MaLaPraha komentáře u knih

(SPOILER) Hororové prostředí pro mě v tomto příběhu představuje lidská společnost - jak snadno je možné zničit člověka, ukázat na něj prstem dřív, než by mu byla prokázána vina, jak ho společenství v mžiku vyčlení ze svého středu a blízcí lidé se od něj odvracejí. Největšími zrůdami nejsou nadpřirozené bytosti, jsme to my sami.

Ukázkově psychopatická šéfredaktorka, knihovnice nebo učitelka, to je na jeden příběh děsu až až. Nenávist mezi lidmi z doby války je už jen takový zřejmý doplněk. Nějak se onomu tajemnému NĚČEMU nedivím, že se nezdravě nakrknul a rozhodl se s lidma zamést. Bohužel to zase odnesli nevinní. Včetně toho, kdo se obětoval, jemu už nikdo čest a důvěru v lidi nevrátí. Jsem moc ráda, že se mihl ve Třech Sekerách, byť byl podobně jako Václav posmutnělý.

8 27.10.2024

Nelíbilo. Čeho je moc, toho je příliš, a stary_hnidopich má pravdu. Nemá moc smysl psát jiné/další výhrady k ději nacpanému keltomilskými a záhadologickými bláboly. V příběhu, který mi zmateností a přeplácaností připomněl mojí dávnou srážku s Lovecraftem, hodnotím jako jedinou pozitivní, rozumnou a sympatickou bytost to vlčí psisko a pevně doufám, že lesama kolem Křemelný courá zdrávo a spokojeno až dodnes. Věnuji mu proto pár hvězdiček.
Tři Sekery (a samozřejmě Trhlina, která je tematicky dost podobná a úrovní mnohem lepší) nasadily laťku příliš vysoko. Možná je škoda, že obě knihy vyšly současně.

11 26.07.2024

Jak už tady někdo psal, je to obyčejný
příběh, leč zajímavý a dobře psaný, jak si to kdo přebere. Pro mne byl o potřebě nějak překlenout těžké údobí v životě (každý to tak někdy máme) a o tom, že ani návrat na startovní čáru někdy nic nevyřeší ("Věci se dějou, aniž by se staraly o to, jestli v ně věříme, nebo ne."), ale pomůže se odrazit. Moc pěkně se mi to četlo, chvílemi jsem byla smutná z lidí a nejvíc z toho, že to skončilo, i když tak, jak asi mělo. Kouknu v knihkupectví po dalších knihách autorky.

5 28.02.2024

Další můj nový objev a jsem tomu velice ráda. Líbí se mi, že se knihou prolíná krásně děsivě poetický jazyk popisů přírodních živlů a jevů (třeba ta bouřková obloha plná modřin) s dialogy v místním dialektu, do toho vstupuje tajemno (nečíst na noc) a napětí a k tomu bravurně vystihnuté povahy lidí (Kristin tatínek zejména) a co se s nimi bude dít do budoucna. Časové skoky mi v příběhu moc nevadily, spíš naopak, byla jsem o to víc zvědavá. A jako prémie retro návrat do devadesátek, kdy děti ještě lítaly venku, jezdily na kolech a koupaly se v rybníku, kde jsou ty časy a vůbec ta dnešní doba... Jenom jedna výhrada - prosimvás, proč zase kočka a jiné bezbranné tvorstvo? Proč si k trápení nemůžete vybrat jenom dospělý lidi? Papír to snese, ale já jen stěží a i jenom představa mě bolí. Takže jsem ten neblahý osud bestii moc přála.

7 21.02.2024

(SPOILER) Jak dítě jsem ten příběh neznala, až jako dospělá jsem jeho úryvek slyšela jako rozhlasovou hru v rádiu. Tehdy mě moc zaujal, bylo to napínavé a pěkně psané... když o hodně později kniha vyšla, pořídila jsem si ji. Co k ní říct - rozhodně ji dětem číst nebudu, je opravdu až pro mládež (ponechám stranou, jestli si k ní mládež najde cestu) nebo pro dospělé. Malí by to nechápali nebo neprožili tak, jako ti, co si už dokážou ztrátu a odchod ze života jinam představit. Ilustrace jsou krásné, samotný příběh je drsná pohádka se špatným koncem (jak se to vezme, dobro zvítězilo za cenu mnohých ztrát, umírá se tu hodně a neustále - zvířata i lidi). Protože mi šel vypravěč na nervy, jak pořád dokola omílal své nedostatky, ubrala jsem jednu hvězdu.

5 18.11.2023

Řekla bych, že o laskavou knihu tu nejde, i kdyz se tu o laskavosti píše a k ní to celé směřuje. Nerada přebírám anotace knih. Nemůžu to nazvat laskavou knihou (těmi jsou třeba knihy Františka Nepila), tohle je kniha o přerodu, o smyslu, o počátku a o konci, ke kterému spějeme. I když příběh působí divně rozevlátě a místy ulítle, jsou v něm části, které se mě niterně dotkly. Jsem za to ráda a mám o čem přemýšlet.

4 12.11.2023

(SPOILER) Ještěže pan Vondruška nemá takový šroubovaný sloh, že se to dalo vůbec dočíst. Tak úplně zbytečně nepřehledné, překombinované, s chybami a s naprosto zmateným rozuzlením, které nejde spojit s popsaným dějem. Vlastně jsem ani nepochopila, jak a proč jedna z obětí zmizela, kde celou tu dobu byla a jak ho našli. Nebylo by lépe psát sice méně, ale zato kvalitních knih s propracovanou a srozumitelnou zápletkou? A poznámka nehistorika - není u nás historičtější pojem leník než cize znějící man? Z dějin práva si pamatuji lenní vztahy, popř. vazaly, ale určitě ne many. Neladilo mi to, snad autor promine laikovi.

3 02.11.2023

Kniha dobrá, tedy za tři hvězdy. Nějak mi nesedl překlad nebo styl, čert ví, čím to bylo. Samotný příběh dobře postavený, postavy také, napínavý děj, byť zase příšerné téma, ale to je spíš moje nešťastná volba, než aby za to mohla autorka. Nicméně nic, co bych nutně musela mít doma a chtěla se k tomu někdy v budoucnu vrátit. Chyběl tomu nějaký další rozměr, díky kterému by ve mně příběh něco zanechal, třeba jsem se nějak nedokázala vcítit do hrůz, které prožívaly oběti, a duševně zvracet nad pachatelem, prostě tomu něco chybělo. Ale každopádně vůbec ne špatná kniha, nejhezčí je na ní přebal.

03.09.2023

(SPOILER) No trvalo to, než jsem se začetla. Chvíli jsem měla vzhledem k nesympatickým postavám podezření, že tu zas někdo vzal spravedlnost do vlastních rukou, postupně ale bylo jasné, co se těm dvěma (třem) osobám asi stalo. Co mě ale překvapilo nadmíru, byl následný vývoj a vysvětlení příčin a důsledků. Věc hodná hlubšího zamyšlení. Jsem moc ráda, že jsem knihu přečetla, byť to radostné počtení není (ale zase napínavé a vtahující do děje). Zrovna doma čteme Bratry Lví srdce od Lindgrenové, takže se vracíme k tématu prolínání vrstev života po životě. A docela by mě zajímalo, jak to dopadlo s tou mrchovitou postavou na konci, snad "každému, co jeho jest"...

2 20.08.2023

Já bych nebyla zas tak přísná - patrně proto, že o svých bližních (míněno o lidském pokolení obecně) nemám přílišné iluze, dokážu si představit temno větší než u Jiráska pomalu v každé třetí rodině. Ano, autor to "smrsknul" do jednoho maloměsta, aby to měl všechno pohromaďě, ale podle mne se celkem trefil - lidé povětšinou nejsou hodní, poctiví, otevření, upřímní, tolerantní, laskaví a přející. A nejsou všichni v duševní pohodě. Příběh je fikcí psanou pěkně a čtivě, nemůžeme od toho čekat nominaci na Nobela za literaturu, ale na propršený víkend v posteli moc pěkné ukrácení času.

1 20.08.2023

Ano - kniha je to psaná velmi dobře, až detailně, (co se týče popisů všeho, co hlavní postavy pijí, jedí, co prožívají, tady bych doporučila mírně ubrat), ale celek působí dobře, logicky, uvěřitelně - s výjimkou dokonalých vlastností státního zástupce Richtera - a provázaně.
Ne - po přečtení mám nevyhnutelný pocit, že je všechno špatně. Prostě to nedopadlo dobře pro nikoho. Vzhledem k tomu, že jsem si knihu vzala s sebou na dovolenou, celkem mi to zkalilo prosluněnou náladu. Nevím, zda chci číst i první díl. Takže asi tak.

3 28.07.2023

Tak největší slabinou knihy je to, že jsem ji dočetla. Je to jedna z těch, u kterých nechcete, aby skončila, a čtete, dokud nepadnete. Moc pěkný styl, vzdáleně mi něčím připomíná legendárního Kulhánka, ale bez masakrů a příšer (resp. masakry a příšerné věci se tady dějou výhradně hrdinovi příběhu). Jak já jsem hlavní postavu na začátku nesnášela a pak mu fandila (a strašně záviděla), tomu se říká "zmoudřet stranou od lidí". Velice čtivé, napínavé, místy stydne krev, sem tam humor, celkový dojem u prvotiny 100 %. Nějak se nám rojí noví nadějní tuzemští psavci, jen houšť.
P.S. Co je zač Vincent!!!!!???

6 23.06.2023

Dobrý, moc dobrý. Autorka si volí aktuální krimi témata, což je na současné trendy méně obvyklé ( nebo čtu málo české detektivky). Žádný vilný sériový sociopat a potoky krve, ale normální lidi v těžkým průšvihu a nebo šmejdi. Kvalitativně na vysoké úrovni, dobře se to čte a neutrpěla jsem psychické trauma jako u Klekánice. Takže pochvala ( s jedinou výhradou - moc se mi líbila postava vodníka Ervína, stálo by za to ho více rozvinout, ale nebyl pro něj prostor).

11 04.05.2023

(SPOILER) Ja tedy nevím, pro mne hrozné zklamání. Po výborném začátku se to sesunulo do žánru, který by v současnosti napsala teta Kateřina ze Saturnina. Hlavně ty závěry kapitol, kdy si hrdinka, jež vyrostla úplně sama v divočině, v návalu emocí recituje poezii (Emily Dickinsonové nebo vlastní). Prostě archetyp ušlechtilého divocha, který samostudiem obsáhne veškeré přírodní vědy a je k tomu nadán též umělecky, to vše za absence běžných sociálních a komunikačních dovedností. To snad ne. Též si lze stěží představit, že by dvě dospělé děti ze sociálně slabé a rozvrácené rodiny navázaly v diskuzi o tom, proč je matka opustila, hovorem o genetice a že by dítko přírody pro zábavu holdovalo četbě Einsteinovy Teorie relativity, nebo že by si, ač si nebyla schopna pomalu ani nakoupit, během mžiku zvládla zařídit i tekoucí vodu a splachovací záchod v chatrči v bažinách. Nebýt těch výborných popisů přírody a tehdejší jižanské maloměšťácké společnosti, tak nevím. Prolínají se pěkně psané pasáže s trapnými a neuvěřitelnými. A závěr - to byla teda bomba. Možná kdyby ten autorčin styl nebyl tak nuceně šroubovaný a uhozený, byl by to fajn příběh.

15 02.04.2023

Stylu psaní není co vytknout, jen trochu překombinovaný a nesouvislý začátek. Strašlivé téma, ze kterého se mi dělalo fyzicky zle. Příběh krutý zbytečně, až neuvěřitelně. Kdyby to bylo psané jako Černá sanitka a jiné podobné urban legends, dobře, pochopím, ale tohle fakt normální máma od dětí nedá. Asi jsem fakt přecitlivělá...jestli je cílem autorky nechat čtenáře po přečtení její knihy vnitřně rozvrácené, tak dobrý, povedlo se. Doporučuju zůstat u zpráv, ty jsou krvavý dost.

Nezlobte se na mne, ale tak příšerné gramatické chyby jsem u knihy ještě nezažila. Tak mi to znechutilo čtení, že snad tuhle hrůzu odložím po první stránce.