LuckaLO
komentáře u knih
Útěk z tábora 14
Blaine Harden
"Středoškolští studenti v Americe dnes debatují, proč prezident Franklin D. Roosevelt nenechal bombardovat železnici vedoucí k Hitlerovým táborům. O generaci později se jejich děti možná jednou budou ptát, proč Západ nic nepodnikl při pohledu na mnohem zřetelnější satelitní snímky Kim Čong-ilových táborů."
"Tibeťané mají Dalajlamu a Richarda Gera, za Barmánce mluví Aun Schan Su Ťij, Dárfúřané se těší podpoře Miy Farrowové a George Clooneyho. Jen Severokorejci nikoho takového nemají."
"Kim Čong-il byl horší než Hitler. Zatímco Hitler útočil na nepřátele, Kim likvidoval vlastní lidi v zařízeních jako Tábor 14."
Další svědectví z nejuzavřenějšího státu na zemi. Nebudu hodnotit literární zpracování, spíš výpovědní hodnotu. A to i přes nějaké menší nesrovnalosti rozhodně má.
Je až k neuvěření, že se tohle v dnešní době ještě děje a většina světa nad tím zavírá oči.
Cena
Marek Hnila
Povedená povídka. Je napínavá, čtivá a jak dopadne jsem netušila až do konce.
Osiřelo dítě
Daniela Mičanová
Mám ráda povídky a antologie. Osiřelo dítě je hodně povedená sbírka. Nejvíc se mi líbil Kousáček a hodně mě bavilo Malézmrtvýchvstání. Zaujala mě i povídka Karmen, kletba Doroty Kaprálové, Sirotek a bavil mě i Zelený Jura.
Jen Paskřivec mi moc nesedl, námět je asi dobrý, jen zvláštně napsaný.
Celkově sbírku hodnotím kladně a doporučuji.
Závěj
C. J. Tudor
Četla jsem všechny knihy od autorky, které u nás vyšly, a tahle mi přišla nejlepší. Není to žádný velký literární počin, své chyby to určitě má, ale příběh mě zaujal a bavil od začátku do konce.
Oko čarodějnice
Nelly Černohorská
Tohle je trochu zklamání. Třičtvrtě knížky jsem se celkem nudila. Nápad dobrý, ale myslím, že z toho šlo dostat víc.
Psycho
Robert Bloch
Mám ráda staré horory, mají tu svoji zvlaštní atmosféru a nezapomenutelné záporáky. Psycho jsem četla za posledních 20 let už po několikáté a pořád mě to hodně baví.
Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Nechala jsem se nalákat hodnocením zde a knihu si koupila. Má povedenou obálku a ilustrace uvnitř jsou skvělé. Příběh mě už tolik nezaujal, místy mi to připomínalo pohádky strašidelných domů od Darcy, a nijak jsem se u čtení nebála.
V Královských zahradách
* antologie
Od dětství miluju Kinga, miluju povídky, takže na tuhle knihu jsem se moc těšila.
A nezklamala, je to velká paráda. Bavily mě uplně všechny povídky, našla jsem v nich spoustu střípků z tvorby Mistra.
Ghúl
Brian Keene
Ghúl jako příšera mi moc hrůzu nenahnal, spíš byl kolikrát k smíchu. Větší děs a znechucení ve mně vyvolalo chování některých dospělých. Stvůry žijí všude kolem nás, bohužel je na první pohled většinou nepoznáme.
Kyselé bonbony
Kealan Patrick Burke
Trochu mi v příběhu chybělo odhalení toho, co jsou Stařešinové zač a proč dělají co dělají, ale jinak to byla příjemně kysele strávená hodinka před spaním.
Noc splněných přání
* antologie
Velmi zdařilá sbírka povídek, líbily se mi skoro všechny, což se moc často nestává. Nejvíc mě zasáhla povídka Plážový romantismus. Bude to tím, že mám teď život tak trochu podobně a asi si dám radši bacha na to, co si občas přeju. :-)
Skvělá byla povídka Kamínek v botě, pobavila. Schrődingerův traktor mě dojal až k slzám, u Když padají hvězdy mi přeběhl mráz po zádech. I ty ostatní byly super.
Jen povídky Hovno a Krystalek Sylva mi přišly zvláštní, nejspíš jsem je nepochopila.
Prach
Hugh Howey
Knihu jsem dočetla včera a skoro mi slza ukápla, že už je konec a musím opustit Juliet, Sóla, Donalda a svět Sila. Celá trilogie mě moc bavila, hodně dlouho jsem nečetla nic takhle dobrého.
Jen škoda toho urychleného konce.
Silo
Hugh Howey
Hugh Howey stvořil fascinující a dost klaustrofobický postapokalyptický svět.
Země je zamořená jedy a tisíce lidí přežívá v obrovském 140 patrovém silu pod zemí. Do příběhu nás uvede šerif Holston, který je na vlastní žádost vyslán ven vyčistit senzory kamer, aby měli lidé v 1. patře sila na obrazovkách čistý pohled na ponurý a mrtvý venkovní svět. Je to výprava, kterou zatím nikdo nepřežil.
Silo je rozvržené na třetiny, v každé je farma, čistička vody, sídlo šerifa, obytné prostory a podobně. Ve třicátých patrech se nachází IT oddělení, které samozvaně všechno řídí. V posledních patrech, v takzvané hlubině, je mechanický úsek, který zajišťuje hlavně elektřinu. A právě v hlubině se zvedne vlna odporu proti chodu sila a všemocnému IT oddělení, které spousty věcí tají a posílají na smrt každého, kdo se vzepře...
Naprosto strhující postapo příběh, který mě chytl od první stránky a nutil pořád číst, protože jsem potřebovala vědět co bude dál. Pocity zoufalství, klaustrofobie, točení hlavy a bolavé nohy z nekonečných schodů jsem při čtení reálně cítila, až tak dobře je to napsané. Pro fandy postapo je Silo povinná četba.
Ten druhý
Jiří Pešaut
Knížka má moc povedenou obálku. A příběh, který vypráví, je ještě lepší.
Sledujeme příběh Bena a Katky, kteří v životě nemají zrovna na růžích ustláno a perou se s tím, jak umí.
Je to určitě příběh k zamyšlení, jestli člověk, který nemá zrovna dobrý start do života, může svůj osud zvrátit nebo se pořád poveze na vlně průšvihu.
Zuzky mi bylo hodně líto, ta se svojí situací udělat moc nemohla.
Autor umí krásně popsat přírodu a spojení člověka s ní, líbilo se mi vzpomínání hlavního hrdiny na dětství s dědečkem v osadě Zapomění.
Knížka mě bavila, dala mi pár podnětů k zamyšlení a obrala o spostu spánku, protože nešla odložit. :-) Doporučuji.
23:55
Jan Hlubek
Útlá knížečka tak akorát na zpříjemnění jednoho večera. Jako milovnici postapo příběhů se mi nevíc líbila povídka Svět poté. Má nápad a prima beznadějnou atmosféru. Konečně to někde směřovalo ke konci lidské populace než ke snaze k jejímu zachování, jak to běžně bývá. Byla by to určitě dobrá samostatná knížka.
Další skvělá povídka je Sněhobílá smrt, V osidlech temnoty a celkem dobrá a lehce zvrácená byla i Pandemie obskurnosti. Eugenův bourák byl fajn, jen dost předvídatelný a to samé Variabilní lásky. Celkově sbírku hodnotím kladně, baví mě autorův styl i čeština. Navíc má knížka povedenou obálku a super grafické zpracování.
Ostrov panenek
Jeremy Bates
(SPOILER) Tak tohle je veliké zklamání. Banda totálně tupých zbohatlíků, kteří se mezi sebou nesnáší, hádají se a nesmyslně mlátí jeden druhého. Jediná relativně normální postava dostane hned na začátku chřipku a tím je vyřazená z veškerého dění. Děj v podstatě o ničem, bez atmosféry a napětí. Na konci jsem protáčela oči, už mě ani nezajímalo, jak to dopadne, snad jsem jen doufala, že se pozabíjí všichni mezi sebou. Epilog byl jak z pohádky. K hororu se to ani nepřiblížilo, přitom Ostrov panenek měl takový potenciál. Škoda. Hvězdičku dávám za linku Maríi, ta měla smutný osud a tý jediný mi bylo líto.
Milé dítě
Romy Hausmann
Ale jo, celkem to šlo, dávám tomu 3,5 hvězdy. Trochu překombinované, přitažené za vlasy, ale čtivé, napínavé a pachatele jsem netušila až do konce.
České podsvětí Josefa Klímy
Josef Klíma
Tuhle knihu nebudu hodnotit hvězdičkami, protože jsem ji zatím nečetla celou. Pohled pana Klímy na devadesátky je určitě zajímavý, byl a je to dobrý novinář. Jenže true crime teď frčí, devadesatkové případy jsou omílané pořád dokola a mě už to prostě nebaví číst, (krimi čtu příležitostně). Tak by jakékoliv moje hodnocení teď nebylo fér. Ke knížce se určitě vrátím, až na ni přijde ta správná nálada a správný čas.
V jejím srdci svět se tříští
Jonathan Dylan Barker
Tahle "cihlička" je pecka! Do příběhu jsem se ponořila hned na začátku a opravdu bylo těžké knihu položit a jít spát, je to naprosto dokonalý a originální dílo. Moje první setkání s Barkerem a rozhodně ne poslední.
Mrazení
Jiří Pešaut
Mrazení je malá útlá knížečka, která se mi dostala do ruky náhodou v knihkupectví, zaujala mě povedená obálka a tak jsem si ji koupila.
Kniha obsahuje 12 celkem povedených povídek, u kterých vás má zamrazit. Většina je krátkých na pár stránek, ale jsou tam i dvě delší, Mrazení a Hořící svíce. Druhá jmenovaná se mi líbila asi nejvíc. Je o městečku, kde řádí upír a na žádost místního starosty se tam vydá zjistit co a jak uznávaný profesor univerzitního muzea v Oxfordu. Povídka má spád, atmosféru a zajímavé rozuzlení. Mrazení je obsáhlá a celkem dobře zpracovaná povídka o jednom zjištném manželství a o pomstě. Dokážu si ji představit i jako samostatnou knihu, téma je to zajimavé. Jako další můžu vyzdvihnout povídky Já se vrátím, Strach a Hvězdy. Autor v nich krásně pracuje s emocemi. Aspoň se mnou to trochu pohnulo. :-D Mrazení celkově hodnotím kladně, u některých povídek mi mráz po zádech opravdu přejel. Pan Pešaut píše poutavě, povídky mě bavily, takže za mě knižka účel splnila a doporučuji.
