EvaHonsová komentáře u knih
Způsob psaní Viktorie Hanišové mě moc nevyhovuje. Velmi si cením námětu knihy, který si autorka zvolila. První část má velmi hrubý argot a rozumím tomu, že chce spisovatelka přiblížit mluvu občanů, kteří se ocitnou na dně. Druhá část knihy je naprosto čtivá. Vede k přemýšlení. Je potřeba o věcech, které se staly mluvit.
Viktorie Hanišová má výborně zvolený motiv knihy, adopce romského děvčete a k tomu ještě lež po celý život dítěte Agnes, které vychovává Julie. Autorka uchopila toto téma velmi rozviklaně a na závěr skončíte v úplné mlze. Takže, jak to vlastně skončilo? To si domysli sám....
Knihu doporučuji k přečtení přednostně mládeži. Většinou co se nám děje v životě, to se jeví při čtení až nepravděpodobné. Autorka se zaměřuje na domácí násilí a jak píše v epilogu, inspirovala se skutečným příběhem. Kniha se čte velice lehce a není z ní čtenář vystresovaný. Je tam popsaná spousta romantických chvil.
Zase jedna ze slabších knih, které jsem přečetla. Autorka mohla obsah zredukovat na třetinu a stále by psala o tomtéž v kruhu. Snad závěr knihy - možná poselství: " Nemusíš poslouchat svou matku", když už jsi dávno dospělá, je středobodem příběhu.
Nejlepší kniha od Patrika Hartla. Pobaví a člověk se s chutí zasměje na plné kolo.
Ze začátku je příběh příliš popisný, řekla bych až do nepříjemných podrobností, které autor často opakuje. Vše má ale svůj význam, jak člověk s odstupem doby pochopí. Dozvěděla jsem se spoustu informací o Vietnamské válce a o amerických prezidentech. Velice si cením myšlenek, názorů a víry Owena Meanyho. Druhá polovina příběhu (od strany 300) má už rychlý spád a přichází na konci knihy velké překvapení. Doporučuji k přečtení.
Ronja, dcera loupežníka nás mile překvapila. Autorka nenásilným způsobem poukazuje na důležité věci v životě. Abychom zbytečně nevyvolávali konflikty kvůli banálnostem. A že je dobré držet pospolu. Ronja, dívka, která ví co chce a s velkou vervou si vše prosadí.
Velmi zajímavý námět knihy, kdy autor rozpracovává zamyšlení nad životy našich předků, kteří také prošli koloběhem radostí, rození, strastí, nemocí, válek, umírání. Vše postavil na základě pracně vyhledaných skutečných záznamů z vlastního rodu v matrikách a archivech. Současně nejasnosti řeší různými alternativami, neboť spousta věcí zůstává skrytá. Líbí se mi jeho důraz na konci knihy hlavně k ženám, které měly v 19. století břemeno nejtěžší a nikdo je jako nesmyslně padlé hrdiny v Krymské válce za královnu Viktorii neoslavoval. Přesto právě přeživším ženám-matkám vděčíme nyní za to, že dnes žijeme, radujeme se, strádáme,...
Zajímavě napsaná kniha o genetice propojená se skutečnými reáliemi Gregora Mendla a navíc prokombinována s genetikem Benediktem Lambertem vás vtáhne do děje a současně obohatí vhled do geneticky přenosných chorob. Příběh se čte dobře.
Přečetla jsem všechny knížky od Patrika Hartla a tahle byla opravdu nejslabší. Pohodové prázdninové čtení, ale chybí tomu motor.
Kniha patří mezi ty lepší, doporučuji k přečtení, ale úplný skvost to není. Pročtěte se k neuvěřitelnému závěru. Neotřele zpracované téma 50. let
Jedna z nejslabších knih, které jsem kdy četla. Děj se začíná trochu rozehrávat až od strany cca 150 a i tak je to jen tlachání bez hlubší nosné myšlenky. Nakonec jsem se donutila knihu dočíst, ale kdybych ji nečetla, vůbec nic by se nestalo.
Románový příběh se odehrává v Krušných horách dnes již v zaniklé vesnici Chaloupky poblíž Nejdku. Nastíněny osudy lidí, kteří zde žili v 1. polovině 20. století.
Čtivě napsané variace možných prožitých životů, kdyby se na rozcestí Nora rozhodla jinak a pro jiného. Zamyšlení nad duševním rozpoložením.
Velmi čtivě popsaná situace v Beskydech na konci 2. světové války. Vynikajícím způsobem autorka prokreslila povahové rysy hlavního hrdiny Slávka, který zjistil již v mládí, že mu vše projde. Vinu na sebe dobrovolně z lásky k dítěti vzal otec. Což se prorýsovalo do charakteru dospělého člověka jako velké zlo. Doporučuji k přečtení.
Kniha mě velmi zklamala. Autorka píše neustále dokola to stejné, motá se v kruhu a konečný dojem je zcela rozplizlý.
Autorka má dar vtáhnout čtenáře do děje, je schopna burcovat svým stylem psaní. Naprosto skvělý závěr, ten nás všechny vede k zamyšlení a zodpovědnosti. Kniha se mi moc líbila. Doporučuji a těším se na další.
Kdo chce chviličku přemýšlet, ať určitě šáhne po této knize. Díky, Agátho.
Velice si vážím autorčina počinu, napsat o svých strastech a depresích, které ji přivodily adoptované děti, když dorostly do pubertálního věku. Stali se z nich přes veškerou péči nezvladatelné a kriminální osoby. Zřejmě si vše představovala na počátku v růžovějších barvách... Žel, stalo se. Oceňuji její přímočarost a schopnost řešit každý problém ihned a důkladně. Doporučila bych tuto knihu všem, kteří zvažují adopci dítěte.