icewind
komentáře u knih

Tahle knížka mi udělala obrovskou radost a kombinace fiktivní části příběhu na pozadí reálných a historicky ověřených faktů vyšla paní spisovatelce náramně. A opět ta otázka....jak bych se v té době zachoval já, našel bych v sobě tu sílu a odvahu pomoct, nezradit, obětovat se....máte můj obdiv vy všichni stateční.


Jsou knihy, které nemá smysl hodnotit v rámci nějakých procent nebo hvězdiček, jsou knihy, které bych snad ani knihou nazvat nechtěl a tohle je jeden z těch případů, resp. první záležitost o které podobným způsobem uvažuji. Trvalo mi dlouho než jsem se k tomu abych svůj čas věnoval četbě nečeho co chápu jako syrový historický dokument své doby a co jsem považoval za nutné přečíst z toho důvodu abych aspoň z části pokročil v pochopení toho, proč se některé události staly tak jak se staly.
Musím říct, že četba mě dost psychicky deptala a vysilovala, nejen naprosto těžkopádným slovosledem, myšlenkovými obraty a celkovou zmateností, ale hlavně tím, že z textu se v určitých pravidelných intervalech vylouplo to, co se nakonec o několik let později stalo realitou.... Snad ještě hůř na mě působilo to, že některé slovní obraty jste mohli (a můžete) celkem běžně zaslechnout i v řeči dnešních politiků, kterým parlamentní systém zrovna úplně nevoní....
Nemá smysl se rozepisovat a snažit se tady o svůj vlastní výklad toho, co tento spisek obsahuje, ale jsem přesvědčen o tom, že právě z důvodu ucelenějšího obrazu něčeho, co se tehdy stalo a jak se to vlastně mohlo stát, nestačí jen mít načtený sled historických událostí nebo Hitlerův životopis. Ten je ovšem dobré znát právě třeba z toho důvodu abyste při četbě Mein Kampf mohli srovnat to, jak Hitler nakládal z fakty ze svého života pro potřebu vykreslení sebe sama jako rodilého vůdce a génia. A nezapomeňte se obrnit velkou dávkou mentální odolnosti a soustředění.....

No, nad hodnocením jsem poměrně dost váhal, tohlé téma mě bavilo ve Tmě, bavilo mě ve Vteřinu poté a můžu říct, že mě bavilo i tady, ovšem už za originalitu plný počet dát nemůžu. Dále mám jisté pochybnosti ohledně případné akceschopnosti evropských institucí nebo vůbec státní moci jako takové, obávám se, že v případě průseru podobných rozměrů by to šlo všechno do kopru podstatně rychleji a nakonec i zde bylo řečeno "od anarchie nás dělí pouze čtyři jídla". Časem jsem se i trochu ztrácel mezi rychlým střídaním děje mezi jednotlivými lokalitami a na můj vkus až často listoval zpátky kdože se to zase mezitím objevil na scéně a pokud přihlédnu k tomu, že novinářka a vysloužilý hacker disponovali někdy až přehnanými schopnostmi si v některých situacích poradit nehledě na to, že z bandy záporáků se vyklubala na konci banda neschopných trotlů včetně hlavního, který si opět neodpusil ve finále nejdřív hlavně filozoficky pohovořit o svých motivech.....tři hvězdy jsou tak akorát. Nenudil jsem se, ale některé věci mi přišly trochu mimo.


Někdy se člověk bez vlastního přičinění proviní už jen tím, že se narodí do nesprávné doby....krutá kniha s příběhem, při kterém mi bylo prachobyčejně smutno a z jeho poslední věty se mi snad na chvíli i zastavil dech... součást historie naší země, kterou si taky musíme připomínat. Pro mě v krátké době další podnět k zamyšlení (po Krvavých zemích) o historických souvislostech, okolnostech doby a o tom, čeho všeho je člověk schopen a kde se bere všechno to zlo a jak je lehké mu podlehnout a těžké odolat.....


Nejspíš se zrodila hvězda v tom, jak čtenáře díky úžasnému způsobu práce s češtinou maximálně vtáhnout do děje. Přijde mi, že autorka oproti své první knížce ještě víc vybrousila svůj slovosled a navíc - žádná oblíbená slova už se v podstatě neopakují :) Kolikrát mě dostaly jen popisné pasáže a říkal jsem si, že něco takového jsem už hodně dlouho nikde neviděl. Přitom to není jen takové samoúčelné dokreslování, ale úplně to vystihuje momentální náladu a rozpoložení postav a děje, máte opravdu pocit, že vnímáte vítr, vedro, déšť.... Zároveň tam jsou úseky, u kterých mi ani fyzicky nebylo úplně dobře.....
Ta mysteriózní až duchařská linka mě taky nezklamala, tyhle příběhy mám rád a po Šepotech jsem se na tuhle věc hodně těšil a musím říct, že oprávněně.
Jediné, kde jsem měl nejdřív trošku problém se zorientovat bylo prolínání časových úseků pár dnů dopředu, pak pár dnů dozadu nicméně vše směřovalo k tomu, že právě takhle zvolený způsob vyprávění má svoje opodstatnění.
A potěšila i drobná spojovací linka s postavou ze Šepotů :) No už teď se nemůžu dočkat až se mi do ruky dostanou Tři Sekery.


Takhle podanou historii jsem snad ještě nečetl, působilo to dojmem, že se věci opravdu dějí právě tady a teď, že vyjdete na ulici a tam bude pochodovat tlupa bolševiků nebo potkáte V.I. Lenina v paruce.... přiznám se, že na první dobrou jsem všechna ta jména a vztahy mezi nimi opravdu dokonale nepobral, ale to není problém autora, tohle zkrátka bylo Rusko. Období před r. 1917 v téhle zemi mi tedy říkalo pramálo, přijde mi to až neuvěřitelné co se tam všechno odehrálo..... a při úplně posledním odstavci mě docela zamrazilo....
"Rusko ke smíru s dějinami nedospělo, rány se nezahojily a potlačit komplexy se taky nepodařilo. Ruská historie je sama o sobě nemoc, která se ozývá na každém kroku. Jsme nakaženi vlastními dějinami - a já na tuhle chorobu nechci zemřít...."


No je to přesně jak už tady v komentářích padlo.... ten konec znáte, víte jak to skončí, ale stejně....nepřestává mě udivovat ta odvaha běžných lidí, které nikdo na to co by se jim mohlo dít a stát nepřipravoval, nikdo jim žádné rozkazy k tomu aby pomáhali nedával, nikdo jim neříkal, že jejich povinností je obětovat i život a neskládali žádnou přísahu, přesto spousta, vlastně většina z nich obětovala naprosto všechno. V porovnání s některými, kteří na tohle všechno připravováni byli a když přišlo na věc, tak svůj život doslova prodali výměnou za všechno ostatní čemu dosud nejspíš i věřili...... strašná doba, o to víc je potřeba připomínat a vážit si těch, kteří tu odvahu v sobě nejen našli, ale dokázali si ji uchovat až do poslední chvíle. Strhující knížka.


Podle mě snad nejde hodnotit jestli jsou lepší první samotáři ze Šumavy nebo tenhle nebesky nazvaný díl....obě knížky k sobě prostě patří, jsou provázané stejně jako příběhy všech samotářů byť je každý z nich naprosto rozdílný. Z mého pohledu tentokrát možná méně šílenosti, více smíření, méně hledání, více nalezení sebe sama.....každopádně opět neuvěřitelný zážitek nad tím jakým způsobem se dá v dnešní době existovat a najít v tom pocit naplnění, štěstí, klidu.....A fotky opět naprosto fantastické, snad se ještě o něco více povedlo zachytit to, co tahle sorta lidí ve svém způsobu života hledá i když to je spíše můj čistě subjektivní dojem z právě dočtené knihy. Fakt to stojí za to.


Měl jsem k dispozici jako audioknihu, které zrovna moc nevyhledávám, nedokážu se při poslechu na děj správně soustředit ovšem tohle byla asi nějaká vyjímka....nejspíš kombinace někdy až neuvěřitelně dobrodružného děje, úcty a respektu, který chovám k lidem, kteří byli ochotni opakovaně vsadit svůj život v loterii boje proti zlu a nesvobodě a podání četby hlasem p. Ornesta, způsobila, že jsem tenhle příběh během dvou dnů s velkou chutí doslova zhltnul. Nemám moc co dodat, snad jen dodatečně poděkovat za to, co p. Fajtl a jiní pro naši zem udělali.


Název je vševypovídající, zde by možná bylo na místě dodat - historie jaderné katastrofy rozebraná do posledního atomu....Vypíchnul bych propracované souvislosti ať už v rámci toho co katastrofě předcházelo, ale i následný vliv proběhlých událostí na rozpad tehdejšího Sovětského svazu. To co se stalo a proč se to stalo pochopí i naprostý fyzikální, chemický a termonukleární laik jako jsem já. Jediné co mě mrzí je, že jsem si nejdřív nepřečetl příběh v knize (včetně Modlitby za Černobyl) a nedočkavě zhltnul TV seriál....nicméně v plánu mám seriálové repete a tam se načerpané informace a osudy hlavních i méně hlavních postav budou určitě hodit.


Splnilo co jsem očekával a to mám rád, dokonce mě autor nenásilnou formou navnadil abych shlédl i jeho natočené reportáže. Jedinou výtku mám k obrazovým přílohám, zejména kopiím dokumentů, které jsou bohužel zhusta nečitelné (malý formát, nekvalitní kopie....) ani fotky kolikrát nejdou úplně rozšifrovat, což mě docela mrzí....přesto, že důležité pasáže z nich autor cituje, tak bych rád měl možnost přečíst si tyto dokumenty celé když už jsou v knize přítomny. Ale celkově před uspořádáním příběhů a obvzlášť propojení kauzy tří trampů a dvou stopařek, klobouk dolů. A nechybí moje oblíbená studna :-)


Největší záhada této knihy není snad ani samotný příběh, ale naprosto neexistující korektura. V poslední době se s odfláknutým textem setkávám bohužel poměrně často, ale tohle byl zatím s přehledem vrchol, kam se hrabou himalájské velehory.....toho kdo to způsobil bych nechal načíst z toho paskvilu audioknihu (minimálně 3x) a celý týden by to musel denně poslouchat (minimálně 3x).
Velká škoda, protože jinak má kniha rozhodně co nabídnout a vcelku střízlivou formou hodnotí rádoby záhadu výpravy do Tibetu pod záštitou SS a fotka naaranžovaných setkání s místními pod vlaječkami s runami a svastikou působí vskutku bizarně, skoro jako "korektura" této knihy.
Poměrně zajímavé je i vyrovnání x nevyrovnání Schäfera a spol. s minulostí resp. postoj poválečných soudů k otázce jejich viny a zapojení do nacionálně-socialistické mašinérie, za které by se nemusel stydět ani neexistující korektor tohoto vydání.
Pro mě osobně je tady ještě další přesah resp. něco jako knižní předmostí ke knize Jména čísel a příběhu tzv. sbírky koster, pravděpodobně změním pořadí další připravené četby.....
Celkově je mi líto, ale za doprasené vydání a "výbornou" práci korektora nemůžu dát víc jak ***.


Si tak ček řekne si něco přečtu jo, určo přečtu, určo jo, něco vo lasičkách, určo, to jo, vo lasičkách a von tam laskavej Terry, jo určo jo, laskavej, to von určo je laskavej, Terry, takový nóbl čtení to je, to jo, to je, určo, určo je, vo lasičkách a vo vztazích, to ček potřebuje, určo, určo jo a to je dobrý, to je, to určo je....jako rolka s hranatým párkem, jo určo, určo jo, s hranatým, jo jo jo jo, určo jo....


Tak tohle bylo velkolepé, famózní, naprosto uchvacující..... hned by jeden chtěl aby za něj druhý napsal nějaké to doporučení a mohl se stát členem Noční hlídky :) Tak jak mi Pyramidy nesedly, tak tohle mě naprosto usadilo, pravda s přibývajícími díly je dost těžké srovnávat lepší x horší, což možná ani nemá smysl, protože jedno z kouzel Zeměplochy je podle mě v tom, že si každý najde svou oblíbenou dějovou větev či nějakého toho Odnože a všechny díly se i proto tak pěkně doplňujou....sedlo nesedlo je pak skoro jedno.
"Třeba to kouzlo vydrží. Třeba také ne. Ale řekněte, co je věčné?"


Tohle přesně mám strašně rád, o cestování, o putování, z pohledu lidí co rozhodně nejsou "profi" turisti. V poslední době jsem si čím dál víc říkal, že potřebuju konečně nějaký příběh, který mě zase usadí na zadek a nedá mi abych hned ráno nemyslel na to, až si zase kousek přečtu....a tohle je přesně ono. Samotného mě baví sebrat ráno batoh a na celý den někde vypadnout a jen jít a jít, ale to je jen pidičást toho čím a kudy si prošli tihle dva. Po dočtení pořád přetrvává takový moc příjemný pocit, to co někdo považuje za fádní popis každodenních opakujících se věcí, je pro mě přesně to co tahle cesta má splňovat.....protože i cesta může být cíl. Nádhera.


To s čím se v povídkách čtenář setká se klidně mohlo přihodit jak v r. 1975 tak v r. 2021....to je možná to co by mělo vyvolat něco jako znepokojení. Najdeme i zárodek pozdější Betonové zahrady.....Zaujala mě věta v doslovu vydání z r. 2017 "Dětství je v našem bezpečném světě také pro leckoho jediným obdobím života, kdy zakusí skutečný živočišný strach", jestli to je i částečně klíč k tomu lépe pochopit postavy a okolnosti jednotlivých povídek...tak či onak, řekl bych, že tohle je kniha, na kterou rozhodně nezapomenete ať už budete mít pocity jakékoliv.


Dějiny lidstva i když avizované jako stručné asi úplně nejde vtěsnat na cca 500 stránek i když se nás autor snaží přesvědčit, že ano. A jde mu to dobře, místy dokonce zábavně, ovšem je nutno se míti na pozoru aby čtenář nepodlehl nabízené cestě a měl na zřeteli, že se jedná o cestu poskládanou dle myšlenek a domněnek autora byť postavenou na reálných - řekněme - kontrolních bodech vývoje lidstva. K zamyšlení za mě rozhodně dobré neřkuli i podnětné.


Nabízí se přirovnání, že se jedná o románovou podobu Krvavých zemí od T. Snydera, to co na vás z knihy bezpochyby v první řadě dýchne....no dýchne...doslova se vyvalí, je nezměrná brutalita, ostatně kdo viděl film Volyň, ledacos z toho mu jistě vytane na mysli, mimochodem dost podobně pro mě vyznívá čtyřdílný tv seriál "Jdi a dívej se" podle předloh Alese Adamoviče, kde jsou události vykresleny rovněž z pohledu malého kluka.
Takže z toho pohledu se pro mě nejedná o něco převratného, pravda je, že jsem na tuto knihu narazil až právě při zmínkách o chystaném filmu V. Marhoula. Co na mě při četbě působilo trochu zvláštně byl takový podivný chlad, který na mě z vyprávění šestiletého dítěte působil, přesto, že se dočteme o tom jak ho provázela hrůza a strach při tom všem co musel zažívat a čeho byl svědkem, nějak jsem se zkrátka s touhle postavou nedokázal úplně propojit a i přes neskutečnou brutalitu tam byl z mé strany nějaký odstup.....
Vzhledem k tomu co mám zatím o konkrétních událostech v konrétních zemích načteno, vůbec nepochybuji o tom, že k podobným zvěrstvům za války docházelo a to všechno o čem autor píše kolikrát lidská představivost zkrátka není schopna úplně pobrat a vyhodnotit, možná i z té přemíry brutality, kdy jedna šílenost přebíjí druhou a lidské utrpení má tolik neuvěřitelných podob a skutečnost byla kolikrát mnohem krvavější než vůbec dokáže člověk popsat.
Zkrátka empatie k hlavní postavě dostala aspoň u mě v rámci tohoto příběhu trochu na frak, možná mi vadily někdy až moc instruktážní popisy páchaného násilí (např. útok na vesnici a znásilňovací akrobacie na koních). Příběh chápu jako jistou komplexní obžalobu válečného zla a vůbec toho zda člověk zlu a násilí podlehne, přizpůsobí se, vzepře nebo přejde na druhou stranu....právě z důvodu prosté a jednoduché touhy přežít, ale za jakou cenu.....


Pane jo, asi začnu preventivně vyřazovat cokoliv s nálepkou "světový bestseller", protože tohle byla max. tak "světová slátanina". Ale abych jen nehaněl - rozjezd byl celkem v pohodě, ovšem od chvíle kdy zádumčivý herr komisár alles klár začne mít podezření, že ne vše bude tak jak to vypadá a možná ještě jinak, se věci začaly lehce zamotávat až vůči ději byl dort od pejska s kočičkou pouze laciná jednohubka. Tohle fakt ne, postavy chvíli působily jak po lobotomii a jejich duševní úvahy byly tak na úrovní soap opery, která vznikla po šíleném večírku jaderných fyziků kde se vesele drtilo jádro. Nemá telefon...má telefon...kde ho mohl vzít...jak se to dozvěděl...ty kreaturo tys to na mě zosnoval! Zavolejme policii! To rozhodně ne! Šmarja.....upřímně řečeno název další knihy paní autorky "Někdo cizí v domě" mě docela děsí a pokud se bude děj odehrávat v městě s větším počtem obyvatel, bude na zápletky jistě zaděláno. Dvě hvězdy s přivřenýma očima dávám za slibný rozjezd, který mě bavil a za vykreslení situace se zmizením dítěte, kterou bych rozhodně nikdy zažit nechtěl. Zbytek je tak trochu nechtěná tragikomedie, film snad podle toho nevznikne.....


Já nevím, to je jak na houpačce, co se zápletky týče přišlo mi to z mého pohledu zase o fous lepší než předchozí knížky, ale když se nad tím zamyslím.... velká část děje je zaměřena na přemítání postav o sobě samých, takže samozřejmě tu zásadní niterní myšlenku dostaneme k dispozici až ke konci byť je jasné, že se to musí té postavě honit v hlavě celou dobu. Přerody v jednání některých postav mi přišly až příliš nasilné, lusknutím prstu se začne najednou chovat a jednat zásadně jinak....co je moc to je moc. A ten konec zase jako kdyby se vyčerpal povolený počet stránek. Něco je tam úplně mimo - viz. komunikace s bankou nebo když si jedna z aktérek v parku pověsí na krk "fotoaparát" aby si mohla někoho fotit....v r. 2018, tak klika, že to nebyla taková ta roztahovací harmonika na třínožce s kouřícím bleskem. Čtení na dovolenou a na průplach hlavy úplně v pohodě, jen nevidím důvod proč se k tomu příp. vracet ještě jednou....
