lulucinax
komentáře u knih
Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Jeden z nejlepších romantických útěků, které jsem četla. Během čtení jsem ani tak nechtěla jíst nebo mlsat jako obvykle, protože japonská jídla mě tolik nelákala. Nutností byl ovšem čaj u čtení. Ale měla jsem chuť fotit. Hlavní hrdinové jsou totiž oba fotografové a zaujali mě. Popisy věcí, lidí, přírody jsou zde krásně a věrohodně vykresleny.
Romantické útěky jsou úžasné oddychovky a poznáte danou zemi z pohodlí domova. Nádherné obálky se vyjímají v knihovně.
V pasti pohlaví
Silvie Lauder
Varování: Tahle kniha vás hodně naštve. Knihu jsem poslouchala v rámci klubu audiotéky. Nerovnost žen ve společnosti si každý (doufám) uvědomuje. Nicméně zaslechnete dost věcí, u kterých si řeknete aha! a proč?
Proč ještě v téhle době? To se nad tím někdo nezamyslel? Ne. A víte proč? Protože máme v politice většinu mužů a ti nevidí důvod proč to měnit, podle nich všechno funguje a jich se to hlavně netýká. Například jaké reakce vyvolala kampaň obtěžování v MHD.
Nedávno jsem zrovna četla vtipné zamyšlení, co by se stalo, kdyby muži menstruovali?
„Měli by plně hrazenou neschopenku a menstruační potřeby zdarma.
Ono je to spíš smutné než vtipné.
V téhle knize je podobných momentů k zamyšlení víc a rozhodně by vám neměla ujít, i když to nebude jednoduché čtení. Především pánům bych ji doporučila, třeba také zažijí pár "aha momentů".
Autorka se v knize odkazuje na knihu Neviditelné ženy, kterou si rozhodně pořídím, ale musím jí dát nějaký ten čas.
Nedostatečný pocit vlastní hodnoty
Heinz-Peter Röhr
Knihu doporučoval známý psychoterapeut Jan Vojtko, jehož knihy mám moc ráda. Po přečtení názvu jsem věděla, že si ji musím přečíst, protože se sebehodnotou mám také problém, a kdo ne, nechť se přihlásí.
Kniha je zaměřena na identifikaci určitých zažitých vzorců, které do nás byly odmala vštěpovány. Je důležité je rozpoznat a přeprogramovat tak, abychom znali svou vlastní hodnotu. Důležité je přijmout sebe samotné a mít se rád/a.
Při čtení knihy mi bylo celkem smutno, je doplněna i o krátké příběhy. Ten, kdo si neumí pomoci sám by měl vyhledat odbornou pomoc.
Trochu mi nesedl způsob, jakým byla napsaná a některé věci se tam opakovaly až moc, ale jinak mohu doporučit.
Café Groll
Jan Štifter
Moje třetí kniha od autora a líbila se mi úplně nejvíc. Zajímavé téma a vztahy, vztahy, vztahy a trocha historie. Její atmosféra na vás nezadržitelně dýchá a pohltí vás. Co mě třeba překvapilo, že jedna prostitutka snila o tom, že se jí stane, až vyroste. Každopádně je celý příběh k zamyšlení.
Pořád trochu tápu, jak si vysvětlit ten konec s Annou Václavíkovou, ale možná to je schválně takové. (Viz poslední věta v anotaci.)
Vraždi všímavě
Karsten Dusse
Přestože tu o vraždy není nouze, jak už název napovídá, je to příjemná oddychovka plná suchého humoru, která vám ukazuje, jak pomocí všímavosti vraždit a nemít z toho výčitky.
Některé situace byly hodně přitažené za vlasy, ale sem se to hodilo a bavila jsem se. Taky bych potřebovala občas zpomalit, vnímat jen jednu věc, kterou právě dělám. A musím na tom zapracovat. Nicméně jsem začala poslouchat audioknihy právě z toho důvodu, abych stihla více a vyplnila hluchý čas u řízení, uklízení, vaření a zahradničení.
Knihu jsem poslouchala přes audiotéku a je velmi dobře namluvena Petrem Čtvrtníčkem. Na pokračování se rovněž chystám.
Kurátor
M. W. Craven
Třetí díl ze série Washington Poe je opět povedený, ačkoli se mi předchozí Černé léto líbilo víc. V knize, stejně jako v předchozích dílech, opět nechybí suchý humor, spousta nechutností, ani trefné poznámky IT specialistky Tilly Bradshawové. V tomto příběhu prokázali oba hrdinové dost odvahy. Přestože jsem nějaké části zápletky odhadla, nakonec se to tak zamotalo, že to bylo úplně jinak.
Tento díl jsem poslouchala a už mám v audiotéce vyhlídnutou i Mrtvou zónu.
Eva
Verena Kessler
Příběh mě vtáhl hned od začátku a nepustil až do konce. Patří mezi ty, o kterých budete přemýšlet.
Hlavní hrdinka Eva věří, že to nejlepší, co můžete pro své děti udělat, je to, že žádné mít nebudete. A jak to s ní dopadne, když svůj názor pronese veřejně, to si musíte přečíst. Další hrdinky děti buď mají nebo nemají a to z různých důvodů, nechci moc prozrazovat. Všechny čtyři příběhy byly vzájemně více či méně propojeny a chytly mě za srdce.
Četla se velmi dobře a nerada jsem ji odkládala.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Tyhle romantické útěky mě moc baví a vůbec nevadilo, že jsem ji četla na dovolené v Řecku. Na pláž, k vodě, na dovolenou - ideální nenáročné čtení.
Romantické knihy moc nečtu, ale u těchto se mi líbí poznávání země prostřednictvím knížky. Autorka umí skvěle popsat reálie, gastronomii i postavy, tak že byste se nejraději do té země rozjeli. Italskou kuchyni miluju a hodně vařím.
Hlavní hrdinové mi byli oba sympatičtí a měla jsem pro ně pochopení, takže nemůžu jinak než hodnotit plným počtem.
Je to série, kterou si chci rozhodně zkompletovat, ještě mi jich pár chybí, ale už i teď vypadají krásně v knihovně. Obálky se rozhodně povedly.
Jedinou nevýhodou je, že mám při čtení jejich knížek hlad :D
Beze stopy
Lisa Gray
Čas od času si přečtu knihu, kterou mám doma už dlouho a koupila ji ve výprodeji a pak si říkám, proč jsem se jí tak vyhýbala. Jedná se o skvělý detektivní thriller, který mé mile překvapil a na který mě nalákala anotace.
Styl psaní mi sedl a kniha je napsaná čtivě a napínavě a vyprávěna z pohledu více vypravěčů.
Hlavní hrdinka Jessica - vyšetřovatelka mi byla sympatická a už mám doma i další díl. Jsem zvědavá, kam se rozjela a zda se ještě shledá s Prycem :)
Dny v knihkupectví Morisaki
Satoši Jagisawa (p)
Takako mi bylo líto, co jí provedl ten bídák a ještě jí to oznámil jako mimochodem. Kniha se mi četla dobře.
První polovina knihy mě zaujala, jak se dostane do knihkupectví a ke strýčkovi, kterého jsem tipovala na šedesát let, protože byl téměř nemohoucí, starší a bolela ho často záda. A pak se dozvíme, že mu je čtyřicet! :)
Druhá polovina už mě tolik nebavila. Hlavně když se na scéně objevila Momoko, která mi byla protivná. Dělala jako kdyby se vrátila z pětidenního výletu, přitom zmizela na pět let.
Možná je to odlišnou kulturou, možná mým rozpoložením, ale zkrátka mi moc nesedla.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Skvělá, svižná detektivka, která mi sedla a potřebuji další díl, přestože nenavazuje na ten předešlý.
Kniha má jen 152 stran, nehledejte tedy žádné vedlejší linky a komplikovaný děj, přesto dokáže překvapit.
Líbí se mi autorův suchý humor a styl jakým píše.
Od Nesba jsem četla kdysi Sněhuláka a mám dojem, že ještě jednu, ale díky nechutným detailům jsem další díly Harryho Holea nečetla, ale teď o tom začínám přemýšlet.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Už dlouho jsem si chtěla něco od autora přečíst, abych se dozvěděla, co na něm všichni mají?
Norské dřevo vypráví o studentských létech, lásce a vztazích všeobecně. A tak celkově o životě, najdete tu i filozofické úvahy, nad kterými se zcela jistě zamyslíte. Autor píše čtivě a poutavě. Samotný příběh mě zaujal, působil melancholicky a byla jsem zvědavá, jak skončí.
Jen tu věc, co se stala s Reiko na konci jsem vůbec nečekala a zkrátka nechápala.
Časem třeba zkusím ještě nějakou další knihu, ale že bych ji nutně potřebovala se říct nedá.
Obchodník
John Grisham
Velmi pěkně zpracované téma jaké to je být spisovatelem. Do hlavní hrdinky jsem se snadno vžila a knihu si užívala od začátku až do konce. Autora mám moc ráda.
Osm
Radka Třeštíková
Toto je má třetí kniha od autorky a je skvělá. Líbí se mi její styl psaní a humor. Velmi dobře se mi čte a příběhy v jejích knihách si užívám.
Míši mi bylo docela líto. Nejdřív jsem si říkala, že Míšu nemohl postřelit nikdo, ale postupem času to mohl udělat každý :-D
Malé ženy
Louisa May Alcott
Tuto americkou klasiku jsem si chtěla přečíst už dlouho. Od té doby, co ji četla Rachel z Přátel :)
A chtěla jsem jako Joye zjistit, jak moc jsou malé? :D
Kniha je o čtyřech sestrách, které dospívají a ocitávají se v různých běžných situacích. Najdete zde i dost ponaučení a nahlédnete do tehdejší doby. Autorka hodně čerpala ze svého života a promítla sebe i do jedné z postav.
Některé kapitoly se mi četly lépe, než jiné. Nicméně celkově mi přišla kniha dost zdlouhavá a taková obyčejná. Nebo jsem jen měla větší očekávání.
Malý život
Hanya Yanagihara
„Malý život je příběh o sexuální orientaci, zneužívání a sebepoškozování, o lásce a obětavosti, krutosti a neschopnosti bojovat s osudem.“
Věta výše zcela vystihuje děj a obálka také. Spousta lidí doporučuje Malý život a já si po přečtení říkám, proč? Autorka hlavnímu hrdinovi naložila tolik, až toho bylo příliš. Neustále čtete o zneužívání a sebepoškozování na celých 640 stranách. Hodně hustě popsaných! Jedna stránka vydá jako skoro dvě běžné.
Jude se točí pořád v kruhu a stále čtete, jak mu někdo nebo on sám ubližuje, protože si to zaslouží. Za to se neustále omlouvá. Je hodně narušený a nechce se léčit. Jeho kamarádi mu chtějí pomoc, ale nikdo přesně neví, co se mu stalo.
Kniha bezesporu patří mezi hodně silné příběhy, ale mě nedostala. Postupně jsem otupěla, hmm, tak se zase říznul, co dál. Nechci to samozřejmě zlehčovat, ale nemůžu pochopit, co na tom všichni mají. A to nemluvím o ostatních hrdinech, kteří také dosáhli extrémů. Ačkoli jste se o jejich životech nedozvěděli nic moc konkrétního.
Na mě to bylo zkrátka až moc. Mám raději reálnější příběhy.
A kdo četl, všimli jste si, že v knize vystupují jen muži? O ženách je jen letmá zmínka, že někdo má manželku apod., ale vůbec nic bližšího.
Seznam hostů
Lucy Foley
Kdo by chtěl najít mrtvolu na své svatbě, hm? Asi nikdo. To je tak, když se na svatbu pozvou spolužáci ze školy a vzpomíná se na tehdejší léta a staré křivdy. I když si myslím, že spousta těch hochů se stále chovala pubertálně.
Každá z postav má tajemství a kdo ho nemá? V knize se pomalu odtajňují. Sem tam přitažené za vlasy, ale jinak spokojenost. Přestože mi žádná z postav nepřirostla k srdci, ale pro některé jsem měla pochopení. Líbila se mi atmosféra ostrova a divoká příroda.
Kniha mi ležela v knihovně téměř tři roky, tak jsem ráda, že už je přečtená. Celkově velmi fajn, čtivý a napínavý thriller plný tajemství. Trochu mi připomněla autorky knihu Štvanici, kde se řešilo snad ještě víc kdo a co s kým.
Odvaha
Markéta Lukášková
Na knize z poválečného období se mi líbilo rozvětvení příběhu. Dočítáte se, co se stane, když hlavní hrdinka mladá židovka řekne ano a pak když řekne ne. A mě by alespoň v prvním případě zajímalo, co bylo dál :)
Kniha je velmi dobře napsaná, čtivá a teď přijdou ta ALE :D Čekala jsem jiné pohnutky hlavního hrdiny. Čekala jsem trochu víc.
Ale není to špatný příběh, můžu rozhodně doporučit. Jen to období válek a po válce už nerada čtu, protože člověk s tím nic nenadělá a je z toho akorát frustrovaný.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
O knize jsem vůbec neslyšela. Pustila jsem se do ní v rámci čtenářského klubu a moc se mi líbila. Jen ta Anna byla vážně hodně upovídaná a jelikož mám děti, občas jsem trpěla tou její ukecaností :-D
Ale příběh je moc pěkný, takový prostě roztomilý :)
Člověk by se měl častěji radovat z maličkostí, stejně jako Anna.
Jeřabinový dům
Marie Hajdová
Hlavní hrdinka prožívá nelehké období a tak nějak neví co se sebou, co dál a plácá se v tom na celých 264 stranách. Dějová linka její tehdejší kamarádky Janiny mě bavila o trochu více a ani ona si nemyslí, že žije šťastný život.
Bylo to o vztazích a trochu o emocích, ale nějak mě to moc nechytlo a místy i dost nebavilo. Pořád obracíte stránky a čekáte co se stane a ono se nestane nic a už jste na konci :D
Naštěstí stránek nebylo moc a četla se dobře, jen šla nějak mimo mě.
