EliskaD komentáře u knih
Opět super kniha, ve které se tentokrát dozvídáme více o životě Marsailina tatínka a jeho dětství. Velmi jsem si užila hlavně literární putování po barvitě vykreslené krajině, ve které se příběh odehrává.
Velmi útlá knížečka, která popisuje faktory, které způsobí, že si něco lépe zapamatujeme, resp. také spíše jak můžeme koncipovat naše prezentace / proslovy, ale i třeba marketingové kampaně apod., aby byli zapamatovatelnějšími. Kniha není nijak objevná, ale je hezké to mít shrnuto na jednom místě v tak tenké knížce.
Poslouchala jsem četbu na pokračování od rádia Wave (zkrácená verze). Na poslech k úklidu dobrý, pokud bych to však měla číst, nevím, jestli bych knihu neodložila nedočtenou. Námět zajímavý, ale zpracování takové plytké. Mnoho čtenářů vyzdvihuje humor a ironii, já jsem se však při poslechu nijak zvlášť nepobavila. Je však možné, že kvůli zkrácené verzi mám pokřivený názor.
Kniha zaznamenává výpověď Igora o jeho zážitcích v Tribeči. Igor je úplně obyčejný nemastný a neslaný blbec, který myslí jen na svůj prospěch a v životě nedokázal nic zvláštního. Vůbec jsem neměla chuť s ním, ale ani s ostatními postavami trávit čas. Nicméně prostředí Tribeče bylo vykresleno naprosto fantasticky. Příběh sám o sobě není nijak děsivý, tu hrůzu má vyvolat spíše to, co se odehrává v hlavě Igora a ostatních při pomateném bloudění lesem. Bujná fantazie, šok, hlad a vyčerpání může pořádně pokřivit vnímání.
Kniha, u které jsem měla pocit, že se děj moc neposouvá, dokonce snad občas i stojí. Možná k tomuto pocitu přispělo malé množství dialogů. Vše, co se odehrává, se odehrává především v mysli a ve vzpomínkách hlavní postavy. Dialogy bývají krátké nebo jsou přeskočeny jako nepodstatné, a teprve z následného jednání je patrné, k čemu rozhovor dospěl. A mě by přitom moc zajímal přesný obsah konkrétních rozhovorů.
Celkově je dílo laděné velmi filozoficky, s mnoha myšlenkami a zajímavými náměty k zamyšlení.
V průběhu čtení jsem přemýšlela, kam to celé povede, ale v takovéto knize je to asi i stejně jedno. Důležité je poselství.
Nejsem čtenářem Kinga, a tak jsem nebyla zatížená očekáváním jako možná většina ostatních čtenářů. Jako bych však od půlky četla knihu jiného žánru. A docela chápu, že ta druhá polovina mnohým vadí. Já jsem si obě části náramně užila. Určitě vyhledám další nehororové knihy autora. Pokud budou mít stejnou kvalitu jako Billy Summers, budu opět nadšená.
Tuto knihu jsem několik let obcházela a z nějakého důvodu dávala přednost jiným knihám. A teď po přečtení si rvu vlasy, jaký klenot jsem míjela. Opravdu se jedná o velmi zdařilé dílo, perfektně napsané takovým přímočarým jazykem, kde není snad žádný odstavec zbytečný. Asi ve čtvrtině knihy se do popředí děje dostává i Sebastian (teprve ve čtvrtině! konečně, když se po něm jmenuje celá série). Sebastian je nesnesitelný notorický potížista, který mi je celou dobu vlastně hrozně protivný. Ale za tu jeho náturu ho mám jako hlavní postavu vlastně ráda, protože těch super klaďasů je v jiných knihách až až. Brzy se vrhnu na další díl. Posledními řádky mě totiž autoři hodně navnadili na pokračování.
Nerozumím šílenství kolem této série. Mezi fanoušky se nazařadím. Vadí mi vysoký počet stran a pro mě až příliš rozvleklý děj. Rowlingová je opravdu velký grafoman. Jediné, kvůli čemu jsem si přečetla i druhý díl je postava Strika a zvědavost, jak se bude dále vyvíjet. Představa, že bych kvůli němu měla přečíst ještě pár tisíc stran, než se vůbec doberu do konce této série mě trochu děsí.
Přečteno kvůli čtenářské výzvě (kniha odehrávající se v 16. století), jinak bych po tomto díle asi nesáhla. A to by byla škoda. Mnoho Shakespearových děl jsem viděla divadelně zpracovaných, Zkrocené zlé ženy mezi ně však nepatřilo. Díky tomu jsem si mohla příběh vychutnat bez toho, aniž bych dopředu znala děj. Z počátku jsem měla trochu problémy se orientovat v jednotlivých postavách a jejich záměnách. Dílo klasika, která potěšilo a pobavilo.
Petruccio:
Když začne řvát, já jednoduše řeknu, že zpívá sladce jako slavíček.
Bude se mračit? Řeknu ji, že září jak čerstvě orosená ranní růže.
Bude-li mlčet, slova nevypraví, hned budu chválit její výřečnost, tak pregnantní a pronikavě pádnou.
Řekne mi: "Zmiz", já poděkuju, jako by mě tím zvala k sobě na týden.
A když mě odmítne, hned se jí zeptám, nakdy chce ohlášky a nakdy svatbu.
Takové pěkné pohodové jednoduché a krátké letní čtení. Ač kniha byla napsaná spoustu let předtím, než jsem se vůbec narodila, jako bych v tom příběhu trochu viděla i své dospívání. A to je předností pana Rudolfa, jak umí zachytit myšlení a chování dospívajících.
Kniha mě velmi nalákala svou anotací na hřbetu, kde je akcentováno, jak čarodějka Mika točí a zveřejňuje videa, ve kterých předstírá, že je čarodějka a předváděná kouzla nejsou jen iluze. Čekala jsem, že to bude o peripetiích, které kvůli tomu může zažívat. Nicméně toto je v knize pouze okrajově zmíněno a podstata příběhu odpovídá anotaci uvedené zde. Děj není nikterak složitý, vesměs se v knize nic moc neděje. Ale je to takové laskavé čtení.
Citace:
"Být milý znamená chovat se slušně, zastavit auto a poradit lidem, jak se dostanou tam a tam, nebo se usmát na přepracovanou pokladní v supermarketu. Všechno jsou to fajn věci, ale nemají nic společného s tím, co je pod povrchem. Být milý je o tom, co děláme, když se druzí na nás dívají. Být laskavý je oproti tomu mnohem hlubší věc. Laskavost je o tom, co člověk projevuje, když se nikdo nedívá."
"Řeknu ti, má drahá," prohlásil Ian dosti pohnutě, "že to, co jsi právě řekla, je velká pravda."
Mila úkosem pohlédla na Jamieho. "Ty například nejsi vůbec milý."
Jamie vydal zvuk, který docela dobře mohl být smíchem. "Tak díky."
Hodně příhod poutavých, část z nich i humorných, špetka i s pointou.
Kniha, u které jsem se musela po pár desítek stranách vrátit na začátek a vypsat si všechna jména. Bylo jich hned od počátku hodně a já se začala ztrácet. Poté jsem již četla svižně a zvědavě až dokonce. Jak je již u Weavera zvykem, zápletka je pěkně zamotaná, ale propracovaná, nechybí napětí a překvapivé zvraty.
Kniha, při jejímž čtení jsem se chvílemi cítila jako na stand-upu, kde není možné brát všechno úplně vážně. Pokud se nad to čtenář povznese, dostane čtení plné humoru a smíchu. Zvedlo mi to náladu.
Název knihy je poněkud bulvární, aby zaujal. Ovšem nejedná se pouze o historky z Tinderu, ale o historky ze vztahů obecně nehledě na to, kde k seznámení došlo.
Na první dobrou jsem si říkala, že to už tu bylo mockrát, další sériový vrah a jeho napodobitel. Ovšem i přes všechna klišé se jednalo o naprosto úžasný čtenářský zážitek. Autorka umí psát tak, že jsem se opravdu nemohla odrhnout.
O této knize se hodně mluví a má velkou reklamu. Reklama však slibuje přespříliš. Ve skutečnosti jsem dostala hodně rozvleklé vyprávění tří žen. Příběh je nekonečně dlouhý a spěje k nepříliš napínavému konci.
Četla jsem do čtenářské výzvy a příliš mnoho nečekala. O to více mě kniha velmi příjemně překvapila. Moc hezky se to četlo, jako bych při čtení slyšela samotnou autorku, jak příběh vypráví. Líbily se mi i zakomponované vysvětlující vsuvky autorky. Do pěti hvězdiček příběhu chyběl nějaký překvapivý zvrat v závěru, avšak i tak hodnotím příběh velice kladně. Na poslední straně je i informace, že příběh byl zpracován i jako rozhlasová hra (s uvedením odkazu pro poslech). Určitě si hru pustím ještě jednou do ucha.
Tak toto jsem četla po kouskách opravdu dlouho. A neustále jsem pokukovala, kolik stránek mi ještě zbývá. Postavy byly sice sympatické, ale příběhy mě příliš nezaujaly. Nudila jsem se a onoho slibovaného humoru jsem se nedočkala. Kniha je to určitě dobrá, ale asi ne pro mě.
Zbytečná kniha, zbytečně strávený čas. Nepobavilo, nerozptýlilo, nepoučilo, nic nedalo. Nic.
Už v průběhu čtení jsem uvažovala, jak knihu zhodnotím a oscilovala jsem mezi dvěma až pěti hvězdičkami. Jedná se opravdu o dost nezvyklou knihu, se zvláštním námětem. Čekala jsem trochu grotesku obdobně jako ve filmu Nesvatbovi. Ve skutečnosti se však jedná o docela smutný příběh o osamělém podivínovi, který chce být součástí alespoň nějakého společenství a který chce alespoň náznakem prožít rodinný život. Alespoň na chvilku.