los komentáře u knih
jo, je to klasika, je to kvalitní česká literatura, je to kánon, ale mně to prostě vůbec nic neříká, přestože některé pasáže jsou nezapomenutelné
asi jsem se příliš těšil na Brno, a přestože mi prostředí, v němž se děj odehrává, je více než blízké, příběh mne velmi zklamal, nutil jsem se k dočtení
každý druhý -náctiletý má šuplík plný něčeho podobného, většina z toho vyroste
domnívám se, že taková kniha má smysl jen pro rodinu a přátele, neboť ji verifikuje předčasná smrt původce, je v podstatě pouhým médiem vzpomínky, nikoli literaturou
ta "paní" je vystudovaná historička?
esence dekadentní poetiky
překvapuje mne, že Karáskovy romány mají tak málo čtenářů, vždyť jsou to proto-klenoty dnes tak populárního queer žánru
jako naprosto katastrofální hodnotím edici!!! v dnešní době vydat přetisk bez moderní ediční úpravy, snad dokonce i bez korektury (ano, text - zvláště v Ganymedovi - je plný chyb) - a nezachrání to ani Drtinova grafika = ani když vložíte prošlý salám do luxusního papíru, čerstvý z něj nebude
Když jsem ho našel na půdě, nu, to bylo shledání po letech!
Binar zasáhl do mého života jak blesk a dovolil mi nahlédnout světovou poezii očima geniálních básníků. Naučil mne chápat rytmus a sílu slova jako tvárnou hmotu, jako magii smyslu lidského bytí.
Z Binarovy vlastní tvorby mám nejraději Playback a všem doporučuji k četbě, kondenzuje v sobě všechen prožitek z tvorby jeho oblíbených básníků - Máchy, Baudelaira, Rimbauda, Apollinaira, ...
Věřím, že ve mně nikdy nepřestanou rezonovat Binarova slova...
jeden z opěrných sloupů evropské literatury, kde by byla bez Byrona česká literatura?
autorka sice precizuje svůj styl, ale nemohu si pomoci, tematicky se už příliš opakuje
ne, na tento druh humoru musí mít čtenář speciální buňky, a ty postrádám, zvládl jsem pár stránek a knihu odložil
ale jo, jednohubka na odpoledne, úměrná dávka cynismu a beznaděje chlapskýho světa, takoví jsme
tuhle literární postavu prostě od dětství nenávidím
chudák moje máma, četla mi tuto knížku tolikrát, že už ji znala zpaměti
Petiška a Zmatlíková (stejně jako třeba Petiška a Miller), ti patří k sobě, kdo by na ty překrásné knihy dětství zapomněl - a na to kouzelné napětí, ať už byl posluchačem, anebo tajně četl pod peřinou sám
a nejradši jsem měl Myšího krále a také pohádku O jablůňce
Tato dětská kniha se mi vryla do paměti neskutečně silně, četl jsem ji 20x, možná i vícekrát. Dodnes si pamatuji Sazičku Čmuchálka a Všetečku Všudybyla. Okouzlily mne ilustrace, prohlížel jsem si je znovu a znovu a hledal v nich skryté hádanky. A stále si vybavuji ten dětský vztek z "nespravedlivého kouzla", jak se naučit násobilku, a zlobil jsem se na hlavní hrdinku, že ten "dospělácký trik" neprokoukla!
v době předinternetové výborný zdroj základních informací o řecké mytologii