kaja9825 komentáře u knih

Musím říct, že tato kniha prostě neurazí, ale na druhou stranu alespoň za mě ani nenadchne.

Příběh je moc miloučký. Přidrzlá Amálie se rozhodne, že ze zamračeného souseda Filipa udělá milého společníka.
Upřímně si myslím, že většina dospělých by Amálku usadila na její místo a Alice by musela zaplatit za poškrábané dveře od kocoura, který se bůhví proč courá po baráku.

Každopádně pasáže, kdy koukáme očima kocoura byly skvělé. Taky si vždycky představuju, co si můj kocour myslí a nebo s ním prostě mluvím tak, jako by mi snad odpovídal a on na mě přitom jen čučí jak trubka.

Řekla bych, že je to takový lehce humorný příběh o ničem, ale četlo se to dobře a byla to taková oddechovka, u které člověk nemusí moc přemýšlet.

01.01.2025

Další skvělé společné čtení českých autorů.
Od této knize jsem si nic dopředu nezjišťovala, takže pro mě bylo velké překvapení, že Petra v knížce je vlastně autorkou této knihy a my se dozvídáme, jaké měla dětství.

Jelikož jsem neměla moc velká očekávání, tak jsem nebyla zklamaná a knihu jsem si užila. Takové oddechové čtení i když nespravedlnost to čtení trochu ztěžovala.

Prostě do teď nepochopím, co se stalo tak hrozného, že Petry babička neměla ráda její matku. A ta mě zase taky naprosto štvala. Narozdíl od Petry se občas spíš ona chovala jako malá holka.
Celkově mi chování dospělých nesedlo, ale sympatizovala jsem s tatínkem, který si musel v životě projít peklem koncentračního tábora a to ho bohužel poznamenalo.

I přes to, jaké vztahy spolu všichni měli, tak se mi líbí, že je kniha pojmenovaná nejspíše na počest mamince a i příběh za přezdívkou Ibka je krásný.

Po přečtení si uvědomuju, jaké šťastné dětství jsem mohla prožít a že ne všichni mají krásné vztahy se všemi příbuznými. Měli bychom si těchto vztahů cenit a hýčkat si je.

2 01.01.2025

Knížku jsem dostala k Vánocům od přítele. A od té doby jsem neslyšela nic jiného, než že už si jí mám sakra přečíst když je od něj.
A tak na ní na dovolené přišla řada a rozhodně jsem nebyla zklamaná.

V knize se setkáváme se světem, který musel čelit viru. Ten ze všech zvířat udělal chodící infikované nositele a tím i lidského zabijáka.
Tak a jsme bez masa. Co dál?
Nedá se nic dělat, začnou se jíst ostatní lidi a uděláme si z toho výnosný business.

Koukáme na celý příběh očima Marcose, který pracuje na jatkách.
Od začátku knihy mi přijde, že Marcos s novým světem rozhodně nesympatizuje tolik jako jiní.
Popisuje nám vlastně celý proces až po porcování.
Vcelku normální práce.
Zlom nastává, když Marcos dostává darem samici. Celou dobu jsem očekávala, že se příběh bude odvíjet jedním směrem, ale ten konec? Ten mě rozsekal a dodalo to knize ještě o stupínek temnější dojem.

Rozhodně to není pro každého. Nic se v knize nepřikrášluje. Je to syrové, šokující a bohužel si dovedu představit, že takhle jednou skončíme.

2 29.12.2024

První setkání s autorem, takže jsem si hned vybrala za mě nejznámější knížku a teda bylo to hodně zvláštní seznámení.

Popravdě pořád nevím, co si o knize vlastně myslet. Styl vyprávění příběhu je něco naprosto jiného, než na co jsem byla do teď zvyklá. Autor nám vlastně přepisuje nahrávky z rozhovorů, které vedl s člověkem, který měl zmizet v pohoří Tribeč na Slovensku a nakonec se znovu záhadně objevit.

Na tuhle knihu asi prostě nemám ty správná slova. Mysteriózní, tajemný a vlastně šílený příběh, kdy si každý musí říct, kde je vlastně ta pravda.
Kolik lidí šlo ve výpravě popsané v knize? Byli 4 nebo 3? Existoval učitel, který dělal malé různorodé skupině průvodce? Je to celé jen mystifikace nebo jedna z dalších záhad jako Djatlova výprava k hoře mrtvých?

Je možné jít do terénu, který rozhodně není tak složitý na orientaci a ztratit se třeba i na několik měsíců a nebo se ztratit a už se nikdy znovu nevrátit? Jen tak, bez jakékoliv stopy?
Prostě psycho nářez, který si musíte přečíst.

Popravdě ve mě příběh vzbuzuje nutkání se na místo vydat a prozkoumat to. Na druhou stranu z toho mám respekt. Prostě jisté věci se nepokoušejí. Přeci jen jak dopadl příběh v knize by mělo být dostatečné varování.

7 17.12.2024

Nordba miluju od jeho série Bez kůže, takže tahle kniha pro mě byla jasnou volbou. Četla jsem pár ne moc fajn recenzí a knihu jsem i tak koupila, protože prostě každý máme jiný vkus a díkybohu za to.

Kniha mě chytla téměř okamžitě.
Je to naprosto originální, nebo tedy aspoň já se zatím nesetkala s takovýmto stylem vraždy. Přece jenom, koho by napadlo, že delší pobyt ve vodě může být tak smrtící?

Trošku mi vadilo, že jsme neměli tolik kapitol z pohledu vraha, kterého jsem tedy tipla už v začátcích knihy, ale pořád jsem si nebyla jistá.

Poslední strany jsem tedy už úplně hltala. Každá minuta, kdy sváděli boj o záchranu, byla nervy drásající.
Mrzela mě smrt jedné postavy, ale nebudu spoilerovat. A taky mě nakonec zasáhlo, jak se jedna z postav nakonec zachovala správně.

Vcelku to rozhodně není nejlepší severské krimi, které můžete najít, ale řekla bych, že rozhodně stojí za přečtení.

1 13.12.2024

V rámci společného čtení českých autorů jsme se dostaly k této knize, po které jsem už nějakou dobu pokukovala. Vlastně jsem autora zaregistrovala poprvé s jeho knihou Já, smrt a samozřejmě mě na první dobrou zaujala obálka.

Poslední dobou si už na YA přijdu „stará“, ale tady mi to nevadilo.
Hned na začátku mě dostal prolog a pak už jsem se každý den těšila, jak to vlastně celé dopadne.
Popisy holek nebo celkově věcí od Adama vyzněly až malebně, ale kluk to holt má z knížek, které čte a tím si získal moje sympatie i když byl ze začátku na pěst.
To vlastně i jeho bratr Martin, ale jsem ráda, že se kluci během knížky srovnali.

Poslední dobou mám „štěstí“ na to, že uhádnu během chvilky vraha. Ale popravdě mi to v této knížce nevadilo a přisuzuju to i právě žánru YA.
Konec a i samotné vyzrazení vraha bylo dost detailní a až mi z toho přebíhal mráz po zádech.

Holt nikdo nemůžeme vědět, že člověk, kterého známe celý život, nemusí být vlastně úplně tak úžasný. Protože i naši sourozenci, rodiče a kamarádi mají svá tajemství.

Už se těším na pokračování této série a doufám, že se v další knížce zavrtáme trochu víc do případu, který obestírá Adama a jeho rodinu.

3 01.12.2024

Hodnocení: 3,5/5

Tuhle knihu jsem získala přímo od autorky, která mi knihu nechala zaslat v rámci #spolupráce. Hned na začátku jsem se trochu bála toho prvku LGBT, ale byla jsem uklidněna, že to rozhodně není to hlavní téma a tak jsem šla do toho.

Kniha je totiž především o vyrovnání se se ztrátou velmi blízké osoby. A Adamovi to zrovna moc nejde. Umře mu totiž manželka a „na krku“ mu zbyde jejich společný syn o kterého se snaží starat jak jen může. Jen bohužel vyhrává utápění se v alkoholu a sebelítost.

Nejvíce sympatická je mi rozhodně postava Broňi a Adiny. Bez nich by Adam podle mě skočil někomu pod kola auta. A jsem ráda, že příběh končí vlastně v dobrém duchu.
Není to příběh zalitý sluncem a ani konec není až tolik pozitivní, ale o to realističtější. Jde o pomalé a bolestné zhojení hlubokých ran, které má Adam na duši.
Některé části knihy mě opravdu zasáhly a musela jsem nad tím vždy trochu popřemýšlet.

Na druhou stranu mi zase přišlo, že se v knize nic moc neděje. Něco tomu prostě chybělo, ale i tak mi čtení utíkalo rychle a děj plynul.
To, jak na Adama letí každá mladá (a nejen mladá) holka v okolí mi taky nepřišlo zrovna uvěřitelný a celkově i Adamovo dobrodružství mimo ženské sukně bylo zvláštní, ale zoufalé doby si žádají zoufalé činy a nakonec je přeci jen jasné, proč se to stalo, ale to už bych dávala spoiler.

Kniha se mi celkově líbila, četla se mi dobře a ráda si přečtu i budoucí knihy od autorky. Jen mi tahle tolik nehrála na aktuální notu a pro mě tam jsou nějaké nedokonalosti.

1 21.11.2024

Dostala jsem varování, že budu litovat a hádejte… varování se vyplnilo.

Škola noci je moje srdcovka a proto jsem se strašně těšila na novou knihu a sérii od matky s dcerou.
Je pravda, že jsem i tady cítila takový ten vibe Školy noci (svíčky, rituály a kočky), ale to je tak jediné.
Dvě sestry, z toho jedna lesbička co se radši nechce zamilovat a druhá je naivní pipina zamilovaná do totálního kreténa (fotbalista) a o tom je vlastně vcelku celý děj. Občas do toho vkročí nějaké to nadpřirozeno, ale jinak má knížka tolik děr, až se mi chce brečet.
Kam zmizel jejich otec? Nebo to jsou jako amazonky?
Vypadá to, že vlastně všichni vědí, že jsou čarodějky, ale zároveň o tom vlastně nikdo neví? A tohle je jen pár otázek, které mě štvou.

Nevím proč, ale sexuální scéna mi sem vůbec nezapadla a vlastně jediný důvod, proč dávám 2 hvězdičky a ne jednu a míň je postava Xeny, trocha tý nostalgie, která mi připomněla sérii, kterou jsem na základní škole četla rychlostí blesku a fakt, že se kniha četla opravdu rychle (jinak bych jí snad radši i odložila).

11.11.2024

Druhá kniha od Austenové, kterou jsem měla čest číst a opět to bylo skvělé.
Knížka se mi teda hůř četla (trvalo mi to opravdu dlouho), ale to bylo kvůli archaickým výrazům, což ale knížce dodává tu správnou atmosféru.

Pan Darcy je strašně složitá osoba (typický chlap). Oproti tomu je Eliza naprosto okouzlující a líbí se mi její náklonnost ke starší sestře Jane.
Paní Bennetová je nehorázně hloupá ženská, stejně jako mladší sestra Elizabeth. To jsem se vždycky děsně rozčilovala.
Osobně žít v této době, tak s dnešního pohledu bych nedokázala držet pusu a krok. Být vlastně skoro za každých okolností milá a slušná a při tom být svědkem nespravedlnosti nebo být urážená od urozenějších, tak to by mi praskla cévka.

Jinak jde o krásný romantický příběh a název je tedy velice přesný.
Rozhodně doporučuju milovníkům Bridgertonových.

5 01.11.2024

Tuhle knížku, bych si nejspíš sama od sebe nikdy nekoupila (nečtu anotace, takže jsem ostuda, co dá na obálku), ale teda tohle mě ohromně bavilo. Alespoň teda ze začátku.

Bára je prostě svoje. Věčně cynická a sarkastická holka, která si prostě radši všechno řeší sama.
Její jediný blízký člověk je její babi. Ta ale kvůli rakovině umírá a Bára zůstane na svůj život sama. To si tedy alespoň myslí.

Ze začátku to byla děsná sranda. Bára je prostě holka, se kterou bych si rozuměla, i když by mě ona spíš jen snášela.
Když to vezmu kolem a kolem, tak je jí jedna moje opravdu dobrá kamarádka celkem podobná a i já se v ní v nějakých chvílích viděla.

Její hlášky vážně neměly chybu. Líbil se mi i pohled Milady, která jako starší do knihy vnáší i trochu rozumu a takového životního nadhledu.

Pak přišel zvrat a Milada umírá. Bára se s tím snaží všemožně vyrovnat, ale teda moc jí to nejde. Někdo by mohl říct, že se chovala jako zlá mrcha, ale nalejme si čistého vína, kdo se občas nechová jako kráva?

Bohužel po smrti pohled Milady nekončí a to bylo něco, co mi už tak moc nesedlo. Je teda samozřejmě úžasný, že má každý svojí vlastní představu o tom, co se nám po smrti děje, ale tohle na mě bylo vážně moc. Spíš jako taková parodie na posmrtný život.

Každopádně i tak si myslím, že je kniha dobrá a autorčin humor je skvostný, takže si od ní ráda v budoucnu přečtu i její další knihy.

06.10.2024

Opět část historie o které vím úplný prd, až se za sebe začínám nehorázně stydět.

Osudy několika lidí se protnou, aby se zachránili před hrůzou konce 2. světové války. Jediný způsob jak uniknout před sovětskou armádou „osvobozující“ země od nacistů je evakuace lodí.
Bohužel některé z lodí čeká osud stejný jako Titanic, ne-li horší.

Ze začátku mě děsně iritovalo přeskakování z postavy na postavu během dvou stránek i míň.
Přišlo mi to prostě obtěžující a nedokázala jsem se pořádně soustředit na děj a emoce, které postavy prožívají.
Chvilku mi to zabralo, ale pak jsem si zvykla a nakonec to díky velice krátkým kapitolám utíkalo naprosto šíleně rychle.

Už po několikáté se opakuju, že 2. světová není moje oblíbené téma, ale Ruta Sepetys to prostě umí. Podá to člověku lidsky, jasně a dokáže do děje vtáhnout.
Líbí se mi, že si v historii vybírá takové ty (pro nás) méně známe události. Co si budeme, o Titanicu ví asi úplně každý asi stejně jako o koncentračních táborech a zrůdách, co dělali pokusy i na dětech. Ale potopení Wilhelm Gustloff a dalších lodí i s lidma, kteří byli většinou jen obyčejní občani a sověti je naháněli jak lovnou zvěř, tak o tom už se tolik nepíše.

Děkuji za další lekci dějepisu podanou krásně čtivě.

9 30.09.2024

Fitzek a jeho knihy mě zajímaly již delší dobu a nevěděla jsem, po které sáhnout, ale nakonec si myslím, že tohle byla skvělá první volba.

Viktor je uznávaný psychiatr. Má rodinu, krásný dům, ale bohužel jeho dcera Josy je nemocná a tak spolu chodí po doktorech. Jednou ale Josy už z ordinace nevyjde. Zmizí beze svědků a Viktor se nehodlá vzdát naděje a hledá ji. Jenže nic není tak, jak to vypadá.

Podařilo se mi rovnou sáhnout po prvotině Fitzeka a upřímně jsem čekala nějakou tlustší knížku, ale vlastně mi její délka vůbec nevadila, spíš naopak.
Všechno co se kolem Viktora děje je od začátku nanejvýš podezřelé. Měla jsem určitě teorie a vlastně jsem se částečně trefila.

Nejvíc mrazivé mi na tom celé přijde ten fakt, že někdo opravdu trpí podobnými duševními problémy a tím se vlastně z fikce může stát velice snadno i realita. Což je taky důvod, proč mě kniha bavila.

Knížka byla od začátku do konce napínavá, zamotaná a tajemná. Člověk musel počkat až opravdu do samého konce, aby se dozvěděl, jak to vlastně celé bylo.
Popravdě mi závěr nepřišel až tak WOW jak jsem čekala, to ale neubírá knížce na půvabu.

3 16.09.2024

Od knížky jsem nevěděla moc co čekat a bohužel jsem byla nakonec celkem zklamaná.

Sarah narazí na jednoho muže. Láska na první pohled mezi Sarah a Eddiem vede k 7 snad nejšťastnějším dnům pro ně oba. Eddie jede na dovolenou a tak mu Sarah nechá své číslo a ví, že zavolá. No ale Eddie už nikdy nezavolá a slehne se pod ním zem.

Čekala jsem hlavně romantiku a něco, co mě dojme s tím, že se tu bude řešit třeba i zmizení Eddieho, které bude mít nakonec překvapivé rozuzlení.
No konec překvapivý byl, ale jinak mě zbytek knihy nudil.
Ze Sarah se po pouhých 7 dnech stane totální zoufalá stíhačka/troska. Asi nejsem romantická duše, ale kdo by se reálně trápil chlapem, co se po tak krátkém úletu prostě už neozve?
Takže většinu knihy sledujeme naprosto nelogické chování jedný hysterický ženský, která by si měla dojít pro pomoc k odborníkům, zatímco ze strany Eddieho sledujeme jen mlčení.

Sem tam byli i světlé chvilky, kdy jsem si říkala, že by ta kniha nakonec nemusela být tak špatná a konec mě nakonec celkem překvapil - respektive vysvětlení, proč se z Eddieho stala pára nad hrncem.

Tohle je opravdu kniha pro beznadějné romantičky, které by dopadly stejně a nebo mě kniha nezastihla ve správném čase.

03.09.2024

Od autora jsem nikdy nic nečetla, ale jakmile na něj přišla řada při výzvě, tak jsem se neskutečně těšila a musím říct, že mě můj výběr vůbec nezklamal.

Zápletka je sama o sobě tak zamotaná, že kdybych se Vám jí pokusila shrnout, tak bych se už nemusela vymotat a nejspíš bych plácala nesmysly.
Jakékoliv moje teorie (a že jsem jich za celou dobu čtení měla tak tunu) mi autor zašlapal do země a tady se opravdu nedalo dělat nic jiného, než jen číst dál a hltat jedno rozuzlení a zauzlení za druhým.

Měl by to být paralelní román thrilleru Černá smrt (nečetla jsem) a vlastně nevím, co si pod tím představit. Každopádně autor dokáže člověka opravdu vtáhnout a už nepustit a osobně musím říct, že tato kniha mě za minulý rok bavila snad nejvíce.

Správné dávkování zauzleného děje, brutality, zvrácenosti a nečekaného konce.
Takže doporučuji všema deseti.

1 12.08.2024

Hodnocení: 3,5/5

Doma mám už první díl, ale zatím jsem ho nečetla, takže nemůžu porovnávat, ale osobně se mi tato oddechovka líbila.

Sledujeme život Elizi po smrti jejího manžela. Jako čerstvá vdova toho nemůže moc dělat a společnost jí dělá její sestřenice. Pak se jí do života vrátí její první láska a nakonec se to zamotá tak, že miluje rovnou dva pány. Kterého si vybere?

Neměla jsem od knihy nějaká zvláštní očekávání a za mě by mohl být děj svižnější. Celá kniha se četla dobře a za pár dní jsem jí přelouskala. Přirovnala bych to k takovému mixu Austenové a Bridgertonů. Já tyhle historické romantiky prostě můžu.
Zápletka není nic složitého, ale i tak se našlo pár věcí, které mě překvapily.

Hlavní hrdinka mě tedy svým chováním ze začátku pěkně štvala, protože víc zakřiknutou ženu jsem snad v žádné knize neměla, i když samozřejmě chápu, že taková společnost dříve bývala.
U Somerseta jsem měla hned od začátku jasno, že je to upjatej blbeček, který chce poslušnou a mlčící ženušku a Melville mi přišel jako naprostý arogantní sukničkář, kterého nic jiného nezajímá.

U některých postav jsem si ke konci upravila mínění a u nějakých jsem se jen utvrdila v tom, že občas mám vážně skvělý odhad
Každopádně nejoblíbenější postava se za mě stává Margaret s prořízlou pusou a vlastně i Caroline, protože jsou povahou dost podobné.

Je to takové odlehčené čtení k bazénu nebo na dovču a osobně se moc těším, až si přečtu i předchozí díl.

22.07.2024

Dopředu říkám, že nejsem fanoušek 2. světové války. Myslím, že už jsem to tady někde zmiňovala, že těch knih na toto téma je za mě už až moc. Takže jsem si od knížky moc neslibovala.

V knize sledujeme dvě časové linie. Hanin život před válkou a během ní v Terezíně a Osvětimi a život Miry, která se narodí těsně po válce a Hana je pro ní jen ta zvláštní teta, kterou moc nemusí.
Bohužel Mira přichází o rodinu a jediný kdo jí zbyde je právě Hana. Ta nám o svém životě retrospektivně vypráví.

Autorka pojala téma naprosto skvěle. Člověk se ani minutu nenudí. V první řadě sledujeme časovou linii Miry a sama jsem si upřímně říkala, že Hana tam je jen jako velice vedlejší postava, ale nakonec se to naprosto obrátí.
Líbí se mi jak nám Hana postupně poodkrývá svůj osud a my tím pronikáme do hrůz, které se jí dotýkaly. Člověk potom zjistí, proč je teta Hana taková podivínka.

Knížku jsem poslouchala jako audioknihu a v tomhle případě bych to opravdu doporučila. Bylo to strhující a měla jsem pocit, jak když koukám na film.

Styl autorky se mi vážně líbil, takže plánuju rozhodně i další její knihy.

21 30.06.2024

Od autorky jsem doma měla jednu krátkou knížku, která se mi líbila a tak jsem neváhala a vybrala si další knížku od autorky.
Moc jsem nečetla anotaci, ale čekala jsem nějakou erotiku, která bude až do očí bijící.
No a nestačila jsem se divit.

On se soustředí na hokej. Je to jeho život a na vztahy nemá čas. Holka by ho přece rozptylovala.
Ona studuje hudbu a je až po uši zamilovaná do hráče fotbalu.
Co se stane, když se cesty těchto dvou setkají?

Hanna a Garrett mě hned vzali. Ta chemie mezi nima od prvního okamžiku je naprosto jasně hmatatelná. Příběh se rozvíjí pozvolna a líbí se mi sledovat, jak se oba snaží svoje pocity potlačovat až to nakonec prostě nezvládnou.

Hodně jsem se u knížky i nasmála. Obsahuje přesně takový ten styl humoru, který není trapný a upřímně vás donutí se zasmát.
Kromě humoru tu najdete i peprné scény, které jsou perfektně napsané.

Popravdě se teď Elle Kennedy řadí hned vedle Mony Kasten na mojí příčku nejlepších romantických spisovatelek.

9 20.06.2024

Hodnocení: 0/5

Uff… tohle bude těžké.
Byla jsem oslovená, jestli bych si nechtěla knihu přečíst a udělat na ní recenzi. Z námětu jsem byla opravdu hodně nadšená, ale to je vlastně tak jediné z čeho jsem nakonec byla nadšená.

V první řádě musím vypíchnout počet stránek.
Podle databáze má tenhle skvost 1497 stran. Když jsem to četla poprvé, tak jsem si říkala, že to bude překlep. To přece není možný. I u autora jako je Stephen King bych váhala, jestli se do takovéhle cihly pustím.
Nenechala jsem se tím zastrašit a nakonec jsem vyloženě přetrpěla celou knihu a trvalo mi to půl roku. Nemít knihu k recenzi, tak jí nikdy nedočtu.

Normálně jsem schopná přečíst podobnou cihlu o necelých 1000 stránek třeba za 14 dní. Tady jsem to musela prokládat pauzičkama a jinou literaturou.
Děj byl prostě hloupej. A teď vám shrnu jen bodově, co mi tak moc vadilo, protože jinak by tahle recenze vyšla jako samostatná kniha.
- opravdu hloupý děj a jeho nelogičnost
- vleklé pasáže o ničem
- tuna textu v závorkách - kolikrát i několik na jedné straně
- hloupá hlavní postava
- absence orientace v čase - přeskakování z jedné doby do druhé a úplně jsem se v tom ztrácela
- taky jsem se ztrácela v postavách - několik lidí se stejným jménem, někoho zmíní okrajově no prostě strašnej guláš
- obracení se s řečnickou otázkou na čtenáře
- v jednu chvíli je tu překládané nářečí slovo od slova jak jinak než v závorkách a pak to tam zase chybí - nutno podotknout, že se překládalo něco, co by z textu pochopil každý

Bude toho asi možná i víc.
Dost mě mrzí moje hodnocení, protože námět kanibalů v ČR a fungování sekty mi přišlo hodně dobré. Ale dobrým námětem to celé taky končí.
Asi na každého zvážení, jestli bude chtít investovat tolik času do čtení této knihy, ale třeba si své čtenáře taky najde. Já to bohužel nebudu.

Hodnocení: 4,5/5

Tuhle knížku ani autorku jsem neznala, ale nakonec jsem si čtení užila a jsem ráda, že se mi dostala do hledáčku díky společnému čtení

Jasmína je již dospělá dívka, která ale stále žije s matkou a nedokáže si najít ani práci.
Dostane za úkol zaskakovat v kostele tetu, která uklízí. No a při jednom takovém úklidu narazí na tajemného cizince, který si z ní dělá srandu. Nebo opravdu pochází z jiné doby?

Jasmína je vážně naprostý introvert, ale dokázala jsem se do ní vcítit (protože jsem dost podobná, i když by to do mě dneska už nikdo neřekl). Co se týká Oskara a Joachima, tak jsem rozhodně tým Oskar, i když jsem si nejdřív říkala, že je to arogantní blbec.

Téma cestování v čase bylo zajímavé, i když si myslím, že hlavní téma nakonec bylo o roztroušená skleróze a to cestování časem bylo možná i zbytečně navíc. Osobně bych ho tam nepotřebovala, ale díky tomu je kniha zase originální.

RS je důležité téma a jsem ráda, že se tady rozebírá. A i když se jedná o těžkou nemoc, tak kniha není psaná depresivně. Je z ní cítit naděje a to je něco, co potřebuje každý z nás.

5 28.04.2024

Hodnocení: 3/5

Tuhle autorku pravděpodobně všichni moc dobře známe, protože její kniha Znamenitá mrtvola obkroužila knižní vesmír a zanechala rozporuplné názory.
Mně osobně se Znamenitá mrtvola líbila a tak jsem se těšila i na tuto sérii povídek od autorky.

Teď už tedy k recenzi.
Grafické zpracování knihy je podle mě naprosto famózní. Moc se mi líbí jak přebal, tak samotná obálka. Ilustrace tu jsou spíš jednodušší, ale dobře dokreslí atmosféru.

Jedná se tedy o soubor 20 povídek. Většinou bývají kratší a čtou se poměrně rychle. Některé jsou morbidně úsměvně, některé mají vyvolávat strach a to z naprosto běžných věcí. Autorka zde naráží i na těžší témata jako je zneužívání dětí, sebevražda apod.

Bohužel jsou za mě texty dost k zamyšlení a spíš takového filozofického rázu. Já na takovýhle parádičky moc nejsem a i když mám ráda, když mě kniha nutí přemýšlet, tak ale tady jsem tak trochu ani nevěděla, k čemu mě jednotlivé povídky (občas i na pouhých 4 stranách) chtějí přimět. Celkově ve mně kniha nevyvolala asi ty správné pocity a není to úplně obsahově to pravé ořechové.

Každopádně celkově si myslím, že kniha není vůbec špatná a najde si spoustu svých fanoušků, ale ne všechny povídky byly něco, z čeho bych si sedla na zadek.

3 13.03.2024