f.enjoy6 komentáře u knih

Drogy, sex, násilí, naturalismus a život připomínající svým způsobem beatníky, ale je to zase úplně jiné. Něco "magického" na té knize je, to se musí nechat, ale Piercing na mne zapůsobil mnohem lépe (= po přečtení této knihy jsem v pohodě :-).

Není to obsahově nic skvostného, ale NĚCO to na člověku zanechá...
3-4 *

3 28.03.2015

Velmi zajímavá sbírka 5 krátkých příběhů, novel (ta poslední je malinko delší) a bravurně vyzdviženo nitro a vnitřní pocit člověka v různě "krizových" situacích. Nejvíce na mně zapůsobila "Místnost" a v těsném závěsu "Hérostratos" s "Intimitou". Zbylé dvě mě bohužel nějak minuly... Ale stojí za přečtení a úvahu :-)

Hodnotím 3,5*, ne vše na mně působilo stejně. Příště bych si přečetl pouze tři výše vyzdvižené.

3 15.03.2015

Docela vtipné a výstižné, obzvlášť stálá rivalita mezi Fr a Vb...
Jinak nic zásadního, spíš na odlehčení na dovču.

3 23.02.2015

Docela dobré na procvičení gramatiky, ale věřím tomu, že pro absolutní začátečníky nic moc (výslovnost, pravopis...). Články jsou vcelku nudné (= český styl učebnic), ale kdo si chce opakovat a utvrdit se v již naučených věcech, tak není problém :o) Slovní zásoby také zas tolik není, objevují se zde i pojmy "typické pro dobu minulou" nebo situace, kdy si jde člověk koupit dvě krabičky Gauloisek a sirky :-D. Dle mého by to chtělo něco nového, poutavého, tzn. kompletně překopat...

3 17.02.2015

Šel jsem do toho s tím, že když mám rád Harukiho, tak zkusím i toho "druhého". Předem jsem tušil, že to nebude oddechová četba, bude to zvrácené a kruté, ale neodradilo mě to.

První překvapení nastává, když si člověk knihu prohlíží a říká si, jak je ta obálka odbytá (nelíbí se mi ani další, designově jiné obálky knih od Rjúa). Pak to ale člověku začne dávat smysl (obzvlášť, pokud máte knihu z knihovny-obalenou, z poloviny dočtenou, svítí na vás lampička a odraz vašeho obličeje se zjeví na místě asiata na přebalu)... To už začíná jít do tuhého.

Během čtení je opravdu zajímavá psychologická část postav, kdy se dozvídáme odkud pramení všechen ten hnus a morbidnost. A má to spád, autor nenechá čtenáře v klidu dokud knihu nedočte a nakonec v něm ještě zanechá jakousi beznaděj a pochybování. Hlavně ta myšlenka, že nikdy nevíme, co se v nás zlomí nebo co za lidi se kolem nás pohybuje a my ani nemáme tušení...

Není to "topka" ve smyslu, že by to mohlo ohromit velkou masu lidí... Nicméně dávám 5*

Piercing mi docela uvízl v paměti, stále jsem tu knížku nemohl dostat z hlavy, tak jsem si dal po roce druhé kole... Žádná změna, jen žasnu nad vykreslením postav, prostředí, vnitřních pochodů. Tak tuhle knížku můžu! :-))

9 08.02.2015

Sputníček-miláček, místním hodnocením spadá sice do kategorie "modrých", ale nenechte se odradit... Další úžasné čtení, zajímavá zápletka a hlavní postavy, které opět vybočují svým chováním a myšlením...

5* :o) Pro mě srdeční záležitostí a kniha určitě nadchne nejen příznivce "sputníků"...

8 09.01.2015

První kniha od Murakamiho, u který jsem přemýšlel, že zůstane nedočtena...

První polovina knihy se odvíjí celkem hladce, Murakamiho začátky (podnik, psaní, běhání) jsou velmi působivé, ale přes druhou půlku jsem se nemohl přehoupnout a četl spíš z "musu".
Dávám tři hvězdy jen za začátek a autora...

4 09.01.2015

Kniha, která se dle mého hodnotí poměrně obtížně. Autor moc pěkně vykresluje atmosféru nočního města, protínání osudů lidí, na první pohled spolu nesouvisejících. A také pohled "kamery" a moc příjemné dialogy mohou být obohacující. Nicméně nemohu říct, že děj by byl takový jako např. v Na jih od hranic..., kde se člověk posadí na horskou dráhu a už se valí šupem dolů...

Milé poklidné noční počteníčko...
4*
PS: doporučuji si zadat na youtube "afterdark murakami song" a poslechnout si v knize zmíněné písničky ;)

Krásná kniha. První dvě třetiny jsou v uvozovkách jen takové rozkoukání. Hadžime zde popisuje svůj dosavadní, docela i poklidný život až na pár "maličkostí". Pak se ale roztrhne pytel a vše jde ráz na ráz... Objevuje se zde v recenzích kritika na charakter hlavní osoby. Ale podívejme se i na druhou stránku jeho osoby / života. Všichni děláme chyby a chceme (doslova) urvat ze života co nejvíce, možná lépe řečeno být šťastní. A zde je krása této knihy. Přemýšlíme o svých životech, rutině a o tom, jak nám život protéká mezi prsty. Jistě, jsou zde jiné alternativy a možnosti, jak se z toho bludného kruhu dostat, ale ty společnost nepřipouští, takže zůstáváme jen u myšlenek. A teď se někdo rozhodl, že to hodí na papír. Což je úžasné. Každý chce být šťastný, ale na to, co by nás učinilo šťastnými můžeme přijít až příliš pozdě. A nebo nám v tom stojí štěstí někoho jiné, což je rozpor hodný dobrého rozmyšlení! ;)

Také moc oceňuji motiv "západního štěstí-neštěstí". Lehký a bezstarostný život může být fajn, nějakou dobu, ale nemůže to naplnit vyšší potřeby člověka, což by měla být pro nás, všechny výstraha... Štěstí si za peníze nekoupíme, musíme hledat a doufat, že nešlápneme vedle. Nebo, že "ještě větší štěstí" než máme neleží právě za rohem...

Z jedné scény jsem měl úplně husí kůži. Když Šimamoto jede s Hadžimem na chatu a oznamuje mu, že má chvílemi chuť strhnout volant, "To bychom asi nepřežili, viď?". Ach, ta symbolika v těch slovech je úžasná, ale nemůžu si nevzpomenout na Spalovače mrtvol "Co abych tě, drahá, oběsil?"... Situace je jiná, ale vybavilo se mi to... Ani nevím proč.

Závěr: moc pěkná, krátká kniha, donutí člověka hlouběji přemýšlet o tom, kam se jeho život ubírá...

22 20.12.2014

Krátká, moc milá povídka, svým zvláštním způsobem nutící k zamyšlení nad tím, jak trávíme čas nebo jak nás Noc okrádá o třetinu života. Nápad je to velice zajímavý. Hlavní postava zde medituje nad tématy, které musíme každý den sami v sobě dusit a přemýšlet o nich.. Ale často je moc pozdě se proti nim vzbouřit, okolní svět nás nepodpoří...

Zaujala mě především část, kde si "manželka" klade otázku: "Nač pak ale byla celá ta ohromná spousta času, kterou jsem strávila čtením?", všichni zapomínáme a přesto v tom pokračujeme...

Kresby jsou moc pěkné, obzvlášť oceňuji str. 56, origami je moc fajn nápad... :o)

12 16.12.2014

Nevím moc, co si o této knize myslet...

Nikdy jsem nebyl fanda krátkých útvarů, mám radši něco delšího a detailněji propracovaného. Proto povídky nečtu a autorům jako jsou Bradbury či Neruda a jeho Povídkám malostranským se vyhýbám, nebaví mě to. Výjimkou je ale R. Dahl. A možná také trochu pan Balabán. Když jsem se o této knize učil na škole, zaujal moji pozornost název knihy, tématika, ale i audio vyprávění... Tak jsem do toho šel!

Kniha se čte moc pěkně, líbí se mi jazyk autora a jak umí navodit atmosféru (byť jen v několika odstavcích). Problém je spíše v samotných příbězích, ano, je to něco nového, neokoukaného, ale mně to mnohdy připadá (jak napsala podobně sonihe) jako kdyby autor vzal nůžky a vystřihl pět stránek z knihy... Chci číst dál, ale nic tam už není...

Verdikt: mám rád temnotu, melancholii a něco mi ta kniha dala, ale mrzí mě, že to ve mně nezanechalo něco více. A od autora si určitě ještě někdy něco přečtu...

6 23.11.2014

Tato knížka je něčím zvláštní. Není to o strhujícím příběhu, plným zvratů a nečekaných událostí. Je to prostě lidské. Každý si v příběhu najde to své, něco, čím obohatí jeho život. Nebo může sloužit i jako vzpomínka, upomínka na to, jaké to je "stát v koutě", jak jsme se v Charlieho věku cítili, jaké věci jsme řešili, jak jsme vnímali naše okolí a o čem ta léta na střední jsou...

Moc se mi líbily hlavní postavy Sam a Patricka. celkově jejich chování a vystupování... :o)
I film stojí za to, obzvlášť část v tunelu, kdy vyhrávají "Heroes"....
Nejde o nic složitého (doporučuji i v AJ), ale opravdu stojí za přečtení... ;)

7 07.10.2014

Docela pěkné a moudré počteníčko ;)

3 29.09.2013