magnolia komentáře u knih

Souhlasím plně s předchozími komentáři. Nedokážu napsat, že se mi to líbilo, i když napsané je to dobře. Na začátku jsem měla takový dojem, že hlavní hrdina bude snesitelný a čtení i mírně humorné - no, nebylo tomu tak. Je to typická odeonská knížka, tentokrát jedna z těch, kdy nelituji přečtení, ale rozhodně stačilo jednou.

15 23.06.2018

Všechny příběhy jsou zajímavé, dramatické a působivě zpracovné. Četla jsem je vždy vcelku, nejdřív ten indický, potom italský a nakonec kanadský. Tak mi to připadalo jedině možné. Při jejich čtení jsem se seznámila s (pro mne) neznámými prostředími a zažívala silné pocity smutku, beznaděje a naštěstí i ty opačné. Kromě oslavy ženské síly a odvahy tu jsou naznačeny i vlivy víry a náboženství, které někdy pomáhají a někdy škodí. Společný motiv vlasů byl originální a nenásilný.

38 17.06.2018

Detektivky čtu jen občas, ale tady jsem byla zvědavá hlavně na to, jaká je další kniha S.S. A je (naštěstí) lepší než Zpocená záda, takže jsem ji zvládla za jeden den. Je tu rázná vyšetřovatelka s něžným jménem, její schopný tým a také odporné zločiny, odehrávající se v pražském prostředí. Ano, přirovnání (i takových, které jsem ještě nikdy neslyšela) je ve vyprávění použito dost, někdy Oldřiška až moc řeční, ale příběh má spád i napětí, co vás nutí číst pořád dál (a trochu i přeskakovat.)

19 17.06.2018

Knížka je opravdu o kravkách a kravičkách a je napsaná s láskou. Je to milá knížka, která přináší jiný pohled na užitková domácí zvířata (pár stránek je věnováno i slepicím, ovcím, koním a prasatům) a připomněla mi jednu moji oblíbenou z dětství - Vyprávění na lavičce. Menší výhrady bych měla, kdo čeká Herriota, bude zklamán, kdo miluje zvířata, ten knihu ocení.

12 15.06.2018

Mě se to moc líbilo. Na letní podvečery ideální čtení o síle rodiny, odvaze, správném pohledu na svět a lidi. A řeší se tu i předsudky, vesnická morálka, pokrytectví a další nepravosti, ale je to podané bez zbytečného patosu a drásání. Je to vtipné! Jen pozor: musíte být naladěni na tu správnou vlnu, s trochou nadhledu a špetkou absurdity (praštěné divadelní dialogy :). Trochu to Deník A.Molea připomíná (jak píše komentář níže), ale je to jiné, už jen tím pohledem devítileté holky, mudrující, tápající i jednající, často jakoby nepřiměřeně věku - jenže právě to mě bavilo a dostávalo (na rozdíl od protivně přechytralých dětí z jiných knih). A i když už jistě podobné téma bylo zpracované, matky tohoto ražení se také v nějakých románech (a nejen v nich) vyskytují, tady je to zábava, napětí (ve smyslu - jak to s nimi dopadne) i soucítění, od začátku do konce. Strašně moc jsem jim všem fandila, nejvíce Lizzy. Spisovatelku si pohlídám, píše hodně zajímavě.

Knížku si čtu podruhé, vzápětí po dočtení... nechce se mi opustit Lilly, kterou bych si přála mít za kamarádku, nebo ještě lépe - přála bych si být jako ona...
Krásný román - deník zralé ženy, střídaný vzpomínkami na mládí a na to hezké, co provázelo její roky plné trápení, prožité vedle chladného muže. Jak málo stačilo a její osud by byl jiný... ale není všem dnům konec. Kniha také přibližuje život na vesnici v severní části Dánska, její svérázné obyvatele, svobodnou školu a okolní drsnou přírodu. Psáno krásně, s citem pro vystižení hrdinčiny povahy a nálady, doprovázené plynutím ročních dob, proměnami vztahů mezi lidmi, touhami, city ... prostě neobyčejné ženské čtení, v nenápadné, útlé knížce.

18 03.06.2018

U této knížky mi připadalo, že knih, psaných podobným stylem, jsem už někdy pár přečetla. Teď už raději čtu a vychutnávám si jiné. Ne, že by se tam nic nedělo, hrdinka zažije, co se dá (až jsem si říkala, co tam tak ještě nebylo ...). Taky obvyklá klišé (za všechny: chápavý homosexuální kamarád) úryvky písní a přečasté připomínání babiččiny věty, to mi nesedlo. První část se mi docela líbila, jako román pro dívky z konce minulého století, a že knihu psaly 3 autorky ani není poznat (ostatně nejsou první, koho to napadlo). Věřím tomu, že si knížka svoje nadšené čtenářky najde, mně tak nějak připomínala televizní seriál Vyprávěj. Chválím a hvězdičku dávám za vzhled a úpravu knihy.

16 29.05.2018

Knížka byla zajímavá a napínavá. Po úvodních bezstarostných (nudných) rozhovorech se rozjede drama, které čtenáře pohltí. Nedumala jsem moc nad věrohodností, hltala praktické informace o životě v aljašské divočině a přála jsem si dobrý konec a potrestání trýznitele. Pátrací dvojice byla nakonec také dobře sehraná. Jelikož jsem si přečetla pár komentářů před četbou, s obavami jsem se blížila ke konci. A když jsem si konečně oddechla, jen jsem přeskákala ten další, méně povedený minipříběh.

27 27.05.2018

Do určitého okamžiku se mi knížka líbila, měla zajímavé postavy i docela napínavý děj, zvláštní poetiku. Potom to vzalo takový divný směr, dočetla jsem, ale už ne s nadšením. Mám ráda zvláštní knihy, šťastné konce nevyžaduji, ale např. to jakou autor přisoudil roli ženským postavám, to mi vadilo asi nejvíc. Těžko tuto knihu někomu doporučím.

10 26.05.2018

Co ještě dodat k předešlému komentáři? Je to příjemné čtení, hrdina má jisté kouzlo a odzbrojující upřímnost. Snad jen, že to setkání s dávnou láskou jsem čekala dříve, dojde k němu až v poslední čtvrtině knížky. A neškodil by nějaký výraznější dějový zvrat. Ale i tak, stojí za přečtení, tahle lehce humorná vánoční norská mužská záležitost.

11 25.05.2018

Velmi povedená knížka čtvercového formátu s množstvím informací a pečlivými ilustracemi. O ptáčcích se toho s dětmi dozvíte dost, samé zajímavé a důležité věci, které si ani dospělý často neuvědomí a dobré jsou také kvízy. (U mě vyhrává střízlík obecný - samičku uhání tím, že jí předvede několik základů hnízd a ona si může vybrat to, které jí pak on dostaví :)

14 24.05.2018

Přečteno velmi rychle, zpočátku s menšími obavami, které se rozplynuly. Ocenila jsem srozumitelný způsob vyprávění, i to vracení v čase bylo dobře poskládané. Snad jen některé dramatické scény nebyly úplně jasné. Téma zneužití dítěte a ztráty důvěry v nejbližší lidi, je vždy drásající ... O to více mě (tak jako v nedávno shlédnutém filmu Špína) šokoval přístup odborníků na psychiatrii - v této době (!), z toho mi bylo těžko. Román je napsaný tak, že se knížka nedá odložit, obsahuje i hezké přírodní popisy. A konec - vybírám ten lepší.

44 22.05.2018

Maruna, Heluna a mnoho dalších postav z moravské vísky a nářečím vyprávěné jejich příběhy. Musím uznat, že se to dalo zvládnout, dokonce to bylo čtivé a žádná vesnická romance - realita dnešní doby a vztahů (nejen v tomto prostředí). Ale také to byla taková smršť, snad že těch postav bylo tolik a já se trochu ztrácela v tom, kdo s kým a proti komu. Čekala jsem, že se příběhy (kapitoly) nějak více propojí. Chválím autorku za ty různé věkové skupiny, dobře popsané vnitřní úvahy a klady i zápory jejich myšlení i chování k ostatním. Je to smutné, je to uvěřitelné, bohužel. (Na rubu přebalu je mapa dědiny - aspoň malá pomůcka při orientaci - stejně jsem v tom měla guláš :)

42 21.05.2018

Tento díl je hodně o dracích, o kterých jsem toho zatím moc nenačetla, takže jsem v tomto směru poučenější. Nechybí humor, magie, intriky, akční scény i hrdinové a největší sympaťák Elánius. A také jedno milostné vzplanutí. Vlastně dvě. A jak bych mohla zapomenout - důležitou roli tu mají knihy, knihovna a knihovník. Ook!
(Dílu jsem dala přednost kvůli Elániovi, se kterým jsem se poprvé setkala v Noční hlídce a také pro doporučování, jako té nejlepší "pratchettovky". Noční hlídka mě ohromila víc, ale stejně dávám plné hodnocení, jinak to prostě nejde).

23 18.05.2018

Paní Helenu Třeštíkovou sleduji dlouho a mám ji ráda, i když ji znám jen z rozhovorů v médiích. Ani její tvorbu neznám celou, avšak to málo, co jsem viděla (Manželské etudy, Zkáza krásou, Soukromý vesmír) mě pokaždé jinak a vždycky hodně zaujalo. V této knize se dočteme něco z jejího soukromí, její zajímavé názory, zážitky, hodně stran je věnováno jednotlivým filmům a vztahům s jejich protagonisty. Trochu mi vadilo rozpitvávání některých témat a opakované otázky od P. Kosatíka. Paní Třeštíková se (nejen tady) projevuje takovým sympaticky skromným způsobem, i v odpovědích se nikdy nevychloubá, spíš naopak. Miluje svoji práci, která jí přináší radosti i komplikace. Líbila by se mi jako ministryně kultury a líbí se mi ještě víc to, že se jí nestala a ještě nám bez mlžení, prozradí proč. Kromě jiného se mi líbí i její účes a její vtipně píšící muž. Fotky z různých průkazů na předsádce knihy jsou moc fajn nápad a celá knížka je velmi příjemná - barvami, fotkami, papírem i písmenky - a k tomu všemu ladící zelenou záložkou.

20 17.05.2018

Dám plné body, pan Třeštík mě potěšil a pobavil. Pro ty, co mají rádi dobrý humor a deníkové zápisky, komentující i současné dění, je to to pravé. Některé postřehy byly opravdu skvostné, některé zase záměrně přitroublé. Jen asi tři jsem nepochopila :) Oceňuji ty "krutě" sebeironické. A ty typicky (zde roztomile) mužské. Díky za všechny s fenkou Bais (a s paní Třeštíkovou.)

22 13.05.2018

Hezká knížka s obrázky a příběhem jednoho psa, který rád cestoval. Líbila by se i větším dětem, pokud mají rády knížky o zvířatech - jsou ještě někde takové?
(Čtení na dva večery a jedno časné ráno, s vlastním psem, barvy pískovo-rudo-bílé, přilehlým k mým nohám, hřejícím a občas po mně pokukujícím...).

15 02.05.2018

Některé knihy (a autoři) na mě trpělivě čekají, až přijde jejich čas - a potom nastane ten úžasný pocit při čtení, kdy vám postavy připadají skutečné a blízké a těšíte se na každé setkání s nimi. Tak se mi to opět stalo tento víkend a bylo to krásné, veselé, dojemné, lidské... vše přesně dávkované a dokonale vyjádřené. Potěšil mne ukázkový anglický humor, ale stejně tak vážné situace, zde podané neobyčejně citlivě. Jsem ráda, že úvodní linie s Alex byla jen jednou z mnoha, ne tou hlavní. Nenapadá mě žádná podobná kniha, ovšem u počátečních humorných pasáží s otcem Desmonda, jsem si hned vybavila seniora Berta Baxtera z Deníku Adriana Molea. A forma deníku je tady občas střídaná jinou formou vyprávění - poprvé, když se to stane, to autor/Desmond uvádí přímo neodolatelně: "Pocítil jsem, že se mě zmocňuje záchvat vyprávění ve třetí osobě." Děkuji autorovi a panu překladateli za literární zážitek.

14 30.04.2018

No, nejsem asi správná čtenářka tohoto žánru, to si uvědomuji. Zkusila jsem a dočetla, ale nadšení se nekoná. Scházející se spisovatelé mi, jako většině zde komentujících, nebyli vůbec sympatičtí, spíš naopak. Něco jsem se dozvěděla o světě sběratelů vzácných knih, ale až na akční začátek, to bylo takové obyčejné, skoro nudné (i když různá prostředí a hlavní zápletka tak úplně obyčejné nebyly).

10 28.04.2018

Moc ráda bych napsala něco pěkného, ale knížku jsem dočítala z přinucení a pořád doufala, že se něco zásadního dozvím (nakousnutých témat tam bylo několik). Hrdina byl zoufalec a zarytý komunista k tomu. Těch příjemných míst, kdy jsem si čtení užívala, bylo proklatě málo. Ale je možné, že jsem jen neměla tu správnou náladu, autorova prvotina se mi kdysi docela líbila.

10 25.04.2018