Janek komentáře u knih

"Člověk je schopen každou hranici překročit, pokud pochopí, že je toho schopen." (Atlas mraků, Praha: MF 2012: s. 449)
Neuvěřitelná mozaika osudů, skládanka nespočetného množství dílků, drobností, které do sebe podivuhodně zapadají. Skvostné dílo, které vás zavede do světů, o kterých se vám ani nezdálo.
Náročnější čtení, Literatura pro trpělivé čtenáře.
Na film jsem se chtěla podívat až po přečtení knížky, už mě ale nebavil. Nevydržela jsem ani hodinu.

4 01.01.2014

Oproti prvnímu dílu obrovské zklamání, kniha by mohla mít o 550 stran méně. A kdyby se vyškrtalo vše, co je přitažené za vlasy, nezbylo by asi ani na povídku. Úvod vypadal slibně...

4 09.12.2013

Čtenář čeká, že se něco stane - a ono se nestane nic...

4 11.10.2013

Nebudu lhát, že jsem Pěnu dní úplně pochopila - možná to ani nejde?! Přesto to byl pro mě fantastický čtenářský zážitek, i když čtu literaturu úplně jiného typu. Nezapomenutelná přirovnání, provokující postavy, nadhled - svět sám pro sebe, do kterého se musí vstoupit, o něm se nedá vyprávět.

4 05.10.2013

Na tuhle knihu jsem nejspíš moc málo feministka a ještě méně milovnice metafor. Ale i tak jsem ráda, že jsem Příspěvek k dějinám radosti zdolala (i když to bylo neradostné čtení).

3 14.08.2024

Sci-fi v žádném případě není můj favorizovaný žánr a ani můj věk už dávno neodpovídá kategorii young adult. Ale ten příběh je tak dobře napsaný, že strčí do kapsy spoustu napínavých titulů pro dospělé. Hodně věcí zůstává nedovysvětleno (vím, že se jedná o první knihu ze série). Dějových zvratů bylo na můj vkus zbytečně moc a nedaly se předvídat, proto ubírám jednu hvězdičku. Ale za vykreslení atmosféry kniha zaslouží 100 %.

3 22.05.2023

Není to knížka pro každého. Bude asi patřit k těm, které budou čtenáři buď milovat, nebo nenávidět. Patřím do skupiny nadšených čtenářů. Téma je originální, napětí graduje, text Město světa boří stereotypy a všechny ideály o dětech a dětství. Dle mého názoru jde o velmi pozoruhodnou a čtivou knihu, která by neměla zapadnout.

3 06.07.2021

Marek Hnila má nepochybně talent a originální nápady.
S radostí bych uvítala delší román, v němž by toto vše mohl využít a řádně rozpracovat.

3 20.05.2021

Rozmanité satirické povídky nemilosrdně, ale s humorem nastavují zrcadlo naší společnosti. Povídka o fake news by se měla stát povinnou četbou.

3 05.04.2021

Více i méně povedené fejetony, knížka na jedno odpoledne.

3 27.02.2021

Knížka jistě nabízí funkční návod ke změně, ale nepřináší nic moc nového. Zdá se mi, že jde jen o přežvýkání a zjednodušení toho, co už napsali jiní. Evidentně neuškodí občas si připomenout a zopakovat samotné základy.

3 25.02.2021

Burcující kniha Alexandry Alvarové nepochybně stojí za přečtení. Autorka hned v úvodu vysvětluje, proč nepředkládá odbornou studii (kterou by nikdo nečetl), ale rádoby neformální varování před nebezpečími současné doby. Ale může takový formát fungovat? Na mě ne - po celou dobu čtení jsem se nemohla zbavit pocitu, že to, před čím autorka varuje (černobílé, propagandistické dělení světa na hodné a zlé) zároveň sama předkládá. Ten text je až příliš zaujatý, až moc ostrý. (A nebo jsem stran lidské povahy mnohem větší optimistka, než jsem si myslela.)
Knize také škodí špatná ediční práce - text knihy (Triton 2017) je opravdu špatně vysázen.
Přesto Průmysl lži doporučuji k přečtení. Už pro srovnání a doplnění toho, co předkládají jiné - serióznější - publikace o této problematice.
K tématu doporučuji také výbornou debatu v Dominikánské 8 (https://www.youtube.com/watch?v=FIqdkxMgGFc), Alexandra Alvarová figuruje mezi hosty.

3 05.02.2021

Chodila jsem do salvátorské farnosti přes deset let, a přece jsem o Marku Váchovi vlastně až tak moc nevěděla (ani jsem po tom nepátrala). Rozhovor Jožina Valenty s Markem Váchou mi tedy v mnohém přiblížil Marka Váchu jako člověka, nejen jako kněze. Rozhovor se mi nečetl úplně dobře, na můj vkus byl až moc neformální. Ale proti gustu žádný dišputát.

3 12.01.2021

Strohý styl. Nevybouřené mládí. A svérázný Vladimír, kterému jsem tak dobře rozuměla. Grandhotel se mi líbil o trochu víc, na Rudišovo "Potichu" jsem asi moc málo divoká.

3 17.12.2020

Michal Ajvaz je doslova posedlý hledáním smyslu a významu znaků všeho druhu. Dlouhou dobu jsem žila v Praze, takže Druhé město pro mě má kouzlo. Ale trochu mi scházela zřetelnější dějová linie, až v závěru se všechno trochu začalo skládat dohromady. Druhé město stálo za přečtení, ale jednou mi to stačilo. Uklidňuje mě, že sám autor říká (ve Čtenářském deníku ČT), že prostě jen psal pro tu radost ze psaní, že tím nemyslel nic víc než to, co napsal. Ovšem prostor, který se otvírá pro interpretaci každého jednoho čtenáře, je téměř nekonečný.

3 18.08.2020

"Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Bože," píše svatý Augustin. Kde je Bůh? Andrej ho hledá na všech cestách a dostává se i na stezky, které jsou pro gadže nepřístupné. Navzdory všem hranicím mezi námi máme něco společného - zoufale se snažíme najít své kořeny. Martin Šmaus před námi citlivě a velmi poeticky otevírá silný příběh, který je plný svobody, radosti, touhy i smutku. Vydejte se taky na cestu, nebudete litovat.

3 13.08.2020

Jistěže mě Michal Ajvaz pořádně vytáčel! Ale zároveň si mě omotal kolem prstu. Hledat jehlu v kupce sena není pro každého, čtenář musí být trpělivý, pokud chce být svědkem toho, jak se z totálního nesmyslu a chaosu postupně vynořuje cosi smysluplného. Není to knížka pro každého, ale stojí za přečtení.

3 23.07.2020

Takový český, docela agresivní Nietzsche. Zdaleka se vším jsem nesouhlasila a text se nečetl úplně snadno, ale stálo to za to.

3 05.06.2020

Text není ke čtenářům zrovna přátelský, kompozice je docela nepřehledná. Ale stojí za to se textem prokousat - o české justici se (bohužel) dozvíte víc, než se vám bude líbit.

3 13.05.2020

Po přečtení Zápisníku alkoholičky (který má velkou reklamu, ale docela mě zklamal) jsem z "rodinného dramatu pro čtyři osoby" docela nadšená. Oceňuji vícehlasé vyprávění, které ponurému příběhu literárně pomáhá, líbil se mi nápaditý závěr (závěry).

3 18.03.2020