KatkaLas komentáře u knih
Druhá část mě chytila za srdce víc. První jsem se slozite prokousavala, ale přečtebí nelituji.
Text bych zkratila. Jednu hvezdu davam za fotografie.
Kniha je zábavná, čte se dobře, problém vidím ale v tom, že to má do té "vyšší" literatury daleko. Protože zábavnost a čtivost nejsou jediná kritéria pro vysoké hodnocení. Kniha odpovídá dnešní zrychlené době, kdy se všechno musí podat svižně, stručně, co nejjednodušeji, aby to každý pochopil a zároveň si nepřidal, že z něj někdo dělá blbce. Tento text je na úrovni internetových zápisků. Je to z kolonky "blog", přestože možná blogem nikdy nebyl.
Ano, je to depresivní, nic nového knih nepřináší, ale je to čtivé.
Četla jsem teď nové vydání a moc se mi líbilo. Není to špatná kniha. Má nadhled, místy je dojemná. Dobře se čte.
Proč ne?! Za odpad bych to neoznačila, ale za klávesnicí je každý hrdina.
Vančurův styl mi moc nesedí, jeho knihy se mi čtou velmi obtížně, přestože jsou napsané krásným jazykem, neumím ho ocenit. U téhle knihy se ale něco zlomilo. Četla se mi dobře. Líbilo se mi místo i doba, do níž je příběh zasazen, vedla mě ke zjišťování nových informací, nastudování si o té době něco víc. Líbily se mi charaktery a jejich vykreslení. Podle mě je to Vančurova nejlepší kniha, byť není moc známá.
Nádherný vhled do myslí lidí okolo jezera v Izraeli. Krutá a všudypřítomná realita je podtrhována sirovými popisy míst, kde žijí lidé, s nimiž de život nemazlí. Moc dobře napsané.
Překrásná a strhující kniha o odvaze a svobodě a taky o nezlomnosti. Vše podáno jemným vyprávěním, které dojímá.
Je to starší text, běkteré slovní obraty jsou zkrátka "ojeté" řečeno slovy jedné z postav knihy, ale jinak je to skvostné.
O touze žít, nejen přežívat a čekat na smrt. A tak by to měl mít každý.
Pro mě má ta kniha dvě roviny. Tou první je skvěle zpracovaný vztah sester, ale taky téma lásky - všeobecně a pojetí tématu lidskosti.
Druhou rovinou je výpovědní hodnota o době, v níž sestry Nekolovy žily.
Asi mám novou oblíbenou spisovatelku. Píše s lehkostí a přeci se u jejích knížek dojímám, usmívám, no, zkrátka si je moc užívám a všem vám je doporučuju.
Téma nových začátků mě tenhle měsíc provázelo hned v několika knihách. Na téhle se mi líbilo to tajemství, kterým byl příběh tu a tam prodchnut. Mě samotnou vždycky fascinovaly opuštěné nebo prostě jen staré domy. Představovala jsem si, co se v nich odehrávalo, kdo v nich žil. A tady se v tom fantazírování vyřádila autorka místo mě, takže jsem si to moc užila.
Tenhle měsíc jsem dohromady přečetla si sedm knih, což je můj dosavadní rekord. Kniha Nefritová lilie se mi ale asi líbila v únoru ze všech nejvíc, líbil se mi příběh a hlavně jeho kulisy - Šanghaj je místem, kam se asi nikdy nepodívám, proto jsem se po něm ráda prošla alespoň prostřednictvím tohoto příběhu. Na konci mi i ukápla slza. Knihu doporučuji všem, kdo právě nevědí, co číst.
Této knize ani příběhu jsem nepřišla na chuť, přestože mi ji tolik lidí doporučovalo. Já ji doporučit nemůžu.
Krásný vhled do vztahy u života dvou sester v nelehké době. Líbil se mi jazyk i tempo vyprávění, které autorka zvolila. Jsem z knihy nadšená!
Musela jsem se oprostit od toho, že už jsem podobné téma četla stokrát a nakonec se mi to vlastně líbilo a můžu knihu všem doporučit.
Proč ne... Nové začátky se čas od času týkají každého z nás, tak proč se neinspirovat tím, jak mohou vypadat v podání někoho jiného? Kniha se dobře četla, bavila jsem se.
Nahlédnout do světa letušek je zajímavé a osvěžující, vždycky jsem si představovala, co po přistání asi jdou ty hezké slečny dělat, co se skrývá za jejich úsměvem, když obsluhují cestující, co je nejvíc štve a dostala jsem spoustu odpovědí. Je to oddychovka, ale zábavná.