Limonadovyjoe komentáře u knih

Moudrá kniha moudrého člověka.
"Díky posádce Apolla 8 si celý svět mohl uvědomit, že naše planeta je malá, osamělá a zranitelná. Že žádnou jinou nemáme, a že je jediným místem , na kterém existuje život. Že je jedinečná a nenahraditelná."

První část knihy je svědectvím života sira Davida Attenborougha, popisuje zde svůj pracovní život, objevování světa díky BBC a vývoj přírody v řádu desítek let.
Druhá, velice depresivní část, popisuje to jak jsme přírodu za nějakých sto let dokázali zdemicovat a kam svět povede, pokud budeme pokračovat tak, jak žijeme nyní.
Ve třetí části se autor zabývá možnostmi jak planetě pomoc, navrhuje možná ekologická řešení, apeluje na obrovské společnosti, průmysl, ale zmiňuje i HDP, které tlačí země myslet jen ekonomicky a ne ekologicky.
Ve všech částech je nejdůležitějším slovem Biodiverzita - základní kámen k zachování planety, ochrana všech druhů fauny, flory..autor na mnoha příkladech ukazuje jak vypadnutí jedné malinké části může rozbít celý řetězec zajišťující život na zemi.
A právě to se mi líbí, ta komplexnost s jakou autor o přírodě uvažuje.
Kniha je relativně útlá, obsahuje krásné ilustrace i fotografie a zvládne ji přečíst opravdu každý...a pokud ne, na netflixu je pořad.

11 29.08.2021

Mirek si utře ruce do utěrky a povídá: to líbání, co jsi viděla ve špajzu, to byla jen taková herecká etuda. Připravuju Šíšu na konzervu. Když chce holka dělat divadlo nesmí se stydět, musí dělat přesně to,co jí režisér řekne. A to já potřebuju i od vás, absolutní důvěru..."

Jedna z těch důležitých knih, o tématu, o kterém se moc nemluví, i přesto, že se to děje, postrachu všech rodičů, před kterým se tak často zavírají oči.
Autorka se moc hezky vcítila do kůže jedenáctileté Fany. Do všech tužeb, snů, které holky na prahu dospívání mají. O snahu zavděčit se, být důležitou, úspěšnou, někam patřit, o důvěře k dospělým, ke kterým vzhlíží. A taky o tom, jak té dětské důvěry a snahy mohou takoví Mirkové a jiní zneužívat. Můžu jen hádat, kterou dívkou je sama autorka vzhledem k autobiografickým prvkům.
Je to kniha i pro rodiče, jen oni mohou vysvětlit co je ještě správné a kde se to láme.

Ač mě až tak nebavilo prostředí dramatického kroužku, repliky her i ta všednost, téma zneužívání je zpracováno hezky, už proto, že kniha nezachází do detailů a nešokuje..a pokud si řeknete " sakra o tomhle fakt nechci číst" a sbíráte odvahu pro další čtení, znamená to, že je napsána fakt dobře.
Vyzvednout musím taky hezkou obálku, trefné ilustrace i akurátní velikost knížky.

"Sice jste teprve dívky, ale v každý dívce dřímá krásná žena,jste poupátka, který se za chvíli rozvinou, a já vám v tom pomůžu."

11 20.08.2021

"Víte, jakmile jednou zabijete, je to pak pro vás už známé. Začnete to vnímat jako jedno z možných řešení."

Je to tím, jak píše, tou lehkostí s jakou se čtou. A stejně jako v knize Drak spí i tady mě moc baví vykreslení odlehlého koutu země, tady ještě Beskyd, které mám blízko. Vztahy a život na samotách za vesnicí, pikle a to že každý zná vlastně každého...Na začátku je mrtvá žena, zavražděná realitní agentka a několik upytlačených rysů. Pak se zjeví komisař Bergmann a příběh je ještě propletenější a vrahem může být opravdu každý z tohoto panoptika ... no klidně by se tam žádná vražda nemusela ani vyšetřovat a bylo by to neuvěřitelně čtivé.

Moc mě baví, že knihy autorky nejdou po žádném wow efektu, nejsou divoce překombinované, což je mnohdy i jiných příběhů až směšné.

17 16.08.2021

Autobiografický? příběh jehož autor se považuje za výjimečného jedince, alfa samce a občas jedná jako nejarogantnější zmrd na světě ( slovy autora). Příběh, který dost připomíná memoáry Ivana Jonáka Sex, Disco, Revoluce, kde taky nevíme, co je ještě možné a co už byla fantas autora.
Jestli mě něco bavilo, tak první část života v Thajsku, těšila jsem se na kapitolu v USA, která byla ale plná klišé, předpojatosti a názorů "typiše čechiše" kdy jsem si několikrát řekla, že s tímhle prostě čas ztrácet nehodlám. Co byla poslední kapka je slovní průjem na několik stran a neschopnost nechat na letišti proclít pár kabelek a zboží a přitom si žít a tvářit se jak Rotchild. Tohle ne.
Líbily se mi citáty slavných osobností na začátku kapitol, nelíbila se mi délka kapitol, neuvěřitelná hutnost textu a přímá řeč rozhovorů mezi Majkim a Veronikou, zbytečné.
A poslední co musím zmínit je nastavená cena knihy v poměru s kvalitou papíru a vydání knihy.
Knihu jsem po sto stranách odložila, ač nerada, protože když mi ji někdo svěří k přečtení, snažím se ji dočíst, ale tohle by bylo trápení.. zejména po pravděpodobném nástupu kovidu v dalších kapitolách.

Debutová kniha autorky popisuje život čtyř žen- matky a tří dcer v poválečném severním Polsku. Každá z nich trpí jistým druhem „bezcitnosti“ a každá z nich má také určitou vnitřní stopku, která hranice oné bezcitnosti reguluje.
Kniha spojuje domov, starý domek na vesnici, bezpečné místo, kde celý život žije matka, místo kde se dá kdykoliv vrátit, schovat se ..s touhou žít nový poválečný život v nově budovaných městech, prorazit v tom moderním světě.
Kniha je rozdělena do čtyř ročních období. Jaro - probouzející se po válce, mládí, vzdor, ideály ale i nezhojené rány z války.
Léto, největší část knihy, značí dospělost dcer, léto plné svateb, dětí, lásky, lehkosti.
Podzim - života? Realita všedních dní, útěky, skepse nad vlastním těžkým žitím následovaný zimou, spjatou s umíráním ale i něčím novým v podobě nadcházejícího jara..

Možná už jsem těchto rodinných ság, ženských ság četla hodně a proto se tahle neumístí na vrcholku čtených knih, možná i přes lehkost s jakou se kniha četla, děj jen tak plynul okolo mě aniž by nějak zasáhl. Nebylo to špatné, jen hrdinky splývaly a nezasáhly to správné místo.

1 11.08.2021

(SPOILER) Autorka nám odkrývá další kus židovské historie v období druhé světové války. Ne, neukazuje nám utrpení Židů v Osvětimi, jako spousta jiných knih. Ukazuje jen malý zlomek dějin. Vývoj situace ve Vídni po zavedení Norimberských zákonů, po křišťálové noci a vypuknutí války. Ukazuje malinkou snahu Švédska.. snahu? Možná trošku vypočítavosti jak přilákat nové ovečky na křesťanskou víru.. pokřtěním Židů a slibem záchrany. Ať tak nebo tak, Švédské církvi se podařilo zachránit stovku židovských dětí odvezením do Švédska. Ano v tom moři zemřelých je to málo, ale i to se počítá.
Hlouběji je nám v knize vyprávěn příběh malého měšťanského chlapce Otty Ullmanna a právě jeho imigraci do Švédska, kde žil po domovech a statcích a mimo jiné i seznámení s Ingvarem Kampradem, zakladatelem IKEA.
Kniha je plná bolesti, smutku.. dobrovolné opuštění jediného syna, smutek po rodičích a doživotní odloučení vyjádřené ve stovkách dopisů, z kterých kniha vypráví příběh Otty a jeho rodiny.

Opět skvělý, velmi čtivý příběh.

1 30.07.2021

"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější".
Výborný satirický román a zcela jistě povinná četba do škol ukazující totalitní režim v kostce. Je až mrazivé jak opravdové dílo je, kolik národů si takovou "farmou" prošlo a kolik v ní ještě žije. Přibližně na straně 28 jsem, přísahám, při čtení projevu prasete viděla před očima našeho premiéra ..od půle knihy i Kim Čong-ila a další svině.
"Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka, a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti"

"Práce je naprosto a zcela dobrovolná! Jenže při neúčasti bude omezen přísun žrádla!”

26 17.07.2021

Prvotina Petry Soukupové nás vezme na výlet k moři. Otec a čtyři nepříjemné dcery (manželky - bývalá i stávající zůstávají doma) se vydávají na rodinné dobrodružství. Jsou spíše vedle sebe než spolu a každá se zaobírá svým trápením.
Autorka na dvě stě stran zmáčkla všechno trápení co za jeden život můžete zažít, od prvních lásek, přes děti, rozvody až po ztráty. Kniha se pro krátké kapitoly a nenáročnost děje čte lehce, ale žádnou hloubku nezanechá, tak jak mizí vlnka za vlnou v moři tak uteče i příběh. Moc se mi líbily posleeni stránky, kde je zkráceně popsán životní osud každé z hrdinek a hrdinů.
Trochu mě rušil občas kostrbatý slovosled a až příliš scénářovitý způsob vyprávění. Ale vím, že autorka se s každou další knihou vypsala a já sáhnu ještě po knize Zmizet.

"Výlet k moři definitivně skončil.
Bára bude při pomyšlení na něj akorát naštvaná, že si to kazila myšlením na někoho kdo si to nezaslouží.
Jíťa to bude mít navždycky spojené s kaštanem.
Adéla s tím, jak se dozvěděla o své cizotě.
Johanka si to pamatovat nebude, protože byla moc malá."

4 14.07.2021

Kniha se odehrává v blízké budoucnosti, kdy celý svět ještě nezapomněl na koronavirus a už je zužován novým typem viru.
Autor v knize rozehrává, to co už jsme všichni zažili.. ovládání země pomocí strachu z nové neznámé nemoci, obviňování, lockdowny, záchranu národa premiérem s mafiánskými technikami, který taky nikdy neustoupí a jeho jméno je Boris Akalev ..ano podoba se jménem stávajícího premiéra je čistě náhodná, stejně jako ostatní jména. No a kdybychom nebyli svědky toho, co se tady více než rok odehrávalo, řekla bych, že kniha je pěkné sci-fi.. takhle můžu jen říct, že se autorovi povedlo věrně, čtivě a docela i vtipně vytvořit příběh z alternativní budoucnosti.
Nemějte strach, kniha není čistě jen o konspiračních teoriích viru, ale sledujeme zde dějové linky ze života novináře, dobře vedenou vztahovou linku, i machinace ve vysoké politice. To vše zasazené do popředí další světové krize.

11.07.2021

Pokud vás zrovna žádná dovolená ani dobrodružství nečekají, všemi deseti doporučuji tuhle knihu.
O mé milované americké přírodě, o Pacifické hřebenovce. Že už jste četli o pct četli? No a co! 4265 km dlouhá trasa je pořád stejná, ale příběh každého hikera je úplně jiný.
Tim Voors, Holanďan ve středním věku, manažer, otec od rodiny ji prošel s entuziasmem sobě vlastním a v nádherně vedené knize plné fotografií a ilustrací vám ukáže svou cestu..

"Proč jsem se rozhodl strávit šest měsíců přechodem Ameriky? Člověk by se mohl ptát: a proč ne? Proč trávím čtyřicet hodin týdně u počítače? Proč trávím tak málo času v přírodě? Proč si nikdy neudělám čas být na chvíli sám?

8 04.07.2021

27. května 1942 byl spáchán atentát na Heydricha. Po dlouhých měsících plánování se Kubišovi s Gabčíkem a za pomocí dalších lidí z odboje povedlo zničit třetí nejdůležitější postavu nacistického Německa. I přes ne úplně povedený útok Heydrich zemřel na sepsi 4.6. 1942.
"Češi mohou za smrt říšského protektora a Češi za ni také zaplatí."
Smrt Heydricha vyvolala mašinérii poprav a smrt až 5000 nevinných lidí - vojáků, odbojářů, jejich rodin a srovnání se zemí Lidic a Ležáků. Velká cena za jednu hlavu.
Kniha sleduje osud Josefa Gabčíka a Jana Kubiše a dalších vojáků. Od cesty z Anglie, seskoků v Čechách, práci s odbojovými skupinami, samotný atentát a sedmihodinové držení v kostele. Pokud se zdá kniha v první polovině zdlouhavá nebo náročná, mašinérie výslechů, poprav, boje a hlavně odvahy vás na konci vnitřně rozerve.
Odvaha českých rodin v odboji byla neuvěřitelná. Tváří smrti a nervům na pochodu zatvrzele mlčet..škoda jen, že Karel Čurda neměl tak pevné nervy, možná by to dopadlo vše jinak, možná by těch mrtvých bylo mnohem méně.
Velká čest autorovi za velmi pečlivé a čtivé zpracování jedné z nejdůležitějších operací českých vojáků. Operace Anthropoid.

20 27.06.2021

Skvělá kniha na dovolenou!

Mezi lety 1961 až 1972 došlo v USA k únosu 159 komerčních letů. Až na minimum případů, se většina únosů odehrála až v posledních letech, což znamenalo mnohdy jeden či více případů týdně, nebo dokonce denně.
Většina únosů měla ze začátku politický motiv, sympatizanti s režimem na Kubě, boj proti válce ve Vietnamu, rasistické motivy.. Se vznikající epidemií únosů se ale měnily i důvody... Získání slávy a uznání, výkupné, nebo třeba stesk po domácím kubánském jídle .
Postavení leteckých společností této epidemii také příliš nebránilo. Vyšlo je levněji když letadlo neplánovaně odletělo na kubu, než aby zaváděly opatření a obtěžovali všechny cestující kontrolami. Prostě jste letěli do Kalifornie a místo toho jste skončili s několika hodinovým zpožděním na Kubě. Vo co de, že jo.

Skvěle rešeršovaná kniha zmiňuje velké množství více či méně povedených únosů, mimo jiné i třeba případ D.B. Coopera a jeho miliónový poklad, který hledali Dan, Tom a Billy v komedii Nekecej a pádluj. :)
Popisuje ale také politické dění v USA, vztahy s Evropou, či práci FBI ve spolupráci s leteckými společnostmi i prezidentem Nixonem.
Jednomu případu se však věnuje důsledně a promítá se celou knihou. Cathy Kerkowová a Rodger Holder zvládli unést letadlo a jako jedni z mála i s výkupným doletět do Alžíru a časem si i žít mezi smetánkou v Paříži.
Holt divoký západ.

2 18.06.2021

Král Robert je mrtev, ať žije král... Král Joffrey? Král Stannis? Král Robb? Král Renly? Královna Denerys?

Smrt krále Roberta a jeho pobočníka Eddarda sebou přináší napjaté emoce a vztahy, každý má pocit, že má největší právo být novým králem sedmi království. Samozvaný král severu bojuje proti Lannisterům, Renly bojuje s bratrem Stannisem a Denerys buduje armádu na jihu. Ostatní kujou pikle a železný trůn se chvěje.

U tohoto dílu musím dát bod seriálu, jehož druhá řada je oproti knížce napínavější a svižnější. Tady čekáme vlastně jen na pořádnou vřavu na konci knihy kdy Královo přístaviště napadne Stannis se svým loďstvem.

Oproti prvnímu dílu, který se od seriálu vůbec nelišil, máme tady už drobné odchylky, které mě moc baví, a dozvídáme se o něco více o osudech a historií hrdinů. A to mě baví, proto si za nějakou dobu dám i třetí díl.

5 07.06.2021

Nikdy bych neřekla, že Stephen King a feel good příběh mohou jít k sobě dohromady. Ale ano! King je úžasný vypravěč nejen hrůzostrašných příběhů ale umí i tyhle až pohádkové povídky. V městečku Castle rock, které můžeme znát z jiných příběhů, se lidem dějí neobyčejné věci. Scott Carey vypadá pořád stejně a přesto neustále ztrácí na váze, váží dokonce stejně v oblečení i bez něj.. Kromě svého zdraví musí řešit i spory s novými sousedkami, které místní nechtějí příliš do své komunity přijmout. Všechny spory ale postupně s lehkostí zmizí. Závěr knihy je neuvěřitelně citlivý a dojemný.

"Jediná věc, která je těžší než se po půl kile denně rozloučit sám se sebou, je rozloučit se s přáteli.".

3 31.05.2021

Cože? King pod dvě stě stran? Skvělé.

Devítiletá Patricia je naštvaná na celý svět, na rodiče protože se rozvádí, na pubertálního bratra, který se s matkou na každém výletě jen hádá..a ne jinak to je na výletě do Apalčských hor. Trisha jejich hádky nechce poslouchat, ani se ji vlastně nechce ani tolik čůrat, ale sejde ze stezky aby si našla vhodné křoví na vykonání potřeby. A pak už je to jedno špatné rozhodnutí za druhým. U výletu se stává boj o přežití v divočině. Trisha musí bojovat nejen s divočinou ale taky se svým strachem. V tom všem ji pomáhá víra..v boha? Neslyšného? Toma Gordona?

"Od chvíle, kdy se ztratila udělala spoustu věcí správně- víc než by si kdy myslela-, ale toto bylo špatné rozhodnutí, nejhorší, jaké kdy učinila, od chvíle kdy sešla ze stezky. Kdyby bažinu přešla zjistila by, že se dívá na Devlinský rybník s chatami a kempovou cestou. Místo toho zamířila ke kanadské hranici a vešla hlouběji do lesů. Nějakých šest set kilometrů před ní byl Montréal. Mezitím toho moc potkat nemohla.."

11 27.05.2021

První tři kapitoly jsou skvělý. Když si Alice kupuje outdoorovou bundu na první pořádné rande - na horách, kam běžně nechodí, protože turistiku nesnáší, a kterou si nakonec koupí v HM, protože ta je aspoň hezká.. říkala jsem si, ježíš ta je jako já .
Richard je naopak sportovec, neromantik, možná trochu nudný a workoholik, ale sluší mu to, tak proč se trochu neobětovat..

Autorka umí neuvěřitelně uvěřitelně popsat pocity a stereotypnost života a nutí přemýšlet. Buď si při čtení řeknete, uff, mám štěstí, že u nás to tak není..a nebo, a sakra, u nás je to vlastně stejný...

Kniha vás naučí dvě věci
1. Nikdy se na začátku nepřetvařujte, budete to pak muset dělat pořád.
2. Kompromisy vedou akorát k tomu, že spokojený není nikdo.

A tak to ti dva s dvěma dětmi táhnou dlouhých 17 let, než nastane čas to změnit, a následky jsou mnohem horší, než kdyby do toho kopli mnohem dříve.

"Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. "

Kniha je krásná, ta růžová je prostě sladká. Jediné co bych upravila je možná řazení jednotlivých povídek, možná ke každé kapitole přidat časový údaj, sedmnáct let je přece dlouhá doba.

9 16.05.2021

4,5/5
Ptali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? Jaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého?

Alena Mornštajnová napsala příběh, který se naštěstí nestal. Na mnoha místech včetně naší země se jeho podoby odehrávaly a v řadě míst na světě se v různých podobách odehrává dodnes.

Co k tomu říct? Možná jen poděkovat... Všem odvážlivcům, kteří tu svobodu v roce 89 vybojovali a dotáhli do konce. Vůbec to tak nemuselo dopadnout. Nemusela to být dystopie. Mohlo to být třeba o něco jednodušší, než je v knize napsáno, mohlo to být horší..jako v KLDR třeba... Stačí, že KSČM je pořád regulérní stranou.
Važme si toho, co ti před náma vybojovali a nezapomínejme, zvlášť v dnešní době..

Kniha je i přes vlažnější první půli skvělá. I přesto, že vypráví niterný příběh jedné rozdělené rodiny, proti které stál režim a čas, má všechno. Závěr knihy je srdcervoucí. Autorka opět nezklamala.

Děkuji autorce.

13 26.04.2021

Bála jsem se, že dostanu nějakou českou verzi Bez dcerky neodejdu či Květ pouště.. místo toho jsem četla skvělou knihu o útrapách islámských uprchlíků v Německu a o střetu dvou opravdu neslučitelných kultur. Kniha je plná cynických poznámek a humoru.. sarkastického humoru a jde vidět, že knihu psala češka s pořádným nadhledem a nulovou korektností, což by už asi v němčině nebo angličtině neprošlo. :-)
Kniha popisuje život egyptského politického uprchlíka Kareema žijícího ve Stuttgartu, a zároveň odkrývá jeho minulý život.Z vlasti utekl před vězením a jistou smrtí po politickém převratu, kdy armáda svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího a jednom v nejkrvavějších masakrů na náměstí Rabaa v roce 2013.
Kareem je hodný kluk, pracuje v nemocnici, v uprchlickém táboře, a snaží se dostat na medicínu. Potíže nastanou v momentě kdy si umane, že si za ženu vezme kamarádku Magdu, českou tvrdohlavou holku, která je všechno jen ne halal. Střet kultur ale výrazně kazí vzájemnou náklonnost. Pocity vykořenění a stesku po domově oba zavedou zpátky do Káhiry.
Kniha ukazuje, že ne každý uprchlík je hned atentátník, násilník a člen IS. A přesně proti těmto nálepkám musí káhirský uprchlík Kareem v běžném životě bojovat. Ukazuje maloměšťácké a xenofobní názory Čechů a Němců a hezký nastavuje zrcadlo. Nachytala i mě .. při čtení části kde hlavní hrdinka jde setmělou uličkou a proti ní se vydají dva Syřani, bylo mou první myšlenkou... Ježíši teď ji určitě znásilní, a oni hoši chtěli jen poděkovat :-)

1 17.04.2021

Petr je věčným studentem a věčným romantikem bojujícím proti příliš realistickému světu. Romantická láska, téměř na první pohled, vztah s bezprostřední Markétou, pro kterou je schopen odpustit téměř cokoliv..I to, že čeká dítě s jiným. Romantická představa role otce, rodiny, a naivní myšlenka dvacetiletého kluka, že to tak přece může fungovat. Nemůže.Tato první velká láska k Markétě i k dítěti navždy ovlivní další vztahy.
První část knihy se čte velice lehce, love story, příjemní mladí lidé, kteří spolu zvládnou všechno na světě.
Další části už jsou těžší, neumění zapadnout, navázat kvalitní vztah, dostudovat, najít dobrou práci, osamostatnit se,opravdu dospět, vymanit se z Markétina života.. ke konci knihy už mi Petrův život přijde až příliš patetický. Mnohokrát jsem měla pocit, jakoby autor prostě vyprávěl svůj život, tak opravdové to bylo. Tak obyčejné, lidské problémy jsou v knize řešeny. Ano jsou to zápisky zrání a pozná se v nich mnoho skoro třicátníků.
Tento vnitřní souboj romantismu a realismu - to co chce moje srdce a to co očekává společnost stojí za přečtení. Je to útlá knížka na jedno odpoledne, která pár myšlenek zanechá.

17.04.2021

3,5/5
Jedna z těch knih, kterou bych asi v plném MHD nevytáhla, se kterou se moc mezi lidmi nechlubím.. ano je to víceméně brak..tak proč to číst? Ve své kategorii je to skvělá kniha, je to NOSTALGIE. Je to skvělý relax a odreagování.

Půlnoční slunce je o nějakých 300 stran delší, oproti stmívání. A co je tam navíc? Nic. Slovy Rosse z přátel: Edward se vykecává ze svých pocitů na 300 stranách! Popsaných z obou stran! :D.
Teď vážně. První třetina je skvělá. Vážně. Prozrazování Edových myšlenek, myšlenek spolužáků a dalších lidí kolem bylo jako slastné prozrazování tajemství a drbů. Příběh tak dostává mnohem hlubší nádech, ne jen uzounký pohled pubertální Belly.
Tento nový pohled nám na druhou stranu ukazuje Edu jako ještě většího závisláka, stalkera a masochistu, který má problém se svou vlastní existencí. Ale dozvídáme se více o ostatních Cullenech a pro tu Edwardovu rozpolcenost příběh krásně ubíhá.
Někde u baseballového zápasu se to ale láme, nudila jsem se, a měla pocit, že čtu zase jen stmívání. Konec knihy zase prozradí něco navíc po záchraně Belly.
Má to cenu číst? Ano! Mít velká očekávání? Ani ne.
Kapitolou samou pro sebe jsou chyby v textu. Mám pocit, že celou knihu opravoval autocorrect. Edward v koupacím křesle mě pobavil na pár stránek dopředu.
Naopak děkuji albatrosmedia za krásnou obálku.

3 14.04.2021