Kniholenka_DK Kniholenka_DK komentáře u knih

Barva kouzel Barva kouzel Terry Pratchett

DNF na 15 %
Bohužel ani můj druhý pokus se Zeměplochou (první byl kdysi dávno v teenagerovskem věku) nevyšel a já po 40 stranách opět odkládám. Nevím jestli je chyba, že začínám prvním dílem… Mě to prostě vůbec, ale vůbec nebaví :,(
Každopádně ještě jsem si pořídila audioknihu Soudné sestry, tak ještě učiním svůj poslední pokus proniknout mezi fanoušky Terryho Pratchetta formou audioknihy.

12.01.2025


Na co Alice zapomněla Na co Alice zapomněla Liane Moriarty

Velké překvapení… kniha mi doma ležela dlouhé roky bez povšimnutí, od doby kdy jsem ji, ani nevím od koho, dostala. Ani spisovatelku jsem neznala. Ale asi měla na přečtení čekat tak dlouho, až se dostanu do věku hlavní postavy. Bylo osvěžující číst po všech těch moderních romantikách spíše pro mladší čtenářky projednou zase poctivou dospělou romantiku. Nebyla tu ani jedna erotická scéna a světe div se, bylo to i díky tomu překvapivě dobré.

Kniha mě chytila doslova hned od první stránky (kéž by takových knih bylo více). Sledujeme 39letou Alici, matku tří dětí, která se probere po pádu na hodině step aerobicu, a zjišťuje, ze si nepamatuje vůbec nic z posledních 10 let. Žije v tom, že je ji 29 a právě čeká svoje první dítě. A my velmi podrobně sledujeme, co se jí děje v hlavě, když postupně z vyprávění ostatních přichází na to, co všechno se v jejím životě za posledních 10 let událo. Největší záhadou pro ni je, proč je aktuálně v rozvodovém řízení se svým (tehdy milovaným) manželem Nickem.

Příběh má velmi pomalý spád. Ani náhodou tím nechci říct, že je kniha nudná nebo se vleče - ale pro představu více než třetina knihy, cca 170 stran popisuje prvních 24 hodin po úrazu. A celá 400stránková kniha popisuje jen jeden týden Aliciina života. Tím je jasné, že se Alici opravdu důkladně dostáváme do hlavy a sledujeme s ní její zmatení a objevování skutečností doslova v přímém přenosu. To se mi na knize moc líbilo. Je zde krásně ukázáno, jak se člověk postupem let vlivem různých událostí vyvíjí a že někdy ho okolnosti tak pohltí, že je těžké se na svůj život podívat s nezaujatým odstupem. Jak by se asi vaše mladší já dívalo na to, jak žijete a co děláte teď? Situací k vlastnímu zamyšlení je v knize spousta.

Přestože příběh má hloubku, bylo čtení velmi milé a pohodové - až na závěr, kde mi emoce lítaly jak na horské dráze. A ačkoliv to chvílemi v knize vypadalo, že vše směřuje ke sladkému romantickému happy endu, závěr je až nečekaně realistický.

12.01.2025 5 z 5


Ministerstvo času Ministerstvo času Kaliane Bradley

Velmi specifická kniha na pomezí několika žánrů (sci-fi, historická fikce, romantika, společenský román poukazující na některé nerovnosti ve společnosti). Kniha mezi čtenáři na Goodreads vyhrála za rok 2024 1. místo v kategorii sci-fi, ale pokud sci-fi nečtete, nenechte se tím odradit. Příběh má spíš jen sci-fi prvky (s výjimkou úplného závěru, kde je tento žánr více znát).

Není třeba se děsit rozsahu knihy 470 stran, textu na stránce je méně,než jsem já zvyklá, (v zahraničních edicích má kniha rozsah průměrný... 330 - 350 stran).
Příběh vyžaduje trochu čtenářské trpělivosti, protože má relativně pomalejší spád a není příliš akční. Místo toho si můžete užívat promyšleně vystavěný příběh a krásný, ale dobře čtivý jazyk. S jazykem si autorka opravdu hraje - nejen že postavy z historie si zachovají mluvu své doby, ale i současný text je psaný nápaditě. Na ukázku:

“Podzim naplno vmašíroval do města. Dny zahnívaly a vlhly jako cosi zapomenutého vzadu v lednici.

Kde možná půjdu proti proudu je grafická stránka obálky. Ta se mi moc nelíbí - přijde mi jak vytvořená ve wordu na přelomu milénia a k obsahu knihy mi vůbec nesedí. Stejně tak sytě barevné plochy na ořízce. Nicméně obálka je převzata z originálu.

A proč hodnotím "jen" 3,5/5? Bohužel mě příliš neuspokojil závěr knihy. Posledních cca 70 stran skoro jakoby psal někdo jiný. Děj je najednou akční a mnohem více technický a z nějakého důvodu to v tomto případě nevnímám jako plus. Také příběhy postav jsou ukončené jen náznakem a o vlivu událostí na případnou změnu budoucnosti se taky nedozvíme nic. Člověk se prokousavá knihou a místo odměny na konci najde prázdnou díru. Nehledě na to, že nemůžu říct, že to málo, co jsem na konci dostala jsem vlastně plně pochopila. Některé odstavce jsem četla dvakrát a stejně přesně nevím, co tím chtěla autorka říct. Ještě 50 stran před koncem jsem myslela, že budu knihu hodnotit rozhodně výš. Opravdová škoda!

08.01.2025 3.5 z 5


Buď užitečný: 7 zásad pro život Buď užitečný: 7 zásad pro život Arnold Schwarzenegger

Super-hyper motivační kniha. Arnoldova zapálenost pro všechno, co dělá, je obdivuhodná. Ve 25 bych to asi žrala. Spousta myšlenek je dobrá a jako silná motivační kniha účel plní, ale občas to je už trochu přepálené. Přiznejme si, že většina lidí by při dlouhodobém slepém následování Arnoldových rad dřív nebo později vyhořela. Konkrétně mám na mysli hlavně jeho adorování tvrdé práce na hranici (možná i za hranicí) fyzického a psychického komfortu. Všeho moc škodí - i práce - a trendy v osobní produktivitě v poslední době směřují trochu jiným směrem. Téma work-life balancu v této knize opravdu nehledejte, protože pro Arnolda práce znamená život a život znamená práce :-)

Za všechno zmíním třeba extra výživnou citaci z kapitoly "Máte 24 hodin. Využijte je.":
"Odpočinek je pro děti, relaxace je pro důchodce. Kdo z toho jste vy?...
Jezte trochu rychleji. Při dojíždění do práce trochu méně brzděte. Trochu rychleji spěte. A najdete hodiny, které potřebujete." WTF!! Ano, tohle jsou opravdu některé z jeho time-managementových rad.

Pokud to budu hodnotit čistě jako motivační knihu, tak je to lehký nadprůměr, protože hecování Arniemu opravdu jde :-) Doporučuji pořídit jako audioknihu (načtena skvěle Schwarzeneggerovým dabérem Pavlem Soukupem), hoďte ji na rychlost 1,5x, což se poslouchá stále velmi příjemně, a používejte ji každé ráno cestou do práce jako nakopávač - to by Arnie určitě schválil, protože tím využijete jinak neproduktivní čas :-) A neberte to zas tak vážně, ať neskončíte s luxusním syndromem vyhoření :-)

04.01.2025 4 z 5


Barbarský vetřelec Barbarský vetřelec Ruby Dixon

Tahle série je pro mě dokonalou definicí termínu GUILTY PLEASURE. Měla jsem trochu strach, aby to nebylo jen doslovné opakování děje z prvního dílu, akorát s jinými postavami ... Popravdě základní kostra je sice stejná (prostředí a směřování vztahu modrého semišového mimozemšťana Raahoshe a pozemšťanky Liz), nicméně charaktery hlavních postav jsou dost odlišné od Vektala a Georgie z prvního dílu. Takže já jsem maximálně spokojená - dostala jsem přesně to, co jsem chtěla.

Kniha je neuvěřitelně čtivá - měla jsem ji přečtenou za den a půl. Ze začátku mi nebyla úplně sympatická postava Liz a také nemám moc ráda tvorbu napětí založenou na tom, že spolu postavy o svých problémech nemluví (ačkoliv by v tomto případě na rozdíl od začátků Vektala a Georgie mohly), nicméně nebylo to tak hrozné a v druhé půlce se to z velké části i vysvětlilo a Liz už byla v pohodě.

O prostředí ledové planety nebo jejich modrých obyvatelích se v tomto díle nedozvíme vůbec nic nového - dej se točí čistě kolem vztahu Raahoshe a Liz, takže ti co neholdují vesmírnému sci-fi, budou úplně ušetřeni utrpení :-) Kromě diskutabilně zvoleného erotického slovníku, který známe už z předchozího dílu se tentokrát přidává i hodně sprostý "běžný" slovník Liz, nicméně možná právě to je důvod, proč mi pojmenování intimnich partií tak nervala uši jako v příběhu "slušnějšího" předchozího páru.

A bonusová novela je tentokrát výrazně lepší než v prvním dílu.

01.01.2025 4.5 z 5


Proč máma nadává Proč máma nadává Gill Sims

Pokračování v duchu prvního dílu. S Ellen a její rodinou (manželem Simonem, 11letou dcerou Jane a 9letým synem Peterem) prožijeme další jeden rok. Pokud se vám líbil první díl, pravděpodobně oceníte i pokračování. Kupodivu se historky neopakují (až na pár zmínek o nezapomenutelné "přírodní" švagrové Luise, u které se i tentokrát zastavíme na návštěvu). Stejně jako v prvním díle platí, že kniha se vám bude líbit tím víc, čím víc se budete v zážitcích Ellen poznávat. Více prostoru zde tentokrát dostává vztah Ellen a Simona, jejichž dominantním tématem jsou problémy skloubení dvou kariér, rozdělení povinnosti mezi mužem a ženou a manželské spory. Pár kapitol se točí i kolem porodu a novorozeňat, takže možná by se tu mohly chvílemi poznávat i čerstvé matky, pokud zvládnou trochu sarkastického humoru ;-) Pokud je vaše životní situace úplně jiná, tak pro vás kniha pravděpodobně bude ztráta času.

A opět musím u audioknihy vyzdvihnout výkon Zuzany Slavíkové. Kvůli jejímu obdivuhodně prožitému přednesu audioknihu v tomto případě rozhodně preferuji nad tištěnou knihou.

31.12.2024 3.5 z 5


Proč sníme Proč sníme Rahul Jandial

Tato relativně nepříliš dlouhá kniha o snění se svým významem ani zdaleka nevyrovná "sesterské" knize Matthewa Walkera Proč spíme. Přesto poskytne čtenáři to co slibuje. Je psaná velmi přístupným laickým jazykem a autor nám vysvětlí, co ví současná věda o snech. Stručně řečeno: zas tak moc toho není. Na druhou stranu je toho ale dost na to, aby vás čtení bavilo, pokud vás vědecké poznatky o významu snění aspoň trochu zajímají. Přestože si pravděpodobně už teď z knihy skoro nic nepamatuji, tak četby nelituji. Líbil se mi srozumitelný způsob výkladu a oceňuji, že autor neměl potřebu čtenáře nijak poučovat, moralizovat, ani ze svého oboru dělat pupek světa - není to self help literatura - kniha předkládá hlavně fakta, i když může poskytnout určitá drobná vodítka, pokud třeba trpíte nočními můrami. Já jsem od knihy dostala více méně to co jsem čekala, ale žádné WOW se nekonalo, takže knihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami.

30.12.2024 4 z 5


Návod na vraždu pro hodné holky Návod na vraždu pro hodné holky Holly Jackson

Detektivky a thrillery běžně nečtu, na knihu mě nalákaly často se opakující tipy od zahraničních knižních recenzentů. A stálo to za to. Oceňuji, že je to určeno mládeži, takže příběh neobsahuje žádné nechutnosti a zbytečnou brutalitu. Příběh mě bavil hned od začátku, protože bez zbytečných úvodů začínáme hned rozplétat, případ 5 let staré vraždy. Přestože v roli “vyšetřovatelky je cca 18letá studentka Pipa, působil na mě příběh realisticky. Ani jednou se nestalo, že by v ději byly nějaké logické nesrovnalosti, což je obdivuhodné vzhledem k důkladnosti vyšetřování a mnoha různým potenciálním podezřelým. Napínavé je to až do úplného konce. Sice jsem měla tip, jak to dopadne, ale dopadlo to úplně jinak. Autorka předkládá čtenáři průběžně moc hezky zpracované důkazní materiály, takže mě to vtáhlo do vyšetřování a nutilo mě to dělat si vlastní názor. Půl hvězdičky strhávám proto, že se jednalo v podstatě o docela obyčejný příběh, což je na jednu stranu dobře, ale mě chybělo takové to WOW, které ve mě vyvolávají pětihvězdičkové knihy - připouštím, že to je hlavně kvůli tomu, že tohle prostě není můj preferovaný žánr.

23.12.2024 4.5 z 5


Amélie a tma Amélie a tma Petra Neomillnerová

Já se bohužel k nadšeným komentářům nepřidám. Není to vyloženě špatná kniha, námět je originální, ale myslím, že by si zasloužil buď knihu s větším rozsahem nebo naopak jen seškrtání do formy povídky. Takto na 90 stranách to působí divně. Nejvíc se mi asi líbil závěr, ten je milý. Zbytek knihy je nemastný neslaný.

Věkově nejsem cílový čtenář, ale čtu ráda i knihy pro děti nebo mládež, na tuhle knihu si ale připadám stará. Má velmi jednoduchý styl vyprávění, který dětskému čtenáři asi vadit nebude, ale na mě to bylo málo. Stylem vyprávění bych knihu doporučila kategorii middle grade do cca 12 let. Nevím ale, jestli se této věkové kategorii bude líbit téma POZOR SPOILER - přeci jen tu máme mrtvou holku, která se spolu s matkou utopila při povodni, 12letou hlavní postavu přepadne večer potmě v parku násilník, který se pak asi také utopí, lehce se tam řeší i téma rozvedených rodičů a nedostatku peněz - prostě plno celkem vážných témat a vím ze třeba mým dětem by se zatím kniha nelíbila. Pro starší děti už je to ale psané moc jednoduše.

13.12.2024 2 z 5


Twisted Love: Láska na ostří nože Twisted Love: Láska na ostří nože Ana Huang

Audioknihu jsem poslouchala, aniž bych si o knize cokoliv dopředu zjistila, takže jsem byla překvapena. Začátek byl dlouho poměrně klišoidní romantika, kterou jsem od knihy na základě jemné grafiky obálky čekala. Pak se ale kniha rázem přehoupla v drsnou erotiku, která rozhodně není nic pro romantické duše. Druhá půlka pak měla nádech ne zrovna povedeného thrilleru a do příběhu i samotného vztahu hlavních postav se vnášelo čím dál víc temnoty.

"Thrillerová" zápletka v sobě měla značné nelogičnosti a "usmiřovací" závěr byl doslova děsivý, protože by oba bez debat potřebovali pomoc psychologa. On se potvrdí jako sadistický majetnický stalker, který lidem na potkání vyhrožuje zabitím a má v hrsti půl světa, takže není možné se proti němu jakkoliv bránit. A ona z jeho toxického chování prožívá několikanásobné orgasmy. Když si to teď v hlavě sumíruju, tak si říkám jestli i ty dvě hvězdičky nejsou moc. Nicméně přiznávám, že kniha je čtivá, ačkoliv ani po literární stránce to není žádný skvost a z některých neustále se opakujících slovních spojení mi už naskakovala kopřivka.

Audiokniha je zpracovaná celkem dobře - načteno na střídačku mužem a ženou.

06.12.2024 2 z 5


Amanda Amanda Kristýna Sněgoňová

Tohle bylo skvělé. Ani chvíli jsem se nenudila. Bylo to vtipné, svižné a s postavami, které jsem si oblíbila - ty hlášky Moravce a Gerasima jsou boží. Závěrečná akce byla tedy trochu přitažená za vlasy a schopnosti Amandy značně nepravděpodobné, takže mi přišlo že se naše parta ze všech těch obřích problémů vyvlíkla nějak moc jednoduše, ale víte co? Mně to v případě téhle série vůbec nevadí, spíš naopak. Netoužím po žádných nervy drásajících komplikovaných řešeních. Tohle je čirá odpočinková záležitost a já se prostě zamilovala :-)

26.11.2024 5 z 5


Proč máma pije Proč máma pije Gill Sims

V rámci žánru povedená kniha. Ještě lépe by to působilo jako postupně dávkované příspěvky někde na blogu (možná to i původně je blog autorky, v Anglii údajně velmi populární). Kniha je jakýsi deník z běžného života matky 6letého kluka a 8leté holky psaný se značnou dávkou sarkastického humoru, který mi padl do noty. Ve spoustě situací jsem se sama poznávala - v těchto kapitolách jsem se skutečně smála. Ostatní situace byly tak půl na půl - některé mi přišly vtipné a některé mě spíš nudily. Nicméně styl vyprávění a humoru se mi jako celek líbil. A oslava alkoholismu to fakt není - já sama jsem absolutní abstinent a popíjení hlavní postavy mi nevadilo. Slouží to tam spíš jako sarkastický prvek - chce to prostě číst trochu s nadhledem.

Knihu ocení zejména ti kteří se nachází v podobné životní etapě jako hlavní postava tzn. pracující ženy kolem čtyřicítky s dětmi ve věku cca 5 - 12 let. Ostatní (zvlášť bezdětní) budou spíš zklamáni - to je taky důvod proč zde má kniha relativně nízké hodnocení, které si nezaslouží. Není to bohužel kniha pro každého.

Poslouchala jsem jako audioknihu a tu musím hodně pochválit. Dá se to skvěle poslouchat i při nějaké činnosti, protože je to nenáročné. Perfektně mi sednul hlas a načtení Zuzany Slavíkové. Stylem vyprávění kniha hodně připomíná můj oblíbený seriál Průměrňákovi - až v půlce jsem si uvědomila, že v tomto seriálu mámu Frankie dabuje taky právě Zuzana Slavíková :-) Za mě tedy audio můžu rozhodně doporučit.

25.11.2024 3.5 z 5


Lokýnka ze Smaragdového moře Lokýnka ze Smaragdového moře Brandon Sanderson

Velmi zajímavý počin ve světě fantasy. Není to epické fantasy, ale svěží fantasy pohádka. Je to dobrodružné, vysoce fantazijní, ale zároveň i tak nějak milé. Mohlo by to sednout už i mladším čtenářům. Hlavní postavou je dobromyslná, nezkušená, ale přemýšlivá 17letá Lokýnka, která se vydá na dobrodružnou cestu po moři za záchranou svého milého ze zajetí hrozné čarodějnice. Jenže svět ve kterém Lokýnka žije, není takový jako náš a tak i moře není tak docela moře, jak ho známe my - tady prostě opět musím smeknout před Sandersonovo neuvěřitelnou kreativitou.

Pozitivem jsou krátké kapitoly, většina z nich ale končí takovým malým cliffhangrem, takže se mi od knihy špatně odtrhávalo. Celé je to psané velmi odlehčenou humornou formou a já miluju humor Brandona Sandersona a to když komunikuje v průběhu vyprávění se čtenářem. Milovala jsem to už v jeho dětské sérii o Alcatrazovi a tohle je psané podobnou formou. Tentokrát mi tedy trvalo trochu déle se na tento hravý styl vyprávění naladit (přece jen v dětské knížce to působilo více přirozeně), ale po chvíli jsem si zvykla. Např. ten nápad pojmenovat všechny nedůležité postavy na lodi Čenda, takže pak se mluví o Čendách atd. - já z toho prostě nemůžu... Také mě bavily názvy kapitol. Nicméně s humorem je to vždy ošidné a chápu, že někomu možná bude přesně tohle vadit.

Samotný příběh je docela jednoduchý (i když na konci se přece jen trochu zamotá) a závěr je tentokrát trochu "divoký", ale není to nic, co by mě pobuřovalo. Hravý a nezvyklý je styl vyprávění, kdy vypravěčem je vedlejší postava - ta vypráví v ich formě, ale děje se obvykle neúčastní, takže většina knihy je vyprávěna v er formě vševidoucím vypravěčem. Kniha má taky krásnou grafickou úpravu a několik barevných celostránkových ilustrací. Bohužel ale text obsahuje spoustu chyb, připadá mi, jako by to po překladateli už nikdo další nečetl. To je naneštěstí v nakladatelství Talpress takový nehezký standard, ale tentokrát mi počet chyb přišel ještě horší než obvykle :-(

Celkové hodnocení knihy u mě kolísalo od: nuda (naštěstí jen úvodních 35 stran), přes: autor je génius a je to to nejlepší, co jsem od něj zatím četla (větší část knihy), až po: dobré, ale na zadek si z toho nesednu (cca poslední třetina). Jiným pohledem: svět a postavy 100 %, dějová linka tak 70 %. Takže celkově tak 4,5 hvězdičky.

22.11.2024 4.5 z 5


Bezchybně Bezchybně Elsie Silver

V zahraničí jsem zaregistrovala nadšené ohlasy na tuto sérii, tak jsem vyhlížela český překlad. Moje vysoká očekávání ale kniha nenaplnila. Je to takové jedno velké (i když zábavné a čtivé) klišé. Také přemíra velmi spicy erotiky v druhé polovině knihy mě v tomto případě spíš vadila - já ji totiž nečekala, protože první půlka byla "normální" romantika ze zajímavého prostředí, zatímco druhá půlka je prostě por**. Na obálce ani v anotaci navíc není jediný náznak, že to bude tento typ “romantické knihy, tak pozor!

V prvním díle série jsou hlavními postavami Rhett, profesionální zkušený jezdec býčího rodea, a čerstvě vystudovaná právnička a typická městská holka Summer. Ona dostane za úkol dohlížet na něho, aby si nekazil mediální obraz. Prostředí exotického sportu (býčího rodea) je originální a zajímavé a prostředí a osazenstvo ranče na kanadském maloměstě je sympatické. Ta zromantizovaná atmosféra obou těchto míst se autorce velmi povedla. Romantika mezi postavami je ale velmi předvídatelná a postavy jsou šablonovité - on mužný, krásný kovboj, ona drobná, nezkušená, přitažlivá dívka. Dialogy mezi nimi nepůsobí moc realisticky, ale jsou zábavné. Jiskra mezi postavami přeskočí skoro okamžitě a pak už jen čekáme, kdy jí postavy podlehnou - a pak to začne být hóóódně žhavé. A není to vlastně vůbec špatné, ale přestane to mít tu zajímavou atmosféru z první půlky knihy. Melodramatický závěr mému finálnímu dojmu taky zrovna neprospěl.

I přes tu hromadu výtek výše jsem si ale čtení užila. Je to vyloženě takové to guilty pleasure čtení.

V sérii Chesnut springs vyjdou ještě další 4 díly, kde budou hlavními postavami vedlejší mužské postavy, které jsme poznali v tomto díle:
2. díl: Heartless - bratr Cade (otec-samoživitel)
3. díl: Powerless - kamarád Jasper (hokejový brankář)
4. díl: Reckless - Theo (Rhettův chráněnec z býčího rodea)
5. díl: Hopeless - bratr Beau (elitní voják)

Obzvláště 2. a 4. díl mají na Goodreads velmi vysoké hodnocení, takže další díl zkusím.

15.11.2024 3 z 5


Mistborn Mistborn Brandon Sanderson

Skvělé epické fantasy s relativně uspokojivým zakončením, takže pokud nebudete chtít pokračovat dalšími díly, NENÍ četba prvního dílu zbytečná ztráta času. Já se do dalších dílů rozhodně pustím, protože mě zajímá jak se bude tento svět vyvíjet dále - i když si tedy předtím odpočinu u nějaké nenáročné knihy, přeci jen epické fantasy není zrovna čtení k vodě. Nicméně Sanderson umí své čtenáře za vynaložené úsilí odměnit. Cca první třetina mi jako obvykle přišla dost náročná i když zajímavá, druhá třetina byla už lepší, ale čtení mi šlo trochu pomaleji než bych si přála, ale poslední třetina už jela jak po másle, závěry ty prostě Sanderson umí.

Kromě skvělého závěru kniha nabídne také výborně vystavěný svět a originální detailně promyšlený systém magie. V anotaci se mi magie pomocí spalování kovů nezdála zrovna zajímavá, ale po přečtení se zařazuji k ostatním fanouškům tohoto zajímavého konceptu. A přestože magické schopnosti hrají v příběhu velkou roli, tak mu rozhodně nechybí ani obyčejná lidskost. Všechny hlavní postavy jsou sympatické a jejich chování je uvěřitelné, pro své chování mají vesměs dobré důvody.

Ze začátku mi děj trochu připomínal Dannyho parťáky (akorát že ve "středověku") - tuto inspiraci ostatně na svých stránkách přiznává i sám Sanderson - to se ale postupně vytratilo. Kniha se mi moc líbila, a ačkoliv si nemyslím, že těch 600 stran obsahovalo něco zbytečného, tak kvůli tomu že se děj občas trochu táhl, dávám "jen" 4,5 z 5

13.11.2024 4.5 z 5


Jak na to, aby se nám děly samé dobré věci Jak na to, aby se nám děly samé dobré věci Marian Rojas Estapé

Kniha má hrozný název, který bych čekala spíše u nějakého ezo blábolu, ale k četbě mě přesvědčily některé pochvalné recenze. Ezo blábol kniha rozhodně není, je to psychologická příručka pro laiky. Obsahuje základní témata, která lidi v oblasti psychologie trápí. Od všeho najdete trochu, takový mišmaš. Struktura témat je mírně nelogická. První cca půlka knihy se mi moc nelíbila (moc obecné a jakoby akademicky podané), druhá půlka mi přišla zajímavější. Pokud nejste v tématu úplný nováček, tak zde asi nenajdete příliš nového, co by vás překvapilo. Většina textu jsou spíše obecná povrchní shrnutí daných problémů. Ono ani konkrétní návody dávat nejde, takže jde spíš o to, jestli text člověka nakopne, aby si svůj problém vůbec uvědomil a měl dostatek vůle ho řešit. Autorka sama u většiny problémů uvádí jako ideální řešení psychoterapii. Anotace slibuje vědecký pohled, ale ten jsem tam nijak zvlášť nepociťovala - většinu těch věcí člověk tuší instinktivně nebo už patří k obecným znalostem.
Obecné řešení problémů, které autorka předkládá, popisuje rovnicí: znalosti + pevná vůle + plán/cíl + vášeň/optimistický přístup (+ trocha štěstí). Každému ale musí být jasné, že reálné provedení není jednoduché.

Poslouchala jsem jako audioknihu, což se mi v tomto případě neosvedčilo. Nedokázala jsem se na poslech plně soustředit - text nebyl přespříliš odborný, ale ani to nebylo psané (a možná i namluvené) tak hezky jednoduše jako třeba v Mozaice duše pana Kvapilíka, kde audiokniha vyloženě sedla. Zde je mnoho textu (zvlášť v první půlce knihy) i ve formě číslovaných seznamů typu "toto se děje kvůli tomu: 1. ..... 2. ..... 3. ....." pro audioknihu to není zrovna ideální forma. Věřím, že v papírové formě bych si knihu asi užila více.

10.11.2024 3 z 5


Hoši od Bobří řeky Hoši od Bobří řeky Jaroslav Foglar

Pro mě není tato kniha spojena s žádnou nostalgií - četli jsme ji jako děti ve škole a jediné co si pamatuji, je že se tam lovil bobřík mlčení :-) Nicméně jsem ji zkusila se svými dětmi ve formě audioknihy. Dcera (8 let) u toho spolehlivě usínala, ale syna (10 let) to kupodivu po počáteční nedůvěře celkem bavilo. Ne že by z toho skákal nadšením, ale na poslouchání se těšil a je přístupný tomu, že by si poslechl i jinou Foglarovku. Mě se na knížce líbilo, jak je tam krásně popsaná ta láska k přírodě a jak jsou tam celkem nenásilně (i když na dnešní poměry velmi okatě) dětem vštěpovány správné lidské hodnoty a chování. Bohužel viděno dnešníma očima je kniha poněkud sexistická - jakoby holky neměly na dobrodružství a odvahu právo, jakoby holky ve světě Hochů od Bobří řeky vůbec neexistovaly kromě strachujících se maminek a nelichotivé zmínce o ubrečených holkách. Chápu, že kniha vznikla téměř před 90 lety, ale z pohledu dnešního čtenáře to prostě trochu zamrzí. I tak má ale kniha i dnes co říct.

04.11.2024 3.5 z 5


Mata Hari: Vycházející slunce Paříže Mata Hari: Vycházející slunce Paříže Eva-Maria Bast

Běžně nečtu historické biografie, takže popravdě nevím, jestli je mé hodnocení příliš relevantní. Po knize jsem sáhla čistě kvůli tomu, že se zajímám o orientální tanec a Mata Hari byla známá právě jako "orientální tanečnice". Ve skutečnosti měl její tanec se skutečnými orientálními tanci zřejmě málo společného, ale i tak jsem doufala, že kniha bude více o tanci. Bohužel o jejím tanci se nedozvíme skoro nic kromě toho, že tančila skoro nahá. Jak se ten tanec, ze kterého byli všichni paf, naučila, ani jak vlastně vypadal, se nedozvíme. Jen díky nějakým svým předchozím znalostem tohoto období tuším, že její tanec byl přijat tak nekriticky, z velké části proto, že ho opatřila nálepkou "made in India" a Evropa tehdy po nově objevovaných indických tradicích a východní filozofii hladověla, čehož zneužívali různí podvodníci, mezi nimi i Mata Hari. Tohle ale pro autorku očividně nebylo podstatné téma. Místo toho drtivou část knihy zabírají popisy luxusních restaurací a hotelů, kde se Mata Hari schází s vlivnými lidmi na snídaně/obědy/večeře, bezduše s nimi klábosí a manipulativně jim pochlebuje, obtáčí si je kolem prstu a ti se v její přítomnosti chovají jako primitivové myslící pouze na jedno (ledaže v ní muži viděli jen luxusní prostitutku, ačkoliv ona sama se považovala za svůdnou umělkyni - ale tuto otázku kniha nezodpovídá). To, že román zahrnuje pouze umělecké období Matina života před válkou a o její špiónské "kariéře" za války se pouze krátce zmiňuje epilog, už bylo napsáno v jiných komentářích.

Přitom samotný začátek vypadal slibně... Mata Hari mi byla zprvu celkem sympatická, později jsem ji aspoň dokázala jakž takž chápat, ale ke konci už z ní zbyla jen nesympatická do sebe zahleděná zlatokopka. Na druhou stranu nějakou osobnost si po přečtení knihy pod jménem Mata Hari dovedu představit, takže úplná hrůza kniha určitě není. Navíc se to četlo rychle a snadno. Bohužel mě ale kniha neuchvátila a už můžu jen spekulovat jestli je to vinou autorky nebo mojí špatnou volbou žánru.

31.10.2024 2 z 5


Legendy & latéčka Legendy & latéčka Travis Baldree

(SPOILER) Oddechová kniha s milou atmosférou. Líbily se mi pasáže z postupného budování a provozu kavárny. Bohužel fantasy pozadí příběhu a střípky z Vivina předchozího života mě nebavily - naštěstí toho bylo v knize relativně málo.

Dodatek, který se vrací zpět v čase do doby Viv před kavárnou, byl za mě naprosto zbytečný a přiznám se, že jsem ho ani moc nechápala - bylo to jako pár stran vytržených bez kontextu z nějakého jiného příběhu. Také zakončení hlavního příběhu s kavárnou mi přišlo takové meeeh... SPOILER: romantická epizodka na konci byla v této podobě postradatelná a znovuvybudování kavárny nebylo nijak logicky vysvětleno - nejdřív na to nebyly peníze (to logiku mělo), ale najednou se jako zázrakem všechen materiál a vybavení začalo "snášet z nebe". Chápu, že Viv asi dostala spoustu nezištné pomoci, ale i tak to nepůsobilo uvěřitelně a hlavně mi to přišlo trochu odfláklé ze strany spisovatele - jakoby chtěl příběh už rychle ukončit, protože ho to už nebavilo. Místo toho tam hodí dodatek o tom, jak Viv hledala informace o skalverdském kameni a poprvé viděla kavárnu - to nás ale přece vůbec nezajímá, nás zajímá kavárna Legendy a Latté, ke které jsme si celou knihu budovali vztah...

Kvůli těmto věcem, které se mi fakt nelíbily, dávám jen 3 hvězdičky - průměrné čtení, ačkoliv tu "cozy" kavárenskou část příběhu jsem si užila a té bych dala s radostí hvězdičky 4. Co se týká načtení audioknihy - to je perfektní.

30.10.2024 3 z 5


Operace Thümmel Operace Thümmel František Kotleta (p)

Moje první knížka od Kotlety a také moje první vesmírné akční scifi. Ze začátku to na mě bylo trochu moc a myslela jsem si, že autorův styl vyjadřování nerozdýchám (ačkoliv údajně je prý v této sérii co do používání sprostých slov, sexuálních témat a krve výrazně umírněnější než v ostatních svých knihách). Také úvod příběhu, který se odehrává na vesmírné těžařské základně, kde mimozemšťané zacházejí s lidmi jako esesáci s vězni v koncentračním táboru, nebyl úplně můj šálek čaje. Ale někdy kolem poloviny knihy, kdy se posádka dostala ze základny pryč, se to zlomilo a mě to začalo fakt bavit. Ani ta vysoce nadprůměrná koncentrace sprostých slov mně už nevadila, naopak jsem se jim musela párkrát i zasmát - takže jsem si nejspíš asi zvykla :-) Oceňuji jakým způsobem bylo vytyčeno hřiště pro následující díly a jak rychle se kniha četla, přestože jsme se museli seznámit s obrovským množstvím nových mimozemských druhů a poznat svět. Posádka lodi mi přijde zajímavá, tak se těším na další díly.

29.10.2024 4 z 5