Galadwen komentáře u knih

Pro mne dobrá volba titulu. Začátek je trochu pomalý, vraha jsem relativně brzy uhodla, nicméně když jsem se začetla, kniha mne doslova vtáhla. Příběh má skvělou dobovou atmosféru, dobře vykreslené prostředí a zajímavé postavy. Je vidět, že autorka se ve fungování finanční stráže a trafikantů i v každodenním životě malého pohraničního města v 19. století dobře vyzná a nevaří z vody. A nadto, kolik českých autorů může nabídnout detektivku, nadto dobře vystavěnou a čtivou, z prostředí c.k. monarchie?

1 04.08.2017

Tato knížka je o něco slabší než předchozí díl, dle mého soudu s rozvleklejším a méně zajímavým příběhem. Nicméně jako oddechovka se mi Znesvěcený hrob líbil, pokračování série si určitě přečtu.

21.07.2017

Příjemné překvapení! Od knihy jsem moc nečekala, jednak je prvním dílem této autorky, k němuž jsem se dostala, ale hlavně kvůli templářům, kteří často mají tendenci se hemžit v románech pochybné kvality. Paní Koubkové se ale podařilo napsat příběh, který šlape, je v něm napětí, pěkně vykreslené prostředí i sympatické postavy a navíc, pokud mohu soudit, neobsahuje rušivé ahistorismy. Jediné, co lze vytknout, je nedostatek redakční práce, v textu je poměrně dost překlepů, chybějících a přebývajících větných čárek apod.

4 19.07.2017

Hlavní dojem z této knihy je nuda. Detektivní zápletka by vydala sotva na večerníček a do stávajícího rozsahu je kniha doslova vycpaná popisnými pasážemi (stylisticky často dost školácké popisy zevnějšku postav, prostředí, staveb, jejich dějin...) a obsáhlými líčeními minulosti pokud možno všech osob, včetně těch, co se dějem jen mihnou. To způsobuje pocit absolutního přehlcení jmény a nadbytečnými informacemi. Po několika desítkách stran jsem začala přeskakovat odstavce, do té doby jsem měla strach, aby mi neunikla nějaká důležitá informace (neunikla). Hlavní dvojice jsou dokonalí nadmuži, extrémně charakterní, obratní se zbraní a vysoce inteligentní, něco mezi Supermanem a Vinnetouem + Old Shatterhandem, a nijak si mě nezískali. Jazyk je dost moderní, atmosféru raného středověku nenavozuje. Nevím ještě, zda dám autorovi další šanci - rozhodně ne v nejbližší době.

7 16.07.2017

Opravdu divná, divná kniha, ve které jako by něco zásadního chybělo. Přestože většina vystupujících postav jsou muži, pozná se, že autorkou je žena - neustále mezi sebou řeší vztahy (hlavně z minulosti), o nichž se čtenář zdaleka nedozvídá všechno. A nejen o nich. Proč se dominikáni dopustili tak průhledného podvodu, to opravdu věřili, že něco takového vyjde? Co bylo mezi Maxmilianem z Graabu a Lukrécií? Proč se některé osoby, v prvních dvou třetinách rozsahu sotva zmíněné, na konci projevují jako klíčové? A jak to vlastně vůbec dopadlo, přinejmenším pro část postav? Z ryze technické stránky kniha nepůsobí zvlášť odlajdaně, o to víc mě překvapilo, že se sama se sebou neshodne, kdy se děj vlastně odehrává (podle obléhání Řezna hádám, že správně je údaj na obálce, 1642, ne v textu, 1640, pokud tedy nebylo obléhané během těch tří let opakovaně). Není zde mnoho do očí bijících jiných překlepů, možná to ale chtělo víc zapracovat na srozumitelnosti děje a uvěřitelnější psychologii i pozadí postav. Za první půlku bych dala tři hvězdičky, začátek je rozehraný celkem slibně, celkový dojem je nakonec o něco slabší.

1 11.06.2017

Pěkná a velmi poetická kniha napsaná vytříbeným jazykem, odehrává se pravděpodobně někdy v 60. letech, ale působí časově neukotveně - nebo spíš nadčasově. Myslím, že na její čtení (a vnímání) člověk potřebuje tu správnou náladu a atmosféru. Líbilo se mi, místy s menšími výhradami k plynulosti děje (různé odbočky, představy hlavní hrdinky...).

6 05.06.2017

Tahle zatím poslední část série je jiná než předchozí díly (už formou vyprávění v první osobě), jde spíš o komornější a klasické detektivce bližší příběh, ale Barbarič rozhodně nezklamal. Je vidět, že bez Steina se obejde, bez Jaroše ne :-). A jsem hodně zvědavá, jak se bude jeho postava dál vyvíjet s ohledem na novou osobní situaci... 4,5 hvězdy.

14 27.05.2017

Nebudu předstírat, že se tato kniha čte dobře. Nicméně na Svátkův šílený jazyk jsem byla připravená, už jsem od tohoto autora dříve dvě věci četla. S fakty a skutečnými osudy historických postav pracuje hodně volně (Anna Salomena Černínová se tu spokojeně prohání šestnáct let po své smrti), ale dejme tomu. Největším problémem je ale soudržnost děje (spousta odboček, které vedou odnikud nikam), logika příběhu a myšlenkové pochody postav, nad nimiž zůstává rozum stát. Obzvlášť Otovalského (a spol.) přemet na posledních padesáti stranách je hodně, hodně divný. Román jako takový je zajímavý spíš jako svědectví o době svého vzniku a přepjatém "vlastenectví" konce 19. století spojeném s odporem proti katolické církvi, než jako příběh švédského obléhání Prahy.

16.05.2017

Takže... Ze 100% motivů v textu je: 60% - Petr Žitavský a historická literatura faktu, 15% Ludmila Vaňková a První muž království, 15% Oldřich Daněk a film Královský omyl, 10% (možná méně) vlastní vklad autorky. Zvolená forma retrospektivního vzpomínání na končící život neumožňuje dramatický popis událostí nebo podrobnější líčení některých epizod, a všichni jsou (pravděpodobně vzdor realitě) v podstatě slušní a hodní, jen si občas házejí klacky pod nohy (ale i to dělají až poté, co si navzájem vysvětlí své motivace). Jazyk vyprávění je moderní, s dnešními hovorovými, místy i vulgárními výrazy nesedícími do popisované doby a k dané sociální vrstvě, což působí dost rušivě. V podstatě se jedná o biografickou literaturu volněji nakládající s fakty, nic nového mi kniha nepřinesla (krom splněného tématu do knižní výzvy) a ani mě moc nebavila. 2,5 hvězdičky.

09.05.2017

S přemáháním dočteno. Nápady se vyčerpávají na prvních 40 stranách, pak už je to víceméně pořád dokola, takže celkem nuda. Hlavní hrdinka je neschopná a dost povrchní alkoholička, která si za svoje problémy může sama, nijak se jí tudíž nedalo fandit. Občas mě zarážel i překlad, některé divné pasáže a poznámky měly být zřejmě v originále vtipné, ale v češtině jsou jen nesrozumitelné. Asi to chtělo větší obratnost překladatele v práci se slovními hříčkami a popkulturními narážkami.
Shrnutí: odskočila jsem si projednou kvůli knižní výzvě k žánru, který běžně nečtu, a po tomto jsem si celkem jistá, že jej nebudu číst ani nadále.

2 02.05.2017

Přečteno podruhé v rámci přípravy hudebního divadla... Pořád ještě si myslím, že Túrin by byl i bez Morgothovy kletby chodící katastrofa. Tady Temný pán věru neměl moc práce :-)

1 23.04.2017

Útlá, ale silná knížka s dobře vystavěným příběhem. Hlavní hrdinka je sice dítě, ale to neznamená, že příběh samotný je pro děti - menší, ve věku Klárky, by mu nejspíš ani nerozuměly. Něčím mi připomíná Bezděkové Říkali mi Leni, kde také nahlížíme dost temný příběh války a poválečných událostí dětskýma očima. A cením si toho, že se autor rozhodl otevřít tuhle třináctou komnatu našich moderních dějin, o které by leckdo raději nevěděl.

7 15.04.2017

Standart tohoto autora, i když na rozdíl od předchozích dílů mi tento román místy připadal zbytečně rozvleklý. Konec je nicméně dramatický a celek čtivý. Spíš 3,5 hvězdičky než čtyři, které dávám.

1 14.04.2017

Fiesta - text o lidech, kteří nevědí, co se životem a jenom se tak nějak propíjejí k dalšímu dni, střídají partnery a v podstatě nemají žádný cíl. Hodně dobrý je popis atmosféry Pamplony během býčích zápasů, jinak je příběh dost od ničeho k ničemu. Tři hvězdy.
Stařec a moře - rovněž téměř žádný děj, a je s podivem, jak zajímavě a čtivě jde něco takového napsat. Čtyři hvězdy.

5 05.04.2017

Knihu jsem si vybrala stejně jako předchozí komentující do knižní výzvy, ale popravdě jsem od ní čekala víc, takže zklamání. Poslední asi tři nebo čtyři desítky stran jsou velmi sugestivní a temné, věrohodně je popsané stádní chování zfanatizovaných hrdinů... Ovšem předtím mi připadalo, že jde děj od ničeho k ničemu, situace a dialogy se neustále opakují a morální či psychologický přerod chlapců (za zřejmě poměrně krátkou dobu na ostrově) se mi zdál dost málo uvěřitelný. S autorovým stylem jsem se úplně nesžila, nejvíc mi vadilo, jak děj skáče od jedné postavy k druhé v rámci jedné kapitoly, aniž by to bylo nějak graficky odděleno, což zhoršuje orientaci v textu.

3 29.03.2017

Přečteno za jeden den, ovšem...
Co se týče údajné kriminální zápletky v linii situované do 16. století, žádná není. Od počátku víme, kdo, a domýšlíme se, proč, chybí napětí a akce, všechno se děje jaksi mimoděk a navíc rozsekané po maličkých kouscích. Na malém rozsahu je příliš mnoho nezajímavých postav, z nichž "ztracený" hrabě Bellini nehraje téměř žádnou roli a dějem se sotva mihne.
Linie z roku 1990, o té je škoda mluvit. Řekněme to tak, že jako archivářka profesí jsem úpěla od první kapitoly. Mladý hrabě přijede na rodinný zámek, který mu byl navrácen zpátky sotva pár měsíců po revoluci (hodně pochybné), a třebaže mělo budovu ve správě 40 let místní JZD, najde tam nedotčenou knihovnu i s rodinným archivem? Nenechte se vysmát. Fungování badatelny archivu, pravděpodobně dnešního Národního, tehdy Ústředního, na ulici Milady Horákové mě celkem pobavilo, obzvlášť situace, kdy zde hlavní hrdina sbalí mladou historičku pod záminkou čtení inventáře. Poněkud mi ovšem zůstával rozum stát i jako pamětníkovi (roku 1990 jsem ještě chodila do školy, ale i tak si živě vzpomínám, že opravdový supermarket byl v té době k vidění leda "za čárou").
Obě dějové linky jsou dost slabě skloubené, dohromady nijak nefungují. Asi jsem čekala cosi jako Akuninův Zlatý tolobas, ovšem počáteční stav, kdy potomek emigrantů přijíždí poprvé do země svých předků a začíná se pídit po letitém rodinném tajemství, je asi to jediné, co tyto dvě knihy spojuje.

10.03.2017

Skvělá knížka s temnou zimní atmosférou trochu podobnou atmosféře filmového zpracování Jména růže. Kdysi jsem viděla i film natočený podle tohoto románu (Hra o smrti), jak jsem si při čtení uvědomila - též docela dobrý, ale kniha není úplně stejná, má víc než jednu rovinu a dopadne výrazně jinak, což není na závadu... Rozhodně mě čtení hodně potěšilo.

26.02.2017

Kdyby celá kniha šlapala jako posledních šedesát stránek, nejspíš bych ji hodnotila na čtyři hvězdičky. Tak, jak je, bohužel působí dojmem, že se autor pokusil na rozsah románu natáhnout dlouhou povídku tím, že k ní přidal obsáhlý a přes polovinu knihy dlouhý úvod, kde se krom představení postav a prostředí vlastně nic neděje. Čili celý začátek je roztahaný a v zásadě bez příběhu, jako by se zbytkem knihy ani nesouvisel. Kolem strany 100 se ovšem najednou vzpamatuje a vstupem fantastického prvku do aktivního děje začne fungovat.
Co mi také k mému překvapení trochu vadilo, bylo velké množství vulgarit. Obvykle s nimi v literatuře problém nemám, ale tady mi přišly jaksi samoúčelné a nějak se nehodící k celkovému stylu. A že i nejvzdělanější vladař Evropy, jakým byl Zikmund Lucemburský, mluví jako dlaždič z páté cenové, už mi přišlo přes čáru.

2 23.02.2017

Čtivý styl, zvládla jsem za jediný den cestou do práce, z práce a při obědě. Nicméně takhle naprosto neschopného detektiva jsem ještě nepotkala. Chlastá, fetuje a naprosto nic nevypátrá, naštěstí má na to lidi.

2 18.02.2017

Musím naprosto souhlasit s komentářem před sebou. Tato kniha je maloměstská selanka náhodně zasazená do třicetileté války, naprosto postrádá dramatickou zápletku. Autor o násilnostech a hladu (pokud vůbec) vypráví stejnou dikcí jako o vaření oběda a svatbách, není tu žádné napětí. Všichni jsou až nepřirozeně hodní, neustále se na sebe usmívají, pomáhají si, a když felčar začne někoho léčit, skoro vždy se mu to podaří. Vysvětlivky jsou pro kohokoliv staršího deseti let a jen trochu sečtělého nadbytečné. Moc mě to nebavilo.

1 16.02.2017