Erinien
komentáře u knih
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Knížka na mě čekala v knihovně už nějaký čas, protože jsem ji dostala jako dárek a nevěděla jsem co čekat. Takže jsem byla velmi mile překvapena. Velmi netypická a svérázná hlavní postava je tahle Britt-marie. Celý příběh je pozitivní i když ne úplně veselý.
Železný plamen
Rebecca Yarros
Tak já nevím, romantasy asi vlastně nebude úplně žánr pro mě, protože vlastně nemám ráda romantické trilogie. Po stránce fantasy mě to bavilo ale ten vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny? To je jako sledovat telenovelu. Tyhle "romantické" části mě poměrně deprimovaly. Znovu mi to nedá nesrovnavat s S.J.Mass, která tohle řeší poměrně elegantně vystřídáním "partnera". Hlavní hrdinka je často označována za velmi inteligentní ale mě tak nepřijde. Přesto je svět sympatický a nejradši mám vedlejší postavy. Violet mě v tomhle díle dost štvala.
Poznáš to z polibků
Julia Quinn
Tak takhle kniha mi nesmírně sedla, proto ta půlka hvězdy navíc. Od J. Quinn už jsem dlouho nic nečetla tak ani nejsem zahlcená jejím stylem. A to zábavné špičkování. Lady D. je klenot. Opravdu jsem se kolikrát smála a uchechtavala. Hyacinth je výborně drzá a upřímná. A ty romantické scény, žádná přehnaná kámasútra.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Ach ta očekávání. Asi jsem čekala víc, proto hodnotím níž. Může za to S.J.Maas, která nastavila laťku vysoko. Violet je rozhodně statečná, schopná fungovat s bolestí ale velmi často o ní mluví jako o chytré, což mi tak úplně nepřijde. Líbí se mi draci i to že ji všechno nejde snadno. Té romantiky je na mě zase moc. A těch klišé - malá holka, obr kluk. Kluk ještě samozřejmě traumatizovaný. V holce skrytý potenciál. Dost mě to připomínalo kostru Dvora trnů a růží. Asi si budu muset ve zase přečíst nějaký jiný žánr.
Koťátka kočičky Ťapičky
Markéta Harasimová
Vizuálně mě knížka úplně nezaujala ale pohádky super, mají poučení nejsou příliš strašidelné. Kočičky jsou tam hezky a poměrně reálně popsané, i když mě trochu štvalo že dostávají smetanu. To by kočky neměli. Moje šestiletá je miluje. Proto pět hvězd, hodnotila ona.
A pohádky jsou docela dlouhé.
Polapená
Liz Tomforde
Tenhle díl hodnotím malinko níž. Přemýšlela jsem co mě štvalo. A asi jako matku malých dětí mě prudila ta naivní část s rok a půl starým dítětem. Pak jsem si vygooglila, že autorka děti nemá, tak to to vysvětluje.
Hlavní hrdinka sympatická a hezky trochu netypická, ten její humor a nepokryté rypani do Kaye jsem občas nechápala, kde bere tu odvahu. Jsem ale zvědavá na čtvrtý díl a jestli nebude o Kennedy, tak budu naštvaná.
Hlava plná lásky
Ali Hazelwood
Ali mě baví jejím vědeckým prostředím. Přečetla jsem před tím i Hypotézu lásky a vlastně je to moc najednou. Hlavní hrdinové jsou jiní ale hlavní zápletka podobná. On ji tajně miluje, ona je k tomu naprosto slepá. V hypotéze byla hlavní hrdinka víc trdlo, tady je víc svá. Jen je vždycky těžký uvěřit že to vědci jsou velící vysportovani borci. Všichni tajemní a s mizivými zkušenostní (oproti těm promiskuitním sportovcům o kterých obvykle čtu).
Když jsme se skrývali
Sarina Bowen
Sarině Bowen pořád nějak nemůžu přijít na chuť. Příběhy má pěkné ale nějak se nemůžu ztotožnit s hrdiny, nebo nevím. Možná je to i komplikovaností děje, oba hrdinové mají hodně naloženo. Nechtějí o ničem mluvit, vše chtějí vyřešit sami. Není to úplně rozjuchaný románek kde létají jednorožci a duha. Rozhodně to není kniha kterou bych chtěla číst znovu.
Jak už zmínila Dasa1313,k autorce jsem se dostala přes její spolupráci s Elle Kennedy a spolu jim to jde výborně. Takhle sama asi není můj šálek kávy.
Eleanor a Grey
Brittainy C. Cherry
Tak tohle bylo něco trochu jiného než obvykle. Žádné ódy na tělo a oči protějšku ale ódy na duši toho druhého. Komplikovaná cesta. Místy tedy hodně naivní ale hodnotově silný příběh o trápení duše. Jestli vám zemřel někdo blízký, může vás to rozložit.
Jsem zvědavá na příběh s Londonem, který má dva díly.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Teď čteme děti z Bullerbinu s mými dětmi a úplně jsem zapomněla jak je to geniální. Sama jsem se u některých příběhů musela smát.
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
To bylo tak milý. Tady se ukazuje že J.Maas umí psát, protože vás to baví i když tam není její obvyklá epická zápletka. Ale ta práce na charakterech, rozvíjení vztahů, udržování napětí. Jen je mi líto těch pošramocenych vztahů s Jarním dvorem.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Wau. Na příběh Nesty jsem se těšila, ale to co provedla autorka je vážně obdivuhodné. Spojila fantasy, erotický román a psychologický román dohromady. Nesta není v předchozích knihách úplně kladná hrdinka ale tady jsme se jí podívaly do duše a pochopily proč a jak. Stále je to ale skvělá fantasy, nejlepší erotika a možná i charakterbuilding co jsem od Sarah J. Mass četla. Dokonce tam ani není tlačená snaha všechny spárovat (což mě trochu štvalo ve skleněném trůnu). Ale kruci nutně bych potřebovala vědět s kým skončí Az a co Lucienuv příběh.
Jinak všechny nelogičnosti a chyby, které bych mohla vyčítat textu už predemnou shrnula komentující Tebby. Dík.
Káťa a Poděs: Velký útěk
Kriss Jarvin
Dcera dostala k Vánocům a byla dost nadšená zkusíme příště jinou cestu.
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Velké finále a spousta děje. Sarah J. Mass umí vměstnat spoustu děje i jen na padesát stránek. Vedlejší romantické linky se občas ne úplně uspokojivě uzavřely, tak doufám že ve dvoře stříbrných plamenů budou pokračovat. Předchozí kniha se mi líbila o půl hvězdičky více.
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Ač mě první díl tolik nevzal, tak druhý to pěkně rozjel. Feyre dostala stereoidy (vílí podstatu), Rhyes se vybarvil, což všichni už trochu z první knihy tušili. Tamlin se taky vybavil. Zajímavé zvraty, děj najednou nabral má obrátkach a ten závěr? Ještě že mám další knihu hned po ruce. Stále si trvám na tom, že J. Maas pro mě nepíše úplně zajímavě ty erotické scény a vlastně bych se obešla bez nich. Ale napětí a dusno mezi hrdiny umí výborně a to párování hlavních hrdinů jí moc jde. Jdu si otevřít třetí díl.
Deník moderní jogínky
Šárka Vojáčková Konečná
Knížka mi ležela nějaký čas v poličce a v tu "správnou dobu" jsem se k ní rozhoupala a nelituji. Jsou tu jakoby dvě linie. Osobní příběh autorky a pak jóga. Za tu část o józe jsem neskutečně vděčná. Všechno jsem znala ale zároveň si to čtivě zopakovala. Osobní příběh je napsaný s upřímností, takže zajímavé nahlédnutí do hlavy někomu jinému. A krásná ukázka toho jak nás můžou naše myšlenky brzdit a házet nám klacky pod nohy. Zaujal mě i pohled do pro nás netradiční kultury.
Pokud se chcete něco čtivě dozvědět o józe a jich základních principech, pokud tušíte že jóga není jen cvičení ale cesta, po které se může vydat každý, knížku můžu jen doporučit.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Mám za sebou Skleněný trůn. Naschvál jsem si dala pár knížek "pauzu" abych se autorkou nepřehltila ale stejně mi nejde to nesrovnávat. Skleněný trůn byla epická jízda a dvůr vedle něj trochu pokulhává. Rozhodně mě zatím tolik nebavil, nepohltil. Říkala jsem si že možná byl trůn napsaný až po dvorech ale opak je pravdou. Takže se nelze ani vymluvit na autorčinu nezkušenost, jako v případě Griši, kdy jsou první knihy horší než ty následující. Freye se mi nedostala pod kůži. I když jsou série hodně známé pro své romantické linky, nepřijdou mi romantické scény tak dobré. Ve skleněném trůnu mě některé dokonce trochu otravovaly. Tady je to okolo nich vystavěno ale nezvládla jsem se do Tamlina "zamilovat", což by mělo být úkolem. Freya je taková trochu nevyrovnaná, chvíli obyčejný slabý člověk a pak sejme nějakou nadpřirozenou bytost. Líbilo se mi, že se knížka opravdu drží struktury Krásky a zvířete. Jsem moc zvědavá na druhou, jak to tam Rhys rozjede a co se bude dít, když kráska osvobodila zvíře. Jak už jsem viděla ve skleněném trůnu autorka není fanda "šťastně až na věky" a spíš zastává teorii, že člověk se vyvíjí a partneři se v životě mění.
Tak já jdu na druhý díl.
Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
Rereading, tohle je prostě asi moje nejoblíbenější Zapata. Znáte ještě nějaké takové knihy, kdy toho hlavní hrdina moc nenakecá? Pište mi do zpráv. Přijde mi že teď je ta romantická literatura plná ukecanych týpků, co pořád mluví, u sexu i bez sexu, vyznávají své city, pojmenovávají emoce.
Tohle se mi na Marianě líbí, že drží ten mužský charakter Aiden fakt mluví jen v krátkých větách a spíš než slovy tak mluví tělem. Hlavní hrdinka je zarputilá, drží se svých hodnot. Oproti jiným Zapatinym hrdinkám nemá milující a funkční rodinu.
Mílový klub
Liz Tomforde
Milý průměr až lehký nadprůměr. Doost dlouhý. Zapata odvede na stejném množství stran víc práce na charakterech. Všechno je až trochu moc růžové na závěr a občas jsem byla trochu zmatená z poctivých a myšlenkových pochodů hlavních hrdinů.
Království popela
Sarah J. Maas
Tak jsem doputovala na konec cesty. Jedna z nejúchvatnějších a nejkomplexnějších sérii, jakou jsem četla. R.R Martin by se měl stydět, že takové mladé holce se podařilo dotáhnout epos do konce a se ctí, zatímco on už to asi nedopíše. Autorka i když rozehrála tolik linek nenudí, nemáte chuť přeskakovat kapitoly různých postav. Všechno se to komplexně skládá a prolíná do srdceryvného finále. Na jejich knihách mě baví, že si užije ten dojezd. Všechny ty rozhovory, vyznání, vidět naše hrdiny šťastné, zotavené, to se mi lobiz.Pořád jsem čekala jestli se rozhodne některou z hlavních postav zabít, no spoilovat nebudu.
Na můj vkus tam bylo hrozně moc crushu ale stejně jim všem člověk fandí. Přerod jednotlivých postav moc chválím. Cesta kterou ušla Aelin byla odžitá, i když má člověk pocit že nemohla trvat jen rok, přesto věří že z dívky udělala královnu, moudřejšího člověka. A nejlepší je za mě Dorian a Manon. Úchvatný příběh.
A ano, ke konci jsem brečela.
Knížka je dlooouha ale ukusovala jsem ji postupně, jako bonboniéru, šetřila si jí abych si ji co nejvíc užila. I když to bylo emočně náročné, někdy bych si ráda celou sérii znovu přečetla. Což je pro něco co má 4.400 stran opravdu poklona.