lazarus komentáře u knih

Tragický překlad od Martiny Švejdarové je na hony vzdálený tomu původnímu od Lenky Sedláčkové. Navíc je vydání od nakladatelství Classic hnusné, brožované a extrémně nekvalitní co se provedení týče. Myslím tím ořez, vazbu, kvalitu papíru a taky design obálky. Mustang v roce 1997 vydal kvalitní, vázaný a s vcelku hezkou, stylovou obálkou a hlavně výtečným překladem, kus jenž si Barkerovo opus magnum zaslouží.
Mimochodem, pro mě je to jedna z knížek, respektive dvou, kde imaginace autora válcuje veškeré fantasy co znáte. Pokud se chcete zasnít, zamyslet a hlavně neskutečně pobavit a nezapomenout, tohle prostě musíte znát. Velká show a Everville vám z hlavy nevypadne už nikdy. Hm, mě teda rozhodně a to je let, co jsem to četl....

RavuX tady vystihnul mé dojmy z příběhu dokonale. Není co doplnit. Po první polovině, jenž neměla chybu, přišlo rozčarování a finále už byla jednoduše tragédie. Škoda, škoda...

13 18.07.2021

Zhruba po stranu 100 velmi dobře vypadající příběh ze zajímavého prostředí se následně překlopí v eskapádu dokonale nesmyslného chování dvou hlavních hrdinů. Jejich, vlastně od počátku kariéry, hodně neprofesionální chování vygraduje v naprosto zbytečnou tragédii. Julie si ovšem taky přihřála svou polívčičku a v očekávání telefonátu od manžela a sháněním čísla na které by se mu dovolala nechá svůj telefon jednoduše doma? Prostě nesmyslné.
Přeživší Žeryk nakonec trochu zachraňuje už tak dost depresivní a pitomý příběh.
Nelíbilo a od poloviny jsem si mohl hlavu ukroutit. Naštěstí existují lepší autoři a mnohem lepší příběhy. Tečka

6 05.07.2021

Perfektní počin nakladatelství Triton, kde dostanete pohromadě kompletní ságu Maxima a Poutníků v jednom krásném vydání.

Ad Obydlený ostrov -
Slabší část příběhu ze světa Maxima Krammerera a Poutníků. V Obydleném ostrově jde spíše o militantní fantasy epizodu a nějak mě nekoresponduje s celkovým sci-fi vyzněním ságy. Děj je natahovaný na hranici snesitelnosti a občasné originální nápady nemají šanci udržet čtenářovu pozornost linkou celého příběhu. Tady by neškodilo zredukovat dílko na polovinu a zvýšit tak dynamičnost vyprávění. Ovšem patří to k celkovému příběhu M.Kammerera a v kontextu všech tří příběhů jsou zářnou ukázkou autorského zrání dvojice tvůrců.

Ad Brouk v mraveništi -
Dokonale vystavěná detektivní zápletka ve stylu I.Asimova a jeho Elijáše Baleyho. Páni autoři dokázali až do posledních stránek udržet napětí a pocit nejistoty z příběhu a jeho rozuzlení. Třešničkou na dortu je pak Hafan a jeho druh vůbec.

Ad Vlny tiší vítr -
Epické finále ságy v komorním provedení ve stylu Ludvíka Součka a jeho Cesty slepých ptáků. Vlny tišící vítr odpoví na část, v předchozích příbězích, nastolených otázek a zároveň rozjitří čtenářovu fantazii a vytvoří množství nových otazníků jež zůstanou na věky nezodpovězeny. Ovšem i tak je závěr rozhodně uspokojivější než třeba Simmonsův Ilion a Olymp.

Dostala se mě ruky výborná záležitost Brouk v mraveništi a pustil jsem se s ní do napravování restů u východních autorů sci-fi. Po dočtení a následném nadšení jednoduše nebylo zbytí a musel jsem pořídit komplet ságu.
Nelituji, naopak, stydím se, že tuhle stránku bratrů Strugackých jsem ještě neznal. Napraveno a knížku řadím do knihovny vedle ság Heechee a Hyperionu. Tam někam totiž Maxim patří. I když v celku není tak promyšlený a autoři spíše promlouvají mezi řádky, celkové vyznění a poselství jej řadí k vrcholům světové sci-fi literatury.

15 04.07.2021

Epické finále ságy v komorním provedení ve stylu Ludvíka Součka a jeho Cesty slepých ptáků. Vlny tišící vítr odpoví na část, v předchozích příbězích, nastolených otázek a zároveň rozjitří čtenářovu fantazii a vytvoří množství nových otazníků jež zůstanou na věky nezodpovězeny. Ovšem i tak je závěr rozhodně uspokojivější než třeba Simmonsův Ilion a Olymp.

7 04.07.2021

Slabší část příběhu ze světa Maxima Kammerera a Poutníků. V Obydleném ostrově jde spíše o militantní fantasy epizodu a nějak mě nekoresponduje s celkovým sci-fi vyzněním ságy. Děj je natahovaný na hranici snesitelnosti a občasné originální nápady nemají šanci udržet čtenářovu pozornost linkou celého příběhu. Tady by neškodilo zredukovat dílko na polovinu a zvýšit tak dynamičnost vyprávění. Ovšem patří to k celkovému příběhu M.Krammerera a v kontextu všech tří příběhů jsou zářnou ukázkou autorského zrání dvojice tvůrců.

6 04.07.2021

Dokonale vystavěná detektivní zápletka ve stylu I.Asimova a jeho Elijáše Baleyho. Páni autoři dokázali až do posledních stránek udržet napětí a pocit nejistoty z příběhu a jeho rozuzlení. Třešničkou na dortu je pak Hafan a jeho druh vůbec.
Více v komentáři u Maxim Kammerer - komplet vydání z roku 2019

10 04.07.2021

Nedočteno. Asi bych neměl hodnotit, ale po nesčetném množství kapitolek kde v další autor oznámí, že si to vymyslel a pokračuje zřejmě fakty, jsem to vzdal. Užitečnost v tomto stylu vyprávění nevidím žádnou. Jediné co mě napadá, že si pan mistr dělá ze čtenáře s prominutím prdel. Tuhle hru s ním hrát nehodlám. Že psát umí je jedna věc, ovšem skladba vyprávění mě přijde dokonale tragická.
Měl jsem za to, že půjde o něco ve stylu Do posledních sil od pana Doležala. Jeho příběhy neměli chybu.
Ale toto? Nikdy víc

9 15.06.2021

Terminátoří pohádka z doby kdy se to Skynetu konečně povedlo. Pohádka bez trpajzlíků, ušatých elfů a člověkolidí. Pohádka z doby kdy už tito všichni jsou tak nějak vyhubení. Pohádka u které by se místy červenal i MrKopřiva, protože tolik kurev na jedné stránce ještě neviděl ani on. Pohádka o plecháčích hloubajích nad nesmrtelností chrousta místy snad i víc než jejich tvůrci. Pohádka o tom kterak vyrabovat Hyperion, Asimova, Mad Maxe a Cameronovic vesmír k tomu a uklohnit z toho všeho dortík co se dobře čte, pobaví a místy docela rozesměje.
A na závěr najdete na obálce oduševnělý komentář od blekoty co se cítí velkým pisatelem, ovšem který tatíkovi nesahá ani po špičku... víte čeho. Podle toho co tady oznámil tak očividně toho ještě mnoho neviděl ani nečetl

12 06.05.2021

Po čertech povedená technojízda jenž se může stát realitou dřív než se nadáme. Pan autor si docela nastudoval IT problematiku, i když pár úsměvných kravin dokázal vyplodit i tady. Ale možná šlo jen o neerudovaný překlad některých pojmů.
Zábavností a zběsilostí děje mě připomněla tato záležitost knížku Já, poutník.

8 03.05.2021

Slabší výtvor mistra fantasy hororu. Místy jsem se dost nudil, což se mě, pokud si pamatuju, u epické Velké a tajné show a Everville rozhodně nestalo. Příliš rádobyfilozofování a zbytečných keců kolem příběhu. Sešmikal bych knížku na polovinu a neměla by chybu

8 03.05.2021

Povedená akční jízda kde autor indicie k příběhu z větší části načerpal na wikipedii. Finále se mě zdá dost překombinované a lehce přepálené i na daný žánr. Ale což, bavil jsem se i když citelně méně než u nejnovějšího autorova počinu Bounty.

4 03.05.2021

Zatím asi neslabší díl. Menší komorní případ jednoho démona v jedné budově. Pár povedených vtípků, ovšem celkově míň zábavy než v předchozí části jenž byla dějem nabitá do poslední stránky

3 03.05.2021

Můj dojem po dočtení 1793 dokonale vystihuje kolega čtenář trudoš a nemám co k tomu víc doplnit. Na druhý díl se rozhodně nechystám, ani si jej už nekoupím. Ovšem pokud hledáte knihy s podobným žánrem, ovšem s méně prvoplánovým hnusem tak poradím Kvítek karmínový a bílý a Páté srdce. Tam najdete lépe vystavěný příběh a sympatičtější postavy.
Mimochodem redaktorská práce na knížce je tak na kopanec do řiti pro dotyčnou osobu. Ze začátku nějak hapruje sazba slov a občas chybí mezery mezi nima. A nesmyslné vysvětlivky na konci knížky tomu dávají pověstnou korunu.
Oproti tomu obálka je hodně povedená.

11 25.04.2021

Povedené pokračování v naprosto stejném duchu jako první díl. Trochu epičtější, ale to je spíše tím, že Magie pro každého byla spíše seznámením s hlavními geroji zřejmě

10 09.04.2021

Bavil jsem se víc jak u prvních dvou dílů. Vtipnější momenty a hlavně jazyk je víc podobný Kulhánkovi, nebo Kingovi. Povedené obraty a dobré hlášky. Děj byla sice capina, ale terminátoři místní universum docela oživili. Jsem zvědav kam se bude ubírat další díl od pana Fabiana.

10 09.04.2021

Nesuď knihu dle obalu? Hm, tady máte zářný příklad nesmyslných rčení. Nemám ústa & musím křičet má nádhernou obálku a snad nejlepší a nejpraktičtější typ vazby co jsem u knížky zatím potkal ovšem to je asi tak všechno čím vás knížka dostane. Už název povídky mě přišel zvláštní použitím &. Proč někoho napadlo tento anglicko-český guláš mě hlava vážně nebere. Jenže to je snad ta nejmenší muška na celém dílku.
Nebudu tady řešit pana Ellisona o němž každý ví co to bylo za narcise a arogantního sebestředného mistra světa a okolních vesmírů, což dokazuje v předmluvách k povídkám i tady, ale hlavně jak řekl už Karel Infeld Prácheňský - No, nemá talent...
Ellison prý posílal 20 let svému profesoru z vysoké, odkud jej mimochodem vykopli, své práce, aby mu dokázal jak se pan profesor mýlil a jaký je H.E. borec.
Nevím, jestli učitele přesvědčil, ale mě předvedl ve svých povídkách, že jednoznačně talent na psaní nemá. Což o to, nápady má, ovšem psát neumí. Nevěříte? Věřte.
Pro nevěřící Tomáše vám sem něco z knížky opíšu.

- Dračí dech! Ohěň rozčísl noční oblohu a z půlnočního ticha přes modročerné nebe vyrazil výkřik. Ze středu ohnivého zášlehu se obzorem hnalo jakési stříbřitě šedé smítko, které postupně ztrácelo svůj boční tah a začínalo padat.

- Cornfeld se trhlinou v trupu vyplazil ven a loď pečlivě obešel. Talíř se do země zaryl čumákem napřed, náběžnou hranou napřed.

Dva kousky z rozhodně nejtragičtější povídky celé knihy snad mluví za vše. Podobná skladba vět a používání stejných slov dokolečka dokola se táhne všemi příběhy v této antologii. Ne, nemůže za to překlad, protože toho se zhostil překladatel výborný a to pan Žáček. Tudíž nedostatky padají na hlavu pana Mistra.
Až na první slušnou povídku podle které vznikla mnohem zábavnější počítačová hra je zbytek knížky tragédie a nuda plná dětinského chování postav, nelogických dějů a mizerných zakončení. Povídky H.Ellisona vynikají originalitou, ovšem ne v zrovna positivním slova smyslu. Možná stojí za zamyšlení už jen to kolik toho tento obrazoborec napsal a kolik toho bylo do našeho jazyka přeloženo. Naštěstí nemnoho. Za velmistra sci-fi jej rozhodně nepovažuji. Na rozdíl od něj samotného. Na to mají právo mnohem větší a lepší spisovatelé. Že pane Asimove, Heinleine a vám podobní...

17 27.03.2021

Nu, jsem rád, že jsem Ready Player One nedal plný počet, protože to si zaslouží Bludiště odrazů. Knížka jenž svým filozofickým přesahem a dospělým vyprávěním překonává RPO ve všech směrech. Navíc teď vidím, že se Ernest Cline neinspiroval, ale prachsprostě nápad vykradl jak se dalo.
Bludiště odrazů je nejen výborným kyperpunkovým zjevením, ale zároveň podnětem k zamyšlení kam by se internet a budoucí virtuální svět měl ubírat a jak je důležité v něm udržet svobodu člověka. To se už dneska v předvirtuální době začíná povážlivě hroutit.
Příběh je přehlednější a pro mnohé rozhodně lépe stravitelnější verze kyberpunku než třeba Neuromancer.
Mimochodem, tady holky Wachowské šlohly nápad s prozřením a následnou reinkarnací božské entity Nea?

12 21.03.2021

Je to vtipné, praštěné a docela zábavné. Ale stále je to jen béčko v Kulhánkovic stylu ovšem se slabšími vtípky. Závěr mě moc nenadchnul, trochu moc akční a zmatený.

8 10.03.2021

Peklo je tady...
Steve se nám konečně vrátil tak jak jej máme rádi. Je jedním z toho mála co umí vzít cizí nápad a přetavit jej do nové podoby. Ukázkově to předvedl minimálně u klenotu Pod kupolí. Teď si vzal na paškál Minority Report a X-meny a vyplodil pekelnou jízdu za kterou by se nestyděl ani P.K.Dick. Díky Vám mistře a jen tak dál. Tímto Vám odpouštím úlety jako P.Mercedes a jiné nedávné šlápoty mimo.

14 15.02.2021