Galadwen komentáře u knih

Po řemeslné stránce dobře napsaná knížka bez velkých faktografických chyb, co se týče historie (alchymii a mystice nerozumím), ale do děje mě nevtáhla - neměla jsem problém ji na čtrnáct dní úplně odložit kvůli práci. Potřebovala by zkrátit, je hodně ukecaná, děje je v ní relativně málo a nesympatická hlavní postava. Lepší průměr, pochybuji, že bych se k ní někdy vracela.

1 11.02.2017

Červená knihovna zasazená na pozadí historických událostí se všemi atributy: tvrdohlavá hrdinka unesená kvůli intrikám znepřátelených rodin, hamižný poručník, utajený dědic, padouch v roli nápadníka... Lepší průměr.

22.01.2017

S přečtením této knihy se musím omluvit všem hlavně českým autorům historické prózy, jimž jsem kdy dřív vyčítala chyby v dějinách každodennosti a faktografii (o geografii nemluvě). S tím, jak dějiny trpí v této knize, se jejich chyby nedají srovnávat. Odhlédnuto od toho jde o průměrný román začínající jako víceméně "historický", pokračující přes psychologicko-romantický a končící jako fantasy. Místy se děj trochu vleče, zkrácení by bylo ku prospěchu, nicméně dočíst se to dalo. Celkově dvě a půl hvězdy.

1 18.01.2017

Zajímavá, svižně napsaná a uvěřitelná detektivka z doby krátce po třicetileté válce. Četla se dobře, bavila mě, je i vidět, že autor se v tématu souvisejícím s jeho rodinnou katovskou historií dobře vyzná. Snad jen konec je trochu rychle uzavřený.

2 11.01.2017

Tak po Zločinu na Bezdězu přečteném před touto knihou je tohle úleva. Zdržím se hodnocení historické věrohodnosti a dějin každodennosti, tam už to lepší nebude. Co se týče detektivní zápletky, je docela zajímavá, přímočará a bez zbytečných odboček, ale nelíbilo se mi, jak pozdě se - proti zásadám klasických detektivek - objevují na scéně někteří zločinci. A nevěřím, že by někdo fikaný jako zdejší pachatelé naletěl na tak jednoduchý trik a choval se při tom tak prostoduše a nápadně. Děj se v prvních dvou třetinách dost vleče, akci pan Vondruška neumí a nebo už jsem zmlsaná Červeňákem. Ještěže je aspoň v hospodách co pít. I přes výhrady dávám tři hvězdy, v sérii patří Smrt ve Vratislavi k těm lepším.

2 03.01.2017

Už jsem četla lepší fanfiky. Dost mne překvapuje, že právě tento je autorizovaný. Každopádně druhá polovina je lepší než první, i když problematická - autor docela zapomněl na Fideliovo zaklínadlo (kdo četl Vězně z Azkabanu a toto, ví). Jinak přečteno za 2 hodiny a uvažuju, jak to asi fungovalo na divadle (změny scén prakticky po pár replikách atd.).

3 27.12.2016

Nechápu, co toto mělo znamenat. Postav jak na orloji, zmatený děj, zločin na Bezdězu se stane a děj alespoň trochu rozjede až v polovině knihy. Vztahy postav z minulosti jsou tak zmatené, že mi ani po několikátém přečtení příslušných odstavců nebylo jasné, kdo s kým... (připomíná velmi historku "jak jsem se stal svým vlastním dědečkem"). Homosexuální a veřejně známý vztah ve 13. století? To už si z nás autor asi opravdu střílí. A konec zahraný do autu. Opravdu síla.

10 26.12.2016

První kniha tohoto autora, jež se mi dostala do ruky.
Zápletka je docela zajímavá, styl jakž takž ucházející, děj ale bohužel občas vázne na zdlouhavých (někdy i zbytečných - jako rodová pověst pána z Březnice) pasážích. Vyústění (odhalení pachatelů) je vcelku odhadnutelné, poslední dvě kapitoly mi připadly už zcela zbytečné (obsahují zdlouhavé shrnutí událostí a oslí můstek k dalšímu dílu). Hodně zajímavá je scéna božího soudu, přemýšlím, jestli celá kniha nevznikla kvůli ní :-). Celkově průměr.
Co mi hodně kazilo radost ze čtení, je nedostatek redakční práce (bohužel na to mám docela oko). Vydání působí dojmem polosamizdatu - je v něm obří množství chyb, které by měl vychytat korektor, zjevně neexistující: autor hojně užívá přechodníky, ovšem z 50% chybně, totéž jež/již/jenž, velké množství chybějících či přebývajících větných čárek, odsazení tam, kam nepatří, mnohokrát se opakující chybná fráze ten a ten "zborcený" potem (zborcený může být leda tak ten příslovečný harfy tón)... Přitom dle pohledu do tiráže jde o počin oficiálního nakladatelství, ne vlastní náklad.

2 22.12.2016

Vcelku pěkná, svižně napsaná a napínavá historická detektivka/thriller, ovšem hlavní (kladné) postavy jsou tak nesmrtelné, že to začíná být až nerealistické.

4 19.12.2016

Vážně bych si přála, aby už někdo napsal českou historickou detektivku, kde by zápletka nebyla klišózní a od první minuty předvídatelná, text jako nastavovaná kaše a vystupující osoby duchovní se nechovaly jako pověrčivé svíčkové báby. Tahle kniha to tedy rozhodně není. Začátek s olomouckou vraždou je absolutně nadbytečný a nedořešený, zbytek viz výše. Korunu tomu nasazuje redakční práce, či spíše její neexistence (kouzelné překlepy - nad postelí byla nebesa, aby do ní napadal hmyz, obličej měl návštěvník zborcený potem... zkrátka to, co word neodchytne). Jinak dost velká nuda.

3 16.12.2016

Za mě nic moc. Téma bratrovražedných bojů mezi Přemyslovci na začátku 11. století je zajímavé, jeho zpracování zde už mnohem méně. "Historická" či vzpomínací linie pojednávající o výměnách na knížecím stolci je napůl Kosmas, napůl středoškolský dějepis. "Detektivní" část v první polovině knihy dost o ničem, v druhé zajímavější, nicméně řešení je založené téměř výhradně na prvku náhody. Co mi ale vadilo nejvíc, bylo, že autor zřejmě potřeboval dosáhnout určitého počtu stran a na textu se to podepsalo. Nechutné detaily vraždy knížete Jaromíra se opakují přinejmenším třicetkrát, ale já (nevím jak jiní) jsem to pochopila už napoprvé. Zrovna tak se do omrzení omílají další informace. Remigiův rodokmen je tak zmatený, že se zdá, jako by jeho synovec zplodil nejstarší dítě ve dvanácti letech, drobet chaos má autor i v Boleslavech Přemyslovcích, tomu třetímu naštěstí pro lepší přehled říká jen Ryšavec. A hodně mi lezl na nervy pravopis Otec ve smyslu duchovní s velkým O, tomu bych se já na hony vyhnula - vyloženě to tluče do očí. Tak 2,5 hvězdy nanejvýš.

14.12.2016

Lepší než předchozí knihy o Protivovi, které jsem četla (ty byly hlavně ze začátku série), hodně čtivá oddechovka, nicméně plná logických chyb (o jiných nemluvím). Nejzásadnější je problém se závěťmi - ani ve vrcholném středověku nebylo možné zcela vydědit manželku a děti bez odůvodnění, taková závěť by prostě neprošla soudem desk zemských. A podříznout někoho v chrámu, aniž by si toho okolostojící ve stejné chvíli všimli? Absolutní nesmysl - co asi dělá proříznutá tepna? Autor zřejmě nikdy neviděl žádný film krvák :-). A jak už píší další komentátoři, zápletka se docela slibně rozvíjí, ale najednou je na posledních třiceti stranách uťatá v naprosté zkratce.

14.11.2016

Divné. Prostě divné. Moc postav se složitými francouzskými jmény na malém, v zásadě novelovém rozsahu (většina z nich zůstala úplně nevyužitá), a už dlouho před polovinou knihy jsem uhodla, co se s králem stalo, takže moc napínavé mi to taky nepřišlo.

09.11.2016

Dočíst se kniha dá, to ano, ale žádná sláva to není, byť jsou tam světlejší chvilky (z těch asi šesti románů, které jsem od autora přečetla, jednoznačně nejslabší). Na vině je zřejmě hned víc faktorů.
1. Samotný román velmi volá po radikálním zkrácení. Úplné vyškrtnutí některých vedlejších linií a postav by se ani nepoznalo a bylo by jen ku prospěchu - události kolem podivných úmrtí papežů, Španělsko... zcela zbytečné, ošetřit by se v ději dalo jinak. A i jiná místa jsou nedotažená: zatímco některé pasáže rozvlekle popisují, co je každému jasné, jinde dochází k naprosto divným dějovým skokům, kde jsem měla pocit, jako by v knize chyběly strany.
2. Postavy jednají často zcela nelogicky a iracionálně. To se týká i hlavní zápletky s černými mnichy a pokusem ještě po dvaceti letech zakrýt stopy po masakru v klášteře. Chápu, je to pokus o historický thriller, a v tomto žánru občas logika obecně selhává. Ale až takhle?
3. Věcné chyby a podivnosti jak v historických souvislostech, tak očividná přehlédnutí autora, a to i v záležitostech zcela zásadních. Příklad prvního, hodně mě zarazilo všechno kolem leprou promořeného území - to jako opravdu, v rudolfinské době v Čechách? Pokud vím, malomocenství je spíš záležitost středověku, a i tehdy byli nemocní zaopatřeni formou leprosarií při větších městech. Když u Chrudimi hrdinové potkali zátaras na cestě do města, tipovala jsem morovou epidemii - a hlavní hrdina bez přemýšlení uhodl lepru. Hodně zvláštní. Nebo postava císaře Rudolfa - 20 let před svou smrtí opravdu ještě nebyl úplně odepsaná a zcela šílená troska, jak je zde představen. Příklad druhého, zcela na konci jedna ze záporných postav vystřelí z kuše dvakrát po sobě, aniž by ji znovu nabila nebo jen měla šanci nabít. Přitom se jedná o místo, kde je to docela důležité.
4. Čeština trpí, za což autor nemůže. Příkladně, cituji: "Někdo ji zamčel." Překladatelka často používá zbytečně moderní slovník, a to i v přímých řečech (třeba na více místech slovo fakt ve smyslu doopravdy), a dobově nevhodné příměry (např. Byl to pěkný grázl - to se běžně říká, ano, ale ne v 16. století, když je slovo odvozeno od J. G. Grasela, který žil na přelomu 18. a 19. století). Rovněž redakční práce = katastrofa. Většinu výše uvedených problémů s překladem by měl slušný redaktor odchytat. Navíc sazba je odbytá - už v druhé třídě děti vědí, že na konci řádky nelze slovo rozdělit stylem udělal-a, případně mnic-h (četla jsem papírovou knihu, ne nějakou elektronickou verzi). A už v anotaci na zadní straně knihy je věcná chyba (a zde v anotaci na Databázi rovněž, byť jiná).

3 09.11.2016

Steina a Barbariče mám ráda a jejich čtvrtý příběh rozhodně nebyl zklamáním. Dokonce bych řekla, že je lepší než Ohnivé znamení - události ve všech směrech logicky navazují jedna na druhou až do finále, bez nějakých divokých přemetů, a přitom čtenáře udržují v napětí. Samozřejmě není vhodné pro příliš útlocitné duše :-).

9 31.10.2016

Tak nějak si nejsem jistá, co tohle mělo vlastně znamenat. Je tu motiv děsivého vynálezu, jemuž podobný se najde v Čapkově tvorbě i jinde, ale většinu času se zaobíráme divnými pseudomilostnými zápletkami ala 20. léta. Hlavní hrdina se chová jako v rauši nebo pod vlivem houbiček a ke konci jsem dospěla k závěru, že vůbec nejde o jeho skutečné prožitky, ale o horečnaté představy v nemoci nebo delirium. Tohle přesvědčení mi potvrdily postavy Démona/Daimona (ďábla) a starce (Boha), které se vynoří na posledních 50 stránkách. Z toho, co jsem od Čapka přečetla, mě tohle bavilo jednoznačně nejmíň.

5 31.10.2016

Svižná, čtivá a ironicky vtipná knížka. Líbila se mi podstatně víc než první díl, autor lépe ukočíroval zápletku. Je ale opravdu nutné číst jako druhou knihu v pořadí, na Řeky Londýna se místy přímo odkazuje a bez přečteného prvního dílu by se člověk asi místy ztrácel.

8 19.10.2016

Hodně jsem přemýšlela, co o této knize napsat.
Takže za prvé, čtenářsky se mi docela líbila, kladem je veliká čtivost a celkově příjemný autorův styl, který mi sedl. Atmosféra některých scén je opravdu hutná a pěkná. Na druhou stranu, označit toto za historickou detektivku je naprostý nesmysl a zřejmě komerční tah, aby se to lépe prodávalo. Jde o fantasy zasazenou do historizujících kulis, která by se mohla odehrávat prakticky kdykoliv a kdekoliv od raného do pozdního středověku či v kterémkoliv fantasy světě (pokud by člověk zaměnil slovo Tataři kupříkladu za husiti, uvěřím, že to může být Žitavsko o dvě stě let později, než se kniha hlásí). Atmoféře fantasy nahrává i hodně moderní slovník vystupujících postav. A i když se nevyskytují obvyklí transsylvánští upíři, jak zdůrazňuje M. C. Putna v doslovu, archetypálních bosorek, starých bohů, šílených šlechticů a celkově různých klišé je zde více než dost. Zápletka je velice naivní, prakticky od začátku mi bylo jasné, kdo za únosy dětí stojí a proč. Co mi vadilo, byl otevřený konec na více než jedné "frontě" a nelogické jednání některých postav (např. motivace hrdinovy macechy je mi absolutně nejasná).

1 14.10.2016

Co se mne týče, šlápnutí vedle při výběru knihy. Začátek je docela zajímavý, ale třetí, čtvrtý, pátý atd... podrobný popis skoro stejných pohřebních slavností tu i jinde po Evropě a skoro stejných pohřebních kázání tamtéž už byla celkem otrava. Nepopírám, že je to napsáno fundovaně a autoři se v problematice vyznají, ale prostě mě dané téma nezaujalo a podrobnosti si stejně nebudu pamatovat. Dobře mi tak, mám číst pořádně anotace.

13.10.2016

Kniha se nese v podobném duchu, jako detektivky s Falconem - je svižná, vtipná (ba místy ironická), čtivá, i když na druhou stranu nijak nevybočuje ze standardu této autorky. Samotná hlavní hrdinka je sympatická, těším se na další setkání s ní.

2 07.10.2016