eva-lupen
komentáře u knih
Velké naděje
Christiane Gohl
Druhý díl mne nějak nenadchl. Doba před válkou nuda, spíš takový rychlopopis co se dělo, za války se to trochu vylepšilo, ale stejně žádný zázrak. Čekala jsem od toho víc.
Aféry na zámku Ashmore
Cynthia Harrod-Eagles
Ani druhý díl není žádný zázrak, ale čte se to dobře.
To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl)
James Herriot (p)
Do knihy jsem se dala po zhlédnutí seriálu a pak i filmu Všechny velké a malé bytosti, abych porovnala jak moc se liší od předlohy. Film se mi nelíbil, ale seriál moc, a i když se v něčem od knihy odlišoval hodně (což mu ale vlastně prospělo) tak vyznění je v obou případech příjemné pohlazení po duši a to je to hlavní.
Tajemství zámku Ashmore
Cynthia Harrod-Eagles
Oproti sérii ´Za války´ kvalitou docela sešup dolů. Čtivé to sice je, ale spíš to připomíná červenou knihovnu a je tam fůra zbytečné vaty. Taková víc oddechovka než historický román. Zkusím druhý díl, třeba se to zlepší.
Pane Bůh, tady Anna
Sydney George Hopkins
Poslechnuto jako audiokniha a jsem za to ráda. Bára Hrzánová byla naprosto věrohodná a Aneta Langerová na konci úplně skvělá. Myslím, že kniha by mne moc nebavila číst. Souhlasím s Meg1, některé myšlenky je těžké pochopit, ale ve výsledku je to nádherná kniha, která je sice o Bohu, ale vůbec ne o náboženství.
Polární běsy
Greer Macallister
Kniha je čtivá a střídání časových os a pohledů mi nevadí. Zvláštní bylo, že jsem měla celou dobu pocit, že už jsem to četla, což je blbost, když je to nové. Možná tedy něco podobného, ale nevím. Dost mi vadila příliš pasivní hlavní hrdinka. To mi k ní vůbec nesedělo. Příběh Donnerovy výpravy znám, proto mi hned došlo, co je ta Hrozná věc, a nijak mne to nešokovalo. Asi jsem cynik, ale myslím, že plýtvání čímkoliv jedlým při hladomoru, je hřích. Tedy pokud už je to samo o sobě mrtvé.
Království popela
Sarah J. Maas
Velkolepé zakončení skvělé fantasy ságy. Díl od dílu větší bichle, ale přečtené je to dřív než by člověk chtěl. Také nechápu jak to, že z toho ještě není film nebo seriál. Kam se na to hrabe třeba takový, všemi opěvovaný, Zaklínač. Jasně, je tam dost hrubek, ale je to tak napínavé, že to až tak moc nevadí. Akorát ta závěrečná bitva je jak z filmu Pán prstenů, ale co jiného vymyslet. Bitva je bitva.
Věž úsvitu
Sarah J. Maas
Super. Určitě doporučuji tenhle díl nepřeskakovat, protože rozhodně není nudný a má v ději svůj význam. Chaola také nijak zvlášť nemusím, ale třeba Nesryn a Yrene jsou fajn postavy a jsem zvědavá jak si povedou v závěrečné knize. Mimochodem, vůbec mi nevadí, že jsou knihy díl od dílu tlustší :-).
Říše bouří
Sarah J. Maas
Opět napínavá jízda. Pottera jsem nečetla, takže mi to nic nepřipomínalo, ale občas mi to přišlo moc překombinované a trochu moc zaláskované. Ale jinak fajn a hned jdu na další díl.
Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
Daniel Krejčík
To je tedy nadělení. I když podobné knihy nevyhledávám, tak jsem moc ráda, že jsem u téhle udělala výjimku. Dana jsem kdysi viděla úplnou náhodou ve Výměně manželek (náhodou proto, že jsem moc dílů neviděla) a mile mne překvapil. Předtím jsem ho neznala. Matěje ano, a že si pořídili zámek jsem někde zaslechla, ale nepřemýšlela jsem nad nimi. Teď bych se k nim nejradši nastěhovala :-). Fajn kluci a moc fajn knížka. Jasně, je to psané s nadsázkou a některé kapitoly mne až tak nebavily, u jiných jsem se zas smála, a ten konec! Chvíli už jsem se bála, že se opravdu vrátili do Prahy, ale dopadlo to dobře a doufám, že jim bude přát štěstí i dál. Určitě si to zasloužej.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Poslechnuto jako audiokniha. Nad druhým dílem bych neuvažovala, ale ten konec nekonec mne k němu donutí.
Příběh pro mne zas tak objevný nebyl, protože vše již bylo řečeno ve Zdivočelé zemi. Ze začátku mne štvali obě rodiny, což se pak naštěstí vylepšilo, ale stejně jsem od toho čekala víc.
Poslední absolvent
Naomi Novik
Pokračování je stejně skvělé jako první díl. Jen chvíli, někde ve 3/4 knihy mi přišlo, že se tam nějak nic neděje, ale pak se to zase rozjelo. Za mne super.
Královna stínů
Sarah J. Maas
Pěkně se to rozjelo. Napínavé od začátku do konce. Už i čarodějnice začínají být sympatičtější, takže už mne baví všechny dějové linky. Závidím autorce její fantazii! Nemám problém si to všechno představit, ale vymyslet to, to teda klobouk dolů.
Dědička ohně
Sarah J. Maas
Tak teď už to jede a jede, že se nedá pomalu přestat číst. Tedy ze začátku mne nebavily kapitoly s Manon, protože nemám ráda záporné hlavní postavy, ale bylo mi jasné, že to tam není bezdůvodně a pak se to vyvrbilo k lepšímu, takže spokojenost. Hned jsem přešla na další díl, protože to se jinak nedá. :-)
Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
Tak se mi opět potvrdilo, že nesmím soudit sérii podle prvního dílu. Ten mi až tak úžasný nepřipadal, ale tady se to pěkně rozjelo a jede to dál. Hned jdu na další díl.
Halt v nebezpečí
John Flanagan
Tenhle díl byl pro mne moc předvídatelný, už nějak i odhadnu, co udělají nebo řeknou, a řeknu to dřív než oni (poslouchám to jako audioknihy), ale naštěstí mají stejné nápady jako já (nebo já jako oni), takže mi to nijak nevadí. :-D
Irsko: Probuzení
Edward Rutherfurd (p)
Moc pěkný historický román. Moje první autorova kniha (první díl Irska v knihovně nenašli) a jsem z ní nadšená. Je to sice bichle, ale děj pěkně ubíhá a přečtené je to cobydup :-). A těch historických informací... Tedy o Irsku v období hladomoru už jsem četla v jiném historickém románu, ale tohle bylo jiné a z více úhlů pohledu. Moc doporučuji.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
Opět jedna pěkná fantasy, i když trochu nevěrohodná, ale jako oddychovka super. Určitě si přečtu i další díly.
P. S. Mám za sebou celou sérii a tak musím připsat: Pokud Vás děj nijak zvlášť nenadchl, NEVZDÁVEJTE TO! Všechno je jinak a rozjede se to až v dalších dílech.
Kolem světa žigulem
Filip Vogel
Po dlouhé době jsem se zase pustila do cestopisu a asi mne to od nich zase na chvíli odradí. Žigula jsem měla také, ale kombíka, a byl super, i když měl samozřejmě svoje mouchy. V životě jsem já, ani nikdo známý, neslyšel, že by se žigulíku říkalo kopějka. To možná v Rusku. Jet kolem světa v sedanu by mne teda nenapadlo, a ze stylu cestování těhle dvou mne málem kleplo. A úplně do vrtule jsem byla, když psali, jak jsou Argentinci sjetí po maté! To snad ani nejde. Co já se ho napila a žádné euforium ani halucinace se nedostavily ani náznakem. Možná si spletli yerbu maté s cocou, ale ani po té není člověk sjetý. Co ale asi popisovali věrně, jsou Rusové. Tomu bych i věřila.
