LucyEcstasy komentáře u knih

Blaire se rozhodla splnit si svůj sen, a tak si otevírá malou cukrárnu s cupcaky a koktejly.

Naneštěstí hned vedle otevírají sportovní bar plný hluku, křidélek a piva. Blaire tedy poznává Ronana a začnou spolu soutěžit o přízeň zákazníků.

Kdo tento souboj vyhraje?

Upřímně jsem se trochu bála, co mne uvnitř čeká za příběh, když jsem viděla tu obálku. Ta se, dle mého názoru, nepovedla. Jestliže mají postavy představovat hlavní postavy, tak to vůbec nesedí. Například Ronan má v knize tetování na rukou a je ztělesněním “hipstera”.

Myslím si, že spousta lidí, díky obálce,po knize nesáhne, což je velká škoda, protože příběh je skvělý!

Sledujeme pomalu vyvíjející se vztah mezi Blaire, které Ronan nejdříve leze na nervy, ale pak ji postupem času začne přitahovat. Je to takový ten typický “hate to love” příběh.

Psán je v krátkých kapitolách, kdy autorka píše odlehčeně, bez zdlouhavých popisů a zbytečného napínání čtenáře.

Setkáváme se tu s prostředím typicky ženským a typicky mužským. Zatímco u Blaire je vše roztomilé, v dívčích barvách a jemné, u Ronana je vše “chlapácké” - dřevo, temnější barvy a prostě pravý opak cukrárny Blaire. V knize tak najdeme krásný kontrast.

Co jsem nemohla vystát, a to v dobrém slova smyslu, byla rodina Blaire. Autorka ji zasadila do příběhu jako nesnesitelnou a povrchní a přesně to ve vás při čtení vyvolají.

Raději jsem měla Ronana. Byl to symptický tvrďák na první pohled, ale uvnitř byl citlivý, vnímavý s dobrou duší.

Po knize jsem sáhla, protože jsem potřebovala nějakou vtipnou oddechovku. A to přesně od knihy dostanete.

Vřele ji doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit a “vypnout” na chvíli.

Hodnotím 4,5/5⭐️

6 14.11.2022

Alex Smith - Tři malá prasátka (Šéfinspektor Robert Kett 3. díl)

Na toto pokračování série jsem se velice těšila, protože se konečně dozvíme, zda Robert najde svou ženu a zda ji najde živou a zdravou.

Musím přiznat, že jsem byla lehce zklamaná. Oproti předchozím knihám mi tu chybí dostatek humoru, na který jsme zvyklí. Zároveň se v knize nic výrazného neděje a pak najednou na posledních desítek se konečně začne něco dít a akce střídá napětí. Něco tomu prostě chybělo. Osobně si myslím, že tam chyběla kombinace humoru, dětí Roberta a trošku více akce. Kniha ani ve mně nevyvolala touhu a netrpělivost skrze nutnost sáhnout po dalším pokračování. Naštěstí je kniha relativně krátká a čítá 272 stran a čtivost tam rozhodně nechybí. Rozuzlení zápletky bylo překvapivé a rozhodně jsem ho nečekala. V podstatě mohu říci, že jsem si nejvíce užila cca posledních 50 stran knihy.

Robert je otec tří holčiček a já bych v této knize ocenila, kdyby se jim i více věnoval. Rozumím tomu, že pátrá po jejich matce, ale odsunout je na druhou kolej taky nebylo příjemné. To je další změnou oproti předešlým dílům, kdy tam s nimi alespoň nějaký čas strávil. Jinak je to náš starý dobrý Kett.

Autor má talent na psaní zajímavých námětů a má smysl pro humor. Nicméně tady kniha nenaplnila zcela mé očekávání. Chystám se ale přečíst i další knihy, kde doufám, že budu spokojenější. Knihu bych celkově zařadila někam doprostřed. Nenadchne, ale ani neurazí. Věřím, že spousta čtenářů navíc bude uspokojena, že se dozví, co se stalo s Billie, protože to je hlavní tahoun celé série. Alespoň doteď. Jsem zvědavá, s čím Alex Smith přijde příště. Na závěr bych ráda pochválila grafickou stránku obálky, ta se povedla.

5 09.06.2023

Penzion - Robin Morgan-Bentley

Seznamte se s budoucími rodiči - Jamiem a Victorií. Victorii se blíží termín porodu, ale na poslední chvíli se s Jamiem rozhodnou, že si užijí krátkou dovolenou v jednom malebném penzionu. Netuší však, že tahle dovolená jim změní navždy život.

Kniha ze začátku vypadá jako průměrnější thriller. Do začátku porodu bych řekla, že je děj i línější. Nicméně všechny události po něm jsou akcí a emocemi nabité.

Celou dobu jsem fandila oběma rodičům, dokud nepřišel jeden zásadní zvrat a já koukala s otevřenou pusou. Poměrně rychle jsem si totiž vytvořila teorii, kam děj bude ubíhat a říkala jsem si naivně, jak je tento příběh průhledný. Když už jsem si myslela, že mne nemůže nic překvapit, přišla @rosebloodbooks a upozornila mě na jednu věc v poslední kapitole a kniha dostala ještě jiný rozměr, děkuju ti!

Miláčkem knihy se pro mne stal Jamie, kterého mi je ve finále hrozně líto, ale zároveň ho obdivuji, jak se popral se svým osudem. Já sama nevím, jak bych se v jeho situaci zachovala. Za to Victoria se pěkně vybarvila, ale o tom, až si tuhle knihu přečtete.

Co na závěr říci? Tohle si chcete přečíst. Minimálně já vám to doporučuji. Akční psychothriller, který za mne, může slušně konkurovat knihám Sebastiana Fitzeka. Knihu slupnete jak malinu, protože vás vtáhne do děje a nepustí, dokud knihu nedáte na jeden zátah.

Za mne 4,5/5

5 09.04.2023

Písně pouličního metaře - Dustin LaValley

Tato kniha v sobě ukrývá tři originální novely, od kterých se nemůžete odtrhnout. Jsou psané čtivě a autor má velkou fantazii. Zároveň to ale není kniha, která ve vás probudí mrazení skrze děj a prostředí. Kniha je postavena především na tom, že má čtenáře šokovat a myslím si, že pokud nejste otrlí čtenáři, tak se vám sem tam může udělat i nevolno. Minimálně tak mi to popsal partnerův kamarád. Cituji: “...a když jsme u toho, blbě mi bylo u Dustina LaValley, což se mi ještě nestalo a děkuji ti za to ” - Nemáš za co.

Pojďme se blíže podívat na jednotlivé povídky.

Hned na začátku se ocitneme v novele Spinner, která pojednává o vrahovi, kterému se povede utéci při převozu. Pomůže mu v tom jeho partnerka a společnice Lucy. Sledujeme několik linek - vraha s Lucy; policistů, kteří se je snaží chytit a staršího páru. Samozřejmě náš vrah za sebou zanechá pár mrtvol. Nicméně nemá štěstí a sledujeme jeho potíže při prchání.

Řekla bych, že v této novele je nejvíce zvrácená chvíle za celou knihu. Opět budu citovat známého: “První povídka mi dala zabrat, ve chvíli kdy už to pro mne zašlo příliš daleko zašel Norman ještě dál .” aneb i staříci mají svá tajemství.

Druhou novelou je Jako vzít dítěti bonbon. Za mne je tato novela nejslabší, ale i přesto ji nic neubírá na čtivosti.

Střetnou se tu tři lidé. Dva lupiči a muž, který zabil svou ženu. Náš lupičský pár má ale toho dne smůlu, protože si vybrali špatného muže. Shoda jmen a vše se obrátí vzhůru nohama.

Kniha končí novelou O(d)zbrojení, která je typickou vyvražďovačku, kde teče mnoho krve.

Čtyřicet lidí je rozděleno do týmů a uzavřeno v obchodním domě. Za úkol dostanou přežít tuto děsivou hru, kdy se mají vzájemně všichni pozabíjet. Má to jeden háček. Zbraně si mohou vybrat jen dle oddělení, ve kterém se nacházejí.
Pokud hledáte nenáročný horor, který přečtěte za jeden den a nevadí vám zvrácenosti, pak je tato kniha přesně pro vás.

Já ji hodnotím 5/5⭐️

5 25.01.2023

Sbírka hororů? To je něco pro mě!
•
•
V této knize najdete šestnáct povídek a dvě novely zaměřené ne hororovou tématiku. Občas mi přišlo, že se prolínají i se žánrem sci-fi,což bylo zajímavé a setkala jsem se s tím poprvé.

Po dlouhé době se mi taky stalo,abych se u povídky bála. Respektive dvě hodiny jsem čumákovala a nemohla kvůli ní spát. Díky Medvídku!

S touto knihou jsem velice spokojena a jsem ráda,že jsem si ji mohla přečíst. Zaujaly mne snad všechny příběhy a těžko bych řekla,zda byl nějaký slabší. Všechny se držely hodně vysoko.

Autor umí skvěle vyprávět a vnést čtenáře do děje a prostředí. Fantazie mi pracovala na plné obrátky společně s imaginací.

Za mne mohu vřele doporučit.

Co musím ještě pochválit,mimo příběhy,je samotné zpracování knihy,co se týče vzhledové stránky! Miluju přebal i knihu pod ním! To se vážně povedlo!

Začala bych tím, že jsem od Karly Kubíkové četla její Hájovnu a s tou jsem byla velice spokojena. Když vyšel Dům na konci ulice, těšila jsem se na další zajímavou a poutavou knihu. Bohužel jsem se spletla.

Máme tu Ninu. Je v důchodu, vdova a žije v domě se svým bratrem , se kterým má nevyřešenou minulost. Do ulice se přistěhuje nová rodina a ona se seznamuje s dospívající dívkou Gábinou, kterou doučuje češtinu. Jak už to bývá, v jejím životě nastane zlom, který obrátí vše vzhůru nohama.

Jako první bych chtěla pochválit přebal, který působí klidným a čistým dojmem. Vystihuje tok děje v knize. Ten je plynulý, bez velkých dramat a sledujeme obyčejný prostý život důchodkyně. Občas ale čas v knize plynul až moc pomalu a já dost často knihu odkládala, protože jsem u ní usínala. Nepomohly ani krátké kapitoly. Také tu zabloudíme do minulosti Niny a její rodiny. Rodinné tajemství bylo to, co mne udržovalo ve čtení.

Co mne ale nejvíce vadilo a kazilo chuť k dalšímu čtení byl fakt, že z mne neznámého důvodu, docházelo ke spoilerům jiných knih. Nina je vášnívá čtenářka a během toho přečte cca 5 knih. Proč ale autorka měla potřebu vyzradit z daných knih to hlavní, to opravdu nechápu. Na některé ze zmíněných titulů jsem se sama chystala a teď vím, že nejdřív musím zapomenout.

Jinak se jedná o lidský příběh plný naděje a víry, střetu mezigeneračních postojů a mnoha zkouškách života. Je tu cítit i bezbrannost Niny v určité chvíli, kdy musí upustit od svých priorit a zásad, až mi ji bylo líto.

Za mne je to slabší průměr. Dovedu si ale představit, že se bude kniha líbit starším čtenářkám.

4 29.07.2024

(SPOILER) Purpurová síť - Carmen Mola (série Případy Eleny Blancové 2. díl)

První případ Eleny s názvem Obřad, měl zajímavý způsob vraždění a tím to končilo. Podobně je to i u Purpurové sítě.

Máme tu tajnou organizaci, která obchoduje s nahrávkami, kde se mučí lidé. A nejen s tím obchodují. OAP se snaží tuto síť rozkrýt a Elena tam chce najít svého ztraceného syna.

Celou knihu zachraňovaly linky z prostředí záporácké skupiny. A krátké kapitoly. Jinak tu máme opět spoustu grappy a vztahů. Proč? Nevadí, mi když se v thrilleru objeví lehký náznak vztahové či romantické linky, ale tady se vztahy, v podstatě celé OAP skupiny, řeší polovinu knihy. Jako by autorka nevěděla jak napínavou knihu psát.

Další věcí byla nelogičnost ve vyšetřování. Elena si skočí z pěti metrů z balkonu a po dopadu ihned dokáže sprintovat. Vyhození hlavního důkazu ve formě cizího oblečení na oběti. Jakože najdeš mladou slečnu v chlapské špinavé košili a jako kriminalista tě nenapadne nic lepšího než ji vyhodit do popelnice? Je jasný, že po pár dnech už tam žádné stopy nebudou. No a třetí věc k zamyšlení.. Jsi někde, kde to neznáš mezi nebezpečnými lidmi. Potřebuješ před nimi zdrhnout, hledají tě a najednou v lese uslyšíš cizí hlas. Slepě tomu hlasu důvěřuješ a následuješ ho. No bylo tam toho dost.

Knihu jsem četla ve společném čtení s .... a shodly jsme se, že do třetího dílu se už nepustíme.

Abych nehodnotila jen negativně, tak pochválím obálku, která se mi moc líbí.

A taky to, že pravděpodobně Elena zjistila, že alkohol a náhodné známosti nevyřeší žádný problém. Elena na konci totiž změní své dosavadní chování a rozvine některá přátelství.

4 18.01.2024

Jednorožec - David Lauda

Hledáte oddechovou jednohubku? Dnes vám představím jednu knihu, která by mohla být tou pravou.

Pana Ovčáčka už nebaví přežívat v domově seniorů. Domluví se tedy s jedním zaměstnancem a pokusí se utéci. To se mu podaří a starý pán se vydává na cestu za štěstím. Jednoho dne se seznámí s Alimentem. A kdo je Aliment? 150 let starý jednorožec, který má za sebou zajímavý a strastiplný život. Jak toto celé dopadne?

Začneme obálkou, která je svým způsobem kontroverzní a velmi originální. Přesně takhle jsem si Alimenta představovala.

V knize jsem viděla inspiraci příběhem Jonase Jonassona a jeho Stoletým staříkem, který vylezl z okna a zmizel. Autor si zde pohrává s mnoha přirovnáními, kterých je v 1/4 knihy opravdu hodně a já si na to musela zvyknout. Nicméně po jazykové stránce je kniha bohatá a přirovnání jsou velmi vtipná, jako celá kniha. Mimo humoru je tu ale dost často poukázáno na lidskou rasu a na to, jací lidé jsou/byli. Řekněme, že kniha v sobě skrývá myšlenky, nad kterými by se mělo možná přemýšlet. Já si čtení velice užila, protože mi byl sympatický humor, mnohdy černý, který prostupuje celou knihou.

Pan Ovčáček je senior, kterého trápí, kam se na stará kolena dostal a rozhodne se s tím něco dělat. Fandila jsem mu, protože v životě je nejdůležitější být šťastný. O to právě pánovi šlo. Potká jednorožce Alimenta, který nám vypráví střípky z jeho života - například jak měl za přítele Adolfa Hitlera. Obě postavy spojuje touha být a dožít s někým, kdo bude mít dotyčného rád. Já jsem po dočtení knihy nemohla nějakou dobu spát a musela jsem nad hlavními protagonisty přemýšlet.

Je veliká škoda, že tato kniha není tolik vidět, protože za mne si to zaslouží. Je to lehká vtipná tenká knížečka, která vás nejen pobaví, ale něco vám i třeba předá. Jsem ráda, že si ke mně tento příběh našel cestu. Rozhodně doporučuji.

4 04.08.2023

Nel - Příběh Cornelie Fetterlyové (Hrdinky budoucnosti I.) - Kristyna Andrews

Po Třetí světové válce, kdy zahynula velká část populace, se lidstvo pomalu zotavuje. My tu sledujeme příběh Cornelie, která je úspěšnou herečkou a která se právě zasnoubila se svým partnerem. Naneštěstí se jednoho dne objeví ve špatný čas na nesprávném místě. Přežije, jako jediná, pravděpodobný útok novou biologickou zbraní. To jí změní život, protože se změní nejenom její vzhled, ale i její schopnosti. Jak s nimi naloží?

Do první poloviny knihy se děj moc nerozbíhá a spíše se seznamujeme s Cornelií, jejím životem a s vedlejšími postavami. Potom dojde ke katastrofě a v tu dobu kniha nabírá spád až do konce, který mě nalákal na pokračování tohoto příběhu. Autorka si tu ponechala lehce otevřený konec. Je tu velice originální zápletka a prostředí, které mne bavilo.

Cornelie je zprvu uťápnutou nevýraznou ženou, která prakticky na slovo poslouchá svého muže. Užívá si pozornosti a luxusu, díky její kariéře herečky. Po nešťastné události pozná, kdo je její pravý přítel a komu vlastně může a nemůže věřit. Setká se se skutečným životem a jeho problémy. Za mne se s tím Cornelie vypořádala velice úctyhodně a došlo u ní k neskutečné pozitivní proměně.

Celkově kniha byla čtivá a ani mi nevadily delší kapitoly. Byla to pro mne příjemná změna z mého čtecího stereotypu. Navíc je to autorčina prvotina a za to smekám. Myslím si, že tu máme další talentovanou českou autorku v žánru sci-fi s prvky postapo. Já mohu rozhodně doporučit. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.

4 29.07.2023

Anthony Horowitz - Vražda ve Večernici (Susan Ryeland 2. díl)

Susan žije v Řecku, kde spravuje malý hotýlek. Londýn ji ale chybí a nenechá si tedy ujít příležitost se tam vrátit. Setká se totiž s manžely Trehearneovými. Ti ji povypráví o vraždě, která se stala před lety v jejich hotelu. Vraždou se inspiroval Atticus Pünd - autor knihy Mnoho strak věští vraždu. Tu čirou náhodou redigovala naše Susan. Cecily, dcera Trehearneových, zmizela poté, co si přečetla právě knihu Atticuse související s jejich hotelem. Vše totiž ukazuje na to, že v knize byl odhalen skutečný vrah.

Kniha je typickou britskou detektivkou. Je tu několik vrstev, skrytých narážek, hádanek a autor si nás hezky vodí tam, kde zrovna potřebuje. Knihu bych rozdělila na takové tři části.

V první části se seznamujeme s aktuálním životem Susan. Setkáme se také s hlavními i vedlejšími protagonisty knihy a samozřejmě i s případy tehdejší vraždy a zmizení Cecily. Následuje část, kdy i my si přečteme knihu Atticus Pünd se ujímá případu a můžeme tedy sami hádat, kdo je tím vrahem. Závěrečná část se vrací do současného Londýna a Susan nám vše rozuzlí a vyřeší případ.

Příběh je stavěný na základě mnoha rozhovorů, výslechů a děj plyne pomaleji. Vyskytne se tu pár menších akcí, ale celkově se mi ke knize hodí představa podzimního upršeného dne, kdy se s knihou a čajem uvelebíte do ušáku a strávíte tak celé odpoledne. Rozhodně se ale nebudete nudit.

Postav je tu mnoho, ale autor jim přiřadil různorodé charaktery, že si žádnou nesplete. Nemohu ale říci, že by mně nějaká přirostla k srdci či naopak. Vraha jsem ani v jednom případu neodhalila (v knize pana Horowitze a pana Pünda), takže jsem byla velice spokojena.

Pokud máte rádi knihy Agathy Christie či Arthura Conana Doyla, tak tato kniha bude pro vás to pravé.

Já udělala jedinou chybu. Přečetla jsem si prvně tento druhý díl. Doporučuji tuto sérii číst potupně. V tomto díle se totiž objevují odkazy na ten první. Není to nic zásadního, ale lépe pak pochopíte text Vraždy ve Večernici a ponoříte se do knihy hlouběji.

Za mne určitě doporučuji. I takovou bichli budete hltat jedním dechem.

4 14.07.2023

Tajemství v láhvi - Anna Czerwinska-Rydel

Víte, kdo byla Irena Sendlerová?

Paní Sendlerová je pro mne nově objevenou hrdinkou. Osobně historii moc nedám a znám ji okrajově, ale o této dámě chci vědět víc. Irena totiž byla nejen sociální pracovnicí a zdravotní sestrou. Byla i aktivistka a odbojářka za Druhé světové války. Získala několik ocenění. A čím se tedy proslavila? Irena Sendlerová zorganizovala záchranu cca 2 500 židovských dětí. Mnohé z nich vyzvedla osobně z Varšavského ghetta.

Tato útlá kniha ukáže střípek z Irenina života. Nicméně přesto mi dala tolik. Dodala odvahu, ukázala kus historie, na kterou by se nemělo zapomínat, naučila mě něčemu novému. Vystřídaly se u ní veškeré emoce. Vztek, strach, porozumění, láska, přátelství, statečnost - to vše vystihuje tuto knihu.

Irenu poznáme jako slečnu, které přijde málo, že tajně do ghetta nosí jídlo a léky. Postupně s ní plánujeme i záchranu lidských životů. První záchrannou akci jsem četla se zatajeným dechem a tiše fandila, aby vše proběhlo bez komplikací. Irena byla silná, empatická, odhodlaná žena, která navíc byla velice cílevědomá. Její život najdeme i jako přehled v datech i na konci knihy, kde je vše přehledné a chronologicky sestavené.

Kniha je určena dětem, ale věřím, že dá mnoho i dospělým čtenářům. Jsou tu bohaté a výstižné ilustrace. Kniha je psaná přímo, bez nějakých drastických detailů, ale i přesto vystihne tehdejší hrůzy. Nenásilně nás naučí něco o tehdejší době. Troufám si i říci, že by tato kniha měla být zařazena do povinné četby na druhém stupni ZŠ.

Já osobně nevím, co bych knize vytkla. Je prostě skvělá a vřele ji doporučuji. Já si o této ženě půjdu sehnat další knihy.

4 25.05.2023

Polské noční můry - sestavil a přeložil Honza Vojtíšek

Máme tu další sbírku hororových povídek a to konkrétně sedmnáct kousků, které jsou ze světa současného polského hororu.

Očekávala jsem spoustu náznaků či přímo celých příběhů s náboženstvím, ale byla jsem příjemně (pokud se to tak dá říci) překvapena, jaké zvrhlosti a zvrácenosti se v knize objevovaly.

Nejvíce mne v hlavě zůstala povídka Levička od Karoliny Kaczowské, kdy naše hlavní hrdinka bojuje se svou posedlou levou rukou, která nepřipouští jiné sexuální partnery kromě ní.

Dále bych tu ráda zmínila Tomasze Siwiece a jeho "Rozumíš, drahoušku?", kde fandíte ženě, aby učinila přítrž svému násilnickému mrtvému muži.

Našly se tu i smutnější kousky, kdy mi bylo líto jedné holčičky. Mluvím o povídce Baba Jaga z pera Anny Musialowicz. Tento příběh se, podle mě, bude líbit čtenářům J. Kariky a K. Karolové. Autorka tu vzala jev, který může zažít kdokoli a přetvořila ho v mrazivý příběh.

Celkově to s knihou je ale jako na houpačce. Některé povídky byly naprosto skvělé a do některých jsem se musela naopak nutit. Což se mi popravdě ještě nestalo, co se týče takových sbírek.

Pochválit ale musím nakladatelství Golden dog za geniální grafické zpracování obálky a detailů v knize. Navíc o pečlivost překladu nemusím ani zmiňovat, protože toto nakladatelství si na tom dává záležet.

Knihu hodnotím 3,5/5

4 07.05.2023

Straky - Zoe Sugg & Amy McCulloch (Stračí společenství 1)

Audrey utíká z Ameriky před svou minulostí do anglické internátní školy. Za spolubydlící dostane bručouna Ivy, která ji úspěšně ignoruje. Zároveň je celá škola nesvá kvůli nedávné podivné smrti jedné studentky. Byla to nešťastná náhoda či se děje na škole něco zlého?

Knihu jsem četla v rámci společného čtení a všichni jsme de shodli, že začátek připomíná trochu film Divoška.

Audrey je totiž zprvu rozmazlená dceruška z bohaté rodiny, pro kterou neplatí žádná pravidla. Časem se ale začne zžívat s místním řádem a řekla bych, že se jí nakonec ve škole líbí. Najde si zde kamarády a pustí se do jednoho velkého dobrodružství.

Všechny postavy se chovají jako typičtí puberťáci. Občas jsem si přišla už stará, na takové chování, ale chápu, že je to vzhledem k věku postav adekvátní a do žánru young adult rozhodně patří.

Celá kniha na vás dýchá typickou anglickou atmosférou a já si užívala nejvíce právě to. Prostředí se opravdu povedlo popsat.

Sama škola je typickou britskou internátní školou. Má své kouzlo a samozřejmě i bohatou historii plnou tajemství. Žáci nosí uniformy a jsou i takovým spolkem nebo jak to lépe popsat. Prostě je škola taková, jaké jsou anglické internátní školy vidět ve filmech.

Kniha samotná je psaná čtivě a svěže. Vše se odehrává bez jakýkoli zbytečných průtahů a tak vám stránky rychle odsýpají. Střídá se tu klasické vyprávění s přepisem podcastu, což celý příběh krásně ozvláštní. Děj je nenáročný, ale zároveň napínavý. Je to takový oddechový thriller. Závěr vás pak naláká na další díl po jednom velkém zvratu. I já se tedy těším na rozuzlení celého příběhu a doufám, že zjistíme více o historii školy.

Mám ke knize, ale jednu výhradu. Na Databázi knih jsou Straky zařazené do hororů, což opravdu nečekejte. Jedná se o YA thriller.

Hodnotím 4/5⭐️

4 18.02.2023

Vazači zhouby - Artemian

Samotná kniha má roztomile vyvedenou obálku. Nenechte se ale zmást. Uvnitř na vás nečeká žádná pohádka.

V příběhu vstupujeme do doby, kdy obyvatele napadá jakási nemoc - Zhouba. Podaří se ji zastavit či nakazí celé lidstvo?

O zastavení Zhouby se mají postarat tři ze čtyř našich hlavních postav - Coriel, Velehlas a Jiskra. Získáváme tu ale také pohled z druhé strany a to od Skelena.

Střídají se tu krátké kapitoly od všech čtyř postav, proto příběh odsýpá rychle a je to záležitost na jedno odpoledne.

Teď si povíme něco o našich hrdinech.

Coriel byl pro mne chytrý taktikem, který ale zprvu nechtěl přednášet strategie. A chápu proč. Na druhou stranu nebýt jeho, dopadly by bitvy mnohem hůř.

Velehlase jsem vnímala jako záporáka od začátku až do konce. Jasně prvotně jel s výpravou Zhoubu zastavit, ale jeho smýšlení a rozhovory se Stvořitelem z něho toho záporáka udělaly.

Nejvíce mne fascinovalo Jiskra. Poslední žijící anděl, který nese obrovské břemeno na svých bedrech. Jiskra byla silná a geniální.

Skelen moc prostoru bohužel nedostal, tudíž k němu jsem si nedokázala vytvořit nějaký vztah.

Mám s knihou ale jeden problém.

Přijde mi, jako bych skočila do děje uprostřed či na konci série a než mne kniha začala bavit, tak byl vlastně konec.

V hlavě mi dodnes zůstávají otázky ohledně Stvořitele, andělů apod. Ani konec knihy nic nevysvětlil, neboť zůstal otevřeným.

Na druhou stranu jde ale o prvotinu autora a když se na to podíváme z tohoto úhlu, tak musím říci, že Artemian má talent a vůbec bych se nebála napsat něco delšího anebo již zmíněnou sérii.

Možná knihu vnímám tak, jak píši, protože jsem se poprvé setkala s podžánrem fantasy - fantasy meče a magie.

Ve výsledku knihu Hodnotím 3,5/5⭐️ a věřím, že si kniha najde své čtenáře, u kterých zaboduje!

4 10.11.2022

Žízeň - Jozef Karika

U nás vyšlo toto dílo jako dvojkniha, nicméně já se rozhodla každou část knihy rozebrat zvlášť.

V prvé řadě musím vyzdvihnout grafickou stránku přebalu, která se opravdu povedla. Navíc mám ráda, když přebaly knih mají spojitost s příběhem samotným.

Začala jsem knihu číst prvně od Žízně.

První příběh je za mne takový úvodní, který naláká čtenáře na celou knihu.

V ní si mladý pár vyrazí na túru, když v tom jeden z nich se na chvíli vzdálí a zahlédne muže ve žluté větrovce. To všem změní jejich životy. Víc vám ale neprozradím.

Zbytek knihy je směsicí několika slohových útvarů. Máme tu deníkové zápisy, e-mailovou komunikaci, komentáře samotného autora,..

Všechny ale spojují dvě věci. Vrch Čebrať a jeho nejbližší okolí, společně s tajemnými legendami o vysokém muži s černým kufrem.

Sama mám několik knih od tohoto autora přečtených, ale ne vždy jsem z nich byla nadšena. Nicméně tady to bylo příjemné překvapení.

Žízeň byla svižná, děj nebyl nikde zbytečně natahován a já si každou stranu užívala.

Problém mívám u tohoto autora i s postavami. Nicméně tady se každé věnoval a každá měla svůj osobitý charakter.

Oceňuji také další zpracování autorových místních legend a pověr. Opět originální námět.

Jediná věc mi možná vadila. Mně osobně by stačil jeden komentář autora na konci Žízně a ne pravidelný.

Celkově ale Žízeň mohu doporučit jako takovou tajemnou jednohubku.

Hodnotím 4/5⭐️

Hlad - Jozef Karika

Hlad je rozdělen na pět samostatných příběhů, které opět spojuje několik věcí. Ať už je to Čebrať, Ružomberok či muž ve žluté větrovce.

Oproti Žízni se tu autor drží klasického vyprávění až na pár výjimek. Nicméně jedná se ale vždy o ucelenou novelu.

Autor zabíhá do mýtů již zmíněných oblastí. Čeká nás tedy originální námět.

Zpracování daných příběhů bylo přímé, napínavé. Autor zbytečně nikam neodbočoval.

Prostředí bylo tajemné, mrazivé a mnohdy popsané tak, jako by byl čtenář přímo na místě.

Až tedy s výjimkou jedné novely. Tam se autor vyřadil filozoficky o bytí a nebytí a našeho fyzického těla a duše. To mi tedy přišlo zbytečně zdlouhavé. Když by to tam bylo zmíněno jen okrajově, nezkazilo by to konec příběhu. Věřím ale, že pro mnohé čtenáře bude mít tato filozofická pasáž větší význam než pro mne.

Nejvíce mne ale dostal Výlet. To byl totiž ten okamžik, kdy se hlouběji propojila Žízeň s Hladem. Koukala jsem na to s otevřenou pusou.

Respektive, zarazil mne fakt, že příběhy byly psány nezávisle na sobě po dobu 20 let a přesto jsou takto geniálně pospojované. To nemůže být náhoda.

Celkově bych řekla, že Hlad byl slabší částí této knihy.

Ať už ale vezmete knihu z jakékoli strany, čeká na vás plno temných příběhů s kapkou tajemna.

Hlad hodnotím 3,5/5⭐️

Celek bych zhodnotila 4/5⭐️

4 06.11.2022

Příliš pozdě - Collen Hoover

Moje druhá Coleen a za mne opět spokojenost.

Sloan je vlastně chudák a bylo mi jí líto. Je uvězněná v ve vztahu s manipulátorem a surovcem a ve finále i stalkerem. Proč s ním zůstavá a neuteče? Protože Asa platí výdaje na jejího nemocného bratra. A tady vsutpuje na scénu agent Carter. Sloan dostane šanci vymanit se z tohoto toxického vztahu a způsobu života.

Sledujeme tu tři pohledy lidí, ve kterých se dobře orientujeme, díky popsaným kapitolám. Osudy všech mi trochu přípomínaly akční film, ale na papíru. Colleen si totiž za mě vybírá témata, která jsou trendem, fungují a lidé je vyhledávají. A funguje jí to, takže strategie dobrá. Píše čtivě a Příliš pozdě přečtete na jeden zátah, jak je to napínavé. Sama jsem šla kvůli ní spát o půl třetí ráno. Oceňuji i úvodní varování na témata, která se tam mohou objevit jako je násilí, drogy, vražda či realistické se*uální scény.

Postavy tu jsou přesně takové, jaké je očekáváte. Se Sloan jsem trpěla a pociťovala bezmoc. Zároveň, když přišel na scénu Carter, jsem se chytila toho pomyslného stébla a držela se naděje. Autorka si totiž připravila pár momentů, které mě překvapily a u kterých jsem ani nedutala. Carter byl pro mne miláčkem od první stránky. A hlavního záporáka? Toho jsem nenáviděla a přála mu pocítit to, co dělal druhým. Takže vykreslení psychologie postav neměla chybu.

Zajímavé je, že v úvodu Colleen píše, že původně tento příběh neměl být vydán, že fungoval jako projekt při spisovatelském bloku. Díky fanouškům si ho ale můžeme přečíst a já jsem za to moc ráda. Celkově se jedná o povedený kousek, který přímočaře a bez servítek popisuje život s násilníkem.

(SPOILER) Tuhle knihu jsem četla ve velmi krátké době po Dědině a Vránách a na chvíli si musím od této autorky dát pauzu.

Ne, že by její knihy byly špatné, ba naopak, ale všímám si velké podobnosti u chování postav a vývoje děje, respektive gradace.

Pláňata jsou čtivým kousek, kde se postupně seznamujeme s Pavlínou a její rodinou. Hlavní protagonistka je tu dítě, které je nevinnost sama. Je to citlivá vnímavá dušička, která žije v rodině, kde jsou (odlehčeně řečeno) složité vztahy. Opět jsem tu našla nesympatické rodiče, ale tohle autorka umí. Vykreslit psychologii postav tak, že ten kdo je záporák, tak ho tak budete vnímat. Pavlína se setká s tvrdou realitou každodenního života a je "nucena" předčasně dospět. A tyto traumata si nese i do dospělosti.

Máme tu opět silný melancholický sychravý příběh, kde je atmosféra vykreslena bravurně. Odráží tehdejší dobu a věřím, že spousta lidí si nějakou formou zavzpomíná na dětství (ne hlavním námětem knihy).

Celkově se jedná o zdařilé dílo a u Petry Dvořákové jsem zatím nikdy nesáhla vedle. Nicméně na plný počet bodů to nevidím, ale pouze z důvodu, že jiné knihy mi přišly zajímavější.

3 24.02.2024

Máme tu další tvorbu několika známých i neznámých (pro mě) lidiček, kteří spojily své síly a pokusili se čtenáře navrátit do školních lavic.

Objevují se tu různé žánry - román, romantika, detektivku, ale i horor, nebo alespoň na mne tak Slabý kus působil. Díky této rozmanitosti si každý přijde na to své.

Přečteno jsem měla za jedno odpoledne, jelikož všechny povídky jsou kraťoučké. Jako celek mne Za pět minut zvoní bavilo a nenašla se ani jeden příběh, který bych hodnotila hůře než třemi hvězdičkami z pěti. Vypíchnu vám mé top.

První musím zmínit Samozřejmě byl čtvrtek od @szabi.writers . LGBT povídka s nádechem melancholie. Holky tohle prostě umí a bylo to opět geniální.

Další je Tajemství od @novotnyalda . Tady máme YA thriller, kde se odhalí děsivé tajemství. Nečekala jsem zvrat, který si na nás autor vymyslel.

Zmínit tu musím i Vzkaz na lavici od Lenky Poláčkové. Zavede nás k jedné stare lavici a vzkazu na ní. Dva kluci se chystají vydat za dobrodružstvím.

Celkově jsem naprosto spokojena. Střídání žánrů, tudíž i vztahu k dané povídce, změna nálady - užila jsem si knihu všemi doušky. Zároveň všechny k sobě ladily a doplňovaly celkový zážitek s návratem do školních let.

Po jazykové stránce nejde o žádný složitý text. Není to žádná vyšší literatura, ač se párkrát najdou otázky k zamyšlení. Je to pouze kniha na uvolnění, zábavu a odpočinek.

3 20.02.2024

Klubovna naděje - Tomáš Paprštein

Tahle kniha by měla být ve všech školských zařízeních, dětských psychologů a přečíst by si ji měl každý, kdo se dostane do blízkého kontaktu s dětmi.

Tomáš je za mne velice odvážný mladý muž, který prožil něco hrozného - pohlavní zneužití. Sebral veškerou svou sílu a odvahu a nebojí se o tom mluvit. Zároveň vytvořil bezpečné místo pro další takové děti a aktivně se zapojuje do osvěty.

V Klubovně naděje najdeme nejen autorův příběh, ale rozebral ho s odborníky ve formě rozhovorů. Zodpoví otázky, jak pracovat s dětmi, které si tímto procházejí/prošly či jak postupovat, když se dítě odváží svěřit se. Tím to ale nekončí. Kniha je prokládána fotkami, citacemi konverzace mezi predátorem a Tomášem, zprávami. Ke konci najdeme dvě krátké kapitoly dalších takových obětí, které promluvily.

Vše je psané tak, aby tomu rozuměl i laik. U čtení jsem cítila úzkost a bezmoc. Věděla jsem, že se stane něco špatného a neměla jsem možnost nijak malému Tomášovi pomoci. Zarazil mne fakt, že v době vydání, každé 4. dítě zažilo pohlavní zneužívání a že ze 60% ze strany lidí z blízkého okolí. Neskutečné.

Překvapivý byl i fakt, že autor v této knize spolupracoval s ČEPEKem a že i pedofilové jsou jen lidé. Možná si teď říkáte, co to blábolím, ale v této knize se dozvíte zajímavé fakty právě o těchto lidech a že ne všichni jsou "predátoři".

Pokud by se Klubovna naděje dostala k někomu s tím, co prožil právě Tomáš, tak uvnitř najdete kontakty, kam se obrátit.

Ve finále je tohle vše neskutečné. Tolik emocí vyvolaných při čtení, tolik nových informací, chuť nějak pomoci. Tahle kniha si zaslouží plných počet hvězd.

3 24.01.2024

(SPOILER) Frankie - Jochen Gutsch, Maxim Leo

Hledáte pohlazení po duši? Máte rádi lidské příběhy jako je například Muž jménem Ove či Příběh Arthura Truluva?

Frankie je toulavý kočičák, který si najde páníčka. Ne ledajakého. Richard je muž, který chce odejít z tohoto světa. Zemřela mu manželka a nemá smysl života. Když v tom okamžiku se na scéně objeví Frankie.

Příběh se může zdát obyčejný, ale tady platí, že v jednoduchosti je krása. Frankie má navíc zvířecí kamarády, kteří mu prozradí mnoho moudrých rad. Děj je psaný lehce, svěže a s nadhledem. Nechybí tu ani humor.

Vše je podáno kouzelně a já si užívala každou stránku. Škoda, že příběh Frankieho není delší, protože mně se nechtělo s nikým loučit.

Celkově kniha ukazuje, že smyslem života může být i drobnost, že člověk nemá ztrácet naději a že temnotu kolem nás určitě jednou protnou sluneční paprsky. Kniha ve mně žije dodnes a rozhodně patří k jedné z nejlepších knih loňského roku, které jsem četla.

3 20.01.2024