Ďobi-1968 komentáře u knih
Svérázný průřez Českými dějinami.
Bohužel tento maras pokračuje za každého režimu. Dnes musí být v knize aby se prodala brutalita a sex. To samé i v televizi a na internetu. Dnes nexistují koncetráky a pracovní tábory. Zato se pohrešuje tisíce lidí, někteří možná kvůli obchodu se sexem nebo s orgány. Počet sebevražd stoupnoul raketově,musel se oplotit Nuslák- most K.Gotvalda. Vznikla armáda bezďáku. České dějiny pokračují dál. Důchodci jsou po sametu vraždeni i svými dětmi nebo vnuky. Zavisláci jsou všeho schopni.
Četl jsem Manželé od vedle. Obě knihy doporučuji,napínavé od začátku až do konce. Akurát toho času na čtení moc není.
Dobře napsaná kniha, dnes se o partyzánech skoro nehovoří. Tento román je by měl být natočen.
Jediné co autorka přehnala byla partyzánská přísaha: budeme bránit Čechy, Slováky a Karpatské Ukrajince?!
V Československých Karpatech žili většinou Rusíni kteří bojovali v Československé armádě proti Ukrajinské UPA která po Mnichově napadla naše četníky a naše vojsko.
Ukrajina je dnes v kurzu, tak asi proto.
Jeden z dalších poválečných příběhu. Tentokrát z socialistickeho Polska. Je pravda že začátek se těžko četl ale jinak je to dobrá kniha s trochou humorem.
Vřele doporučuji. Pěkné příběhy z CCCP - Arménie.
(SPOILER) Je to silný příběh a určitě kandidát na povinnou četbu. V době kdy Jozefova rodina cestovala na východ za novými zítřky tak polovina otcovi Rusínské rodiny z bídneho Slovenského východu putovala za lepšími zítřky do USA. Zůstal jen můj děda financ a v budoucnu bojovník proti Nemeckým nacistum a hlavně Ukrajinským banderovcum. V knize se zapomělo na Polsko které obsadilo rok před Hitlerem naše hornické Slezsko. Ten Hitler který před válkou byl ve Varšave na pohřbu generála Pilsudského. Tak prosím nešpiňme jen Rusáky. Poláci vyhaneli Čechy od Bohumína, Karviné, Těšína až po Jablunkov. Jejich heslo znělo Ostravicí granica! Od kolegy otec měl hodně polnosti a na pole za Ostravicí nemohl jít pracovat. Nezapomeňte na to jak nás zradil západ v Mnichově a po válce v Jaltě! Naši občané si ještě k tomu zvolili demokraticky Komunistickou stranu a tak jsme se vlastní blbostí stali totalitním režimem. Dnes naše společnost zakazuje svobodu projevu! Kdo řekne jinači názor jak provladni tak je označen za rasistu nebo chcimíra. Naše Pražská garnitura chce bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince. My nejsme ve válce a Ukrajina není členem NATO. V EU jsme uz více jak dvacet let a je opět rozděleno na bohaté západní členy a chudé východní v EU. V osmnácti létech jsem chtěl také emigrovat za železnou oponu, ale naše krásná vlast a rodina, přatele mě udrželi doma.
Začátek zajímavý, jinak jsem chtěl knihu odložit. Jezdíme 35 let do Sudet a situace je úplně jiná. Dobří lidé, Němci začali přijíždět na dovlenou i s mladýma jim ukazují kde žili jejich prarodiče.
Kniha mi trochu připadá jako reklama LGBT. Hlavne že tam nakonci trochu Rusofóbie, ta musí být asi všude.
Nic proti Rusům, Polákum a LGBT nemám. Všude jsou dobří i zlý lidé.
Dobře jsi to napsala děvuško. Román se četl nádherně a hlavně jsem si tuto knihu šetřil. Některé budovy Karvinné si pamatuji. Části města Lipiny, Louky a polovina starého Města taky zmizeli.
Polská většina byla počeštena , dokonce i my Slováci,Maďaři,Rusíni a Řeci. Přitom Zaolší mělo být Polské když většina obyvatelstva byly Poláci. Ale tak už to chodí. Marcel 35 let v dole
Smutná generace. Kniha která se čte se zvýšeným tepem.Autorovi se povedla.
V 10 letech jsme byly z občanským výborem v na exkurzi v Osvětimi. Zabloudil jsem tam v jednom baráku.Dodnes si to pamatuji i jména vyškrabána nehty na parametrech.
Je to hlavně pro nás Husákové metalisty . Hodně jste mi připomněl tu super dobu nespoutaného mladí. Chodili jsm i na disco jinak dobrý horor. Dnešní doba je uspěchaná a hlavně honba za penězi.
Kniha se dobře četla. Napínavá a pravdivá jak dnes vypadá život a obyvatelé vzápadním pohraničí ČR.
Smutný příběh o tom jak pracovali komunistické soudy. Je pravdou že jsme nenáviděli Rusáky a mysleli jsme že jsou tu dočasně na věčné časy. Když přijeli Vojska Varšavská smlouvy na pomoc proti potlačení kontrarevoluce která tu nebyla, ležel jsem jako dvouměsíční mimino v nemocnici se zápalem středního ucha. Mamka myslela že bude válka, tak mě v vzala domů na revers. V devadesátých létech jsme byly s první dcerou na propichnutí uši kvůli naušnicim. Byla tam s náma i babička a sestřička s mamkou vzpomínali na první den okupace a chaoz v nemocnici i státě.Po revoluci jme očekávali většina že budeme neutrální stát a pomohli jsme rozkladu vojsk Varšavské smlouvy.
Dnes se nám po našich ulicích prohánějí opět cizí vojska, doufám že tu nebude vojenská základna. NATO se roztáhlo až k Ruským hranicím což není mírové jednáni. Uvidíme jak dlouho to Rusko vydrží,doufám že naše země se nestane bojiště těch kteří nepoznali válku a utrpení.
Kniha která je pravdivá o dnešní světové situaci se vším všudy. Hlavně pravdivá a hovoří mi z duše.
Dobře jsi to napsal PRAŽÁKU