janka3232
komentáře u knih

Hanišová píše sugestivně, dokáže čtenáře vtáhnout do na první pohled obyčejného příběhu, který mu ale představí jako to největší dobrodružství. Téma je šílené - tak trochu hnusné, není jednoduché číst o tom, jak lidi, kteří by neměli mít děti, děti mají a nezvládají to. Ale člověku hodně dojde, mnohé přehodnotí a knihu slupne jako malinu.


Podle mě nejlepší díl série. Strhující příběh mě zcela pohltil, po dlouhé době jsem měla to, že nemohu přestat číst. A samozřejmě jako vždy - užívám si, že se děj odehrává v Londýně. Super kniha, závidím všem, kdo ji ještě nečetli!


Kéž má KL stále dostatek energie vyprávět polozapomenuté a zapomenuté příběhy naší historie, bravo! Už nikdy tuhle knihu číst nechci, ale ne proto, jak je napsaná, ale o čem je. Hrůza - husí kůži mám do teď - a skláním se před příběhy lidí a rodin, před tím, co bylo vymlčované, utajované a manipulované, aby nikdy nezazněla pravda ve své síle.


(SPOILER) Tak tahle kniha se VELMI povedla. Napínavý příběh (nejen pro náctileté), který v sobě nenásilně skrývá poučení o emocích i emancipaci. Navíc se kniha odehrává ve starých Holešovicích, což miluji, že si mohu ta místa na vlastní kůži projít. Za mě objev roku, chci druhý díl!


Téma knihy mě trochu míjí, ale i tak jsem žasla, jak tahle spisovatelka opět dokázala popsat lidské myšlení, motivace, plíživou rodinnou toxicitu a vůbec podivné lidské chování.


(SPOILER) Tahle kniha se čte lehce a přitom těžce. Krásně něžný styl a fakt beznadějně hnusný příběh, který ale víte, že se kolem nás děje. Strašně si přejete, aby kniha dopadla jinak, ale víte, že to nejde.


Nesnáším povídkové knihy, s touhle to je ale jiné, je totiž skvělá. Plná uvěřitelných charakterů a situací, plná naděje v každodenních detailech. Někdy mě zamrazilo, někdy jsem se smála, někdy jsem měla pocit, že autorka popisuje můj život. Bravo!


Nelehké čtení, trvá to, než se člověk začte, ale pak nelze než křičet, číst, litovat, číst, brečet, číst, šílet, číst, radovat se, číst, doufat, číst... Skvělé dílo, velká věc.


Mám moc ráda knihy Zuzany Dostálové, tahle mi ale přijde slabší. Příběh je super, ale tedy hlavní postava Heleny... pasivní fňukna, prostě jsem ji nedokázala fandit.


Mám moc ráda FB profil Pure Devadesátky, baví mě, dojímá i edukuje. Proto jsem sáhla i pro tuhle knihu, ale tedy... upřímně: spíš zklamání. Dost tam toho chybí, v textu se stále opakují klišé fráze, našla jsem i několik chyb a ty vzpomínky osobností... ty jsou prostě jen seřazené, sobě navzájem si strašně podobné, prostě dost nuda. Jako nápad super, téma super, provedení špatné.


Za mě super oddech. Prostředí Londýna a anonymního internetu, napínavé tak akorát.


Jak se postupně a neodvratně rozpadne život, když se člověk neodřízne od toxických rodinných vztahů a systémů? Zajímalo by mě, zda tohle všechno Soukupová opravdu prožila nebo "jen" odpozorovala. Depresivní kniha s katarzí na konci, skvěle napsané.


Autenticky popsané toxické rodinné vztahy. Výborná kniha, i když depresivní.


Téma knihy jedním slovem skvělé, první půlka strhující, pak to začíná být trochu rozvláčné a celý příběh končí podivnou směsicí černobílých/zkratkovitých/nepodložených a hlavně ve výsledku VELMI manipulativních názorů (ne levicově, ale doslova pro komunisticky zaměřených), které fakt nejsou vhodné pro dospívajícího čtenáře, který jen nelehce zjistí, co je pravda, jaký je kontext, kde začíná fikce a fantazie a kde mají historická fakta váhu. Za mě pro děti a dospívající nevhodná kniha.

Netuctové čtení. Na konci člověk lituje, že vyprávění nepokračuje. Skvělé vtělení autorky do 16letého kluka/muže. Za mě moc dobrý.


Šílená kniha. Nedá se číst v klidu ale ani nečíst.


Super myšlenky střídá chaos. Zajímavé čtení, které se ale postupně rozpadlo na těžko identifikovatelné ale vlastně autentické kousky.
