hannina
komentáře u knih
Smrtholka
Lucie Faulerová
V Mariině hlavě jedou vzpomínky, přeskakují, nerespektují časovou ani žádnou jinou osu a postupně odhalují, co je ta Mary zač, co se to vlastně stalo, že je z ní člověk zmrzačený na těle i na duchu..... Četlo se mi to o dost lépe, než Lapači prachu, byť tématicky je to taktéž hodně psycho. Autorčin styl psaní ve velmi osobitý a je i pro hlavu čtenáře občerstvující a procvičující proložit ty svěže psané příběhy takovýmto textem.
Ostrov šedých mnichů
Michaela Klevisová
Tak zas budu skládat puzzle, neb jsem sáhla doprostřed série, jejímž hrdinou je detektiv Josef Bergman. A docela zajímavý díl, kdy se děj odehrává na holandském ostrově. A jak to tak v životě chodí, vrah není psychopatický magor, ale obyčejný člověk, kterému se zhroutil jeho sen. A navíc ta ostrovní atmosféra....
Ledová princezna
Camilla Läckberg
Přesně takové detektivky mám ráda. Prosté akčních scén, honiček, střelby, bouraček a potoků krve, i když trochu té krve tam přece jen teklo. Jde spíše o tragický psychologický příběh vyprávěný formou detektivního románu, který rozkrývá nadějný empatický policajt a úspěšná spisovatelka.
Pobřežní cesta
Raynor Winn
Když je nejhůř, máte několik možností... drogy a alkohol, nervové zhroucení nebo puťák na 1000 km. Poslední možnost si vybrali manželé Raynor a Month, když přišli o všechno a Month získal CBD - zákeřnou nevyléčitelnou nemoc a vydal se tak i na cestu umírání.... Raynor popisuje vlastní životní zážitek, kdy cestou ze zoufalství získali s Monthem naději... Přiznávám, v poslední třetině jsem trochu přeskakovala, ale kniha je to veskrze obohacující.
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Povídky, jejichž společným tématem je sebevražda. Není to zrovna čtení, které v současné divnodobě potěší duši a povzbudí, ale je to ze života, žádné vykonstruované psycho.....
Je to i můj život
Jodi Picoult
Anna do rodiny přibyla z pečlivě prozkoumaného zárodku, aby mohla své starší sestře ze sebe dát to, co jí zrovna zachrání život. Je jí 13, když se vzbouří proti požadavku darovat ledvinu a rozpoutá soud se svými rodiči. No nakonec je to stejně trochu jinak, než se původně zdálo, ale kostky jsou vrženy a otázky položeny..... V krátké době druhá kniha od J.P. a rozhodně nekončím.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Všednodennost rodiny, která se má dobře. Otec trochu víc pracuje, matka se trochu víc stará o děti a o domácnost,.děti tak trochu rozmazlené, ale fungující v rodičovských pravidlech. Rodinný život běží v zajetých kolejích, až se jeden člen vychýlí z trasy ..... zltla jsem to nadvakrtát. P.S. ten všednodenní život líčí tak, že tu atmosféru, to napětí,to co se děje ve vztazích v té rodině, to si prostě odcítíte....
Baletky
Miřenka Čechová
Román o tanci, divokých devadesátkách a hledání sama sebe... aneb kterak se Miřenka chtěla stát baletkou... není to ucelený příběh, jsou to fragmenty ze studentského života dítěte - dívky, která si jde za svým snem. A po osmi letech úspěšně zakončeného studia už nechce být baletkou. Autentické, syrové. A nemohu nezmínit v knize obsažené ilustrace Jana Mika.
Dítě prachu
Nguyễn Phan Quế Mai
Vietnam, léta válečná. Tedy období vietnamské občanské války. Účast amerických vojáků se projevovala nejen v bojích, z nichž se přeživší z nich nikdy nevzpamatovali, ale také v dětech, které po nich ve Vietnamu zůstaly. A neměly lehké osudy, neboť vypadaly jinak a byly dětmi nepřátel. Jejich matky je často odložily. A po mnohaletém odstupu od konce války dochází na hledání. Děti hledají své rodiče, často hlavně otce, kteří by jim pomohli k vystěhování do Ameriky, otcové, jejichž svědomí jim stále rozkládá psychiku, hledají své dávné milenky a potomky. Setkání se mnohdy podaří a mnohdy nejsou šťastná. A někdy ano. Válka ve Vietnamu líčená z této stránky. Určitě si přečtu i druhou autorčinu knihu.
U jezera
David James Poissant
Ach tihle Starlingovi..... jejich poslední společný pobyt na rodinné chatě u jezera odstartuje tragická událost jiné rodiny... a je odšpuntováno. Vše, co je mezi nimi v různých vzájemných vztazích vygraduje a těch pár společně strávených dní je katarzí, která přináší naději. Žádná romantická selanka, strašně jim přejete, aby to vyšlo, a sami pro sebe si přejete, stát se o trochu lepším člověkem.... hlavně pro své nejbližší.
Můj bratr
Karin Smirnoff
Na styl psaní bez interpunkce a velkých písmen ve jménech jsem si pár stránek zvykala, ale zvykla. Na tu dědinu, kde byli všichni jaksi propojení a vyšinutí, jsem si však nezvykla.... Vypráví Jana Kippová resp. janakippova, která se vrací do vesnice svého dětství kdesi na severu za svým bratrem - dvojčetem, jenž se docela úspěšně upíjí. Aby také ne, když mají na hrbu tak hrůzné dětství. Jana má co dělat sama se sebou, se svým zaplutím do života v tamní komunitě, se všemi těmi přízraky minulosti, které jsou vrostlé i do současnosti. Přesto se snaží zachránit, co se dá a tak nějak si nastavit snesitelný život. To nebylo ani syrové, to bylo šílené. Ke konci již trošku zdlouhavé, ovšem přečteno na dva tahy.
Začátek
Lenka Chalupová
Šest příběhů z ordinace psycholožky Vandy. Jak z Bakalářů. Největší mazec je Loutkoherečka. Moje první setkání s autorkou. Určitě ne poslední.
Místo / Obyčejná žena
Annie Ernaux
Téma: problém společenských a kulturních bariér hlavně uvnitř rodiny, mezi rodiči a dětmi. Autorka píše výhradně o sobě a to formou vzpomínek a analýzy svých rodičů. Takto to zní divně, ale je to velmi osobní výpověď autorky o přestupu z obyčejných poměrů do intelektuálního prostředí, o balancování v obou těchto světech, o jejím vztahu a nahlížení rodičů, kteří ji podporovali, aby se z toho jejich světa dostala dál, do něčeho lepšího.
Vnučka
Bernhard Schlink
Teprve po smrti své ženy se knihkupec Kašpar dovídá, že předtím, než za ním emigrovala z východního do západního Německa, porodila a odložila dceru. Z nastalé prázdnoty se pouští do pátrání, které jej zavede až do neonacistické národovecké komunity, kde jeho nevlastní dcera žije. Kašpar navazuje vztah se svou "vnučkou", které otvírá jiný svět a obzory a názory, než se jí dostávají od autoritářského otce, jehož dosud nekriticky přijímala a od podvolené matky..... Velmi zajímavé téma z německého prostředí. Moc se mi líbilo, jak Kašpar reagoval na vnuččiny nacionalistické názory a postoje, které jí vštěpoval otec a jakým způsobem jí vysvětloval a ukazoval ty své.
Můj syn feťák: skutečný příběh
Eva Hacalová
Kdysi na třídní schůzce na gymnáziu nám rodičům jeden pan učitel řekl "když začnete mít lehké podezření, že vaše dítko zkusilo nějakou drogu, vězte, že už v tom pěkně lítá". Není to první knížka, kterou jsem na toto téma četla, takže vývoj děje nebyl nijak překvapivý, ale jako skutečná osobní zpověď matky a syna je to mrazivé. Nepojala jsem sympatie k žádnému účastníku příběhu, ale padl na mě smutek a lítost. Zajímalo by mě, zda se Honza nadále drží. A jaký má vztah se svoji dcerou.
Polovina tebe
Brit Bennett
Stella a Desire, dvojčata - světlé černošky. Tak světlé, že když se jedna z nich rozhodne proniknout do světa bílých, jde to jako po másle. Zádrhel je v tom, že si v podstatě musí změnit identitu a od své rodiny se distancovat, neb časově se příběh nachází asi tak v polovině 20 století, kdy obvzlášť ve vyšší americké společnosti přetrvává rasová netolerance. Stella si tedy výrazně materiálně polepší a vlastně má i docela hezké manželství a rodinu. Avšak i před svými nejbližšími svůj původ tají. Žije ve lži a trápí se. A trápí se i její sestra Desire, které se vypařila ze života.... A pak se náhodou potkají jejich již dospělé dcery, které to celé začnou rozmotávat. Zajímavý čtivý příběh i když se nejedná o hluboké psychologické či sociologické dílo.
Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny
Alice Horáčková
Ze života sudetského lidu v první půlce 20. století.... Trochu mi to připomínalo můj oblíbený film Mír jejich duši. Moc dobře se mi to četlo a nejen proto, že je to z kraje, ve kterém žiji.