Mojepočteníčko komentáře u knih
Tak tohle bylo super. Napínavé, svižné, zamotané a překvapivé. Pokud jste od autorky nic nečetli, tato kniha vás rozhodně nezklame. Doporučuji!
Perfektní! Kdybych nenahlédla do čtvrtého dílu a nezjistila, s kým se setkám, vzala bych ho do ruky hned. A to série na posezení nečtu :)!
V listopadu jsem se vrhla na poslední tři nepřečtené knihy této autorky. První z nich byla právě kniha Její konec. Četla se výborně, kapitoly nebyly příliš dlouhé, ale rozhodně nemůžu tvrdit, že bych byla napnutá jako kšandy. Za mě taková autorčina "klasika".
,,Cítit všechny pocity je těžké, ale proto ty pocity máme. Pocity se mají cítit. Všechny. Bez výjimky. I ty těžké. Ten klíč tkví v tom, že to bolí právě proto, že to děláš správně.“
Dnes bych vám prostřednictvím svého článku chtěla představit knihu Nespoutaná od Glennon Doyle. Ale než s tím začnu, musíme si něco vyjasnit. Budu upřímná. V mojí knihovně najdete maximálně dvě motivační knihy. Nečtu je. Tu třetí jsem…vyřadila. Nedala se číst. Byla pro ženy. Chtěla po mně, abych se nazdobila, sedla si v baru na vysokou židli, hodila ladně nohu přes nohu (no, při 159 centimetrech a proporcích, které jsou gazele vzdálené, to není úplně sranda) a upřela pohled do davu. Zřejmě recept na to, jak ulovit toho pravého.
Výzvu k ambasadorství pro knihu Nespoutaná jsem si se zájmem prohlédla. Potřebovala jsem si spravit chuť. Líbilo se mi, že bych mohla prezentovat i jiný žánr než jen young adult nebo fantasy, a tak jsem se této knize do jisté míry zavázala.
Mohla bych vám tady vypsat X pasáží, které jsem si podtrhala, říct, že je autorka sympatická, podívala jsem se na několik videí s ní a celá autobiografie mi dává o dost větší smysl. Neudělám to. Prostě ji ČTĚTE!
Glennon Doyle si ušla dlouhou cestu. Od bulimie v dětství, přes závislost, po úzkosti a deprese. A stále není na konci. Nedá vám návod na dokonalý život, nebudete číst o tom, jak to měla a má v životě těžké, ale přiměje vás přemýšlet.
Objev samu sebe
Věř si.
Žij naplno.
Nestyď se za své názory.
Měj se ráda taková, jaká jsi….
Když jsem dočetla poslední stránku, dívala jsem se chvíli do prázdna. TAK – TOHLE – BYLO FAKT DOBRÝ! Žádné návody na dokonale svůdné rty, praktická cvičení k osvojení technik mrkání nebo desatero zásad bez nichž se na první schůzce neobejdeme. Ale inspirace. Povzbuzení. Možnosti. Život.
S čistým svědomím vám můžu říct, že už si nikdy nic jiného nepřečtu. Nechci si kazit dojem. Rozšířila jsem si obzory a spoustu věcí vůči sobě samé si vyjasnila. Jsem spokojená. A Nespoutanou vám můžu jen doporučit!
Nikdy by mě nenapadlo, že budu z této série tak nadšená. Většinou potřebuji žánry střídat, nehltám jeden díl za druhým, ale tady to nešlo. Ani po třech dnech od dočtení jsem nebyla schopná příběh a svět v něm opustit. Proto mi na nočním stolku leží třetí kniha v pořadí :) Vyhledala jsem si jeden díl seriálu kvůli postavě, kterou jsem si oblíbila a byla jsem zděšená. Na další už se nepodívám, protože...protože prostě všechno špatně - snad mě chápete :) Kdo váha s přečtením, protože jsou to bichle, radím - čtěte. Možná kvůli tomu nepřečtete za rok knih 100, ale "jen" 90, ale zklamaní nebudete. Za ten čas to stojí :)
Líbilo se mi:
Fakt, že se příběh skládá z fikce i skutečných událostí. Překrásná obálka i předsádka Oblíbila jsem si postavu Lily a její vývoj. Neměla úplně snadné dospívání, nadělala spoustu chyb a přesto se z ní nakonec stala správná holka. Odile se mi na druhou stranu více zamlouvala jako starší a moudřejší dáma, která se snaží Lily vyvarovat obdobným zakolísáním. A nesmím zapomenout ani na knihovnu jako symbol pospolitosti, víry, pevného přátelství a naděje v těžkých časech.
Zklamalo mě: Odile jako mladá dívka mi prostě nesedla. Nemůžu najít správné slovo, kterým bych ji charakterizovala. Možná postrádala přirozenost...? Některé situace mi přišly přitažené za vlasy a občas jsem se trochu ztrácela. Mrzelo mě, že jsem téměř na konci knihy narazila na nehezké scény. Měla jsem pocit, že autorka zapomněla do příběhu promítnout hrůzy války a chce to rychle dohnat Byla bych spokojenější, kdyby měl román odlehčenou formu až do konce.
V pořadí druhá kniha od autorky a opět spokojenost. Sympatičtí hrdinové, útulná pekárna, skvěle popsané prostředí a překvapivá zápletka mezi hlavními hrdiny. Jediné, co jsem trávila hůř bylo Sophiino neustálé rozplývání nad Toddovým dokonalým tělem a vyzdvihování jeho fyzických předností, které se proplétalo velkou částí příběhu.
Bože! Já bych do té Kodaně jela hned ! Autorka prostředí svého příběhu krásně popsala. Bylo to milé, odpočinkové čtení se špetkou něčeho navíc. Dokonce jsem se zapomněla kyselit na romantickou linku a předvídatelnost Konec mi přišel zbytečně natahovaný, ale musela jsem ve výsledku uznat, že to tak bylo nejspíš potřeba Líbilo a doporučuji
Úžasná knížka. Jedna z nejlepších, které jsem letos měla možnost číst. Měla jsem pocit, že sedím v křesle a poslouchám vyprávění Raye Lamberta z bezprostřední blízkosti. Čtivé, humorné, psané velmi přístupnou formou - nejen pro milovníky tematiky druhé světové války.
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla. Ale v okamžiku, kdy jsem se dostala do světa taneční muziky, se začaly dít věci a čtení mě opravdu chytilo. I se závěrem jsem nakonec byla moc spokojená. Pokud vám nevadí pomalejší rozjezd, máte rádi taneční akce, muziku a tematiku mezilidských vztahů, pak věřím, že se vám knížka bude líbit.
Kniha s báječnou atmosférou. A ačkoli má vyprávění pomalé tempo, nevadilo mi to. Všechno plynulo jak mělo, zvraty přirozeně zapadaly do děje tak, jako se věci dějí v běžném životě. Proto nebylo těžké s příběhem splynout a vžít se do rolí jednotlivých postav. Krásně se mi během čtení představovalo - napětí před představením, shon a připravování, prožívání milostných románků, pocity při probuzení z prohýřené a propité noci....Dostala jsem, co jsem čekala a moc doporučuji :)
Musím uznat, že se autorka perfektně vžila do role dvanáctileté Františky, která nás celým příběhem provází. Nicméně jsem po prvních padesáti stranách myslela, že knihu nedočtu - ne kvůli tematice, ale kvůli mluvě malých holek. Měla jsem pocit, že jdu po ulici. Vyjadřování dnešních dětí je hrůza :( Nejvíc jsem nesnášela rodiče, pak Mirka a nakonec doufala, že z toho všeho ty holky jednou vyrostou. Během četby mi na Mirka docházela kapacita a neměla jsem sílu reflektovat všechna ta vodítka, která vedla k faktu, že není normální. Františky mi bylo moc líto. Pochvaly, uznání a lásky rodičů se jí nedostávalo, proto sama neviděla, co vidět mohla. Doporučuji :)!
Krásné a hluboké. Skvělý čtenářský zážitek, který si musím znovu zopakovat. Doporučuji 4*/5*
Tohle nebyla láska na první pohled. Ale nevzdala jsem to a zpětně jsem jedině ráda. Skvělý příběh a překvapivý závěr, který mě donutil nadávat. Přitom nesnáším happy endy a měla bych být tudíž spokojená :D Zakousněte se do toho a nepouštějte. Nebudete litovat :) .... 4*/5*
Mnoho povyku pro nic (aspoň, co se soc. sítí týče). Za mě. Joo já vím, nejsem cílovka, jenže já mám tyhle knížky ráda a ještě radši v nich hledám něco, co bych mohla předat dál. Dětem, puberťákům a hlavně těm, kteří moc nečtou a chci jim ukázat, proč by měli. Knížka má super obálku, trefné úryvky z bájí, mýtů a pohádek, které ji skvěle doplňují, sympatickou hrdinku, co během příběhu dokáže "vyrůst", ALE.... Svět byl pro mě neuvěřitelným mixem všeho možného (největším překvápkem bylo propojení se severskou mytologií), dost často jsem se nudila a knihu odkládala, nehledě na CHYBY v textu a časté opakování některých výrazů (proč, proč, proč těm korekturám není věnována větší pozornost?? ). Za mě 3*/5* a do druhého dílu se zatím pouštět nemíním...
Ne, nejsem zatížená na knihy o devadesátkách, ačkoli by se mohlo zdát, že si tak trochu protiřečím, když tu teď smolím komentář už k druhé "takové" :). JENŽE knížka Marušky Doležalové ve mně dokázala vyvolat vzpomínky. Mraky vzpomínek. Na babičky a dobroty, který nám strkaly pod noc, milovaný hračky, oblíbený sladkosti a atmosféru návštěv či svátků. Tohle BYLO ONO. A i když šlo především o autorčiny vzpomínky na dětství, pro mě zcela cizí záležitost, dokázala se mi dostat do srdce. A proto prostě 5*/5* ... není co dodat :)
Těšila jsem se jako blázen. Protože DEVADESÁTKY a já devadesátkový dítě jsem. Díky první polovině knihy a všemu, co zažívali hlavní hrdinové v páté třídě, jsem si skutečně na některé věci zavzpomínala. A potom BUM! Bylo po třídním srazu a já se setkala se třemi dospěláky, kteří mi v podstatě nic neříkali. Dostavilo se zklamání. A dvojnásobné, když jsem zjistila, co spisovatelka připravila do života hlavní hrdince, kterou jsem si oblíbila :( Za mě tentokrát 3*/5* a uvolněné místo v knihovně...
Tohle byla pecka! A já to opravdu nečekala, protože mám s autorkou poněkud komplikovaný vztah. Její tvorbu miluju, ale zároveň ji kvůli některým aspektům (zbytečně dlouhé, nicneříkající pasáže a opakovaní konkrétních výrazů) nesnáším. Její novinku jsem si předobjednala a nemohla se dočkat až si ji přečtu.
Jedním slovem - doporučuji! Bylo to dlouhý, skvělý, užila jsem si každou stránku, zamilovala si postavy, byla nadšená, dojatá, naštvaná i zklamaná. Vyzkoušejte a uvidíte sami !
Hodnotím 5/5
Tuto knihu jsem měla možnost přečíst v rámci knižní štafety.
Příběh se odehrává v 70. letech. Je psaný formou rozhovorů, kdy se střídají promluvy jednotlivých členů kapely The Six, Daisy Jones a dalších postav, které měly s kapelou co dočinění. Díky této formě vyprávění ubíhají stránky při čtení neskutečně rychle. Než se nadějete, budete na konci. A co víc, skvěle to podtrhuje atmosféru celé knížky.
Musím se přiznat, že jsem rozhovory s kapelou The Six nevyhledávala tak ráda, jako ty s Daisy. Zamilovala jsem si ji. Byla můj Freddie Mercury. A rozhodně si nemyslím, že její osobnost tvořily pouze drogy, pití, skvělý hlas a talent na skládání písniček. Bylo v ní mnohem mnohem víc. Jen jste to museli chtít vidět...najít. Billy pro mě takový nebyl. Vzbuzoval ve mně pocit nejistoty. Tím neříkám, že byl špatný člověk. V mládí udělal rozhodnutí, které dostalo pevné základy. Mockrát se v nich ale objevily praskliny, které by bez lásky a obětavosti manželky zalepil asi jen těžko. Nikdy si nebyl jistý sám sebou. Ani svými rozhodnutími. Neměla jsem pocit, že by jakýmkoli svým jednáním byl 100% přesvědčený. Přála jsem si, aby zklamal. Aby byl opravdovější.
Shrnutí: čtivé, skvělá atmosféra, super obálka a ta předsádka - wow!, postavy, nad kterými se dá dlouze debatovat. Prostě zanechají stopu...Nicméně jsem čekala ještě větší "nářez". Chtěla jsem mít srdce komplet na padrť. Doslova. Čekala jsem na to...
Hodnotím 3.80 / 5
Tenhle příběh jsem bohužel poznala před přečtením jako film. Kniha se četla moc dobře, ale nemůžu tvrdit, že by se mi celý příběh zapsal nesmazatelně do srdce, i když byly pasáže, které jsem si velmi oblíbila. A nejoblíbenější postava? Jednoznačně pan Bennet a jeho břitký, ironický humor a postřehy s jakými reflektuje chování své manželky.