klara1550
komentáře u knih
Na Zemi jsme na okamžik nádherní
Ocean Vuong (p)
Občas se snažím vykročit ze zajetých kolejí mimo žánry, které mě baví, a přečíst si něco, o čem se ve světě literatury mluví. Stejně tak tomu bylo s touhle knihou.
Autobiografické části pro mě byly velmi zajímavé. Naopak lyričtější pasáže šly naprosto mimo mě - poezii jsem nikdy nechápala, a jak se ukázalo při čtení - stále nechápu. Občas se ale v knize najdou věty, které jsou hodně silné a dokážou velmi trefně něco pojmenovat. Nicméně představa, že knihu budu číst vícekrát, jak naznačovala autorka doslovu (aby člověku docvakly některé pasáže) mě faaakt neláká.
Takže mám k téhle knížce dost rozporuplný vztah plný zmatení, stejně jako k Torčíkovu Rozložíš paměť.
Strach ze svobody
Erich Fromm
Uff, považovala jsem se za velkou příznivkyni Fromma, ale tahle knížka pro mě byla utrpení. Nějak mám pocit, že kdyby se z ní vytáhly psychologické myšlenky a hodily na papír do jednoho článku, odnesla bych si toho víc.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Pěkná knížka, taková nenáročná. Trochu mě zarazilo, že skončil příběh a pak tam ještě byla přidaná rádoby akční kapitola, už se mi do ní nechtělo a vlastně by tam ani za mě nemusela být.
Nultá hodina
Jana Poncarová
(SPOILER) Inspirativní hlavní hrdinka - přestože život nešel tak, jak si přála, dokázala si aktivně nacházet cestu, ne jen odevzdaně trpět. Jen nerozumím, proč bylo potřeba na konec přidat to dítě a ukončit tak knihu stereotypem "šťastného konce". To mi dojem z knihy dost zkazilo.
Lotosový kruh paní Tchan
Lisa See
Kniha ze zajímavého prostředí, je obdivuhodné, co všechno autorka pro napsání nastudovala. Zároveň mi v knize přišlo nějak málo dějové linky a příliš omáčky, která je fajn pro reálie (hl. z ženského lékařství), ale něco mi tam do pěti hvězdiček prostě chybělo.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Má druhá kniha od Petry Soukupové, opět skvělá. Fascinuje mě, jak autorka dokáže psát o každodennosti a drobných zklamáních, jak se tyhle "drobnosti" propisují do našich vztahů a životů a jak jsou jimi nakonec utvářeny.
Stín se šíří 1
Robert Jordan (p)
V tomhle díle se prakticky nic nestalo, ale je to napsané tak, že mě to baví číst. A hlavně - kde jinde dneska člověk potká tak rozkošný přechodníky?
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Kniha se tváří, že se dotýká hlubokých úvah o životě, ale vlastně se to moc nějak nedaří. Chybí mi pointa. Takový příběh by podle mě napsal leckdo. Čte se to dobře, ale to je asi tak všechno, nic si z toho neodnáším.
Zloděj duší
Martina Hohenberger
Zajímavá knížka - taková kombinace Harryho Pottera, Čarodejek, a Sabriny mladé čarodějnice. Začátek s mi líbil hodně, na konci už příběh podle mě to vygradoval do nesmyslných rozměrů (ano, dokonce i na fantasy tohoto stylu). Abych byla úplně nadšená, potřebovala bych víc nějaké hloubky postav a tak, tady bylo hodně akce a nic k tomu. Ale děj ubíhá, knížka se čte sama, fajn oddechovka.
Nejsem hrdina
Matt Bissonnette
Bylo pro mě zajímavé nahlédnout do přemýšlení a hlavy člověka, který byl součástí SEAL. Některé kapitoly mi přišly inspirující a motivační, ale některé ne. Často mi chyběla trošku víc vycizelovaná pointa. Zároveň mi přišlo sympatické, že autor dává nahlédnout do toho, jak ta práce vypadá skutečně, a nesnaží se z toho vytřískat akční nesmysl.
Knížka mi přijde tak “vojensky stručná, klouzající po povrchu. Kladu si otázku, jestli je to zpracováním knihy, nebo schopností autora jít do hlubších vrstev sebe sama. Například věci typu - “nepříjemné zážitky jsem v sobě potlačil, nebo “k zabíjení mi stačilo, že jsem věděl, že jinak zabijou mě nebo mé kolegy. Nějak bych čekala, to má člověk s takovým povoláním a zážitky domyšlené trochu dál… každopádně možná i to může být poselství knihy - nefňukat, neupadnout do sebelítosti a overthinkingu, ale pokračovat dál.
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Dobře napsaná kniha, autorka dokáže skvěle vtáhnout do atmosféry. Málokdy se mi u knih stává, že mám pocit, jako bych tam byla, a tady jsem chvílemi fakt byla. Těším se na další tvorbu autorky.
První díl se mi líbil o kousek víc, nějak mi tam ty postavy přišly plastičtější.
PS: Tak trochu doufám, že se tématu chytnou tvůrci počítačových her a vytvoří v tomhle světě nějakou dobrou adventuru. :-)
Ochočená touha: Probuďte svou erotickou inteligenci
Esther Perel
Skvělá knížka, ve které autorka nabourává spousty klišé a stereotypů a přináší svůj neotřelý pohled na erotiku a sexualitu v dlouhodobých vztazích.
Dvorní šašci
Viktor Fischl
Skvělá kniha. Napsaná v době, kdy téma koncentračních táborů ještě nebylo zprofanované a nepotřeboval se na něm kdekdo zviditelnit. Je to na ní znát.
Šťastně až na věky
Michal Beck
Zajímavá kniha se zajímavým tématem, která stojí za přečtení. Nicméně z pohledu ukázky různých vztahových uspořádání nutno dodat, že byli vybráni lidé a páry, kteří jsou ve svých vztazích relativně nešťastní.
Dokument jsem neviděla, ale mám pocit, že by to bylo možná lepší.
Vzhledem k tomu, že mám blízko ke konstruktivistickému a sociální konstrukcionistickému přemýšlení, tak mi hrozně mi vadily v knize některé popisy, které měly buď hodnotící charakter (který se k dokumentu podle mě nehodí), nebo jako by měly tendenci popisovat "realitu", která je ale spíš domyšleními toho, kdo je píše. Na mě působily povýšeně, protože se jejich autor*ka stavěl*a do role toho, kdo ví, co je problém, kdo ho má, kdo ho má řešit, kdo do něj patří atd... stejně tak někdy z textu působilo, že kladené otázky byly často konfrontační, a nevím, jestli tahle konfrontace patří k postoji "otevřenosti", o které se píše v úvodu.
Frida Kahlo a barvy života
Caroline Bernard
O Fridě Kahlo jsem netušila nic, dokud jsem si knihu nepřečetla. Není to žádný literární "zázrak", ale beletristické zpracování jejího života pro nějaký základní rozhled stačí. Líbily se mi popisy různých obrazů a myšlenek za nimi. Člověku najednou dávají větší smysl.
No a taky se mi dost líbila ta linka života ve stínu úspěšného muže a postupného osamostatňování. :-)
Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
Štěpán Javůrek
Když už čtu nějakou knihu, která se týká těžkých osudů, očekávám, že tam bude něco hlubšího. V Sudetském domě II (a ani I) nic hlubšího nebylo. Kniha mi přišla špatně napsaná, utopená v naivitě bez hloubky, otravná. Jak píše jejda.majda v komentáři níž - jako bych četla "středoškolskou slohovou práci".
Rozložíš paměť
Marek Torčík
U některých knížek mám potřebu číst nějaký úvod nebo doslov, kde mi někdo vysvětlí, co v knize vlastně čtu a jak se nad tím dá přemýšlet apod. Třeba u básní nejsem schopná vidět pointu, dokud mi ji někdo neukáže. Podobnou potřebu "dovysvětlení" jsem měla u čtení téhle knížky. Když jsem poslouchala rozhovor s Markem Torčíkem, tak například mluvil o metafoře optiky, která se táhne napříč knihou, a to mi při čtení vůbec nedošlo. A myslím, že mi toho uniká mnohem víc, což mi přijde škoda.
V knize oceňuju přítomnost třídních témat, přijde mi důležité je v současné literatuře zvedat.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Má třetí přečtená kniha od autorky, každá z nich je skvělá. Tahle je hodně drsná, takový ten žánr "raději bych ani nečetla, ale nemůžu přestat číst". A ta poslední věta...
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Moje první setkání s autorkou, určitě ne poslední. Skvěle popsané dialogy, situace, vztahy. Jediné, co mě u čtení rušilo, bylo, že je knížka napsaná bez uvozovek, což ale u takového stylu psaní dává smysl.
Co děláte se svým životem?
Jiddu Krišnamurtí
Zajímavé myšlenky podané často nesympatickou a někdy těžkou formou.