micha-ella
komentáře u knih
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Báječná knížka, kterou jsem četla už notně dávno a teď zjistila, že jí tady ve svém seznamu přečtených knížek nemám. (Takových je.) Doporučuji.
Alias Grace
Margaret Atwood
Skvělý román! Doporučuju! Příběh služebnice se mi líbil o trochu víc, ale tento příběh služky Grace mi vyhovoval stylem, jakým je napsaný. Plavba přes oceán mi připoměla Vystěhovalce od Moberga, bavily mě popisy domů a prací v nich, líbily se mi dopisy okořeněné ironickými poznámkami, přesné dobové postřehy... Všech 550 stránek jsem si vychutnala a byla ráda, že je to tak tlustá knížka. Doslov autorky mi jen potvrdil, že to nebylo jednoduché psaní. Klobouk dolů!
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Nevím, jestli existuje nějaká Foglarovka, kterou jsem nečetla. Byly to v mém dětství nejoblíbenější knížky. Dodnes mám schovaný knoflík, vyrobený ze srnčího parůžku při plnění bobříků. Krásné knížky, krásná dobrodružství, krásné časy!
Kde zpívají raci
Delia Owens
90%! Tolik čtenářů a tolik chvály! Co to se mnou je, že mě to vůbec nebavilo? Že mi to místy připadalo i pitomé? Šestileté dítě odkázané samo na sebe by dopadlo jinak, to je jisté. Přiznávám, některé odstavce jsem přeskakovala, takže mi ušlo, jestli byla řeč o mracích komárů, ti bohužel bývají i v romantických bažinách, kde vlastně žili ti raci, kteří mají rádi čistou tekoucí vodu a jestli autorka vysvětlila, jak zpívají raci a jak racci. Dobře mi tak!
Má sestra je sériový vrah
Oyinkan Braithwaite
Neodradilo mě slabé hodnocení a docela se mi to líbilo. Tři a půl hvězdy. Autorka píše jednoduchým stylem, s nadsázkou, s trochou černého humoru a sarkasmu. Krátké kapitoly, zajímavé prostředí africké nemocnice, oddechové čtení.
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Přečteno podruhé, protože chci navázat pokračováním - začínám číst Svědectví. A ještě se těším na Přežívá nejsmutnější. Knížky od Margaret Atwood mě baví.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Románové vyprávění o osudech obyčejných lidí přes několik generací mě ke čtení nikdy moc nelákalo. Připomíná mi povinné školní besedy s pamětníky, kdy bychom mnohem raději lítali venku než tiše poslouchali. Tahle knížka je coby prvotina výborná a před autorkou klobouk dolů, ale není to nic, co bych hltala bez zastavení. Jakmile se k dalším kapitolám nevracím s chutí, něco v knížce pro mne chybí. Hanu jsem ještě nečetla a teď váhám, jestli to mám zkusit, i když byla tolik vychválená.
Rychlé šípy
Jaroslav Foglar
Bylo mi jedenáct let a četla jsem sešitové vydání u sousedů na půdě. Ach, to byla krásná doba!
Řbitov zviřátek
Stephen King
Jedna z nejlepších knížek tohoto autora. Některé Kingovky mě i nudily, ale tahle - skvělá!
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Tohle se nestalo a nikdy nestane, proto jsem tu knížku dokázala přečíst, ačkoliv jindy jakékoliv popsané surovosti a krutosti buď přeskakuju, nebo knížku odkládám a nedočtu. Tady to nešlo.
Je to vegetariánský protest, je to obžaloba! To, co se dnes děje chovným zvířatům, se v tom příběhu děje lidem. Hrozné, šokující, mrazivé, příšerné, nechutné, nelidské. Připomnělo mi to knížku Pod kůží (Michel Faber). Tady v komentářích čtu, že je to jednoduché čtení, krátké věty, odpočinkové! Napsané jednoduše. Cože? Třeba to, co říká hlavní postava o svém domově? Cituji: "Místo plné popraskaných slov, odmlk vrostlých do zdí, místo, kde se nahromadily smutky a tříští vzduch, škrábou ho, až kyslík pod jejich tíhou puká. Dům, v němž pomalu dozrávalo šílenství, krčilo se, připraveno vyrazit." Jiná čtenářka postrádá příběh, prý jí chyběly (s hrubicí!) jakékoliv myšlenky, pocity, pro jiného je styl téměř bez dialogů, ač je jich tam tolik. Žasnu! Je to výborně napsané, popis zkázy v prázdné ZOO je fascinující, střídání hrůz s poetickým vztahem hlavní postavy k otci mě bralo za srdce. Tahle knížka ve mně bude dlouho ležet.
Katko, ty to rozhodně nečti!
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Seriál Kukačky v anglické verzi. Výborně napsané, bavilo mě to, ale konec byl značně nepravděpodobný a přehnaný, prostě literární. Ve skutečném životě by to takto určitě nedopadlo.
Mlčící pacientka
Alex Michaelides
Psychologické příběhy - to je moje kafe! Na rozdíl od většiny komentářů mě tato knížka už od začátku bavila, jen konec mě namíchnul. Mně ten konečný zvrat - spíš překlop - zase jako v tolika thrillerech připadal vynucený, potíral některá místa v ději a zkazil reálnost. No, je to oddychovka, psychologové by se nad tím asi usmívali.
Chůva
Gilly Macmillan
Bezvadná odpočinková knížka. Tentokrát nemám jediné ,,ale". Bavilo mě to, líbilo se mi to, nenašla jsem v tom příběhu jediné hluché místo až do konečné osudové spravedlnosti. Knížka na dovolenou, která nezklame žádného čtenáře psychologických thrillerů. Doporučuji.
Nutné lži
Diane Chamberlain
Moc se mi to líbilo! Ze začátku jsem se hůř orientovala v množství postav, ale autorka je skvělá, přitáhla mě do příběhu takovou silou, že jsem se už od knížky neodtrhla. Její dvě předešlé knížky byly taky výborné, ale tuhle určitě musím doporučit všem!
Buď jako řeka
Shelley Read
Styl psaní, který mi vyhovuje - žádné kejkle s přítomným časem a přeházenými kapitolami. Bavilo mě to. Místy byl příběh dost nepravděpodobný, přehnaně sentimentální až kýčovitý, ovšem jako prvotina je to zdařilá knížka.
Klára a Slunce
Kazuo Ishiguro
Tohle byla lahůdka přesně pro mne! Nevím, proč mě tak fascinuje umělá inteligence, roboti, androidi a klony, kolik už jsem na toto téma přečetla knížek! Vždycky je v těchto námětech tajemství a zároveň vyjádření, v čem spočívá lidství.
Moc se mi to líbilo. A výborný doslov. Hlavně pro čtenáře, kteří tu v komentářích naznačují, že to či ono nepochopili. Autor je právem držitel Nobelovy ceny za literaturu.
Co oči nevidí
Betsy Reavley
Docela se divím slabému hodnocení v procentech. Ale vzhledem k počtu čtenářů se to dá pochopit. Tak rozporné komentáře mohou být jen u knížky, která svým obsahem provokuje a napsat takový příběh rozhodně nemohlo být jednoduché. Já u záporných postav oceňuji vyjadřovací, literární schopnost autora. Tohle se právem nazývá thriller.
Ale, Katko, nečti to.
Kuřátko a obilí
František Hrubín
Od dětství umím zpaměti a nyní tím opakovaně uspávám vnoučata.
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
O této knížce bych mohla napsat skoro totéž jako o Raději zešílet v divočině. S tím rozdílem, že místa těchto samotářů neznám. Autor neklade kontroverzní otázky, ačkoliv některé výroky k nim přímo svádí, je až příliš ,,nad věcí". Fascinovala mě ta slečna, která se kontaktuje s krystalickými bytůstkami v kamenech, s kamením spí a bere ho na procházky, mobil zapíná klacíkem a ováda olízne, aby jí neštípl...
Fotky krajiny jsou nádherné.
Stroje jako já
Ian McEwan
Můj oblíbený autor a můj oblíbený žánr! Co bych si mohla přát víc? Skvělá knížka! Od Čapka, přes Asimova, Dicka a další, je pro mne výjimečný ten nápad, že děj není umístěný do budoucnosti. To se mi líbilo a zároveň mě to mátlo, tak šikovně si Mc Ewan s čtenářem hraje, donutil mě srovnávat co je na anglické politice těch let pravda a co si vymýšlí, příběh se rozvíjí pomalu, ale tak dokonale! Nevím, proč mě téma umělé inteligence, klonů, robotů, androidů... tolik láká a zajímá, snad proto, že má spojitost s psychologií a morálkou. Dvě věty z knihy: "Dokonale vybudovaný mravní systém by neměl být ovlivnitelný žádnou konkrétní povahovou vlastností. Ale mohl by?" A celá strana 169 - Adamova řeč - nastiňuje, oč asi půjde dál. Něco jsem předvídala, něco nepochopila, například proč hlavní postavy rýpaly do toho uzavřeného a potrestaného soudního případu, kdy viník svého činu litoval a už se ho nemuseli bát.
Četla jsem všechny autorovy knížky kromě Švába a tahle je pro mne třešničkou na dortu. Báječné!