Lole komentáře u knih
Nemůžu si pomoct ale jeho styl, kdy vás nezahlcuje zbytečnými detaily a jednoduše a přímočaře vám vysvětlí význam pojmu mi vyhovoval
Kdysi v mých 15 letech jsem si tuto knížku přečetla a hned několikrát. Líbílo se mi jak představa doby v které se odhrává tak i způsobe jakým byla vyprávěná. Poutavé čtení pro mladé dívky. Hlavní hrdinka prochází změnou sice idilicky, ne vždy tomu tak jak, ale zajímavé sledovat jají patalie.
Velice smutný příběh holčičky, která vyrůstala v rodině do které ani nepatřila a sama se vydala hledat kým doopravdy je. Konece celkem idilický, ale rozhodně dojme.
O tom jak je dospívat v okolí plného pitomců je těžké. Mám tuto knihu mnohem raději než Hrdého Budžese, mnohem lépe vykresluje jak bylo pro svéhlavou Helenku těžké srovnat se s dobou a místem kde žila. Mohu jenom doporučit.
Oproti filmu dosti pohádkové ale díky tomu i tak kouzelné.
Ve mě asi nejvíce žije osud Mariky z Pasťáku. Co se týče emocí, tak příběh je ve mě vyvolal, ale přiznám se že mě hlavně asi zajímá divadelní nebo filmové zpracování. Prostředí je temné, jak si člověk představí. Ještě když dodáme zničená krajina Severních čech. Je to trochu patetické až, ale provedení ve filmu by mohlo ten příběh posunout.
Upřímně mým velkým problémem bylo překousnout Maxovo chování k manželce v první půlce knihy. I já měla ze začátku problém, ale kniha se pak velmi příjemně rozjela.
Pomalu začíná se vše přibarvovat a přiostřovat. Ten konec je silné kafe, líbí se mi jak se hrdina popasuje s pozicí věčného outsidera v obou kulturách. Otec jenž působil komicky se stává zcela jinou figurou.
Moc hezká prvotina a sonda do duše dívky co byla odložena matkou a navíc se v české společnosti musí podotýkat s rasismem. O touze poznat svoje kořeny a nemožností je najít. Popravdě mě dost inspirovala ke genetickým testům. Aneb všichni se tváříme jako slovani, ale je náš opravdový mix? Věci s kterými se Tereza setkává jsou těžké, ale otevřenost ohledně života v adopci a popis jak dívka zažívá strach z opuštění můžou složit jako cestu k pochopení, proč i dítě co se v nízkém věku dostalo k rodičům si své trauma nese dál. Držím palce Tereze ať najde odpovědi na své otázky.
Aniž bych to tušila tak si mě pomalu takhle série získala a vtáhla do děje. Možná že taky svůj život vnímám spíše jako snahu někomu občas dokázat že nejsem jen malý holka z ústeckého kraje. Možná proto jakým způsobem autorka píše, protože vykreslená Lila je tajemná a nepředvídatelná. Možná protože jsou všechny charaktery tak osobité. Druhý díl se více zabývá manželství ale i tam jak jednotlivý vrstevníci jdou jiným cesta. Nejvíce se mi asi líbí jak je vykreslený kontrasty, který Lenu v sobě má. Mezitím odkud je a necítí se tma mezi svýma a v univerzitách a gymnázium jako by v ní zůstával kousek čtvrti.
Severka opět dílo, které popisuje život severo korejky a jak je těžké se dostat do demokratické společnosti. Kniha je dobře napsaná nemám co vytknout, ale možné jen se mi zdá téma poněkud vyčerpané a že bych možná v dalším díle uvítala vlastně něco fikčního od Niny :) Myslím že talent na to má :)
Podobné knihy mám po většinou velmi ráda. Komiks představuje novou formu ja na nás přenést atmosféru krasobruslařské skupiny a emoce, která hrdinka cení. Celé je to milé, jako příběh o dospívání a hledání své cesty navíc velmi nenásilně naznačená LGBT linka. Za mě milá jednohubka k večeři :)
Začnu s těmi pozitivy. Když jsme kniu začala číst tak se mi líbilo že pronikám skrze ní do zajímavého světa v indiánské rezervaci. Bavili mě indiáni a jejich způsob života v kontrastu s američany. Ani mi nevadil někdy až fantazijní představy rozmlouvání s indiánskými duchy a přírodu. Asi by mi celkově nevadilo kdyby kniha byla o něco vážnější než humorná, ale i ta je to svěží dílko a na prvotinu za mě dobrý. Také jsme jedna z těch co až v průběhu čtení zjistila, že se jedná o fiktivní příběh a kolik inspirace z reálného života autorky tam je? Jasně některé představy zní až moc vybájené, ale jako by pomáhali pochopit indiánské uvažování. Teda jestli tak doopravdy uvažují anebo je to jenom naše fantazie? To se zjistit nedá, ale co aspoň si můžu snít o tom, jak se jedna Češka z podhůří Krušných hor na severu Čech dostala do indiánské rezervace a zažívám tam nové poznání přírody a spojení s ní. A jelikož sem sama vyrůstala v městě mezi dvěma povrchovými obrovskými uhelný doly někde mostu, tak můžu potvrdit, že to úplně jiný vztah k přírodě než zná ze svého domova. :)
Za mě zajímavá kniha z exotického prostředí. K autorovi jsme dostala teda i díky aktuálnímu konfliktu s cílem mu porozumět. Na knize se mi líbí, že si nevybírá strany, ale ukazuje je obě a co víc nejde za něj o knihu o politické situaci v Izraeli, ale o to, co se stane když jedinec zradikalizuje své myšlení. Vztahové variace hlavního hrdiny mě také velmi baví.
Jsem ráda že jsem si konečně tu knihu přečetla a především hlavní postava mě v mnoha ohledech rozčiluje a celkové líčení Yankee očima Konfederace. Jsem s knihou spokojená, ale příběh mě nevtáhnul tolik co jsem čekala.. Každopádně jsme ráda že jsem se k ní konečně dostala.
Je to konec serie na kterém se podepisuje především situace autorky. Je z ní cítit osamění po smrti a odloučení manžela. Nejraději mám část, kdy je Angelika s Otcem Odgeralem ve Wasapu a společně se starají o přežití. Líbí se mi jejich poslední rozhovor, jako by chytal poslední linnie boji hrdinky s iracionálním strachem a celkově její schopnost bojovat za přežití svých vlastních dětí. Za mě úctyhodné zakončení serie. Snad se ještě někdy dočkáme plného závěru.
No a to už tu máme jiné kafe, všechno vrcholí a díky pomalému úvodu v prvním dílu, tak druhý přečtu skoro přes noc. Líbí se mi i jak se obě postavy koukají na své stíny z minulosti až se sami sobě vzájemně ztratí. I to jak nad tím vlastně oba mávnou je pro mě sic nepochopitelné, ale i díky tomu to na mě celé působí realisticky akorát mě to utvrzuje v tom, že i kdyby Joffreye nezatkli také by k něčemu takovému došlo. Spád jednotlivých události mě velmi baví. :)
Tento díl není tolik zajímavý na děj, ale na atmosféru a pomalé směřování k tomu co se bude dít v dalším díle. Pomalu se vynořují různí osoby z minulosti. Samozřejmě Polačka je jedním z milých příkladů. Myslím, že díky tomuhle dílu jsme se zamilovala do města Quebec :)
Život v severní Americe mě obecně baví. Možná je to díky celkovému zájmu o kolonizaci a soužití indiánu s evropany. Ale taky si přiznejme, že mě celkem baví to jak je po milostné stránce příběh ustálený. Při čtení skoro jako bych se ocitla přímo v té krásně Kanadě. Baví mě jak společně postavy bojují především s přírodou. Nejedná se tolik i když také o mocenské hry. Vztah mi postupně začíná připadat dospělejší. Líbí se mi i náznaky propadů a konfilktů, které jej tvoří realističtější. Také se mi líbí, jak je cítit, že si každý nechává sám něco pro sebe. V tom příběh taktéž vnímám realistický.
Dřív jsem tento díl měla najraději. Fascinovala mě pařížská chudina a ty drobnosti. Ted se na něj koukám z jiného úhlu pohledu. Je vidět jak postava se mění a padá na dno. Začíná pomalu být krutá a mstí se. Zároveň je pryč ta naivita prvního dílu.