Liss93
komentáře u knih
Odešla do tmy
Claire Douglas
Jsem spokojená. I když jsem od začátku tušila, jak to všechno je, tak mě konec nezklamal. Vše dávalo smysl, nic mi nepřišlo přitažené za vlasy. Jen první polovina mi přišla zdlouhavá, pak už to šlo ráz na ráz.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Než jsem s trilogií začala, nevěděla jsem, že existovala jiná Karvinná než nyní. Že vztahy mezi Čechy a Poláky byly tak vyhrocené. A že práce na šachtě byla náročnější víc pro ty, kdo se na povrchu strachovali, zda se jejich blízcí vrátí. Paní Lednická pomohla mnoha lidem pochopit, proč je Ostravsko-Karvinsko takové jaké je. S lidmi se tam život nikdy nemazlil, ale o to víc si uměli vážit toho, co měli. Třetího dílu jsem se obávala nejvíc, protože jde o dobu, která není člověku neznámá a ví, že bude jen hůř. Naštěstí se to paní Lednické podařilo vybalancovat jako i v předchozích dílech. Vím, že je to poslední díl, ale určitě by nejen mě potěšilo pokračování příběhů našich hrdinů a jejich potomků až do revoluce.
Ztráta spojení
Martha Wells
V posledních 3 dílech se nám rozmohl nešvar začínat s dějem úplně jinde než skončil předchozí díl a to bez jakéhokoliv vysvětlení. Odehrává se děj této knihy už po cestování s Artem? Pokud ano, raději bych se dozvěděla něco víc o něm. Děj se vůbec nerozvíjí, zjištění z prvních dílů jako by už vůbec nebyla důležitá.
Ta, která prohraje
Liv Constantine
(SPOILER) Někdy kniha za 90 Kč překvapí pozitivně, někdy přesně naopak. Ta, která prohraje je ten druhý případ. Prvek nespolehlivého vypravěče je znám, takže na tom, že s Joannou je něco v nepořádku mi bylo jasné od začátku. Zbytečně navíc se zde objevují popisy věcí, které nemají souvislost s dějem a postavy se chovají přinejmenším zvláštně. Muž si po pár měsících od manželčiny smrti najde novou ženu, kterou si hned vezme a chce aby si osvojila jeho děti. A žena, která vystudovala psychologii, se vůbec nedokáže chovat k dětem, které přišly o mámu. Příběh se mohl vyvíjet úplně jinak, dokážu z fleku vymyslet x dalších různých způsobů, kam se mohl děj ubírat a co mohlo být popsáno jinak, aby to působilo mnohem lépe a mohl z toho být slušný thriller.
Krámek se starožitnostmi
Paula Brackston
Bez čtenářské výzvy bych si knihu nevybrala, protože romantika spojená s cestováním časem není můj šálek čaje. Proto nehodnotím, ale komentář si neodpustím. Logika se v takovém typu knihy nedá hledat, jinak by nebylo o čem psát. Všechno předvídatelné, čekala jsem, že na konci Xanthe zjistí, že Liam je Samuelův potomek. Číst pokračování už nebudu.
Moje báječná žena
Samantha Downing
Na to, že jsem mnoho neočekávala od knihy, která v akci stála 90 Kč, tak jsem byla po celou dobu příjemně překvapená. Jistě, něco bylo předvídatelné a něco nelogické, ale když to vezmu jako celek, tak na 3,5* to mohu ohodnotit s čistým svědomím.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Hlavní poselství knihy je jasné: žít život podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí, nevyčítat si 'Co by kdyby.' Žádný život není dokonalý, v každém je něco 'dobrého' vyváženo něčím 'špatným'. Dokud je Nora v knihovně, je za mě vše v pořádku. Během umírání se musí v mozku dít spousta reakcí a promítnutí si potenciálních životů může být jedním z nich. To neznamená, že vylučuji existenci mnohovesmíru, jen v tomto kontextu se spíš přikláním k jinému vysvětlení. Konec je v podstatě šťastný, protože Nora přežila a poučila se. Jen mi přijde, že zapojení duševního zdraví do děje není příliš vhodně popsáno/zvoleno. Jako by lidem s nějakým psychickým problémem mělo pomoct 'vyléčit se' uvědomění, že v jiném životě by se taky mohli mít podstatně hůř. Kéž by to bylo tak snadné.
Klekánice
Tereza Bartošová
Jako první jsem od autorky četla Dceřinu kletbu, protože nikde není napsáno, že jde o součást série. Takže jsem se vrátila k autorčině prvotině. Bohužel mě tato kniha moc nepotěšila. Plusem je, že je krátká. A mohla by být ještě kratší, kdyby autorka nezapomínala, že píše detektivku a ne básnickou sbírku. Zbytečně rozvleklá souvětí, neustálá přirovnání, která ani nedávala smysl, v elektronické podobě byl i problém s formátováním, kde měl být odstavec pokračovala normálně věta, která ale na tu předchozí vůbec nenavazovala. Konec knihy rychlý, bez vysvětlení, bez ničeho. A to málo, co se dozvíte je přitažené za vlasy.
Dálnice
Lenka Potůčková
Dobu, která se zde popisuje jsem naštěstí nezažila. Ale netroufám si nikoho soudit. Když někdo emigroval, měl pro to své důvody, když někdo podepsal spolupráci, nemusel chtít nutně škodit ostatním, aby z toho měl prospěch. Příběh je napsán čtivě, někdy jsou zde ale až zbytečné popisy a opakující se slovní spojení. Zpočátku jsou popisována období jednoho roku, později už jsou popisována delší období, a ke konci už to chvátá, jako by se autorka snažila to co nejrychleji dopsat. Většina postav byla bohužel nesympatická.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Nebýt epilogu, hodnotila bych lépe. Jinak čtivý a napínavý thriller, doufala jsem, že vrahem je někdo jiný, než kdo se nabízel už od poloviny knihy. Ale myslela jsem, že vztah vraha k hlavní hrdince bude jiný, takhle mi to úplně nepasovalo, navíc tam byly nějaké nesrovnalosti a nelogičnosti. Pomocnice byla asi o něco lepší, ale i u ní byl konec také zbytečně překombinovaný.
Anděl smrti
Robert Bryndza
Stará dobrá Erika. Hvězdu ubírám za otevřený konec a politické pletichy.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Solidní detektivka. Čeština je krásný jazyk, ale čeští autoři mají tendence psát v poetických souvětích, která jsou v kriminálkách zbytečná a zdržující. Případ jako takový je velmi zajímavý, jen je škoda, že není uvedeno, že jde o součást série, přečetla bych si nejdřív předcházejících díl, pak by mi dávaly smysl drobné náznaky v tomto díle. Ale (zatím) hodnotím rozhodně kladně.
Všude samí lháři
Shari Lapena
(SPOILER) Rozjeto to bylo dobře, ale ke konci se to začalo sypat jako domeček z karet. Nesnáším knižní psycho děti, nepůsobí na mě důvěryhodně, protože i když to mají v hlavě poskládané jinak, tak na svůj uváděný věk přemýšlí až moc vyspěle. Že nemají empatii chápu, ale někdy je jejich přemýšlení až moc vykalkulované. A co se týče ostatních postav, tak mi byly vlastně všechny nesympatické. Navíc jich bylo moc, takže se děj pořád dělil a někdy jsem musela chvíli přemýšlet, o kom se to vlastně píše. Zdá se mi, že Lapeně dochází dech.
Vlk
Samuel Bjørk (p)
Ani jsem nevěděla, že série s Munchem a Miou pokračuje. I když v tomhle případě jde o prequel celé série. Nápad byl zajímavý, bohužel úplně pohřbený spoustou vedlejších a zbytečných linek. Jaký byl motiv pachatele? Jeho historie? Proč si vybíral ty konkrétní chlapce? Vůbec nic jsme se o něm nedozvěděli. Konec byl velmi uspěchaný, případ uzavřený na posledních pár stranách. Linka s vyšinutým umělcem v knize nemusela vůbec být, a linka lesní dívky a jejího dědečka byla taky zbytečně rozvleklá a konec byl takový podivný, nedovysvětlený. Sice je můj souhrn na tuto knihu kritický, ale jelikož se mi líbily předchozí díly, tak dám šanci ještě tomu dalšímu.
Gazely
Patrik Hartl
Říct, že jsou Gazely oddychovka by nebyla tak úplně pravda. Prvok, Šampon, Tečka a Karel mi byli mnohem sympatičtější a nebýt jejich výskytu i v této knize, tak bych ji hodnotila hůř. Každá z kamarádek řeší nějaká svá osobní dramata, a někdy je toho tak moc, že člověk musí knihu odložit a odpočinout si. Je zajímavé, že i čtivá kniha nemusí být zajímavá a postavy vás můžou štvát, ale stejně chcete vědět, jak dopadnou. Mohlo by se to pojmenovat Hartlův paradox.
P.S. Z Beáty bych být jejími rodiči měla strach. Králíkem to začíná a kdoví kde to skončí.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Tak jsem si přečetla příběh dalšího švédského staříka. No dobře, Ovemu ještě do stovky nějaké ty roky chybí, co mu však nechybí je přímost. Zpočátku působí jen jako nerudný dědek, který až přehnaně lpí na dodržování pravidel, když se však v průběhu knihy dozvídáme více o jeho životě, tak zjišťujeme, že Ove si hodně prožil, ale nikdy ho to nezlomilo. Moc toho sice nenamluví a když už, tak je dost přímý, ale když jsou jeho sousedé i (ne)přátelé v nesnázích, přijde velmi rozhodným krokem na pomoc.
Severka
Nina Špitálníková
S Ri Jo-čong jsme se seznámili už v knize Svědectví o životě v KLDR. Její příběh se od ostatních podstatně lišil - ona ze Severní Koreje neutekla dobrovolně. Ve své domovině žila nad rámec normálu. Její otec byl vysoce postaveným činitelem ve straně, ona sama se angažovala jako příkladná severokorejská občanka. Je to velmi silný příběh a ačkoli autorce samotné už v KLDR dochází, že ne všechno co dělá, je správné, tak bohužel to největší prozření přichází až ve svobodném světě. Jen těžko se věří tomu, že vše, co je v knize popsané se doopravdy děje a není to jen fikce.
Někdo tě vidí
Clare Mackintosh
Díky nedávné návštěvě Londýna jsem si ke čtení zvolila thriller přímo z jeho prostředí a tím si i splnila ČV. Londýnským metrem jsem několikrát jela, dokonce i v pondělí ráno, takže vím, jak dokáže být vagón přecpaný, lidé se na vás lepí a vy se jen modlíte, ať už vystupujete. Děj upozorňuje na nebezpečí moderní doby, nejen na kamery, které nás zabírají na každém kroku, ale i na stereotyp, se kterým jezdíme dennodenně do práce i z ní a toho, že nevnímáme okolí a jen sledujeme displej mobilu. A jednou se na jeho obrazovce můžeme sami objevit, jako lovná zvěř.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
První knihou, kterou jsem od Jakuby Katalpy četla byl Zuzanin dech, který byl sice čtivý, ale co se postav týče, tak ty mě po skoro celou dobu četby štvaly. V rámci výzvy jsem dala šanci další knize od autorky. Tentokrát knize nechybí přímá řeč, ale jinak mám na knihu totožný názor jako na Zuzanin dech. Děj je čtivý, ale nemůžu vystát postavy. Všichni, kteří se v ději objeví jsou nesympatičtí, nejvíce Klára, která je sebestředná, zhýčkaná a chová se hůř jak náladové dítě. Ostatně ani další postavy se nechovají o moc lépe. Snad kromě Barbory mám výtky ke každému. Myslím, že Jakuba Katalpa není můj šálek čaje.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Kdyby vyšly semináře a hry Divadla Járy Cimrmana jako kniha, pobavili byste se u ní? Já ne, protože v psané formě by spousta vtipů a narážek nedávala smysl ani nebyla zábavná. Díky mluvenému projevu, je vše mnohem humornější a když se přidá i obraz, tak je nadčasové dílo na světě. Alan Karlsson je švédským Járou Cimrmanem či Forestem Gumpem. A i když nejsou v ději hluchá místa a příběh plyne, tak jsem někdy měla pocit, že stránky vůbec neubíhají. Posledních 60 stran už jsem dočetla na jeden zátah pro to, abych to měla konečně za sebou. Na to, jaký byl před lety kolem knihy rozruch mi to přišlo slabší. Ale úkol ze čtenářské výzvy jsem splnila, a možná v budoucnu kouknu na filmové zpracování.