lavash komentáře u knih
Barth hledá opodstatnění kauzality a kde končí rozumový myšlení. Děj je na druhý koleji. Nejde ale kafkoidní absurdum (jakmile kafka stanoví svoji absurdní premisu, jsou jeho postavy konzistentní v jednání).
Bohužel ke konci knížka ztrácí drive.
hrozivej brak. nenacházim slov.
vycházím z překladu.
nepojmenovatelný je tvrdě solipsistický text. beckettovo (vypravěčovo) zápas je jazyk. pojmenovaní sebe sama. vypravěč není charakter (jakožto osoba), ale je vazalem svýho jazyka.
kdo má teda bejt čtenářem? posluchačem beckettovo slov?
mlčení.
obsah řeči zbavenej všech svejch aspektů, negace vlastní negace, proces zbavování významnosti, leptání do samý svý dřně, to pak zůstává
mlčení
totiž, každej s tím má zkušenost, ale nikdo to neslyšel
O tajtrlíkovi, co páli jednu za druhou, bojí se vyrůst, a každej je pro něj tajtrlík. Ohavnej charakter. Není to rebel, ke kterýmu by mělo jakýkoliv dítě vzhlížet.
Próza v pohodě, ale nuda.
pound je pozdní joyce nebo eliot na steroidech. spojuje je: bez jejich vzdělání, zkušeností se dají číst jenom s anotacema. (za ty autorům dík).
poundovo teorie, jak nabít text významem: fonopoeia, malopoeia, logopoeia. jeho logopoeia ignoruje významy a hledá spojení jinde. tahle souřadnost ale paradoxně (občas) funguje.
třeba v cantu iv jede přes ílias, horatiovo ódy, trubadúra giullema da cabestanha (kterýmu srdce snědla jeho milenka) atd. nejeví se proto spíš jako na intelektu zranitelnej unterwassermann?
pound není pro běžnýho čtenáře. jeho poezie je přesto srozumitelná a taky místama nudná
walte, já rozumím, co mi chceš říct: stojíš, vidíš. jsi portýr, jsi diapason světa v člověku, člověku bez ega a v uvědomění si přítomnosti. mluvíš a vnímáš jeho postavení v bohu.
"jsem jako zbavený těla, vítězný, mrtvý." na shledanou až budu starší, walte
jambický tetrametře (ba-DUM ba-DUM ba-DUM ba-DUM), shledávám, nejsi pro mě. v ruštině to musíš bejt jiná liga.
příběh, a jeho vyprávění, je nuda, dovršená ba-DUM ba-DUM ba-DUM ba-DUM.
nádherný myšlenky. nechalo by se říct, pokračování ideálů humanitních.
na rozdíl od masaryka je pro čapka mravnost v člověku, ne v autoritě (bohu, náboženství).
takovej průlet a shrnutí k moderní filosofii.
jedná se ale o klasickýho masaryka. začne rozvíjet problém (filosofickýho směru), ale už se nikdy nedostane k jeho řešení.
jako vstup do těhle pohádek dobrý. 9 pohádek dostačujících k počátečnímu rozhodnutí, jestli přečíst zbytek.
ano má to náboženskej podkres (který rozsáhlý dílo západní civilizace ve středověku ho nemá?), kvůli kterýmu to ale neohodnotím jako brak.
nejsem idiot, dokážu se s tim srovnat.
12 knížeček/pohádek. ilustrace nádherný, pro každou pohádku jedinečný. některý technikou opravdu náročný.
minus je nepraktičnost. většina pohádek má text na první straně, zbytek knížky jsou ilustrace
myslím, že před čarkem jsem ruralismus četl. nikoho slova ale neměly takovej dopad.
čarkovo slova fungují na principu ledovce. až to, co je pod jeho špičkou mě zasáhlo. nostalgie k místům, na který jsem stihnul zapomenout. hrubín nelže.
o matce mluví úkosem, fotr se na něj jako malýho vysral. dětství se na něm, jako na každým z nás, podepsalo (jedničku jsem nečetl).
potřeboval odbornou pomoc. dřív tomu lidi řikali lenost a sentimentalita. je to pro něj omluvou?
místama je ho vám líto, místama jste to vy, místama se řikáte, že skvěle píše, místama víte, co bude dál, místama vás sere.
komu čest, tomu čest. díky pavle
nemám rád tyhle self-help knížky. jestli potřebuješ slova, aby ses cejtil líp, tak budeš do konce života obětí těch slov. ironický co? life experience je to, co hledáš (bratrance slov).
pro frajera přijede loď, všichni sou smutný, ptají se ho na věci, a on jim poetickým způsobem odpovídá.
přečti si bibli, ti dá víc
je to tak sladký, až je to nepříjemný. navíc mi vadí mikuláškův rytmus
první mikulášek, takovej je furt?
burroughs je filosof.
a hodně vtipnej. obhajoba post-modernou pro jeho slova funguje?
když mi bylo 16 a byl jsem posedlej beat gen, tak jsem tohle nedal. po x letech, co beat gen už není taková, je nahý oběd literár skvost. ať jako brak nebo ne.
místama je to joyce (kdyby teda nechal on místama proniknout svýmu fetiši k prdům a hovnům)
literární opagnum, nebo honimířovina, nebo strašlivá otrava a fail?
"Joyceho čtu do dnes, to je úkol, abyste ho viděl jako celek, Joyce je úkol na celý život." bóďa
"Joyce, who is a pain in the ass, a snob, a narcissist. "Finnegans Wake" is horrible. He acknowledged that he wrote it so that literary critics would have four hundred years of work. Fuck you! I do not mess with that for one day. Beckett was the real genius." žižek
(SPOILER) a ti, kteří měli přijít, nepřišli. nadčasový beckett