KristýnaMy komentáře u knih
Kéž by takových knih bylo více. Každý řadek jsem si užila, o to více mám radost z nových, dokonale uspořádaných, znalostí.
Pro získání všeobecného přehledu je tato kniha ideální. Některé pasáže jsou skutečně zajímavě podány. Bohužel jsem se také setkala se zbytečně dlouhým vykreslováním docela nepodstatných skutečností.
Román Obraz Doriana Graye mě mile překvapil svou něžností. U autorů jsem se sice již setkala s náznaky jemnosti a měkké ženskosti, ovšem Oscar Wilde svou mužskou něžnost vykresluje bez ostychu, upřímně, plně, čímž si mě získal. Také bych ráda vyzdvihla promyšlenost postav, kde se znatelně ukazuje rozdílné cítění morálky. Samotný příběh pro mě byl příjemným zamyšlením, přestože se zde lze setkat s občasnými zbytečně dlouhými pasážemi.
Překvapením pro mě byl formát, v němž je kniha napsána. Přestože je samozřejmě čtivý, zpočátku mi bránil plně vnímat děj. Jednoduchost a srozumitelnost této knize přidává, ale místy je tomu naopak. I tak rozhodně doporučuji, jelikož čtenáře seznámí se základními informacemi o geniálním staviteli Santinim a jeho velkolepých stavbách.
O knize „Nebe nad Jemenem“ jsem se dozvěděla v rozhovoru s Tomášem Šebkem na Českém rozhlase. Zpočátku mě překvapil jeho osobitý styl psaní, později se ale člověk začte a dojde tak k zajímavým lékařským i životním zkušenostem. Autor má skvělý smysl pro humor! Odvrácenou stránkou je bohužel horší uspořádání fotografií.
V počátcích této knihy jsem nedávala dramatu naději. Některé rozmluvy mezi postavami mi, upřímně, přišly zbytečné. Ovšem, co mě nadchlo, a důvodem nač jsem v četbě pokračovala, bylo právě Goethovo čerpání z lidové slovesnosti, jehož v uskupení Sturm und Drang využívali.
Díky dokonalému popisování prostředí v příjemně poskládaných verších se divadelní hra děla přímo přede mnou. Mě neustále udivuje autorův um napsat charakter postav v rytmu verše tak výstižně a živě, že jejich zášť či smích cítíte, s čímž jsem se zatím setkala právě u Goetha či Shakespeara.
Příběh mi ukázal, že zkrátka byla, je a bude daná hranice lidského vědění – ustanovená Bohem či ďáblem třeba dohromady – kterou ovšem nelze přesáhnout. A právě to byl asi Goethův záměr, přesvědčit nenasytné i zvědavé o tomto faktu. A drze si troufnu říci, že i on sám měl problém, tuto neviditelnou, přesto existující, hranici přijmout, a proto o ni napsal.
I přes občasný přehršel informací jsem ráda, že jsem tuto knihu četla. Název knihy v podstatě vystihuje jedno z pravidel dobrého prezidenta. Pravda, v posledních letech - zdá se mi - čím dál více neužívaná, dokonce zneužívaná. Domnívám se (dle popisu pana Schenka), že TGM byl dobrým prezidentem, nicméně bychom neměli zapomínat na obyčejné lidské chyby, jež dělají všichni, ostatně chybami rosteme.
Vstupy Jindřišky Smetanové mi byly mnohdy takovým opěrným bodem v jaké problematice se zrovna pan Schenk ve svých vzpomínkách zabýval. Jistě je to vhodná literatura pro seznámení se s okolím Hradu i prezidentem samotným v době mladičkého Československa, alespoň přes několik stránek této knihy.
Knížka vonící láskou i realitou dnešních dní. Děkuji za kapitoly o Severu i Lásce. Ideální kniha pro tiché letní čtení v síti.
Co se týče rozložení knihy. V prvních chvílích mě trochu překvapily nenavazující kapitoly a velké bílé prostory, nicméně bez těchto charakteristických prvků, by to nebylo pravé voříškové/rambové.
Nečekaný zvrat naznačen posledním vstupem o vránách. Příběh je velice silný, hned jsem si oblíbila Froda, učitele angličtiny i výtvarné výchovy, kterého měla tak ráda hlavní hrdinka. Čtivé i smysluplné uspořádání, doporučuji.
Reálný svět, tedy přesně to, o čem je nutno psát (neodsuzuji fantazii). Když jsem jako devítiletá holka s jiskřičkami v očích pozorovala bílé dokonalé labutě, toužila jsem nahlédnout za oponu, díky této knize se mi to splnilo.
Z počátku mě překvapil styl psaní, nicméně po chvilce jsem nemohla přestat číst. Děkuji za tuto knihu.
Dost mrazivá, pokud čtete na místě dění, avšak nevyhovovalo mi řazení jednotlivých odstavců, co se týče děje.
Hurá na cestu!
Jeden z nejlepších cestopisů, který jsem četla.
Mám stejné pocity jako po dočtení prvního díla paní Morris, Tatér z Osvětimi. Knížka je opět napsána velice čtivě, člověka, zdá se, drží a nepustí ho. Nejvíce se mi líbilo, jak se prolínaly a navazovaly na sebe části z koncentračního tábora a gulagu. Kéž se toto už nikdy neděje.
Bezchybná odpočinková knížka, avšak vulgarismu by se mohlo pro příště ubrat.
Určitě důležitá a hezká kniha, ale styl textu mě zklamal. Kresby jsou neuvěřitelné až živé, velice talentovaný autor.
Naprosto skvělá. Doporučuji číst v ne moc veselých chvílích, protože Kovy je opravdu jedno velké slunce, moudré slunce :))
Přečetla jsem první kapitolu a část o řešení židovské otázky. Tato kniha se zkrátka nedá číst. Jediné, co dnešnímu světu může přinést je ukázka šílence a ponaučení pro budoucnost společnosti.
Velice silná, především těžká kniha. Myslím, že nejstrašnější je obrazová část těchto pamětí. Jediné, co mi zcela nevyhovovalo byl typ češtiny.
Je to asi nevhodný název, ale pojmenovala jsem si tuhle knihu jako encyklopedii holocaustu. Hodně důležitá knížka a výborně uspořádána.