že se najdou čtenáři, kteří ocení nejen toto dílo, ale také to, že autorka je finalistka Pulitzerovy ceny.