Nicoletta1681
komentáře u knih
Ukradený dědic
Holly Black
Tahle knížka podle mého názoru pokulhává za původní sérií ze Země víl. Příběh sice je čtivý, ale nepřišel mi nějak strhující nebo zajímavý, spíše první polovina knihy bylo neustálé utíkání (někdy až bezdůvodně mi přišlo) a opětovný návrat, ať už dobrovolný či nikoli.
Co se týče postav ty také moc nedostali prostor pro vývoj, či vysvětlení změny názoru či postoje.
Svět je opět hezky vysvětlen a pořád mě nepřestává bavit.
Děj knihy je ukončen celkem překvapivě (i když ne úplně pochopitelně), takže dám šanci i druhému dílu, nicméně jsem od nové série čekala něco více.
Ostrov, co chutná jako pomeranče
Kateřina Marie Tichá
Takové něžné pohlazení po duši, kde někdy trochu cítíte jako by slova byla věnována někomu určitému z minulosti a někdy i z budoucnosti a někdy jsou to slova určená přímo vám a vašemu srdci a myšlenkám
Teteliště zmrdů
Milan Kozelka
Vtipně a úderně napsaná reakce na situace, která v zemi panovala. Čtenář by měl znát, co se dělo v čase, na který autor reaguje, ale i když neznáte všechny souvislosti, narážky snadno pochopíte. Největší kouzlo textu je v tom, že s obměnou jmen by mohl fungovat v každé době.
Semeniště zmrdů
Milan Kozelka
Vtipně a úderně napsaná reakce na situace, která v zemi panovala. Čtenář by měl znát, co se dělo v čase, na který autor reaguje, ale i když neznáte všechny souvislosti, narážky snadno pochopíte. Největší kouzlo textu je v tom, že s obměnou jmen by mohl fungovat v každé době.
Pokrevní cejch
Tracy Deonn
Pokračování mýtonošů mě téměř hned dostalo do svého světa. Tempo bylo pomalejší a někdy se mi zdálo, že se až zbytečně děj motá v kruhu.
Upřímně mě na celé knize nejvíce bavil vývoj vztahu mezi Bree a Selem (a ano jsem tým Sel, takže možná to bylo i pro to).
Pokrevní cejch byl pro mě prostě druhý díl série, který prostě bývá slabší a bavil mě jen pro napětí mezi Selem a Bree, ale to neznamená, že nesáhnu pro další díl, protože ho budu netrpělivě vyhlížet, ať už právě pro ty dva anebo pro ten otevřený konec.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
I přes prvotní strach, musím knihu hodnotit kladně. Prostředí Žítkové a ohledy na přírodu mi bylo blízké, snad proto, že z podobné vesnice, kde se dříve těžce žilo, pocházím. A myslím, že i to je důvod tak pozitivního pohledu na příběh.
Postava hlavní hrdinky mi přišla dobře vystavená, jen při pár situacích mi přišla zaslepená, což mě mrzelo skrz to, že celou dobu byla tak všímavá a tyto zásadní věci neodhalila včas. To na uvěřitelnosti trochu ubralo.
Postavy bohyň se mi zdály uvěřitelné i se svými znalostmi a používáním.
Co musím vytknout je až zbytečné kvantum informací nalezené ve spisech, které nebyly v příběhu použity anebo byly nepodstatné. A věci, které by stály za větší pozornost, bohužel nebyly rozvinuty. Velké množství informací mě pak v některých částech až unavovaly a zpomalovaly ve čtení.
Celkově je ale kniha dobrá a podává vcelku pravdivé informace. A co se týče popisu doby, kde se právě části příběhu odehrávaly, zdály se mi popsány opravdu reálně, stejně jako prostředí, že snad člověk i mohl cítit, jak to v chalupě voní bylinami.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Tak tato knížka mě fakt překvapila. A mile! Naprosto geniální nápad s přeházenými kapitolami, kde vám celý příběh dochází postupně, ale zároveň vám dává i možnost si ho přečíst hezky od začátku do konce. Jinak příběh je opravdu emotivní, kdy nejdříve cítíte lítost, pak nepochopení, pak vztek, vzdor, hrdost a nakonec smutek. S Dášou jsem souznila a naprosto podle popisu pochopila její rozhodnutí a činy. Za mě je příběh opravdu uvěřitelný a doufám, že dodá sílu všem, kteří se ocitají v takovém vztahu.
Za mě má kniha vše, co by měla mít, a jako první kniha, co jsem od autorky četla, jsem s ní nemohla být více spokojená.
Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
Upřímně jsem se ze začátku bála formy vyprávění,ale postupem času jsem byla za něj víc a víc ráda, protože nejlépe ukázal celý obraz děje z více pohledů.
Celý příběh je popsán tak uvěřitelně, že je vám až líto, že to není pravda. Postavy jsou uvěřitelné svým charakterem i rozhodnutími a svým vývojem. A prostředí? To nemohlo být lepší! Svou krásou 70. let v LA, ale i temnou stránku drog, které byly na každém rohu.
Opravdu jsem si příběh užila a žila s ním a s postavami ještě dlouho po přečtení.
Přítel Stesk
Zuzana Nováková (p)
Kniha se příjemně četla, rychle jsem se vžila do pohledu malé Viktorie a jejího světa. I kapitoly, které nebyly dopisy dodávaly dějí spád a kousky, které doplnili celou situaci.
Musím uznat, že je zde hezky popsán vztah Viktorie a matky Heleny a jejich neporozumění, které je zde vykresleno tak, že je problém očividný.
Dále jde trochu poznat vývoj Viktorie s přibívajícím věkem, ale za mě by tento aspekt mohl být více propracovaný.
Celkově se mi kniha líbila, ale nijak mě nezasáhla, snad to bude otevřeným koncem anebo příběhem, který je sice emotivní, ale podle mě nevydal ze sebe vše, jen pouhý nástin
Magie havranů
Margaret Rogerson
Tato kniha mě zaujala svým tématem a nápadem, ale upřímně mohu říct, že z tohoto odvětví příběhů jsem četla už i lepší kousky.
Přišlo mi, že hlavním nedostatkem je vývoj postav, kdy hlavní hrdinka se chová na jednu stranu přiměřeně na svůj věk, na druhou stranu se chová vyspěleji, což je v příběhu i často zmiňováno, ale pak se dostane do situace, kdy svou vyrovnanost a vyspělost jako by vůbec neměla. Ale více mi nesedělo chování hlavního hrdiny, který na to, že mu má být přes tisíc let, se v některých věcech chová dost nevyspěle a unáhleně, což mi trochu kazilo dojem toho moudrého a obávaného prince, kterým by měl být.
Dalším nedostatkem, který i nejspíš má svůj podíl v tom prvním, je uspěchaný děj. Chápu, že ve stand-alone se občas děj musí trochu osekat, ale tady byly vybrány části, které skrývaly vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny, což mi přišlo jako velká škoda. A pak je tady konec, který je na jednu stranu velmi rozsáhlý a na druhou zase uspěchaný. A k jeho neuvěřitelnosti se nejspíše nebudu ani moc vyjadřovat.
Naopak musím říct, že styl autorky se mi líbil - svižný text s hezkými popisy, které navozovaly tu správnou atmosféru.
Dále musím moc pochválit autorku za vystavění světa a všech detailů a pravidel, co světu dala.
Celkově knihu nehodnotím špatně, protože přece jen jsem ji dočetla do konce a opravdu mě zajímalo, jak příběh dopadne a celkově mě kniha i bavila. Ale i tak po přečtení knihy vím, že znova se k ní nejspíše nevrátím.
Jsme nevyhnutelní
Nofreeusernames (p)
Tuhle knihu bych hrdě popsala jako slaďárnu plnou dobré hudby, která vám rozměkčí srdce. Děj je víceméně reálný, postavy mají charakter a i vývoj a celkově je kniha dobře propracovaná. Ano, některé momenty jsou lehce odhalitelné, ale nějak to na ději neubírá.
Podle mého názoru je tento díl asi nejpovedenější co se z celkového pohledu týče. Nepřišly mi zde dané hlášky nebo narážky nějak přidané na sílu, jak to bylo v některých částech minulých dílů, kdy už toho bylo až přehnaně moc. Zároveň postavy jednaly uvěřitelně, což je možná i jejich věkem, ale dalo se do nich a jejich situací lehce vžít a jednaly opravdu tak, jak by v jejich věku měly.
Jinak opravdu cením hudební výběr:)
Celkově knihu hodnotím kladně, protože přesně splňuje očekávání od příběhu, co by měl rozměkčit srdce čtenáře a vyvolat pocit zamilovanosti, což je někdy potřeba. A kniha tuto potřebu plní perfektně.
Listopád
Alena Mornštajnová
Kniha otevírá téma, které je pro nás ještě trochu čerstvé. Nepojmenovala bych to jako alternativní konec a budoucnost, jak všude upoutávky píší, ale spíš popis toho, jak to u nás vypadalo a jak by to mohlo pokračovat dál.
Musím říct, že autorka detailně popisuje situace a prostředí a k tomu používá klišé, které vás na jednu stranu trochu tahají za oči, ale na druhou skvěle plní svoji funkci - vyvolávají ve vás soucit a v cítění se do postavy.
Velmi cením psychologický vývoj postav, se kterými vlastně dospíváme a postupně měníme pohled a názor na svět.
Celkově se mi příběh líbil, možná jen měl nějaké nesrovnalosti, kterých si ale možná ani nevšimnete. Jen někdy jsou některé postavy oproti jiným dost ploché, až zbytečné, což je někdy na škodu.
Podle mě je dobré a svým způsobem i důležité obrátit pozornost na historii, která nám není až tak vzdálená a pokusit se ji přiblížit dalším lidem.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Ruta to zase dokázala. Opět dokázala napsat příběh, který vás vtáhne do ulic Rumunska, který vám představí chudobu a který vám ukáže jaké to je nikomu nevěřit. Ani sami sobě.
Detailní popisy situací a prostředí, které vás vtáhnou, věrohodné postavy a myšlenky, které vás přesvědčí a kus historie, která vás zasáhne. Ale hlavně ve vás kniha probudí hrdost a vděk předkům, kteří za to všechno, co teď máme, obětovali skoro vše.
Jednu hvězdu odebírám možná i trochu zbytečně, ale je to z důvodu, že kniha mi nepřišla tak propracovaná jako Mlčící fontány a trochu odbytá se mi zde zdála linka mezi Cristianem a Lillianou.
Táto izba sa nedá zjesť
Nicol Hochholczerová
Celé zpracování knihy mě velmi oslovilo. Velmi cením práci autorky, která dokázala na tak malém množství slov vyobrazit tolik pocitů, emocí a problémů. To všechno ještě potrhla použitím metafor, které nás doprovází celou knihu a svým způsobem popisují pocity tak, abychom si je dokázali naprosto přesně představit na vlastní kůži. Podle mého názoru nebylo v knize ani jedno slovo navíc, které by nevytvářelo celiství dojem a nepřenášelo poselství knihy dál.
Je důležité, aby vznikala díla, která se zajímají o toto téma, které je kolem nás častější, než si chceme přiznat. Je potřeba, aby vznikaly diskuze o tomto tématu a aby se o něm začalo mluvit víc. I na školské půdě. Hlavně na školské půdě. Myslím si, že autorka tento úkol zvládla skvěle a předala světu svou zpověď s veškerými dobrými a špatnými pocity, a hlavně s velkou odvahou a odhodláním napsat tento příběh, který upozorňuje na problém, ale zároveň ukazuje, že ne vždy to začíná a probíhá, tak zle, jak si každý z nás myslí.
Snílek Neznámý
Laini Taylor
Tato knížka je odlišná než ostatní v tomto žánru. A to ji právě dělá tak dobrou.
Celá kniha se mi celkově líbila, až na to, že jsem se nějak nedokázala vžít do knihy. Skoro až do konce knihy mi nešlo naráz přečíst víc než jednu až dvě kapitoly. Zároveň některá odhalení a stěžejní situace v knize mi přišli předvídatelné, ale to bych neviděla jako velkou výtku, protože byla tam i odhalení, která mě překvapila.
Líbí se mi, že hlavní hrdinou je pro tentokrát kluk, který má jiné myšlení, ale nemyslí si, že je něco více než ostatní, i když vlastně nakonec je opak pravdou. A na druhou stranu tady máme hrdinku, která je bohužel pro ni něco více než ostatní, ale nakonec vyjde najevo, že vlastně má stejné pocity a strasti jako každý jiný.
Taky úplně celý vystavěný svět se svými legendami, vírou, ale i odlišnostmi mezi zeměmi a lidmi se mi neskutečně líbil. Popisy tvorů, měst, neobvyklostí jsou napsané tak detailně, ale zároveň tak jednoduše, že vám to ani nepřijde neskutečné. Stejně takový byl i popis snů, až na ten rozdíl, že byl opravdu neskutečný jako krásný sen, že jste si přáli, abyste tak pestrobarevné sny měli také.
Celkově podle mě kniha opravdu stojí za přečtení, pro svou originalitu, nápad, svět, ale i pro ukázku toho, jak různý může být úhel pohledu na věc.
Po stopách Jacka Rozparovače
Kerri Maniscalco
Tato knížka je v lecčem jiná, než ostatní knihy tohoto žánru a rozhodně není pro lidi, kterým se dělá zle při popisování krve a podobných věcí. Protože tady jsou popisy opravdu detailní. Což se mi zvráceně líbilo! Dávalo to dost atmosféře, do toho jste se mohli sžít s hrdinkou a prostředím a lépe jste tak i pochopili, proč to bylo pro ženy a vlastně pro celou společnost nepřípustné. I ostatní popisy se mi zdály dobré a dostávaly vás do atmosféry.
Ale co trochu pokulhávalo byl děj. Bohužel mě kniha nedokázala pohltit natolik, abych hltala jednu stranu za druhou, spíš naopak to u mě bylo jedna kapitola a stačí.
Romantická linka se mi zdála trochu odbytá a dle mého se na ni mohla autorka vyřádit víc, protože potenciál tam byl.
Taky některé situace a chování hlavní hrdinky mi přišli zvláštní, jakoby se nemohla rozhodnout jaká vlastně je a co vlastně chce a jak rozumná vlastně je.
Zápletka a její řešení mi zase přišli jako buď očividné a pokus o velké odhalení na konci mi teda přišlo hodně přitažené za vlasy.
No a konec? Odbytý a zametený hned pod koberec jako by nemělo těch 300 stran předtím žádné následky…
Kniha se nečetla nějak špatně a i příběh mi přišel originální a dobře vymyšlený, jen to provedení celého toho nápadu podle mě nedopadlo moc dobře…
Růže & dýka
Renée Ahdieh
Růže a dýka pro mě byla o trošku lepší než první díl, ale možná jen proto, že už jsem věděla do čeho jdu. Kniha měla rychlý spád, akci, ale i momenty, kdy se děj zastaví a přijde na řadu atmosféra pouště. Postavy prošly malým vývojem od prvního dílu a na konci žádná z nich nebyla taková jako na začátku série.
Někdy mi přišlo řešení problému trochu zjednodušené a rychle odvedené a trochu mě mrzí, že některé věci a jejich fungování nebyly představeny trochu podrobněji.
Celkově mi kniha přišla svým nápadem s převyprávěním Příběhů tisíce a jedné noci a hlavně svým prostředím zajímavá a přišlo mi to jako příjemná změna od knih tohoto žánru.
Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
Kniha je napsaná srozumitelným stylem, který se dobře čte i přesto, jaký děj v sobě povídka skrývá. Myslím, že je to jedna z knih české klasiky, která by neměla být problémem pro čtení a zároveň by se na ni pro své důležité postavení ve vývoji naší literatury nemělo zapomínat. Tento smutný příběh nám ukazuje, čeho všeho jsou lidé schopni udělat pro své vlastní dobro a jak krutý život může být.
Pomsta & rozbřesk
Renée Ahdieh
Do téhle knihy jsem šla s opravdu malým očekáváním - podle ostatních recenzí to neměl být úplný poklad, spis naopak. A možná proto, že jsem knize moc šancí nedávala, mě příjemně překvapila.
Ano, má své nedostatky, jako třeba některá psychologie postav, trochu urychlený a místy lehce vyřešený děj, ale i přesto jsem tyhle chyby dokázala upozadit a knihu si užít.
Líbí se mi styl autorky a jejího psaní. Jde vidět, že kniha je starší a proto jsou tam některé věci, které v dnešní young adult už prostě nefrčí a jsou vnímány jako klišé, ale s tím člověk musí počítat a já jsem se naopak ráda po delší době vrátila zpátky k těm starším praktikám young adult.
Chtěla jsem si přečíst nějakou opravdu romantickou knihu a tohle mi mé přání splnilo - romantická linka vlastně drží celou knihu a některé scény jsou autorkou popsány opravdu krásně.
Jediné co mi nesedělo do této knihy, byly trochu už odvážné scény, které chápu, že tam musely skrz situaci být, ale mohli být popsány trochu šetrněji. Přišlo mi, jako by si samotná autorka s tím nevěděla rady.
Ale celkově mám z knihy dobrý pocit, jen si člověk musí uvědomit, kdy je kniha napsaná a pro koho má kniha být. Nějaké chyby k knize jsou, ale není to žádná katastrofa.
Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
Holly Black
Tahle knížka je takový hezký návrat do Elfhame za Jude a Cardanem. Knížka vám nedá víc, než menší pohled do hlavy Cardana, jeho minulosti a tím, jak se vlastně stal “padouchem” a co ho také přimělo s tou rolí padoucha přestat.
Příběhy jsou milé, svižné, hezky čtivé a je to důkaz, že Nejvyšší král země víl měl srdce celou tu dobu.
